Teorie a analýza dramatu 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra teorie a kritiky

Obsah

Jednosemestrální kurz teorie a analýzy dramatu:

Teorie dramatu mapující historické, moderní i postdramatické proměny teoretické poetiky dramatu i dramatické formy samotné.

Teoretická část přinese definici a charakteristiku jednotlivých kategorií a atributů dramatické formy v její uzavřené i otevřené podobě (hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor), v praktické části kurzu se budou studenti učit aplikovat analýzu dramatických kategorií při rozboru konkrétních dramatických textů různých období a žánrů.

Kurz přiblíží také krizi dramatické formy na přelomu 19. a 20. a ve 20. století a její teoretickou reflexi a V praktické části budou studenti procvičovat analýzu konkrétních textů z přelomu 19. a 20., první a druhé poloviny 20. století. Studenti se seznámí také s postdramatickou teorií a s konkrétními případy postdramatických textů pro divadlo.

1. Stručný historický exkurz: Aristotelova Poetika a její vliv na měšťanské drama (Lessing, Schiller), na poetiku dramatu Sturm und Drang (Goethe, Schiller, Lenz), teorii a praxi Goethova klasicismu. Analýza ukázek měšťanského (Lessing, Schiller, Lenz) a klasického dramatu (Goethe).
2. Teorie a praktická analýza jednotlivých kategorií a složek dramatické formy podle M. Pfistera, M. Lukeše, G. Freytaga, E. Fischer-Lichte, F. Schössler, Z. Hořínka.
3. Uzavřená a otevřená forma dramatu.
4. Krize dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi, Z. Hořínek), průnik lyrických a epických tendencí do dramatické formy, subjektivizace, zcizení, metadrama (Maeterlinck, Ibsen, Strindberg, Čechov, Pirandello, Brecht).
5. Postdramatická teorie (H.-T. Lehmann, G. Poschmann, M. Meister) spojená s analýzou ukázek postdramatických textů pro divadlo odlišné poetiky, tematiky i kritického zaměření (E. Jelinek, P. Handke, H. Müller, W. Schwab).

Výsledky učení

1. Seznámit posluchače se soudobou teorií dramatu a jejím historickým i moderním vývojem v souvislosti s proměnami podoby dramatických textů.
2. Stručným historickým exkurzem seznámit posluchače s Aristotelovou Poetikou a jejím vlivem na teorii dramatu v období osvícenství, na měšťanské drama a klasickou teorii i praxi (Lessing, Goethe, Schiller).
3. Seznámit posluchače podrobně s teorií a praktickou analýzou jednotlivých kategorií a složek dramatické formy (dle teorie G. Freytaga, M. Pfistera, M. Lukeše, E. Fischer-Lichte, F. Schössler) jako hlavní a vedlejší text, dramatická postava, jednání a děj, dramatická řeč, čas a prostor.
4. Seznámit posluchače s teorií a analýzou uzavřené a otevřené formy dramatu.
5. Seznámit posluchače s proměnami a krizí dramatické formy na přelomu 19. a 20. století (viz P. Szondi), s průnikem lyrických a epických tendencí, subjektivizace či zcizení do moderního dramatu: analýza konkrétních příkladů od statického, symbolistického, přes psychoanalytické, expresionistické, pirandellovské metadrama, po epické drama.
6. Seznámit posluchače s postdramatickou teorií (H.-T. Lehmann, G. Poschmann) a s analýzou různých podob postdramatických textů pro divadlo (E. Jelinek, P. Handke, H. Müller).

Předpoklady a další požadavky

1. Základní znalost české a světové dramatické literatury.
2. Schopnost analýzy a reflexe.

Literatura

Literatura:

• Fischer-Lichte, Erika. Dejiny drámy, Bratislava: Divadelný ústav, 2003
• Freytag, Gustav. Technika dramatu.
• Hořínek, Zdeněk. Absurdní drama,Dostupné z: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=1422
• Hořínek, Zdeněk. Cesty moderního dramatu, Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1995.
• Hořínek, Zdeněk. Drama, divadlo, divák, Brno: JAMU, 2012.
• Hořínek, Zdeněk. Brechtovské paradoxy, Divadelní revue, roč. 20, č. 3, 2009, s. 22-26.
• Hořínek, Zdeněk. Tragédie, Divadelní revue, roč. 12, č. 2, 2001, s. 73-77.
• Hořínek, Zdeněk. Komedie, Divadelní revue, roč. 12, č. 4, 2001, s. 80-81.
• Lehmann, Hans-Thies. Postdramatické divadlo, Bratislava: Divadelný ústav, 2007.
• Lukeš, Milan. Umění dramatu, Praha: Melantrich, 1987.
• Szondi, Peter. Teória modernej drámy, Bratislava: Tatran, 1969.

Vybrané hry od:

• Lessinga, Schillera, Goetha, Lenze, Maeterlincka, Ibsena, Strindberga, Čechova, Brechta, Handkeho, Schwaba, Jelinek, Müllera.

Nepovinná literatura:

• Englhart, Andreas. Das Theater der Gegenwart, München: Verlag C. H. Beck, 2013.
• Bayerdörfer, Hns-Peter (ed.). Vom Drama zum Theatertext? Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 2007
• Grimm, Reinhold (d.). Deutsche Dramentheorien I. Beiträge zu einer historischen Poetik des Dramas in Deutschland, Wiesbaden: Akademische Verlagsgesellschaft Athenaion, 1980.
• Kesting, Marianne. Panorama des zeitgenössischen Theaters. 50 literarische Portäts, München: Piper Verlag, 1969.
• Pelka, Artur; Tigges, Stefan (eds.). Das Drama nach dem Drama. Verwandlungen dramatischer Formen in Deutschland seitn 1945, Bielefeld: transcript Verlag, 2011.
• Pfister, Manfred. Das Drama
• Poschmann, Gerda. Der nicht mehr dramatische Theatertext, Tübingen: Max Niemeyer Verlag, Theatron, 1997.
• Schössler, Franziska. Einführung in die Dramenanalyse, Stuttgart-Weimar: Verlag J. B. Metzler, 2012.
• Arnold, Heinz Ludwig (ed.). Theater fürs 21. Jahrhundert, Text + Kritik. Zeitschrift für Literatur. Sonderband, XI/04, München: edition text + kritik, 2004.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě:

• aktivity na seminářích,
• vypracování kratších písemných analýz dramatických i teoretických textů,
• prezentace těchto analýz při semináři a diskuse nad nimi i nad teoretickou literaturou, která byla při rozboru východiskem,
• obecná diskuse o proměnách poetiky dramatu a nástrojích její analýzy a reflexe.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba teoretické i dramatické literatury a aktivní účast při diskusích na seminářích a alespoň osmdesátiprocentní prezence na seminářích.

Hodnocení - na základě písemné a ústní aktivity v průběhu semestru. Celkové hodnocení se skládá ze 40 % z hodnocení aktivity na seminářích, 35 % z hodnocení písemných prací a 25 % z jejich ústní prezentace a diskuse nad nimi.

Podmínky úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast na seminářích, zpracování a prezentace písemných analýz.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů