Herecká propedeutika na základě dialogického jednání 2

Předmět není vypsán Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202HDN2 ZK 2 4T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Eva ČECHOVÁ, Markéta POTUŽÁKOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem Základního dvou semestrálního kursu je

  1. Rozvinout citlivost studenta k tělovému impulsu, rozvinout jeho improvizační, charakterizační a prezentační schopnost.
  2. Uvědomit studenta o možnostech hereckého projevu (zacílenosti, konkrétnosti, skladebnosti, komunikativnosti projevu) se zřetelem k principům dialogického jednání.
  3. Uvědomit jej o principech skupinové herecké souhry tak, aby dokázal vědomě a samostatně rozvíjet své téma v souhře s ostatními.

Forma studia

Kontaktní výuka formou tvůrčího semináře - tvůrčí dílny, která kombinuje dramaturgickou a hereckou práci. První semestr je věnován hereckým a prostorovým cvičením rozvíjejícím citlivost a vnímavost psychosomatických podnětů studentů v souhře se skupinou. Druhý semestr se zaměřuje na individuální projev studentů s aktivní účastí skupiny. Jde o scénické ztvárnění osobního tématu v sólovém vystoupení. Postupuje se od dramaturgie autorského tématu (může a nemusí vycházet z autorského textu) k jeho scénickému provedení. Důraz je kladen na uvědomování si procesu zpětné vazby (komunikace a kontaktu s divákem) a rozvíjení principů dialogického jednání (důraz na proces otevřené dramatické hry a jednání v přítomném okamžiku, vstupování a vystupování ze hry v práci s postavou).

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizity: obecná znalost principů autorské tvorby a zkušenost z dialogického jednání, přednesu, řečového jednání, hlasové tvorby a jevištního pohybu, kreativní předpoklady.

Korekvizity: kreativní předpoklady, studium dialogického jednání, studium řečového jednání respektive přednesu, studium jevištního pohybu.

Obsah kurzu

Předmět „Herectví na základě dialogického jednání“ je úvodem do herectví v jeho autorském aspektu, tedy nikoli pouze hraní rolí, ale herectví jako hry a tvorby. Důraz je kladen na vnímání partnera, týmovost tvorby a na osobnostní / autorský vklad. Předpokládá se též schopnost autorského psaní a dramaturgické tvorby. Předmět vede k pochopení principů a navádí studenty na jejich pozdější samostatné rozvíjení. Neklade si za cíl připravit studenty k profesionální herecké práci.

  1. Herecká cvičení zaměřená na psychosomatiku (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty vnitřní i vnější),
  2. herecká a prostorová cvičení zaměřená na spolupráci s partnerem a skupinou (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty partnera a kolektivu, komunikace, situačnost),
  3. analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování,
  4. dramaturgie autorského tématu / textu a jeho provedení,
  5. skladba a příprava klauzurního vystoupení.

Rozvíjené schopnosti:

Postup:

  1. herecká cvičení zaměřená na psychosomatiku (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty vnitřní i vnější),
  2. herecká a prostorová cvičení zaměřená na spolupráci s partnerem a skupinou (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty partnera a kolektivu, komunikace, situačnost),
  3. analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování,
  4. dramaturgie autorského tématu / textu a jeho provedení,
  5. skladba a příprava klauzurního vystoupení.

Doporučená nebo povinná literatura

BARBA, Eugenio a SAVARESE, Nicola. Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Přeložil Jan Hančil et alii. 1. vyd. Praha: NLN, 2000.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Přeložil Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta a O herecké technice. Přeložila Zoja Oubramová. 1. společné vyd. Praha: KANT, 2017.

DONNELLAN, Declan. Herec a jeho cíl. Přeložil Julek Neumann. 1. vyd. Praha: Brkola, 2007.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2000.

HYVNAR, Jan. O českém dramatickém herectví 20. století. 1. vyd. Praha: KANT, 2008.

JOUVET, Louis. Nepřevtělený herec. Přeložila Eva Uhlířová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Do slovenštiny přeložili Anna Grusková a Elena Diamantová. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

MUSILOVÁ, Martina. Fauefekt: vlivy Brechtova epického divadla a zcizujícího efektu v českém moderním herectví. 1. vyd. Praha: Brkola a NAMU, 2010.

RUT, Přemysl a Čunderle, Michal (eds.). Nedivadlo Ivana Vyskočila. 2. rozšířené vyd. Praha: Brkola, 2016 (1. vyd. 1996).

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví. Přeložil Jaroslav Hulák. 1. vyd. Praha: Athos, 1946.

TAIROV, Alexandr. Odpoutané divadlo. Přeložila Alena Morávková. 1.vyd. Praha: NAMU, 2005.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, průběžná příprava dílčích zadání, samostatné zkoušení rozpracovaných situací.

Celkové hodnocení se skládá z 50 % z hodnocení aktivity na cvičeních, 30 % z autorského vkladu a 20 % umělecké kvalitě výkonu na klasurním představení.

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů