Hra s předmětem a loutkou 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

I. Uvedení do problematiky, některé základní pojmy a souvislosti:

• loutka,
• loutkové divadlo,
• předmět na loutkovém divadle.

II. Předmět jako výchozí materiál:

• příznakovost a bezpříznakovost předmětu,
• hledání vhodných běžných i zvlaštních předmětů.

III. Vlastnosti předmětů a jejich využití v dramatické výchově:

• vlastnosti materiálu, z nichž je předmět zhotoven i předmětu samého,
• divadelní využití vlastností předmětů v původním i přeneseném významu.

IV. Přenášení významů na základě metafory a metonymie:

• rozvoj fantazie hledáním metafor a metonymií,
• „lexikalizované“ i zvláštní metafory,
• rozdílnost metafor a metonymií u jazykových a mimojazykových prostředků.

V. Dotváření předmětů pro divadelní využití:

• rozvoj estetického vnímání posluchačů,
• základy technologie, scénografie, tvorby kostýmu při oživování předmětů,
• rozvoj manuálních zručností při práci s jednotlivými typy materiálu.

VI. Oživování předmětů:

• předmět jako loutka, způsoby animace jednotlivými loutkářskými technikami,
• tvorba etud,
• „brainstorming“ pro maximální šíři využití jednotlivých předmětů.

VII. Vytváření miniinscenací:

• úloha temporytmu v práci s předmětem (fázování, vztahy a dramatické situace),
• zvukový plán (hlasové prostředky, zvukové efekty, instrumentace).

VIII. Základní přehled typů loutek a práce s nimi:

• seznámení s jednotlivými typy loutek,
• základy praktické manipulace s nimi.

Výsledky učení

Cílem předmětu je rozvíjet citlivost studentů na vnímání možností metaforického a metonymického využití předmětů pro práci pedagoga dramatické výchovy (vlastností předmětů, přenášení významů, dotváření předmětů pro divadelní využití atd.). Předmět jako zástupná rekvizita, oživení předmětů, předmět jako jednoduchá loutka... Příprava vlastních etud, „miniinscenací“ s předměty. Práce s loutkou bude zaměřena na získání základních znalostí a návyků z loutkářské teorie a praxe.

Předpoklady a další požadavky

Znalosti z oblasti hudební a výtvarné výchovy na úrovni absolventa střední školy. Základní estetické a divadelní cítění. Chuť experimentovat a „hrát si“.

Literatura

BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: Kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 7., uprav. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2008 [1984]. 28, 16, 218 s. ISBN 978-80-7068-217-3.

DVOŘÁK, Jan V. Herectví s loutkou. Praha: IPOS, 1997. 88 s. 80-7068-069-5.

---. Zkuste to s námi. Ostrava: KKS, 1979. 32 s.

JURKOWSKI, Henryk. Magie loutky. Skici z teorie loutkového divadla. Přel. Jana Pilátová, Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1997. 288 s. Přel. z: Szkice z teorii teatru lalek. ISBN 80-902482-0-9.

MAŠATOVÁ, Milada. Cesty k metafoře: Náměty a úvahy o možnostech rozvíjení metaforického myšlení a sdělování v tvořivé dramatice. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 1996. 54 s. ISBN 80-85883-13-9.

---. Dramatika s loutkou: Metodický materiál literárně dramatického oboru ZUŠ pro potřeby členů STD a zájemců o tvořivou dramatiku. Olomouc: STD, regionální sekce při OKS Olomouc, 1991. 28 s. ISBN 80-85077-36-1.

---. O loutkovém divadle hraném dětmi. Tvořivá dramatika. 2000, roč. XI, č. 2, s. 1-4. ISSN 1211-8001.

OBRAZCOV, Sergej Vladimirovič. Herec s loutkou. Přel. Jan Malík. Praha: Československý Kompas, 1947. 160 s. Příručky Umělecké loutkové scény, sv. 1. Přel. z: ????? ? ?????? [1938].

RICHTER, Luděk. Od předmětu k loutce, od loutky k předmětu: O vzniku a možnostech výpovědi loutky a loutkou. Praha: IPOS-ARTAMA; Praha: Společenství pro pěstování divadla pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 1997. 56 s. ISBN 80-7068-097-0.

SOKOL, František (ed.). Svět loutkového divadla. Praha: Albatros, 1987. 360 s.

Hodnoticí metody a kritéria

• Kredity jsou uděleny na základě aktivity na cvičeních a seminářích a při práci na drobných loutkářských inscenacích.
• Podmínky úspěšného ukončení předmětu: prezentace drobné loutkářské inscenace.

Poznámka

Předmět lze absolvovat buď ve 2., nebo ve 3. ročníku.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova - tříleté kombinované (B.A.) (Povinné předměty)