Střihová skladba (B0211A310014)

Studijní program připravuje posluchače pro střihovou skladbu audiovizuálních médií

v omezeném rozsahu zejména krátkých forem s důrazem na soustavné rozvíjení skladebných a tvůrčích schopností. Učí je využívat analytické metody interpretace audiovizuálních děl i v rozpracovaném stádiu a své názory prezentovat a argumentačně obhajovat.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
bakalářský prezenční akademicky zaměřený 3 roky česky Katedra střihové skladby

Garant studijního programu

Ivo TRAJKOV

Cíle studia ve studijním programu

Studijní program připravuje posluchače pro střihovou skladbu audiovizuálních médií

v omezeném rozsahu zejména krátkých forem s důrazem na soustavné rozvíjení skladebných a tvůrčích schopností. Učí je využívat analytické metody interpretace audiovizuálních děl i v rozpracovaném stádiu a své názory prezentovat a argumentačně obhajovat.

Bakalářské studium připravuje posluchače na následné navazující magisterské studium.

Cílem výuky střihové skladby je kultivace porozumění jak jednotlivým aspektům audiovizuálního materiálu, tak i jeho vyznění v celku. Dále jde o získávání dovedností

v oblasti sdělení myšlenky skrze filmovou řeč, schopnost rozklíčovat podtext. Jde tedy

o celkový rozvoj osobnosti, osvojování sociálních dovedností a vytváření systémů postojů

a hodnot jednotlivce, které vedou k odpovědnosti za chování a jednání v profesi,

k vědomé tvorbě, k vnímání a obhajobě místa audiovizuálního umění ve společnosti.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářského studia je připraven ke střihu krátkých televizních a v některých případech i krátkých filmových žánrů. Dokáže asistovat mistru střihu při tvorbě celovečerního filmu. Zvládá na dobré úrovni běžně dostupné technologie v oboru, ovládá základy gramatiky audiovizuálních výrazových prostředků v obrazové i zvukové složce. Získá základní znalosti v uměnovědných a společenských oborech včetně jistého kulturního rozhledu. Absolvent je schopen zastávat zejména asistentskou pozici; postavení hlavního střihače spíše u kratších a méně komplikovaných formátů. Je také na základní úrovni obeznámen s okruhem pojmů a faktů historie a teorie kinematografie od jejích počátků do současnosti. Konkrétně pak zná alespoň v základním rozsahu oblast teorie

a historie střihové skladby, dokáže pracovat s poznatky naratologie a některými zákonitostmi dramaturgie. Absolvent je schopen formulovat myšlenky a umí napsat odborný text.

Odborné znalosti

k audiovizuálnímu dílu, zejména v oblastech gramatiky filmového jazyka, stylistických figur, typů skladby, předsnímacích jednot a orientace, principů grafické vazby, rytmické vazby, světlotonality.

Odborné dovednosti

se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce.

Obecné způsobilosti

Je schopen konstruktivního tvůrčího dialogu.

Je schopen aktivně hledat řešení uměleckého vyjádření v rámci dostupných materiálních prostředků.

Je schopen nad svou praxí uvažovat a začlenit ji do společenského kontextu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí především Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů. Stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který

na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzur-ní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru,

u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit

a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl),

u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů: A (profilující základ) a B (mimo profilující základ), bez vazby na ročník studia.

Povinné předměty

Skupina obsahuje 76 předmětů, které jsou za celé studium oceněny dohromady 147 kredity.

Povinně volitelný předmět: A (profilující základ) - minimum 6 kreditů.

V této skupině je 6 předmětů, které mají dohromady 14 kreditů. Studenti mají povinnost splnit alespoň 6 kreditů za celé studium v této kategorii. Jde o výuku, která pomáhá pochopit jednotlivá témata teorie střihové skladby na praktických příkladech a ukázkách.

_

Povinně volitelný předmět: B (mimo profilující základ) - minimum 19 kreditů.

Tyto skupiny se dále dělí na tři skupiny:

V této skupině je 20 předmětů, které mají dohromady 42 kreditů. Studenti mají povinnost splnit alespoň 6 kreditů za celé studium v této kategorii.

V této skupině je 12 předmětů, které mají dohromady 21 kreditů. Studenti mají povinnost splnit alespoň 5 kreditů za celé studium v této kategorii.

Z celkového počtu 19 nabízených předmětů, které mají dohromady maximálně 42 kreditů, mají studenti povinnost splnit alespoň 8 kreditů za celé studium v této kategorii.

Předměty dále rozvíjí znalosti studentů získané v rámci povinných předmětů, v oblasti filmové praxe - zejména scenáristické tvorby, práce se zvukem a filmovým obrazem, i

v oblasti filmové teorie a historie, v níž je praktická filmová práce akademicky reflektována. Další předměty slouží studentům k širšímu rozhledu a pochopení filmu v kontextu jiných druhů umění a dalších humanitních oborů.

_

Student si dále vybírá volitelné předměty z nabídky všech kateder FAMU v hodnotě nejméně 8 kreditů za studium.

Příklad volitelných předmětů: Zvuková ekologie a Soundscape, Imaginární světy 1-2, Filmová hudba, Documentary rough-cut workshop dok.incubator, Spontánní film v praxi, Střih trailerů projektů na workshopu Ex Oriente Film 3-4, Workflow obrazové postprodukce (Avid, DaVinci)

Obecné informace o přijímacím řízení

Předchozí studium:

Podmínkou přihlášení je úspěšné absolvování střední školy, ve výjimečných případech

se postupuje dle §48 odst. 2 zákona 111/1998 Sb.

Specifické požadavky na uchazeče o studium

Přijímací komise ověřuje jako podmínky pro přijetí do studia předpoklady uchazeče

o studium: prokázaný intenzivní zájem o kinematografii, literaturu, výtvarné umění a další spřízněné umělecké obory. Uchazeč musí prokázat schopnost analytické reflexe, obrazové a skladebné cítění, smysl pro temporytmus, komunikační schopnost a myšlenkovou samostatnost.

Povinné práce a průběh přijímacího řízení:

A. V prvním kole přijímacího řízení jsou minimálně pětičlennou komisí pedagogů Katedry střihové skladby hodnoceny domácí práce:

  1. Písemný rozbor některého známého závažného filmového díla dle vlastního výběru. Kromě obecné analýzy filmu je hodnocena především schopnost uchazeče popsat skladebnou stránku díla, jak se jeví v dramatické stavbě, v řešení a vazbě záběrů i

ve zvukové kompozici.

  1. Fotoscénář maximálně o 17 záběrech. Uchazeč má prokázat schopnost vyprávění jednoduchého příběhu obrazem - tedy ne popis situace. Jednotlivé snímky zastupují záběry v němém filmu a jejich pořadí je vyznačeno čísly na rubu fotografie. Každá zachycuje typickou fázi předpokládaného záběru v obsahu i kompozici. V případě, že

se (pohybem kamery, nájezdem, hereckou akcí apod.) během záběru zásadně mění kompozice nebo obsah záběru, je třeba použít pro znázornění 2 fotografie, zachycující typické fáze začátku a konce předpokládaného záběru (značí se např. 2, 2a). Každá podobná dvojice fotografií reprezentuje však pouze jeden záběr z maximálního počtu (17 záběrů). Na přiloženém listu papíru je třeba zformulovat název fotoscénáře a maximálně ve třech větách popsat děj. Fotoscénář ale musí být i tak srozumitelný bez vysvětlujícího textu. Vzhledem k tomu, že se posuzuje obsah, kompozice a skladebnost fotoscénáře, vyžaduje se od uchazeče, aby tyto fotografie snímal sám. Ve fotoscénáři nesmí být použit jako rekvizita mobilní telefon, tablet, PC apod. Samostatnost laboratorního zpracování není podmínkou.

  1. Tematizovaný soubor fotografií (v počtu 7-11) s jednotným estetickým názorem.

Hodnotí se estetická i technická kvalita fotografií, čili vyžaduje se od uchazeče, aby tyto fotografie snímal sám. Uchazeč kromě názvu k souboru fotografií přiloží explikaci tématu.

  1. Krátký film libovolného žánru, jehož musí být uchazeč autorem střihové skladby. Uchazeč, kromě práce na střihu, může být případně i komplexním autorem (režie, námět, scénář, kamera) anebo se autorsky podílet jen na některé z uvedených funkcí. Stopáž filmu je do deseti minut. Hodnotí se kvalita filmu, schopnost používat filmovou řeč, cit

pro temporytmus a celková schopnost komunikace filmem.

  1. Vlastní autorský počin (VAP) - může být i další krátký film, soubor fotografií, literární povídka, scénář, báseň, obraz atd. - tedy to, čím se chce uchazeč prezentovat především jako tvořivá autorská osobnost.

Uchazeč dále přiloží krátký životopis (ne ve formě strukturovaného životopisu) a svoji fotografii.

Úprava prací k odevzdání a všechny detaily lze dohledat na oficiálním webu KSS FAMU.

B. Vlastní průběh přijímacího řízení - tedy jeho druhé kolo - probíhá v budově FAMU a osobní účast je bezpodmínečná. Vše posuzuje minimálně pětičlenná komise pedagogů Katedry střihové skladby.

Průběh přijímacího řízení:

  1. Písemný test všeobecných znalostí (film, umění, historie, společnost, matematika).
  2. Tvorba kresleného storyboardu na základě zadaného námětu - hodnotí se vyprávěcí schopnost a nápaditost řešení, nehodnotí se výtvarné schopnosti.
  3. Písemný rozbor filmu, který bude uchazečům promítnut - hodnotí se zejména analýza filmových výrazových prostředků s důrazem na dramaturgii a obrazovou i zvukovou skladbu.
  4. Formou ústní zkoušky jsou zjišťovány hlubší talentové a znalostní předpoklady uchazeče. Posuzuje se schopnost zařazovat události do společenského kontextu, reflektovat vlastní tvorbu, prokázat všeobecné vzdělání a společenský rozhled. Testuje se schopnost porozumění textu, pohotovost, schopnost argumentace, cit pro vnímání i vytváření podtextu. Komise hodnotí též smysl pro rytmus a také schopnost vyprávět.

Seznam povinné literatury pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:

Josef Valušiak: Základy střihové skladby

James Monaco: Jak číst film. Svět filmu, médií a multimédií (How to Read a Film)

+ jedny souborné dějiny filmu (Georges Sadoul, Jerzy Toeplitz, Jerzy Plazewski, David Bordwell aj.)

Seznam doporučené odborné literatury pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:

Aristoteles: Poetika. Oikoymenh, 2008.

Ernst Gombrich: Příběh umění. Odeon, 1992.

Karel Reisz: Umění filmového střihu. Ústřední půjčovna filmů, Praha 1962.

Sergej M. Ejzenštejn: Kamerou, tužkou i perem Orbis, Praha 1961.

Ernest Lindgren: Filmové umění. Ediční sbor Čs. filmu, Praha 1961.

Jan Kučera: Filmová tvorba amatéra. Orbis, Praha 1961.

Jan Kučera: Kniha o filmu. Orbis, 1941.

Jan Kučera: Střihová skladba ve filmu a v televizi. AMU, Praha 2002 (2. doplněné vydání). Josef Valušiak: Střihovou skladbou k n-té dimenzi, AMU, 2000.

Peter Mihálik: Kapitoly z filmovej teórie. Tatran, 1983.

Guido Aristarco: Dějiny filmových teorií. Orbis, 1968.

Jerzy Płażewski: Filmová řeč. Orbis, Praha 1967.

Jurij Lotman: Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. Slovesnký filmový ústav, 2008

David Bordwell, Kristin Thompsonová: Umění filmu; Úvod do studia formy a stylu. NAMU, 2011. Jaroslav Anděl, Petr Szczepanik: Stále kinéma: Antologie českého myšlení o filmu 1904– 1950. NFA, Praha 2008.

Doporučená zahraniční literatura

Roger Crittenden: Fine Cuts: Theory of European Film Editing.Taylor & Francis, 2006

Ken Dancynger: The Technique of Film and Video Editing: History, Theory, Practice. New York / London 2015.

Edward Dmytryk“ On Film Editing. New York 1984.

Don Faiservice: Film Editing: History, Theory and Practice. Manchester University Press 2001.

Michael Frierson: Film and Video Editing Theory. How Editing Creates Meaning. New York / London 2018

Walter Murch: In the Blink of An Eye. A Perspective on Film Editing. Silman-James Press 2001.

Valerie Orpen: Film Editing: The Art of Expressive. Columbia University Press 2003.

Karen Pearlman. Cutting Rhytm. Shaping the Film Edit. London/ New York 2009.

Karen Pearlman: Cutting Rhytms: Intuitive Film Editing. London/ New York 2015.

Christopher Llewellyn Reed: Film Editing. Theory and Practice. Mercury Learning and Information 2012

Karel Reiz; Gavin Millar. Technique of Film Editing. New York / London 2009.

Seznam povinných filmů pro uchazeče o studium na katedře střihové skladby FAMU:

ČESKOSLOVENSKÉ

BEZÚČELNÁ PROCHÁZKA - Alexander Hackensmied, 1930

EXTÁZE - Gustav Machatý, 1933

MARIJKA NEVĚRNICE - Vladislav Vančura, 1934

DALEKÁ CESTA - Alfréd Radok, 1948

SLNKO V SIETI - Štefan Uher, 1962

DÉMANTY NOCI - Jan Němec, 1964

OBCHOD NA KORZE - Ján Kadár, Elmar Klos, 1965

SPALOVAČ MRTVOL - Juraj Herz, 1968

ZABITÁ NEDĚLE - Drahomíra Vihanová, 1969

ĽALIE POĽNÉ - Elo Havetta, 1972

OBRAZY STARÉHO SVĚTA - Dušan Hanák, 1972

ZÁNIK SAMOTY BERHOF, Jiří Svoboda, 1983

PRAHA - NEKLIDNÉ SRDCE EVROPY -Věra Chytilová, 1984

NESPATŘENÉ - Miroslav Janek, 1996

SPIKLENCI SLASTI - Jan Švankmajer, 1996

MINULOST - Ivo Trajkov, 1998

ČESKÝ SEN, Vít Klusák, Filip Remunda, 2004

JAN HUS - MŠE ZA TŘI MRTVÉ MUŽE - Miroslav Bambušek, 2009

ZAHRANIČNÍ

KŘIŽNÍK POTĚMKIN - Sergej M. Ejznštejn, 1925

MATKA - Vsevolod Pudovkin, 1926

MUŽ S KINOAPARÁTEM - Dziga Vertov, 1929

OBČAN KANE - Orson Welles, 1941

ODPOLEDNÍ OSIDLA - Maya Deren a Alex Hammid, 1943

RAŠOMON - Akira Kurosawa, 1950 SILNICE - Frederico Fellini, 1954

K SMRTI ODSOUZENÝ UPRCHL - Robert Bresson, 1956

VÝTAH NA POPRAVIŠTĚ - Louis Malle, 1958

PSYCHO - Alfred Hitchcock, 1960

LA JETÉE - Chris Marker, 1962

OBYČEJNÝ FAŠIZMUS - Michail Romm, 1965

PERSONA - Ingmar Bergman, 1966

OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ - David a Albert Maysles, 1968

FACES - John Cassavetes, 1968

ROZHOVOR - Francis Ford Coppola, 1974

PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM - Miloš Forman, 1975

AGÓNIE - Elem Klimov, 1975

ALL THAT JAZZ - Bob Fosse, 1979

PODIVNĚJŠÍ NEŽ RÁJ - Jim Jarmusch, 1984

VIDĚNO OSMI - Miloš Forman, Kon Ičikawa, Arthur Penn a další, 1983

ZRCADLO - Andrej Tarkovskij, 1975

MODRÝ SAMET - David Lynch, 1986

ZLÁ KREV - Leos Carax, 1986

THE LAST OF ENGLAND - Derek Jarman, 1988

TENKÁ MODRÁ LINIE - Errol Morris, 1988

PULP FICTION - Quentin Tarantino, 1994

LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT - Tom Tykwer, 1998

TURÍNSKÝ KŮŇ - Béla Tarr, 2011

Návaznost na další typy studijních programů

v magisterském oboru - limitem jsou pouze znalosti vyučovacího jazyka, talent, zkušenosti a dovednosti dotyčného adepta.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Podle Studijního a zkušebního řádu (č. 27 odst 2.) se Státní závěrečná zkouška skládá z obhajoby VŠKP (písemné práce a absolventského uměleckého výkonu) a ústní zkoušky z teorie:

  1. Absolventský umělecký výkon (I a II)

I) Spolupráce s bakalářským stupněm hrané, dokumentární, animované nebo multimediální režie FAMU (KR, KDT, KAT, CAS). Akceptovatelná je po předchozí domluvě s vedoucím dílny spolupráce s jinou katedrou nebo i školní koprodukce.

II) Autorské dílo (Bakalářský film KSS). Pokud student nezvládne natočit svůj vlastní krátký film, předkládá druhou spolupráci v takové formě, že stojí za každým skladebným rozhodnutím výsledného tvaru a je schopný jej obhájit. Pro takovou variantu je možné předložit i střihačovu verzi spolupráce - společného cvičení.

Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (písemná explikace a následně ústní obhajoba)

Předměty PZ: Dílna střihové skladby 1. ročníku 1-2, Dílna střihové skladby 1-4, European Editing Masterclass 1, Klauzurní zkouška 1-2, Bakalářský film KSS.

  1. Písemná práce

Obhajoba písemné práce (ústní obhajoba na základě psaného posudku vedoucího a oponenta práce).

Předměty ZT: Seminář k diplomové práci 1-3

Ústní zkouška se skládá ze dvou teoretických okruhů (I a II):

I) Teorie střihové skladby

Předměty ZT: Teorie střihové skladby 1-3; Kapitoly z dějin střihové skladby 1-2; Moc obrazu, obraz moci 1-2; Žánrové spektrum v dokumentárním filmu 1-2.

Zkušební komise přihlíží k absolvovaným předmětům (Povinně volitelné předměty ze skupiny A)

a při výběru a kladení jednotlivých otázek zohledňuje studentův výběr absolvovaných kurzů. Doplňující otázky z teorie se často týkají skladebných postupů v odevzdaných školních filmech

i témat zmiňovaných v diplomové práci.

Zvolený okruh ze skupiny pomáhá studentům pochopit jednotlivá témata a okruhy páteřního předmětu Teorie střihové skladby na praktických příkladech a ukázkách zejména dokumentárních filmů, jejich dopadu na proměnu výrazových prostředků v jednotlivých fázích kinematografie.

Okruhy otázek:

Ia - Teorie střihové skladby

1. Film a jeho historické začlenění mezi ostatní umění. Průkopníci myšlení o filmu.

2. Montážní teorie S.M.Ejzenštejna.

3. Dziga Vertov a jeho teorie filmové skladby.

4. Sovětská montážní škola. Hlavní představitelé, klíčová díla, spisy.

5. Skladebné teorie dokumentárního filmu (Gauthier, Vertov, Pelešjan).

6. Filmová teorie 20. a 30. let. Hlavní představitelé, spisy, klíčové myšlenky.

7. Gramatika filmového jazyka.

8. Stylistické figury.

9. Typy skladby.

10. Předsnímací jednoty; orientace, principy grafické vazby, rytmické vazby, světlotonalita.

11. Křivka zrání záběru a její vztah k systému filmového díla.

12. Mechanismus vazby v teorie Jerzyho Płaźewského a Jana Kučery: Otázky a odpovědi, dostředivost a rozptyl; řady, souřadí.

13. Vertikální montáž.

14. Mizanscéna a montáž.

15. Budování časoprostoru ve filmu (osa, rám, otevřená a uzavřená forma, čas).

16. Sémiotika filmu. Časové zařazení, hlavní představitelé, inspirační zdroje.

17. Tarkovského kritika sovětských montážníků a jeho vlastní koncepce filmové skladby

18. Teorie filmu a psychoanalýza.

19. Psychologie vnímání (φ efekt, sítnice, Purkyňův jev, Gestalt psychologie aj.).

20. Vymezení předmětu filmové teorie, metodologické přístupy.

21. Specifika střihové skladby animovaného filmu, typy animačních technik.

22. Typy nenarativní kinematografie a jejich charakteristika.

Ib - Dějiny filmu z hlediska střihové skladby

  1. Počátky filmové skladby, první režisérské osobnosti a produkční společnosti z let 1895 – 1910.
  2. Tvůrčí přínos D. W. Griffitha pro střihovou skladbu.
  3. Vliv surrealismu, expresionismu a psychoanalýzy na němý film.
  4. Kulešovovy experimenty a přínos sovětských montážníků pro rozvoj střihové skladby.
  5. Skandinávský narativní film 20. let.
  6. Francouzská a německá filmová avantgarda 20. - 30. let.
  7. Československý film 20. - 30. let (hraný, dokumentární, avantgardní).
  8. Nástup zvukového filmu v Evropě a USA.
  9. Osobnosti sovětské montážní školy. Tvorba hlavních představitelů, nejvýznamnější díla, inspirační zdroje, poetika.
  10. Evropský dokumentární film do roku 1960.
  11. Italský neorealismus. Periodizace, hlavní představitelé, stylové rysy, vliv na vývoj světové kinematografie.
  12. Cinema verité. Charakteristika stylu, hlavní osobnosti, vliv na světovou kinematografii.
  13. Poválečná sovětská kinematografie v kontextu společenských změn.
  14. Francouzská nová vlna. Narativní a stylové inovace, tvorba hlavních představitelů.
  15. Československá nová vlna. Periodizace, hlavní stylové znaky, tématiky, hlavní představitelé.
  16. Free Cinema. Periodizace, hlavní představitelé a jejich tvorba, společenský a kulturní kontext.
  17. Německý nový film. Periodizace, hlavní představitelé a jejich tvorba, společenský a kulturní kontext.
  18. Italský film po neorealismu. Klíčové osobnosti, stěžejní díla.
  19. Off Hollywood. Americký nezávislý film 60. let.
  20. Nový Hollywood 70. let. Společenské změny, proměna produkčního modelu, stylové a technologické inovace, domácí a zahraniční inspirace.
  21. Jugoslávská „Černá vlna“ a „Pražská škola“. Hlavní představitelé, tvorba, poetika.
  22. Polský film morálního neklidu. Hlavní představitelé, klíčová díla, tématika.
  23. Významné osobnosti maďarské kinematografie 60. a 70. let a jejich přínos pro rozvoj filmové formy.
  24. Teorie filmového žánru v kontextu inovativních stylových postupů a hry s žánry ve filmech 80. a 90. let.
  25. Manifest Dogma ´95 a jeho vliv na kinematografii 90. let.
  26. Expanded cinema (Laterna Magica, instalace, film ve veřejném prostoru).

II) Praktická dramaturgie a naratologie

Předměty ZT: Praktická dramaturgie 1-2, Gramatika filmového jazyka 1-2, Střihová skladba - Guest Lecture 1

Okruhy otázek:

1. Realita a film (reference, uvěřitelnost atd.) a principy vyjadřování ve filmu.

2. Příběh a prvky, které nezbytně obsahuje, film - pyramida, rozdíly mezi příběhem a způsobem vyprávění příběhu.

3. Vypravěč, vztah vypravěč - posluchač (divák), způsoby tematizování (zobrazení) vypravěče.

4. Příběhové struktury a jejich porovnání, struktura tragédie dle Aristotela.

5. Dramatická situace dramatu.

6. Prolog, epilog, expozice, „hook“(háček), rozdíl mezi prologem a expozicí.

7. Tříaktová struktura, rozdíl mezi „plot point one“, „plot point two“ a dramatickou situací dramatu.

8. Žánr a jeho funkce.

9. „Plot“ (zápletka, děj) a postava, ostenze.

10. Postava, prvky, které ji tvoří; „timeline“ a „bezprostřední minulost“ postavy.

Další studijní povinnosti

Studentům je doporučeno navštěvovat kulturní akce v širším slova smyslu, aby byli schopni skrze svůj rozhled reflektovat současné pohyby ve společnosti a zároveň si tříbili svůj cit pro výběr, který je jejich hlavním pracovním nástrojem.

Charakteristika odborné praxe

--

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent získává širší možnost uplatnění v evropském kontextu, a to formou pravidelného tvůrčího setkávání během studia a srovnávání se se studenty špičkových zahraničních institucí v daném oboru. Absolvent oboru střihová skladba se dokáže bez problému vřadit mezi kolegy a zúročit své nabyté vědomosti v oblasti audiovizuální tvorby kdekoliv na světě.

Specializace celé katedry na kvalitní výuku předmětů odlišuje FAMU svou úzkou a cílenou profilovaností od dalších škol ve střední Evropě, které se věnují skladbě v audiovizi.

Další výhodou je existující paralelní výuka volitelných předmětů v angličtině.

Studium na FAMU tak nabízí absolventům solidní možnost uplatnění v mezinárodním měřítku zejména v těchto profesích:

Protože je výuka v praktické části studia opřena o soustavu oborových a společných cvičení, které jsou konzultovány během tvůrčích dílen od jejich vzniku, zohledňuje tak reálné prostředí vzniku filmových, televizních i multimediálních děl.

Výuka střihové skladby jako samostatného studijního oboru FAMU byla poprvé zahájena roku 1964. V profilaci a způsobu vzdělávání se pedagogové katedry snaží vycházet

z kvalitních základů a po vzoru zakladatelů jsou v převážné většině sami uměleckými

střihači a jsou tak sami organickou součástí v procesu uplatnitelnosti absolventů.

Kritické myšlení, schopnost týmové práce a komunikační dovednosti, které si student na škole osvojí, jsou snadno využitelné v jakémkoli tvůrčím pracovním prostředí.

Jedná se totiž o přístup k práci a tvorbě obecně.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
8. 10. 2020 8. 10. 2030

Studijní plány programu