Dějiny a teorie fotografie 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307DT2 ZK 4 4 hodiny výuky týdně (45 minut), 58 až 78 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 20. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

n/a

Obsah kurzu

(16/02)

Vernakulární fotografie a spotřební kultura (Michal Šimůnek)

Přednáška se zaměřuje na vernakulární (zejména rodinnou) fotografii, ke které přistupuje perspektivou vybraných konceptů a přístupů z oblasti kulturálních studií, sémiotiky, historie, sociologie a antropologie fotografie. V kontextu úvah o souvislostech mezi spotřební, populární a vizuální kulturou se budeme věnovat vymezení sociálních funkcí a významů vernakulární fotografie a ukážeme si, jakým způsobem je rodinný život fotograficky zobrazován v historicky proměnlivých a vzájemně se prolínajících diskurzech spotřební kultury a reklamy, ateliérové fotografie, novinářské a dokumentární fotografie, umění a samotného rodinného života. Závěrečná část přednášky se bude věnovat proměnám vernakulární fotografie v soudobé digitální kultuře.

Geoffrey BATCHEN, “Whither the Vernacular?” In: T. M. Campt et al. eds., Imagining Everyday Life. Engagements with Vernacular Photography. Göttingern, New Your, Neu-Ulm: Steidl, The Walther Collection, s. 33–40 + s. 61–66 (Discussion).

(23/02)

Piktorialismus (Josef Ledvina)

V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).

A. D. Coleman, „The Directorial Mode. Note Towards a Definition” (1976), in: Vicky Goldberg, ed., Photography in Print. Writings from 1816 to the Present, Albuquerque: University of New Mexico Press, 1981, s. 480–491.

(02/03)

Dokumentární fotografie a fotožurnalismus (Michal Šimůnek)

Přednáška je koncipována jako komentované dějiny dokumentární fotografie a fotožurnalistiky. Komentáře se budou týkat zejména sociálních, kulturních a technologických souvislostí, jež se podílely na proměnách očekávání, se kterými bylo a je k těmto žánrům přistupováno. Přednáška je rovněž věnována aktuálním proměnám a novým formám fotožurnalismu a dokumentární fotografie v rámci současné digitální vizuální kultury. Důraz je kladen zejména na postavení fotografie v kontextu nových dokumentárních žánrů, jakými jsou například dokumenty interaktivní, webové, transmediální, cross-platformní, kolaborativní, databázové, algoritmické, VR, v přímém přenosu apod.

Mette SANDBYE. “New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287

(09/03)

Bezkamerová fotografie (Michal Šimůnek)

Bezkamerová fotografie má své pevné místo v dějinách (první fotografie vznikaly bez použití kamery) i současnosti fotografie, zároveň se však nachází spíše na okraji fotografie, jejíž hranice v mnoha ohledech znejišťuje. Přednáška nabízí historický přehled různých bezkamerových technik a experimentálních fotografických procesů (fytofotografie, anthotypie, kyanotypie, chlorofylový/fotosyntézový proces, cliché verre, fotogram, rentgenografie a jinými-než-světelnými-paprsky vytvořené obrazy, chemigram, skiagrafie, screenshoty, in-game fotografie, skenované obrazy apod.) a příkladů jejich využití vybranými vynálezci, vědci, umělci či foto-amatéry. Pozornost je věnována roli materiality fotografických obrazů a úvahám o různých „mimo-kamerových“ (post-)produkčních technikách a „proti-aparátových“ taktikách, jimiž bývá rozrušována mechaničnost kamerami pořízených či jinak „automaticky“ vytvořených obrazových záznamu. V této souvislosti budeme rovněž uvažovat o specifičnosti fotografie a dotkneme se vybraných teoretických koncepcí, jež nám umožňují o dílčích aspektech bezkamerové fotografie přemýšlet.

Joan FONTCUBERTA – Geoffrey BATCHEN. Dialogue between Joan Fontcuberta and Geoffrey Batchen. Correspondence. October/December 2016. Available at http://correspondencias.fotocolectania.org/en/2016-en/

(16/03)

Surrealismus a obraz (Josef Ledvina)

Přednáška jednak představí historii samotného surrealistického hnutí a práci jeho hlavních protagonistů a jednak bude příležitostí k nastolení obecnějších otázek týkajících se povahy obrazů a zobrazování, jež jsou pro pochopení surrealistického programu podstatné. Dotkneme se tak například tématu „vnitřních obrazů“ (snů a halucinatorních vizí) a pokusů o jejich vizualizaci nebo problematiky pareidolií, které rozdíl mezi vnitřním a vnějším podnětně komplikují.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

(23/03)

Modernismus a moderní doba (Josef Ledvina)

Jak se umění na začátku 20. století a mezi válkami stavělo k pásové výrobě, továrním komínům, letadlům, konfekčním výrobkům, reklamně nebo populárním časopisům? Postoje se pohybovaly na škále mezi nadšeným přitakáním technickému pokroku a jeho paušálním odmítnutím, jako něčeho, co ohrožuje samu „podstatu lidství“. Hlavní roli v přednášce sehraje Bauhaus, dotkneme se ale i technopesimistických postojů, například některých stoupenců hnutí dada nebo německých expresionistů.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

(30/03)

Foto v konceptuálním umění (Josef Ledvina)

V přednášce se zaměříme na užití fotografie v konceptuálním umění a v umění performativního typu a jeho specifickou estetiku, vymezující se vůči tradici umělecké fotografie. Budeme se věnovat jak dílům dnes už kanonických zahraničních autorů (Ed Ruscha, Dan Graham ad.) a jejich teoretické reflexi (Jeff Wall, Nancy Foote), ale poukážeme i na příbuzné projevy v českém umění.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

(06/04)

Konzultace témat semestrálních prací (Michal Šimůnek)

(13/04)

Plenér Ateliéru klasické fotografie – výuka se nekoná

(20/04)

Nová média a fotografie (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována proměnám fotografických postupů a teoretických koncepcí v souvislosti s nástupem nových digitálních médií v 80. a 90. letech 20. století.

Jay David BOLTER – Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69–93.

(27/04)

Fotografie a sociální média (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována proměnám fotografických postupů a teoretických koncepcí v kontextu sociálních médií.

Nathan JURGENSON, The Social Photo: On Photography and Social Media. London: Verso 2019 (chapter “Documentary Vision”).

https://1lib.cz/book/5872533/44a670

(04/05)

Operativní obrazy (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována posunu od chápání (technického) obrazu coby reprezentace k obrazům instrumentálním či operativním – autonomně vykonávajícím nějakou činnost. Sleduje konvergenci fotoaparátu s ostatními technologiemi a aparáty a posun od optických procesů k digitální komputaci obrazu (skenery, drony, satelity, vypočítaná fotografie, digitální zpracování obrazu, strojové vidění).

Adrian MacKenzie – Anna Munster, “Platform Seeing: Image Ensembles and Their Invisualities.” Theory, Culture & Society 2019, vol. 36, no. 5, pp. 3–22.

https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0263276419847508

Doporučená nebo povinná literatura

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/drive/folders/0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU?resourcekey=0-gytR3fQe2cdmu6aSrEpGiA&usp=sharing

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, kriticky interpretuje vybraný odborný text (výběr textu konzultujte s M. Šimůnkem)

termín odevzdání: 01.04.2021

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 29.05.2021

(oba texty ve formátu pdf posílejte na michal.simunek@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů