Dramatická výchova (N0215A310006)

Dramatická výchova je obor propojující divadlo a drama se vzděláváním. Studium oboru připravuje pedagogické profesionály v oblasti uměleckého vzdělávání zaměřeného na divadelní tvorbu nebo na uplatnění postupů divadla a dramatu ve vzdělávacím procesu a to jak ve formálním, tak i neformálním vzdělávání. Magisterská úroveň navazuje na dovednosti získané předcházejícím studiem oboru, prohlubuje teoretickou a výzkumnou rovinu studia a dává studentovi možnost výraznější osobní oborové profilace.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční
kombinované
akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra výchovné dramatiky

Garant studijního programu

Radek MARUŠÁK

Cíle studia ve studijním programu

Dramatická výchova je jedním z nejkomplexnějších oborů estetické výchovy. Je oborem interdisciplinárním – spojuje divadlo a výchovu. Jde o systém sociálně-uměleckého učení dětí, mládeže, případně též dospělých, jehož cílem je jednak estetická kultivace a získávání divadelních dovedností, jednak rozvoj osobnosti, osvojování sociálních dovedností a vytváření systémů postojů a hodnot jednotlivce, vedoucích k prosociálnímu chování a jednání člověka, k vědomé tvorbě, vnímání a obhajobě místa (nejen) divadelního umění ve společnosti.

Dramatická výchova se řadí mezi expresivní vzdělávací obory, pro něž je exprese zásadním prostředkem symbolického vyjadřování. Během vývoje oboru prošla řadou verzí od pojetí blížícího se spíše osobnostní a sociální výchově po současnou podobu, která pojímá vzdělávací obor jako umělecký, vycházející z dramatické/divadelní tvorby a vztahující se k ní s jasným přesahem k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků.

Takovýto proces vychází:

Vědomé a cílené využívání dramatických/divadelních postupů a metod při práci s obsahy (příběhy, situacemi, tématy, ale i s obsahy souvisejícími s osobnostním a sociálním rozvojem účastníků procesu), stejně tak i společná práce na různých podobách jevištního/divadelního sdělení nabízí příležitosti k rozvoji komunikačních schopností, spolupráce, vytrvalosti, k budování zodpovědnosti za vlastní tvorbu i tvorbu celé skupiny, učí porozumět jazyku divadelního umění, jeho postupům, jeho významu v kontextech uměleckého uchopování světa a jeho smyslu.

Rozprostření (nikoli rozdělení) oboru do prostoru průniku divadla a vzdělávání (výchovy, edukace, pedagogiky) umožňuje účastníkům procesu (zejm. dětem a studentům) poznat potenciál dramatu a divadla v různých podobách – jako cíle vlastní kreativní práce, jako prostředku rozvoje a proměny různých kvalit účastníků procesu (osobnostních, sociálních, uměleckých), ale také jako nástroje zkoumání světa, zejména světa mezilidských vztahů a situací, jako prostředku poznání. Podstatou dramatické výchovy je proces učení především přímým prožitkem, činností a vlastní zkušeností v jednání, zejména ve hře v roli a v kreativním uměleckém procesu.

Magisterský stupeň studia oboru dramatická výchova prohlubuje a rozšiřuje okruhy učiva studované ve stupni bakalářském. Obohacuje je zejména o další teoretické a metodické učivo, zkoumání pedagogických i uměleckých kontextů a přesahů oboru, rozvíjí a systematizuje dovednosti a poznatky týkající se divadelní průpravy a učitelských kompetencí a poskytuje studentům základní oporu pro oborový výzkum a orientaci v zahraničním oborovém kontextu. Ve studiu je dále věnována pozornost předmětům zaměřeným na prohloubení poznatků z historie dramatické výchovy a speciálním oblastem nebo tématům oboru: divadlo ve výchově a vzdělávání a jiné typy interaktivních nebo paradivadelních aktivit, divadlo pro děti, divadelní aktivity a edukace prostřednictvím divadelních/dramatických aktivit při práci s jinými než dětskými účastníky, se specifickými skupinami apod.

Studium je ústrojně provázáno s praxí, která má podobu vlastních studentských projektů a stáží (povinné klinické i stáží volitelných). Praxe vrcholí závěrečným autorským umělecko–pedagogickým projektem. Nabídka povinně volitelných předmětů vychází vstříc specializaci studenta na určitou oborovou problematiku.

Studenti magisterské úrovně studijního programu jsou vedeni k samostatné tvořivé umělecko–pedagogické práci a k samostatné koncepční práci při tvorbě studijních programů ve vzdělávacích institucích na různých stupních vzdělávání, k tvorbě směřující k edukaci prostřednictvím divadla a metod vycházejících z divadelního umění i mimo tyto instituce, např. v divadlech, centrech volného času, muzeích, občanských sdruženích věnujících se divadlu ve vzdělávání apod.

Profil absolventa studijního programu

Cílem studia je vybavit posluchače takovými vědomostmi a dovednostmi a rozvinout jejich osobnostní a talentové předpoklady, aby byli schopni poučeně a kvalifikovaně vytvářet samostatné programy, argumentovat jejich využití v konkrétní praxi a podílet se na dalším rozvoji oboru i samostatnou výzkumnou prací. Studium zároveň umožňuje prohlubování studentových kompetencí ve specifických oblastech studia na základě volby skladby povinně volitelných kurzů.

Absolvent studia je připraven pracovat s cílovou skupinou složenou ze členů různých věků, společenských statusů a vzdělávacích potřeb na divadelním nebo přednesovém tvaru, využívat divadelních postupů při edukační práci, která nesměřuje k jevištnímu tvaru, využívat různých metod a způsobů práce při rozvoji dětského diváctví.

Absolvent studia aplikuje dramatickou výchovu ve své práci ve vyučování na různých stupních školního vzdělávání i ve volnočasových zařízeních. Využívá divadelní a paradivadelní potenciál oboru v edukační, komunitní, sociální, integrační i preventivní praxi.

Profil absolventa magisterského studia v sobě zahrnuje úrovně odborných znalostí, dovedností a obecných způsobilostí získané předcházejícím studiem především bakalářského stupně studijního programu.

Magisterský program navazuje na bakalářské studium a jeho profil absolventa:

Absolvent bakalářského studia je vybaven potřebnými vědomostmi a dovednostmi pro edukační práci v oblasti dramatické výchovy. Je schopen poučeně a kvalifikovaně pracovat se svými svěřenci na divadelním nebo přednesovém tvaru, prohlubovat a rozvíjet jejich dovednosti a kompetence v oblasti divadelní tvorby a umělecké percepce, vést je k vědomému využívání uměleckých postupů (vycházejících zejména z dramatických umění, divadla), oceňování významu umělecké tvorby a expresivních postupů při reflexi a proměně světa. Umělecké postupy využívá pro rozvoj umělecký, osobnostní i sociální, občanský.

Profil absolventa magisterského stupně je dále utvářen těmito odbornými znalostmi, dovednostmi a obecnými způsobilostmi:

Odborné znalosti:

Absolvent magisterského studia:

Odborné dovednosti:

Absolvent magisterského studia:

Obecné způsobilosti:

Absolvent magisterského studia:

Profesní uplatnění absolventa: MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ, DDM a další vzdělávací instituce – pedagog volnočasových aktivit i učitel předmětů, které jsou součástí povinného kurikula konkrétní instituce (dramatické výchovy, literárně-dramatického oboru ZUŠ, dramatického oboru na SŠ a předmětů, oborů a oblastí souvisejících). Dále jako lektor vzdělávacích programů v muzeích, galeriích, knihovnách, dramacentrech apod. Absolvent je také připraven samostatně si vytvářet oborové projekty a nabízet je do praxe.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Obecná pravidla a principy tvorby studijních plánů na AMU:

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový předmět profilujícího základu, který neumožňuje opakování atestace. Specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, která vychází vstříc specifikům práce na umělecké vysoké škole.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Pravidla a principy pro tvorbu magisterského studijního p rogram dramatické výchovy v prezenční formě:

Návrh nového programu navazujícího magisterského studia:

Výše uvedené principy jsou vyjádřeny skladbou vyučovaných kurzů, výraznou mírou volby, propojením s praktickými zkušenostmi i prohlubováním dříve získaných vědomostí i dovedností.

Základní osu studijního plánu tvoří společné povinné předměty, které zachycují obor ve velké šíři jeho aktivit, a zároveň umožňují studentům pracovat na sobě a společném projektu.

Souběžně si mohou studenti volit individuální oborovou profilaci prostřednictvím povinně volitelných předmětů. Povinně volitelné předměty jsou vystavěny ve čtyřech pilířích:

DIVADELNÍ PRAKTIKUM A JEHO DIDAKTIKA – název skupiny předmětů,

DIVADLO V EDUKATIVNÍCH SOUVISLOSTECH – název skupiny předmětů,

DRAMATICKÁ VÝCHOVA SE SPECIFICKÝMI SKUPINAMI – název skupiny předmětů,

METODY A TECHNIKY DRAMATICKÉ VÝCHOVY V LEKTORSTVÍ – název skupiny předmětů.

Každý pilíř má tři tříkreditové kurzy s tříhodinovou dotací. Důraz v těchto kurzech je kladen hlavně na samostatnou tvorbu, práce v kurzu může být také směřována k vlastnímu magisterskému projektu. Student si může zvolit dva kompletní pilíře nebo si poskládat potřebný počet kreditů podle vlastního uvážení.

Vypsání předmětů závisí na minimálním počtu přihlášených, který je stanoven vždy na začátku akademického roku a vychází z organizačních a materiálních (zejména finančních a prostorových) podmínek studia.

Velký důraz je také kladen na praxi a základní výzkum v terénu. Novým prvkem akreditace je klinická praxe. Stáž je organizována v počátku studia tak, aby studenti poznali prostředí klinického pracoviště a mohli vytvářet budoucí vlastní projekty cíleně pro toto pracoviště.

Volitelné předměty

Volitelné předměty jsou průběžně inovovány, cílem je rezonovat s proměnami praxe, umožnit setkávání s inspirativními osobnostmi, mapovat aktuální témata apod. Jejich významnost se projevuje v několika rovinách:

Příkladem takovýchto kurzů jsou například: Andragogika a její inspirace pro dramatickou výchovu; Improvizační techniky; Individuální nebo komorní projekt se specifickým zaměřením; Integrační seminář; Komunitní dramatické aktivity; Kulturní animace; Metodika dětského herce; Možnosti loutky a masky; Pohyb a hlas – inspirace a interakce; Prostor, barva, tvar; Zážitkové učení, principy a podoby; Stáž Erasmus; Stáž ve vybraném zařízení, instituci oboru.

Obecné informace o přijímacím řízení

Předpokladem přijetí je:

Úspěšné složení přijímacích zkoušek, které se skládají z pohovoru zjišťujícího orientovanost v oboru, obhajoby předem vypracované dramaturgicko-režijní koncepce zadaného dramatického textu a návrhu inscenačních prostředků pro práci s dětmi a studenty a obhajoby návrhu magisterského projektu.

K přijímacímu řízení je vyžadován seznam prostudované odborné literatury.

Přijímací zkoušky jsou jednokolové.

Návaznost na další typy studijních programů

Studium navazuje na tříleté bakalářské studium dramatické výchovy případně jiná bakalářská studia specifikovaná v podmínkách přijetí ke studiu. Forma otevíraného magisterského studia odpovídá formě předcházejícího končícího bakalářského studia na KVD DAMU.

Na studium je možné navázat v doktorském studijním programu Teorie a praxe dramatické výchovy na katedře výchovné dramatiky Divadelní fakulty AMU.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

  1. DIPLOMOVÁ PRÁCE A JEJÍ OBHAJOBA

Magisterská diplomová práce má prokázat diplomantovu kompetenci v oboru učitelství dramatické výchovy, jeho schopnost v oboru samostatně a kriticky myslet, nalézat, formulovat a řešit problémy, chápat příčiny a následky; aplikovat teoretické poznatky v praxi a naopak z praxe vyvozovat obecné závěry, to znamená teorii pochopit a umět s ní pracovat; spojovat poznatky a zkušenosti z různých předmětů studia – praktických i teoretických nebo naukových – a vědomě je používat v různých pedagogických situacích. Základem tématu práce je pedagogický či pedagogicko-psychologický problém související s kontextem uměleckého vzdělávání, spojující poznatky z různých oborů a předmětů studia, event. další témata, která s pedagogickým základem dramatické výchovy souvisejí. Diplomovou prací student prokazuje znalost literatury oboru jako celku i speciálně zvoleného tématu, toho, co už bylo řešeno či vyřešeno, tedy také schopnost navazovat na dosavadní poznání v oboru a přispět – byť dílčím způsobem – k rozvoji tohoto poznání.

Rozsah magisterské diplomové práce je minimálně 60 normovaných stran textu (bez příloh), horní hranice není stanovena.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu pro tuto oblast SZZ:

Diplomový seminář 1, 2.

Metodologie výzkumu v umění 1, 2

  1. OBHAJOBA ZÁVĚREČNÉHO PROJEKTU

Student předkládá dokumentaci závěrečného autorsko-uměleckého projektu, obhajuje jeho koncepci a realizaci, reaguje při obhajobě na témata související s charakterem a zaměřením projektu.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu pro tuto oblast SZZ:

Autorský umělecko-pedagogický projekt 1, 2

Divadlo ve výchovné a vzdělávací praxi

Inscenační práce se zvolenou skupinou

Klinická stáž

Literatura v kontextu dramatické výchovy 1, 2

Oborová didaktika – příklady dobré praxe 1, 2

Skupinový divadelní projekt 1, 2

Úvod do režie

  1. TEORIE A HISTORIE DRAMATICKÉ VÝCHOVY, PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

PŘÍKLADY TEMATICKÝCH OKRUHŮ:

Otázky jsou zaměřeny na všechny oblasti dramatické výchovy a aspekty jejího zkoumání, zejména na vztahy mezi divadlem, psychologií a pedagogikou, především na problematiku hry a hraní rolí, na osobnost pedagoga dramatické výchovy a na charakter dramatickovýchovného procesu a jeho různé typy, cíle a metody.

Příklady tematických okruhů:

Umění a výchova.

Teorie a psychologie hry a tvořivosti.

Historie divadelních aktivit dětí a mládeže od středověku do konce 20. století.

Pedagogika a škola 20. století a dramatická výchova, současný pedagogický kontext oboru.

Dramatická výchova z pohledu psychologie osobnosti a vývojové psychologie.

Dramatická výchova z pohledu pedagogické a sociální psychologie.

Interdisciplinární charakter dramatické výchovy.

apod.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu pro tuto oblast SZZ magisterského studia (obsahem zkoušky jsou i vědomosti, dovednosti a způsobilosti bakalářského studia využité v nových kontextech a oborových souvislostech):

Aktuální otázky pedagogiky a didaktiky

Divadlo ve výchovné a vzdělávací praxi

Dramatická výchova v mezinárodním kontextu

Inscenační práce se zvolenou skupinou

Literatura v kontextu dramatické výchovy 1, 2

Oborová didaktika – příklady dobré praxe 1, 2

Oborová didaktika v kontextu současného pedagogického myšlení

Psychologické aspekty současného dětství a dospívání

Psychologické otázky tvořivosti a umění

Teorie a historie dramatické výchovy a dětského divadla 1, 2

  1. TEORIE A HISTORIE DIVADLA A DRAMATU

PŘÍKLADY TEMATICKÝCH OKRUHŮ:

Kromě historie divadla (v případě magisterské zkoušky jsou otázky z historie pojímané jako propojené, tematické, průřezové) se otázky týkají všech aspektů divadelního umění ve vztahu k dramatické výchově., např. divadelnosti a dramatičnosti, dramatické situace, improvizace a interpretace, problematiky dětského hráčství a herectví atd.

Příklady průřezových témat pro rozpravu propojující studentovy poznatky z jednotlivých historických období a jeho myšlení o divadle a dramatu:

Mužský a ženský svět – dramatické hrdinky konce 19 století.

Divadlo na divadle.

Romantická láska v dramatu a divadle.

Šašci, blázni, podoby šílenství v dramatu a divadle.

Člověk a systém v dramatu a divadle.

apod.

Příklady tematických okruhů z oblasti teorie divadla a dramatu:

Jevištní a reálná skutečnost.

Situace a dramatická situace.

Základní druhy literatury; literární a divadelní text; literatura pro děti a mládež a dramatická výchova.

Dramaturgie a drama obecně a v dětském divadle.

Divadlo a divák, divadlo a společnost; dětský divák, divadlo pro děti, divadlo hrané dětmi.

apod.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu pro tuto oblast SZZ magisterského studia (obsahem zkoušky jsou i vědomosti, dovednosti a způsobilosti bakalářského studia využité v nových kontextech a oborových souvislostech):

Divadlo pro děti a dětský divák

Divadlo ve výchovné a vzdělávací praxi

Inscenační práce se zvolenou skupinou

Literatura v kontextu dramatické výchovy 1, 2

Myšlení o divadle 1, 2

Teorie a historie dramatické výchovy a dětského divadla 1, 2

Úvod do režie

  1. DIDAKTIKA DRAMATICKÉ VÝCHOVY

PŘÍKLADY TEMATICKÝCH OKRUHŮ:

Hodnocení žáka v procesu dramatické výchovy; sebehodnocení učitele.

Stavba různých typů lekcí dramatické výchovy.

Strategie vedení v dramatické výchově.

Podoby dramatické výchovy v různých formách výchovné a vzdělávací práce.

apod.

Pozn.: Otázka z didaktiky může být vztažena k závěrečnému projektu.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu pro tuto oblast SZZ magisterského studia (obsahem zkoušky jsou i vědomosti, dovednosti a způsobilosti bakalářského studia využité v nových kontextech a oborových souvislostech):

Autorský umělecko-pedagogický projekt 1, 2

Inscenační práce se zvolenou skupinou

Oborová didaktika – příklady dobré praxe 1, 2

Oborová didaktika v kontextu současného pedagogického myšlení

Další studijní povinnosti

Součástí studia je oborová praxe, která má různé podoby a způsoby organizace – stínování, asistování, pobyt na klinickém pracovišti, terénní pozorování a hospitace, samostatná práce na umělecko-pedagogických projektech.

Praxe se realizuje v těchto oblastech a kurzech:

Autorský umělecko-pedagogický projekt 1, 2

Inscenační práce se zvolenou skupinou

Klinická stáž

Přehlídka umělecké tvořivosti v oblasti divadla

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Profesní uplatnění absolventa: MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ, DDM a další vzdělávací instituce – pedagog volnočasových aktivit i učitel předmětů, které jsou součástí povinného kurikula konkrétní instituce (dramatické výchovy, literárně-dramatického oboru ZUŠ, dramatického oboru na SŠ a předmětů, oborů a oblastí souvisejících). Dále jako lektor vzdělávacích programů v muzeích, galeriích, knihovnách, dramacentrech apod. Absolvent je také připraven samostatně si vytvářet oborové projekty a nabízet je do praxe.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
14. 1. 2020 14. 1. 2030

Studijní plány programu