Kontexty autorského herectví III: Proměny autorství

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202KNC zkouška 4 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 82 až 102 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Přemysl RUT

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Petr NOVOTNÝ, Přemysl RUT

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra autorské tvorby a pedagogiky

Obsah

Pětisemestrální kurz se zabývá teoreticko-historickými kontexty autorského herectví, a to zejména z hlediska psychologie, psychosomatiky, pedagogiky, filosofie a divadelní, šířeji kulturní teorie a historie. V zimním semestru druhého ročníku předmět pokračuje Proměnami autorství, které explicitně orientují v otázkách, se kterými se studující potkají u státní zkoušky.

Kromě orientace v přístupech k autorství jde i o sebeidentifikaci každého studenta: o uvědomování vlastního směru a o představu území, na které svým snažením vstupuji.

Co to vlastně znamená „být autorem“? Jaké jsou a jak se mění podmínky, podoby a důsledky autorství? Vztah společnosti k autorovi (a s ním i autorovo sebe-vědomí) se v různých dějinných epochách a situacích liší: někdy je autorova „užitečnost“ samozřejmá jako užitečnost řemeslníka, jindy si autor musí svou existenci vyvzdorovat. V některých kulturách leží těžiště autorství v interpretaci obecně sdílených vyprávění, v jiných se přesouvá k vyjádření jedinečné osobní zkušenosti. Všechny tyto nároky, okolnosti a pojetí mají pochopitelně značný vliv na autorství samo, tj. na tvar a strukturu díla.

Výsledky učení

Student by měl nahlédnout vlastní autorské snažení jakou součást širšího kontextu, uvědomit si tak lépe svou pozici, její výhody i úskalí. A zbavit se pocitu, že autorství začíná až s jeho vlastními pokusy.

Absolvováním předmětu získají studenti základní orientaci pro přípravu na otázky z Teorie a historie oboru u státní zkoušky.

Předpoklady a další požadavky

Předpokladem je autorská činnost jako činnost nejen spontánní, ale také vědomá a sebe-vědomá. Kromě soustavné reflexe zkušenosti vlastní také zájem o zkušenost autorů ostatních, zejména těch, kteří o ní zanechali svědectví.

Literatura

ARISTOTELES. Poetika. Přeložil Milan Mráz. 8.vyd. Praha: Svoboda, 1996.

STAIGER, Emil. Poetika, interpretace, styl: tam Základní pojmy poetiky. Přeložili Miloš Černý a Otakar Veselý. 1.vyd. Praha: Triáda, 2008, str. 29-169.

ONG, Walter J. Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Přeložil Petr Fantys. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006.

FRIEDRICH, Hugo. Struktura moderní lyriky: od poloviny 19. do poloviny 20. století. Přeložil František Ryčl. 1. vyd. Brno: Host, 2005.

MANN, Thomas. Jak jsem psal Doktora Fausta. Přeložila Dagmar Eisnerová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1962.

TURNER, Mark. Literární mysl: o původu myšlení a jazyka. Přeložila Olga Trávníčková. 1. vyd. Brno: Host, 2005.

BORGES, Jorge Luis. Ars poetica. Přeložila Mariana Housková. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2005.

FRYNTA, Emanuel (ed.). Moudří blázni: knížka historek, pohádek, povídek a veršů o moudrém bláznovství a bláznivé moudrosti. 2. vyd. Praha: Albatros, 1976 (1. vyd. 1973).

RUT, Přemysl. Pan Když a slečna Kdyby: kniha o příběhu. 1. vyd. Brno: Petrov, 2005.

Hodnoticí metody a kritéria

Kromě aktivní účasti je podstatný zájem o odlišnou autorskou zkušenost a (písemná) reflexe své vlastní. Způsobem uznání předmětu je v pololetí zápočet, na konci roku zkouška spočívající v obhajobě písemné (sebe)reflexe.

Další informace

Předmět lze absolvovat opakovaně

Rozvrh na zimní semestr 2026/2027:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2026/2027:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů