Současná fotografie a umění 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307FU2 ZK 4 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 79 až 99 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Kurz představí rámcová témata spojující médium fotografie se současným uměním v návaznosti na přednášku Teorie a historie fotografie, kurz Dějin české fotografie a Seminář vystavování a kurátorství.

Forma studia

Jednotlivé semináře budou sledovat určitou chronologii, ale hlavně tematickou souvislost. Doplní je návštěvy výstav a hostů. Vzhledem k otevřené povaze současného umění (na rozdíl o dějin umění), ale také v rámci množství možných přístupů bude seminář reagovat na konkrétní zájmy studentů.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Odkaz na studijní texty: https://drive.google.com/drive/folders/1PlqgB-2KaMxBKws781hcviRAJx7K8EaY

1.

11.2.

Politická ekonomie současného umění. Hodnota současného umění. Vztah finančních toků a kulturního kapitálu v současném umění. Věk masové umělecké produkce.

Hito Steyerl, “Duty Free Art,” Duty Free Art. Art in the Age of Planetary Civil War. New York: Verso, 2017, pp. 134-159.

Isabell Lorey, “Způsob vlády a autoprekarizace”, A2, 11/2012

https://www.advojka.cz/archiv/2012/11/zpusob-vladnuti-a-autoprekarizace.

Hito Steyerl, I Dreamed a Dream: Politics in the Age of Mass Art Production, Former West, 13.3.2013, http://opentranscripts.org/transcript/dreamed-dream-politics-age-mass-art-production/.

Tereza Stejskalová, “Umění jako práce: od dělníků k prekariátu,” A2, 11/2012, https://www.advojka.cz/archiv/2012/11/umeni-jako-prace

W.A.G.E., Democracy in America, Creative Time, https://www.youtube.com/watch?v=UO99rEVPstM

Liam Gillick, Anetta Mona Chişa & Lucia Tkáčová, Jana Kapelová, Krisdy Shindler, Jiří Skála, Anton Vidokle, Mierle Ukeles

2.

18.2.

Umění a participace, “sociálně-angažované umění”. Estetizace politiky, politizace umění. Umění jako “safe space”?

Claire Bishop, „Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, č. 1–2, s. 9–36, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit1-2-bishop.pdf.

Maria Lind, “Obrat ke spolupráci”, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2007, č. 1–2, s. 9–36, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit1-2-lind.pdf.

Václav Magid, Od estetizace politiky k politizaci umění a zpět. Bludný kruh současného „politického umění,“ in: Kritika depolitizovaného rozumu, Praha: Grimmus, 2010, s. 77-97.

Jan Zálešák, “Bod zlomu: Hledání sociálního obratu v českém umění,” Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 11, 2011, 41-62, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit11-zalesak.pdf.

Thomas Hirschorn, Tania Brugera, Pawel Althamer, Chto Delat, Gita Blak, Jonas Staal, Phil Collins, Artur Zmijewski, Oscar Bony, Santiago Sierra, Renzo Martens

3.

25.2.

Politika bienálí. Historie bienalizace umění. Bienále odporu. Vztah globálního a lokálního.

Julia Bethwaite, Anni Kangas, “The Scales, Politics, and Political Economies of Contemporary Art Biennials,” The Arts Journal, https://theartsjournal.net/2018/02/07/the-scales-politics/.

Reichel Weiss et al, Making Art Global (Part 1): The Third Havana Biennial 1989, Afterall Books, Academy of Fine Arts Vienna, Van Abbe museum, Eindhoven, 2011.

Ranjit Hoskote, Biennials of Resistance: Reflections on the Seventh Gwangju Biennial, in The Biennale Reader, 306-321.

George Beker, The Globalization of the False: A Response to Okwui

Enwezor in The Biennale Reader, 446-453.

4.

4.3.

Kritické kurátorství. O pohyblivých hranicích mezi umělcem a kurátorem. Politické možnosti kurátorství.

Maria Lind, “The Curatorial,” Artforum 2009, p.103.

“Curatorial”, Curatorial Dictionary, tranzit.hu, http://tranzit.org/curatorialdictionary/index.php/dictionary/curatorial/

“Lucy Lippard,” in Hans Ulrich Obrist, Stručná historie kurátorství, GASK, Kutná Hora 2012, 166-196.

Jan Zálešák, “Kritické umění a kurátorství v nejisté době,” Sešit pro umění, teorie a spřízněné zóny, 8, 2010, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit8-zalesak.pdf.

Cristina David, Ruth Noack, Carolyn Christov-Bakargiev, Maria Lind, Charles Esche, Anselm Franke

5.

11.3.

Čím je umění ve veřejném prostoru, žijeme-li v sociálních bublinách? Problematika veřejného prostoru v době sociálních sítí, jeho hranice a exkluze v reflexi současného umění.

Chantal Mouffe, Umělecký aktivismus a agonická politika, in Atlas transformace, ed. Vít Havránek, Zbyněk Baladrán, Věra Krejčová, Praha: tranzit, 2010, http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/politicno/umelecky-aktivismus-a-agonicka-politika.html.

Manuál monumentu, ed. Anežka Bartlová, Praha: UMPRUM, 2016.

Alexander Kluge, Thomas Hirschhorn, Dan Perjovschi, Alexandra Pirici, Tomáš Rafa, Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov.

6.

18.3.

Na mrtvé planetě není umění. Umění v čase antropocénu. Umělecká scéna a udržitelnost.

Garance Malivel, Těla jako důkaz: Extrakce nerostů a eroze těl, Artalk, http://artalk.cz/2018/02/28/tela-jako-dukaz-extrakce-nerostu-a-eroze-tel/

Heather Davis, “Art in the Anthropocene,” Posthuman Glossary, ed. Rosi Braidotti, Maria Hlavajova, London, New York: Bloomsberry Academic, 2018, pp. 63-65.

Carolyn L. Kane, Umělohmotný lesk. Od všedního zázraku k úpadkovému vznešenu, A2, č. 2, 2016, https://www.advojka.cz/archiv/2016/2/umelohmotny-lesk.

Tamás Kaszás & Aniko Lorant,Pierre Huyghe, Louis Henderson, Filipa César, Ben Russell, Angela Anderson & Angela Melitopulos, Anja Kirchner & David Panos, Otolith Group

7.

25.3.

Revize dokumentárních strategií v umění. Politika pravdy, rehabilitace observace, obraz druhého.

Erika Balsom, “The Reality-Based Community”, e-flux, https://www.e-flux.com/journal/83/142332/the-reality-based-community/.

Boris Groys. “Umění ve věku biopolitiky; od uměleckého díla k dokumentací umění,” Sešit pro umění, teorie a spřízněné zóny, 4-5, 2008, s.114-129, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit4-5-groys-umeni.pdf.

Hito Steyerl. Politika pravdy. Dokumentarismus v umění, in Jiří Ševčík, Pavlína Morganová, Terezie Nekvindová, Dagmar Svatošová (eds.), České umění 1980-2010, Texty a dokumenty. Praha, VVP AVU 2011, s. 685-691.

Harun Farocki, Hito Steyerl, Oleksyi Radynski, Ruti Sela, karrabing film collective, Abbounadara

  1. (Josef Ledvina)

1.4.

Archivní impulz. Role archivu ve východoevropském umění, vystavování archivu jako politika paměti.

Hal Foster, “An Archival Impulse,” October, 2004, pp. 3-22.

Nataša Petrešin-Bachelez, “Archiv(y),” in Atlas transformace, ed. Vít Havránek, Zbyněk Baladrán, Věra Krejčová, Praha: tranzit, 2010, http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/a/archiv/1-archiv-y.html.

Nataša Petrešin-Bachelez, “Innovative Forms of Archives, Part One: Exhibitions, Events, Books, Museums, and Lia Perjovschi’s Contemporary Art Archive,” e-flux, https://www.e-flux.com/journal/13/61328/innovative-forms-of-archives-part-one-exhibitions-events-books-museums-and-lia-perjovschi-s-contemporary-art-archive/.

Zbyněk Baladrán, Filipa César, Rasha Salti (& Koyo Kouoh), Hito Steyerl, Catherine Simao, Thomas Hirschhorn

  1. (Josef Ledvina)

8.4.

Vzestup delegované performance. Umělec jako choreograf. Performance a dokumentace. Reenactment.

Viktor Čech, “Choreografický moment, archiv a moderna,” Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 18, 2005, s.47-67, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/Sesit_18_2015_Cech.pdf.

Claire Bishop, „Outsourcing Authenticity? Delegated Performance in Contemporary Art“, in Double Agent, eds. Claire Bishop and Silvia Tramontana, London: ICA, 2008, pp 110-125, https://monoskop.org/images/1/19/Bishop_Claire_2008_Outsourcing_Authenticity_Delegated_Performance_in_Contemporary_Art.pdf.

Hana Buddeus, “Fotografické podmínky happeningu,” Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny,16, 2014, s. 18-37, http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/Sesit_16_2014_Buddeus.pdf.

Amy Bryzgel, “Artistic Reenactments in East European Performance Art, 1960-present,” Artmargins online, 2018, http://www.artmargins.com/index.php/featured-articles-sp-829273831/812-artistic-reenactments-in-east-europe-introduction

Merce Cunningham, Marina Abramovic, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Tino Seghal, Young Boy Dancing Group, Alexandra Pirici, Veda Popovic, New Noveta

10.

15.4.

Závěrečný seminář, diskuse nad tématy seminárních prací.

Doporučená nebo povinná literatura

Literatura:

Ariella Azoulay, Civil Imagination: A Political Ontology of Photography. Verso 2012.

Geoffrey Batchen, Each Wild Idea; Writing, Photography, History. MIT Press 2002.

Charlotte Cotton, The Photograph as Contemporary Art. Thames & Hudson 2014.

Christoph Cox, Jenny Jaskey, Suhail Malik (Eds.)Realism Materialism Art. Sternberg Press 2015.

Tomáš Dvořák,

Karel Císař, Co je to fotografie. Praha: Herrmann & synové 2004.

Karel Císař, Fotografie po konceptuálním umění. Sešity pro umění a příbuzné zóny 11/2011:

http://vvp.avu.cz/wp-content/uploads/2014/08/sesit11-cisar.pdf

Vilém Flusser, Do univerza technických obrazů. Praha: OSVU 2001.

Vilém Flusser, Za filosofii fotografie. Praha: Fra 2013.

Václav Janoščík, Objekt. Praha: Kvalitář 2015.

David Korecký, ed. Médium kurátor, Role kurátora v současném umění. Praha: Agite / VŠUP 2009.

Francoise Laruelle, Koncept nefotografie. Praha: Fotograf 2013.

Lev Manovich, Jazyk nových médií. Praha: Karolinum 2016.

Brian O‘Doherty, Uvnitř bílé krychle. Praha: tranzit 2014.

Hans Ulrich Obrist, Stručná historie kurátorství. Kutná hora: GASK 2012.

Tomáš Poszpiszil, Před obrazem. Praha: OSVU, 1998.

Domenico Quaranta, Beyond New Media Art. Brescia: LINK Editions 2013.

João Ribas (Ed.), In the Holocene. Cambridge: MIT 2015.

Kaja Silverman, The Miracle of Analogy, or The History of Photography, Part 1. Stanford University Press 2015.

Hodnoticí metody a kritéria

Požadavky:

Aktivní účast v diskusi a příprava na seminář četbou zadaných textů. Během kurzu je nutné přednést referát a odevzdat písemnou práci.

Referát: 15ti minutové představení problému/tématu semináře (může být i prezentace děl konkrétního umělce/umělkyně/uměleckého kolektivu). Příprava 3-4 otázek pro diskusi

Písemná práce musí být o minimálním rozsahu 7000 znaků včetně mezer. Zvolte si téma či problém, které vás zajímá (a řešili jsme ho během semináře). Text by měl být obhajobou vašeho postoje k tématu, měl by využívat primární či sekundární zdroje, s nimiž budete polemizovat, či které použijete k podpoře svých tvrzení. Texty posílejte na terezastejskalova@gmail.com. Termín odevzdání: 29.4. Zkouška bude mít podobu diskuse nad odevzdaným textem.

Poznámka

nejsou

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů