Osvětlování 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
304OSV2 Z 1 2T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Předmět je určen k seznámení s teorií i praxí osvětlování ve filmu a televizi.

Výchozím bodem studia je poznání a rozbor denních i mimodenních světelných situací daných přírodními zdroji. Výklad pokračuje seznamováním s vlastnostmi osvětlovacích prostředků s hlediska jejich využitelnosti k nápodobě zdrojů přírodních i umělých.

Výuka je provázena demonstracemi způsobů konstrukcí osvětlení jak v reálných prostředích, tak i v ateliérech a to s objekty základního významu (lidská tvář, postava).

Specifikum výuky je osvětlování s vazbou na vlastnosti záznamového media, čímž je od počátku věnována pozornost praktické exponometrii.

Forma studia

seminář

Předpoklady a další požadavky

Znalost kultury vizuálního zobrazování v dějinném kontextu. Fyzika a zejména optika na patřičné středoškolské úrovni

Základní zkušenosti jako kameraman, schopnost zvládnout základní filmové úkoly

Digitální i analogový fotoaparát s všemi manuálními funkcemi

Luxmetr a spotmetr

Obsah kurzu

Funkce užití světla na natáčení:

1.Světlo jako základní technický předpoklad vzniku optického zobrazení

2.Světlo z pohledu informace o vlastnostech předmětů scénické reality, jejich textuře a odrazivosti (reflektanci)

3.Světlo jako prostředek umělecké stylizace optického zobrazení

4.Kontinuita

Světlo:

Světlo a jeho expoziční účinek jsou z kameramanského hlediska hodnotitelné ze tří aspektů:

1)Kvalita

a)kvalita daná jeho spektrálním složením,

b)kvalita daná charakterem světelného zdroje (bodový, difuzní).

2)Směr

a)podpora nebo potlačování vjemu prostoru zobrazením

b)podporování či popírání vjemu skutečných tvarů a objemů zobrazovaných objektů.

3)Intenzita

a)intenzita jediného zdroje a modifikace jeho vzdáleností

b)skladba intenzit více zdrojů: světlo hlavní, doplňkové a pomocné.

Praktická exponometrie:

1)Analýza osvětlení scény měřením světelných toků dopadajících na jednotlivé objekty

2)Analýza osvětlení scény s hlediska její jasové struktury - bodová exponometrie

Zdroje světla a svítidla:

1)Prostředky ke změně spektrálního složení světla umělých zdrojů

2)Prostředky ke změně charakteru světla zdrojů (difuzory, gridy).

3)Regulace povahy svazku emitovaných paprsků toku: konvergence vs. divergence

Základní osvětlovací pojmy:

Faktor odrazivosti plochy (reflektance), expoziční účinek, expoziční osvětlení, světelný poměr

Metodika konstrukce osvětlení scénického prostoru:

1)Styl imitované primární světelné skutečnosti

2)Styl profesionální konvence - odklon od striktní logiky osvětlení

3)Aktivita osvětlování ve službách podpory významových gest v rámci dramatického účinku včetně tvůrčího uplatnění jak estetických hodnot, tak i rázu neobvyklosti

Praktická cvičení: (víc ve: „návod k cvičení OSV 1+2“)

A.“ruce” - fotky č/b digitál

něco mezi aktem a zátiším; expresivní možnosti ruky; gesto vyjádří myšlenku

B.“ lesklý předmět” - fotky č/ digitál

osvětlení lesklého předmětu. Vytvářet záměrné lesky a kontrolovat je

Doporučená nebo povinná literatura

Ján Šmok, Umělé světlo ve fotografii, 1978

Bojanovský: Základní principy osvětlování

Bojanovský: Filmovým objektivem roč. 1961 č. 1-12, roč. 1962 č. 1-9

A.Golovňa: Umění kameramana

L.Baran: Portrét ve fotografii

J. Šmok: Úvod do teorie skladby kinematografického obrazu

K. Malkiewicz, “film lighting” 1986

D. Samuelson, “motion picture, camera and lighting equipment” 1980

american cinematographer’s manual

Firemní katalogy s přehledem o světelných zdrojích

Hodnoticí metody a kritéria

Povinná účast na seminářích 80%

Aktivní účast v semináři, splnění úkolů stanovených praktických cvičení behem semestru jsou předpoklady pro udělení hodnocení.

více v návodu pro cvičení

Poznámka

-

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů