Dějiny a teorie fotografie 1

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307DT1 ZK 4 4T česky zimní

Garant předmětu

Tomáš DVOŘÁK, Josef LEDVINA, Michal ŠIMŮNEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DVOŘÁK, Václav JANOŠČÍK, Josef LEDVINA, Michal ŠIMŮNEK

Výsledky učení dané vzdělávací složky

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

n/a

Obsah kurzu

Dějiny a teorie fotografie 1

zimní semestr 2019

(02/10 se přednáška nekoná – Poněšice)

(09/10)

Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)

Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;

úvod k povinné literatuře příští přednášky. Oborové knihovny a elektronické zdroje, metody rešerše a techniky psaní odborných textů.

(16/10)

Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.

Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.

(23/10)

Fotografický portrét a problém moderní individuality (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována fotografickému portrétu 19. a počátku 20. století s důrazem na Nadara, Daumiera, Galtona a Sandera; sleduje proměny a vzájemné vztahy portrétního žánru v malířství, kresbě a grafice, včetně tradice siluet či karikatur. Vysvětluje genezi koncepcí fotografického portrétu ve vztahu k tradicím fyziognomie, kriminalistickým metodám identifikace či snaze o definování a zachycení sociálního typu a sleduje tak vzájemnou podmíněnost fotografických konvencí zobrazování lidské individuality a dobového (filosofického, sociologického i byrokratického) chápání subjektu.

John STAUFFER – Zoe TRODD – Celeste-Marie BERNIER, Picturing Frederick Douglass. An Illustrated Biography of the Nineteenth Century’s Most Photographed American, New York – London: W. W. Norton & Co. 2015, pp. 8–55.

(30/10)

Piktorialismus (Josef Ledvina)

V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).

A. D. Coleman, „The Directorial Mode. Note Towards a Definition” (1976), in: Vicky Goldberg, ed., Photography in Print. Writings from 1816 to the Present, Albuquerque: University of New Mexico Press, 1981, s. 480–491.

(06/11)

Technické obrazy v sociálních vědách (Mchal Šimůnek)

Řada autorů uvažujících o vztahu sociálních věd a technických obrazů poukazuje na skutečnost, že technické obrazy (zejména fotografie a později film) a sociální vědy (zejména sociologie a antropologie) se zrodily v kontextu stejných historických podmínek. Příchod fotografie, stejně tak jako sociálních věd, lze tudíž v mnoha ohledech vnímat jako reakci na nejistoty, rizika a touhy, jež se objevily v období rané modernity. Přednáška vychází z analýzy tohoto historického momentu a dále představuje souvislosti mezi proměnami myšlení o fotografii a paradigmatickými posuny v sociálních vědách. Vztah fotografie a sociálních věd tak postupně nahlédneme z perspektivy pozitivismu a kolonialismu; vizuálního, senzorického, reflexivního, postmoderního, dialogického a digitálního obratu a z perspektivy post-pozitivismu a post-kolonialismu. Současně s tímto si ukážeme, jaké odlišné role hraje fotografie v sociálních vědách, pro které může být předmětem badatelského zájmu, zároveň však nástrojem sběru dat a nástrojem reprezentace a šíření poznání. Reflexe vztahu fotografie a sociálních věd bude přitom zaměřena nejen na to, jak technické obrazy ovlivňují sociální vědy, ale rovněž na to, jak sociální vědy (teorie, koncepty, metody a vědění o společnosti) mohou být prospěšné pro fotografickou praxi.

Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.

(13/11)

Kreativní zneužití technologií a hry proti aparátům (Michal Šimůnek)

V rámci současné kultury přesycené technickými obrazy vyvstává s velkou naléhavostí potřeba reflektovat rutinní a zakouzlené způsoby, jakými každodenně a téměř permanentně vytváříme a konzumuje technické obrazy. Přednáška se věnuje dvěma úzce souvisejícím taktikám odkouzlování a problematizace technických obrazů: tzv. kreativnímu zneužití technologií a Flusserově výzvě k hraní proti programům aparátů. Tyto taktiky jsou samy o sobě paradoxní, díky čemuž nás však vedou k takovému myšlení, jež podporuje naši ostražitost vůči technickým obrazům. Dílčí argumenty budou ilustrovány na příkladech z oblasti experimentální fotografie a z oblasti DIY „amatérské“ fotografické praxe, neboť právě v těchto dvou oblastech bývá koncepce kreativního zneužití vzývána nejčastěji.

Marc LENOT. “Flusser and Photographers, Photographers and Flusser.” Flusser Studies 2017, 24. Dostupné na. http://www.flusserstudies.net/sites/www.flusserstudies.net/files/media/attachments/marc-lenot-flusser-photographers-photographers-flusser.pdf

(přednáška Marca Lenota “Playing Against Camera. Experimental Photography” viz https://www.rencontres-arles.com/en/actualites/view/119/playing-against-cameras-experimental-photography-by-marc-lenot)

(20/11)

Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)

Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.

Thomas KEENAN, „Counter-Forensics and Photography.“ Grey Room, 2014, č. 55, s. 58–77.

(27/11)

Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.

(04/12)

Technologická a sémiotická specifičnost fotografie (Michal Šimůnek)

Specifičnost fotografie je zpravidla vnímána ve třech vzájemně propojených rovinách: v technologické rovině, kdy je často považována za automatickou, mechanickou reprodukci zobrazené reality; v sémiologické rovině, kdy je vyzdvihována její indexická povaha; v epistemologické rovině, kdy je poukazováno na její schopnost dostát konvencionalizovaným představám o tom, co je to realistické a objektivní zobrazení. Přednáška představuje vývoj myšlení o těchto „povahových“ rysech fotografie, přičemž dospívá k typologii tří možných teoretických postojů ke specifičnosti fotografie: 1) fotografie má vlastní specifickou povahu či identitu, jedná se o autonomní, univerzálně srozumitelné médium; 2) fotografie nemá vlastní identitu, nýbrž její význam i povaha jsou veskrze závislé na diskurzech, kontextech a paratextech, které ji obklopují; 3) fotografie je nejisté a ambivalentní médium, kterému je nutno připsat určité specifické rysy a zároveň připustit její hlubokou zakotvenost v kontextech, v nichž se nachází.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.

(11/12)

Bezkamerová fotografie (Michal Šimůnek)

Bezkamerová fotografie má své pevné místo v dějinách (první fotografie vznikaly bez použití kamery) i současnosti fotografie, zároveň se však nachází spíše na okraji fotografie, jejíž hranice v mnoha ohledech znejišťuje. Přednáška nabízí historický přehled různých bezkamerových technik a experimentálních fotografických procesů (fytofotografie, anthotypie, kyanotypie, chlorofylový/fotosyntézový proces, cliché verre, fotogram, rentgenografie a jinými-než-světelnými-paprsky vytvořené obrazy, chemigram, skiagrafie, screenshoty, in-game fotografie, skenované obrazy apod.) a příkladů jejich využití vybranými vynálezci, vědci, umělci či foto-amatéry. Pozornost je věnována roli materiality fotografických obrazů a úvahám o různých „mimo-kamerových“ (post-)produkčních technikách a „proti-aparátových“ taktikách, jimiž bývá rozrušována mechaničnost kamerami pořízených či jinak „automaticky“ vytvořených obrazových záznamu. V této souvislosti budeme rovněž uvažovat o specifičnosti fotografie a dotkneme se vybraných teoretických koncepcí, jež nám umožňují o dílčích aspektech bezkamerové fotografie přemýšlet (např. Batchenova politická interpretace bezkamorové fotografie, reprodukovatelnost, kopie a originál, fotorealismus, Flusserova technoimaginace a hraní proti aparátům, sémiotika fotografie, estetika imperfekce, kreativní zneužití, kutilství a DIY étos, nalezené fotografie, post-fotografie, liminalita fotografie, copy-and-paste estetika, algoritmická fotografie).

Winfried GERLING, “Photography in the Digital.” Photographies, 2018, vol. 11, n. 2–3, p. 149–167.

(18/12)

Konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)

Doporučená nebo povinná literatura

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/drive/folders/0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU?usp=sharing

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany,popisuje a interpretuje vybranou fotografii 19. století

termín odevzdání: 25.11.2019

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 6.1.2020 (oba texty ve formátu pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Poznámka

Předmět se koná každoročně.

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2019/2020:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 107
Učebna 1 (FAMU)

(Lažanský palác)
DVOŘÁK T.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
St 14:50–18:05 Tomáš DVOŘÁK Učebna 1 (FAMU)
Lažanský palác
přednášková par. 1

Rozvrh na letní semestr 2019/2020:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů