Teorie divadla II. 1

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207TID3 Z 3 2PT česky zimní

Garant předmětu

Jaroslav ETLÍK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jaroslav ETLÍK

Výsledky učení dané vzdělávací složky

● student se orientuje v tzv. sémiotice druhého dechu a problémech, které přináší

● student umí vysvětlit vliv fenomenologie na divadelní myšlení

● student dokáže vymezit specifika hudebně-dramatického a tanečního divadla

● student dokáže písemně formulovat své stanovisko ke zvolenému problému v přehledně strukturovaném textu a s použitím odborné terminologie odpovídající pokročilosti studia

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizita: Teorie divadla I. 1 a 2

Obsah kurzu

Přednáškový a seminární cyklus Teorie divadla je profilovým předmětem bakalářského stupně výuky teorie divadla. Studenti se seznámí s elementárními teatrologickými pojmy užívanými v české divadelní vědě a také s vymezením těchto pojmů v souvislostech obecné teorie umění, estetiky a teorie ostatních uměleckých druhů.

Cíl předmětu:

Přednášky v předmětu Teorie divadla II. plynule navazují na první ročník a pokračují v prohlubování problematiky divadelní teorie o souvislosti, které do teoretického myšlení přinášejí nejnovější vývojové trendy současného divadla. Cyklus tak logicky zahrnuje nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí užívané metodologické i kognitivní nástroje, včetně odlišné terminologie. Cílem přednášek cyklu Teorie divadla II. je tedy uvedení posluchačů do pokročilejší problematiky divadelní teorie.

Tematické okruhy:

  1. Tzv. sémiotika divadla „druhého dechu“ (de Marinis, Helbo, E. Fischer – Lichte, v českém prostředí I. Osolsobě, J. Císař)
  2. Fenomenologické estetické koncepty šedesátých a sedmdesátých let 20. století a jejich vliv na úvahy o divadle. Pokusy revidovat a nově definovat takové tradiční pojmy jako jsou divadelní interpretace a herecká postava (M. Dufrenne, H. Gouhier, D. Steinbeck, u nás K. Kraus, J. Czech)
  3. Problematika hudebně-dramatického a tanečního divadla (opera, opereta, muzikál, balet, moderní taneční divadlo) z hlediska divadelní teorie. Specifikum divadelního jazyka těchto žánrů, včetně terminologie často značně odlišné od pojmosloví jiných druhů divadla.
  4. Problémy a pociťovaná nedostatečnost sémiotického pohledu na divadlo. Výrazný nástup teatrality, pokusy nově formulovat pojem divadelnosti v širším pojetí, než tomu bylo dosud. Nikoli už divadelnost jako podstata divadelního aktu, ale jako součást každodenní reality. Sbližování pojmů performance a divadlo.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-67-6.

ELAM, Keir. The semiotics of theatre and drama. London: Methuen, 1980. ISBN 0-416-72060-9.

ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení. Divadelní revue 10, 1999, č.1, s. 3-30.

FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011. ISBN 978-80-904487-2-8.

FISCHER-LICHTE, Erika. The Semiotics of Theater. Bloomington: Indiana University Press, 1992. ISBN 0-253-32237-5.

OSOLSOBĚ, Ivo. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Praha: Supraphon, 1974.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo sémiotika divadla. [Brno]: “G”, 1992. ISBN 8090111203.

OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Ed. Jaroslav Etlík. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007. ISBN 978-80-7331-082-0.

SCHECHNER, Richard. Performancia : teórie, praktiky, rituály. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2009. ISBN 9788089369119.

STEINBECK, Dietrich. O struktuře, ontologii a identitě divadelního uměleckého díla. In: ROUBAL, Jan, ed. Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní Ústav, 2005, s. 3-10. ISBN 80-7008- 189-9.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1987.

Doporučená literatura (průběžně v celém cyklu Teorie I. - III.):

BOGATYREV, Petr Grigor'jevič, BENEŠ, Bohuslav, ed. a KOLÁR, Jaroslav, ed. Souvislosti tvorby: cesty k struktuře lidové kultury a divadla. Překlad Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1971.

CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986.

ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In: KLÍMA, Miloslav a kol. Divadlo a interakce. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s katedrou alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2006, s. 13-26. ISBN 80-86102-51-3.

FISCHER-LICHTE, Erika, ROSELT, Jens. Přitažlivost okamžiku – představení, performance, performativ a performativnost jako teatrologické pojmy. In: ROUBAL, Jan, ed. Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní ústav, 2005, s. 147-154. ISBN: 80-7008-189-9.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Herectví jako hra. Divadlo 22, 1970, č. 2, s. 1-8.

KOTTE, Andreas. Divadelní věda: úvod. Překlad Jana Slouková. Praha: Kant, 2010. ISBN 9788074370199.

OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk: sémiotická studie. Brno: Host, 2002. ISBN 8072940767.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Ed. Anne Ubersfeld, Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. ISBN 8070081570.

PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004. ISBN 8072581716.

VOSTRÝ, Jaroslav. Režie je umění. Praha: NAMU, 2001. ISBN: 80-85883-93-7.

Hodnoticí metody a kritéria

minimálně 80% účast na přednáškách (40% klasifikace)

písemná práce na zadané téma o rozsahu max. 10 normostran (60% klasifikace)

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů