Kamera - oko

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
304KAO zápočet 2 3 hodiny výuky týdně (45 minut), 19 až 29 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra kamery

Obsah

Seminář „KAMERA OKO“ je zaměřen na práci s kamerou s využitím obrazových nástrojů filmové řeči. „OBJEKTIV-OKO“ kamery a práce s postavením kamery je spojovacím článkem mezi využíváním těchto nástrojů ve smyslu dramatizace vyprávění filmového příběhu. Teoretické přednášky se nestaví odmítavě k základnímu kameramanskému umění, práce se světlotonalitou exponovaného negativu nebo digitálního obrazu a jejich světelných či barevných koncepcí. Naopak. Cíleně se ale zaměřují výhradně na režijně kameramanskou práci na principu pohybů kamery, rámování, hloubky ostrosti, velikostí záběrů nebo dalších způsobů snímání scény umístěné před objektivem kamery. Seminář vždy začíná obhajobou jména a existence daného nástroje a dále jeho praktickým využitím při natáčení hraného filmu. Studium ukázek a rozbory vybraných scén z filmů jsou základem pro společnou diskusi, kterou pedagog řídí a buďto sám vybírá ukázky a nebo uzpůsobuje projekce dle přání a výběru studentů. Studium je zaměřeno na teoretickou studii výrazných filmových stylů ovlivněných těmito principy.

  1. Téma

POHYB. Základní anylýza funkce pohybu jako nástroje pro udržení pozornosti diváka. Funkce mozkových receptorů a příklady zvládnutých a nezvládnutých záběrů z pozice využití předkamerového či kamerového pohybu. Objev pohybu jako nositele dynamičnosti a dramatizace. Graf funkce škály působnosti dramatizace pohybem na časové ose. Analýzy němých filmů George Méliése, Dzigy Vertova, Reného Claira, Waltera Ruttmanna, Alexandra Hackenschmieda. Základní slovník filmové řeči. Střih a pohyb. Kompozice a pohyb. Světlo a pohyb. Hloubka ostrosti a pohyb. Přeostřování a pohyb. Rytmus pohybů.

  1. Téma

RÁMOVÁNÍ. Základní analýzy vztahu procesů lidské paměti na rámování obrazu. Paměťové mozkové mapy a práce s obrazem uvnitř rámu a vně rámu. Základní princip kreativní činnosti člověka a její závislost na práci s pamětí. Základní sktruktura filmové řeči, storyboarding. Funkce otázek a odpovědí tvořených rámováním a využití nástroje rámování v praxi. Ukázka z filmu Oběť Andreje Tarkovského.

3 Téma

VYPRAVĚČ A SUBJEKTIVNÍ POHLED. Základní teorie subjektivního pohledu a analýza nástroje vzhledem k funkci dramatizace podání uvěřitelnosti předkládaných subjektivních pohledů. Reálný vypravěč, kamera jako vypravěč, postava jako vypravěč, autor jako vypravěč a divák jako vypravěč. Seznam možných vypravěčů a analýza struktury vyprávění na ukázkách z filmu Markéta Lazarová (Vláčil, Baťka).

  1. Téma

KOMPOZICE A ZLATÉ ČÍSLO. Teorie a analýzy funkčnosti vyrovnané a nevyrovnané kompozice. Nevyrovnaná kompozice jako nástroj práce režiséra. Práce se zlatým číslem jako nástroj práce kameramana. Balanční bod versus středobod vesmíru. Projekce studentských filmů, 2001 Vesmírná odysea.

  1. Téma

Volný seminář určený pro první dva studentské rozbory filmů. Pedagog doplňuje ukázkami z vlastní tvorby.

  1. Téma

VELIKOSTI ZÁBĚRŮ A OBRAZOVÉ ROZLIŠENÍ. Základní analýza vztahu velikosti záběrů CELEK a DETAIL. Graf kinematografických systémů IMAX, 70mm, 35mm, 16mm, 8mm, 4K, 2K, 07K a jejich využití pro potřeby emocionálního vyprávění příběhu. Historie vzniku 35mm filmového standardu. Ukázky z filmů The Greatest Story Ever Told, Brother Sun Sister Moon, Vaterland-Lovecký deník a porovnání funkčnosti velikostí záběrů Deatil a Celek. Barry Salt a jeho výzkum velikostí záběrů.

  1. Téma

HLOUBKA OSTROSTI A TŘÍDIMENZIONÁLNÍ VZHLED FILMOVÉHO OBRAZU.

Analýza proč vnímáme hloubku ostrosti jako informaci o hloubce prostoru. Práce starých fotografů s velkoformátovými fotoaparáty. Teorie hloubky pole. Hyperfokální vzdálenost. Tabulky hloubky ostrosti. Plošné a prostorové řešení obrazu umocněné prací s hloubkou ostrosti. Ukázky studentských filmů.

  1. Téma

BAREVNÝ KRUH. Základní zákonitosti barevné teorie, historický přehled. Aristoteles, Aguilonius, Newton, Goethe, Maxwell, Itten. Tři druhy barevného míchání. Barevné prostory, barevný management, Lookup table. Příklady využití inspirace z malířské praxe pro práci filmového tvůrce.

  1. Téma

Volný seminář určený pro dva studentské rozbory filmů. Pedagog doplňuje ukázkami z vlastní tvorby.

10.téma

ÚHLOVÁNÍ A OSY. Práce s osou prostoru a deset způsobů, jak tuto osu překročit a nemást vnímání kontinuity příběhu. Rakurzy a úhly. Rovina pohledu kamery, úrovně střetu vnímání diváka s pohledem herce. Úhly pohledu očí a složitější příklady práce s osou prostoru.

  1. Téma

TEORIE SVÍCENÍ. Volný seminář určený pro dva studentské rozbory filmů. Pedagog doplňuje ukázkami z vlastní tvorby.

  1. Téma

Volný seminář určený pro dva studentské rozbory filmů. Pedagog doplňuje ukázkami z vlastní tvorby. Závěrečný test a hodnocení práce na semináři.

Výsledky učení

Cíl předmětu:

Získání základních znalostí v problematice teorie filmového obrazu prostřednictvím nástroje filmové kamery

Předpoklady a další požadavky

x

Literatura

Bazin A.: Co je to film?, Československý filmový ústav, 1979, 240 stran

Sven Nykvist: Úcta ke světlu, 1999 Paseka, 209 stran, ISBN: 80-7185-268-6

Plazewski, J.: Filmová řeč, Orbis 1967, 461 stran

Deleuze, G.: Film1 Obraz a pohyb, Národní filmový archiv 2000, 298 stran, ISBN: 80-7004-098-X

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny za 60% účasti spolu s vypracováním semestrální práce.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů