Scénografie 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
203SCM2 zkouška 10 8 hodiny výuky týdně (45 minut), 166 až 216 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra scénografie

Obsah

Výuka v 2. semestru zahrnuje interpretaci scénografického prostoru a dramatická východiska scénografické tvorby. Výuka vychází částečně z osobního magisterského projektu každého studenta. Student se zabývá řešením klasické divadelní inscenace, nebo postdramatického textu analýzou předlohy na základě nabytých zkušeností z předchozího semestru v kontextu evropské i soudobé kultury. Důležitým aspektem druhého semestru je vnímání rituálního / duchovního / liturgického prostoru v návaznosti na klasické divadelní jeviště. Součástí výuky je dramaturgie prostoru/prostředí a její vliv na interpretaci a na následný vznik scénografického projektu. Student zpracovává historickou předlohu ve vztahu k vlastním společenským, kulturním, politickým kořenům v širším kontextu. V rámci výuky student po dohodě s Katedrou činoherního divadla spolupracuje na tvorbě studentských inscenací. Výuka se skládá ze dvou částí.

Přípravné úkoly: řešení základních situací, jejich interpretace, následná vizualizace a propojení s režií, choreografií, výstavním konceptem, instalací. Klauzurní úkol: výrazná prezentace komplexního scénografického projektu jako nejdůležitější prostředek komunikace se zadavatelem a tvůrčím teamem

Výsledky učení

-Schopnost aplikovat složitější technická řešení prostorového uměleckého projektu z hlediska živých umění.

Předpoklady a další požadavky

Literatura

Literatura:

BABLET, Denis. Scénická revoluce 20. století. Scénografie 36, 1976, č. 2.

BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, [1939].

BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2001.

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Překlad Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.

BURIAN, Emil František a KOPECKÝ, Jan, ed. Divadlo za našich dnů. Praha: Československý spisovatel, 1962.

FREJKA, Jiří a PETIŠKOVÁ, Ladislava, ed. Divadlo je vesmír. Praha: Divadelní ústav, 2004.

GROH, František. Řecké divadlo. Praha: Československá grafická Unie, 1933.

HOFMAN, Vlastislav. 30 let výtvarnické práce na českých jevištích. Praha: Osvěta, 1951.

HONZL, Jindřich. K novému významu umění. Praha: Orbis, 1956.

HONZL, Jindřich. Sláva a bída divadel: režisérův zápisník. Praha: Družstevní práce, 1937.

JINDRA, Vladimír: Scénografické principy. Část 1. Část 2., Praha: Divadelní ústav, 1984.

POKORNÝ, Jaroslav. Složky divadelního výrazu. V Praze: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946.

PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo: přehled, dokumenty, kresby, fotografie. Překlad Jan Rak. První vydání. Praha: Orbis, 1965.

PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.

ŠRÁMEK, Vladimír. Magie divadelního prostoru: Vladimír Šrámek: [Ostravské muzeum 25. září - 25. listopadu 2012]. [Ostrava]: Ostravské muzeum, 2012.

VITRUVIUS POLLIO, Marcus, POLLUX, Julius a ALYPIOS. Antické divadlo. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. Praha: Melantrich, 1931.

Literatura s vazbou na vlastní program a zadané úkoly, zejména z oblasti scénografie činoherního divadla, opery, muzikálu, pohybového divadla a výstavních instalací.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná práce v ateliérech a minimálně 80% účast na konzultacích. Podmínkou ukončení semestru je úspěšná klauzurní práce, jejíž součástí je maketa (1:20), volná tvorba – 5ks, kresba/malba DIN A 1, 12 ks jevištních návrhů a vizualizací DIN A 3, storyboard

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů