Fotografie (N0211A310010)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem navazujícího magisterského programu v oboru fotografie je podpořit pokročilý umělecký, intelektuální a výzkumný rozvoj studentstva a prohloubit jeho autorský postoj s ohledem na jeho individuální zaměření a schopnosti. Program klade důraz na intenzivní práci v ateliéru a umělecký výzkum prováděný v úzké spolupráci s pedagogy a rozvíjí schopnost studentstva kriticky reflektovat jak v tvůrčím, tak v teoretickém kontextu. Podporuje zvídavost, autorský a výzkumně orientovaný přístup, otevřenost k dialogu a schopnost kriticky se zabývat různými perspektivami při zachování intelektuální a umělecké integrity. Program rozvíjí schopnost pracovat se zpětnou vazbou, kritikou a dialogem jakožto základními nástroji pro artikulaci, rozvoj a kontextualizaci umělecké a výzkumné praxe v rámci současných kulturního a sociálního rámce.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent / absolventka magisterského studijního programu fotografie je samostatný a kriticky smýšlející tvůrce, jehož umělecká praxe vychází z pokročilé ateliérové práce a uměleckého výzkumu. Prostřednictvím dlouhodobých projektů realizovaných v rámci ateliérů KF a projektu MgA si vytváří jasně formulovaný umělecký postoj, přičemž do své vlastní praxe začleňuje teoretickou reflexi, výzkumné metody a experimentální přístupy. Absolventi jsou schopni kriticky se zabývat fotografií a technickými obrazy v širších vizuálních, kulturních a sociálních kontextech a zasadit svou práci do soudobého uměleckého diskurzu. Pěstují reflexivní povědomí o roli umělce-výzkumníka ve společnosti, aktivně se zabývají aktuálními kulturními a sociálními otázkami a jsou schopni formulovat, prezentovat a obhajovat svou práci v profesionálních i veřejných kontextech. Na základě informovaného porozumění uměleckým, kulturním a institucionálním strukturám jsou absolventi připraveni kriticky reflektovat tyto struktury a zasahovat do nich prostřednictvím své umělecké a výzkumné praxe.

Odborné znalosti

Absolventi a absolventky programu:

• mají pokročilé znalosti současných konceptuálních přístupů a teorie fotografie, technických obrazů a vizuální kultury
• rozumějí výzkumným metodám z oblasti humanitních a společenských věd a jsou schopni je uplatňovat, zejména v rámci uměleckého výzkumu, jako nedílnou součást své vlastní tvůrčí praxe
• jsou schopni kriticky zasadit svou práci do kontextu současných uměleckých, kulturních a mediálních diskurzů
• jsou schopni teoreticky a kriticky reflektovat svou vlastní praxi a zasadit ji do historických a současných uměleckých kontextů
• jsou rámcově obeznámeni s institucionálními, kurátorskými a organizačními složkami výstav, galerií, festivalů a souvisejících kulturních platforem a jsou schopni se v těchto kontextech orientovat v rámci své profesionální umělecké činnosti

Odborné dovednosti

Absolventi a absolventky jsou schopni/y:

• vyvíjet a realizovat komplexní, dlouhodobé umělecké a výzkumné projekty zakotvené v ateliérové praxi a uměleckém výzkumu
• kreativně a kriticky využívají fotografii, technické obrazy a mezimediální přístupy jako prostředky zkoumání, experimentování a uměleckého vyjádření
• integrovat metody uměleckého výzkumu, teoretickou reflexi a experimentální strategie do své vlastní autorské praxe
• formulovat, prezentovat a obhajovat svou uměleckou a výzkumnou práci v odborných, akademických a veřejných kontextech
• pracovat samostatně i ve spolupráci v rámci interdisciplinárních uměleckých, výzkumných a kurátorských prostředí
• iniciovat, rozvíjet a řídit umělecké projekty v rámci institucionálních, výstavních a kulturních rámců
• kriticky reflektovat své vlastní pracovní procesy a přizpůsobovat své umělecké strategie v reakci na výsledky výzkumu, zpětnou vazbu a veřejnou prezentaci
• jsou připraveni na profesionální uměleckou praxi v kontextu současného umění, včetně spolupráce s kurátory, teoretiky a kulturními institucemi

Obecné způsobilosti

Absolventi a absolventky studijního programu:

• jsou schopni/y samostatné, dlouhodobé umělecké a výzkumné práce založené na jasně definovaném autorském postoji
• jsou schopni/y kriticky se zabývat současnými kulturními, společenskými a politickými tématy prostřednictvím umělecké praxe a výzkumu
• dokážou pracovat jak samostatně, tak v rámci spolupráce v mezioborových a mezinárodních uměleckých a výzkumných kontextech
• jsou schopni/y iniciovat, rozvíjet a řídit komplexní umělecké projekty v institucionálních, kurátorských a kulturních rámcích
• prokazují schopnost komunikovat, prezentovat a obhajovat svou uměleckou a výzkumnou práci v odborných i veřejných kontextech
• jsou schopni/y reflexivní sebehodnocení a neustálého profesního rozvoje
• jako umělci / umělkyně na umělecko-výzkumní pracovníci / pracovnice jsou připraveni /y na další akademický a umělecký výzkum, včetně doktorského studia, nebo na trvalou profesionální praxi v institucích současného umění a kultury

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Ve všech semestrech studující absolvují jeden z paralelních ateliérů (klasické fotografie, imaginativní fotografie, dokumentárních strategií, nové estetiky či intermédií) a mohou ateliér každý semestr změnit. Na ateliéry navazují v každém semestru klauzurní zkoušky. Přednášky hostů absolvují studující také ve všech semestrech studia. Vedle toho: V prvním roce absolvují semináře kritické četby, předměty uměleckého výzkumu a odbornou angličtinu. Ve druhém ročníku se soustředí na práci na absolventském výkonu a písemné diplomové práci.

Kromě těchto povinných předmětů musí studenti absolvovat povinně volitelné předměty (obvykle 1 za semestr) organizované katedrou, zaměřené na konkrétní umělecké a technické dovednosti a přístupy (např. fotokniha, videoesej, sítotisk, krajinářská fotografie, divadelní fotografie…).

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Volitelné předměty jsou nabízeny jak na fakultní úrovni, tak samotnou katedrou fotografie.

V letním semestru jsou poslední dva týdny výuky tzv. realizační. V těchto týdnech neprobíhá výuka podle rozvrhu, nýbrž studenti podle individuálního harmonogramu pracují na dokončování svých tvůrčích výstupů či teoreticky zaměřených písemných prací.

Pedagogové všech předmětů jsou studentům k dispozici k individuálním konzultacím na základě vzájemné domluvy mezi studenty a pedagogy.

Obecné informace o přijímacím řízení

Přijímací řízení se skládá ze dvou kol.

V prvním kole uchazeči předloží portfolio a motivační dopis a jejich talentové předpoklady jsou posuzovány bez jejich přítomnosti na dvouúrovňové bázi (splnil/nesplnil).

Druhé kolo se skládá z:

1. koncepčního zadání
2. pohovoru s přijímací komisí

Talentová způsobilost, tvůrčí ambice, motivace a vhodnost pro studium na bakalářské úrovni se posuzují bodovým hodnocením bodů 1) a 2); uchazeči, kteří dosáhnou minimální celkové hranice, budou doporučeni děkanovi FAMU k přijetí do programu.

Návaznost na další typy studijních programů

Navazující magisterský studijní program Fotografie navazuje na bakalářský studijní program Fotografie. Absolventi navazujícího magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do doktorského studijního programu Filmové, televizní a fotografické umění a nová média.

Do programu se mohou rovněž hlásit absolventi bakalářských studijních programů z uměleckých škol různého zaměření, rovněž tak ze škol poskytujících vzdělání v oblasti humanitních a sociálních věd. Program je v zásadě otevřený všem talentovaným a motivovaným absolventům bakalářských studijních programů libovolného zaměření.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška se skládá ze 3 částí:

1. Obhajoba absolventského výkonu (váže se na předměty Ateliéry KF 7-10, Artistic Research 1–4, Magisterský projekt 1-2, Klauzurní zkouška 7-10)
2. Obhajoba diplomové práce (váže se na předměty Diplomová práce 1–2, Artistic Research 4).
3. Teoretická zkouška z historie a teorie fotografie (váže se na předměty Texts and Contexts 1–2, Artistic Research 1–4)

V rámci teoretické ústní zkoušky jsou vylosovány dvě otázky/témata (viz seznam témat níže). Student má 30 minut na samostatnou přípravu. Zkouška se skládá ze dvou částí:

• Teoretická ústní zkouška – přednáška: souvislá prezentace studenta ve formě desetiminutové přednášky na první vylosované téma. Po skončení přednášky následují doplňující otázky členů komise. Přednáška nemusí téma systematicky vyčerpat; student by měl představit svůj přístup k tématu a kombinovat historiografická data s teoretickým názorem. Je vhodné vybrat několik konkrétních příkladů (umělci, teoretici atd.), na nichž student přesvědčivě demonstruje svůj postoj a pochopení problému.
• Teoretická ústní zkouška – debata: Debata s členy komise na druhé vylosované téma.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

1. Specifika fotografie a intermedialita
2. Reprodukovatelnost (grafické, fotografické a digitální reprodukční techniky; problém reprodukce a dokumentace umění)
3. Fotografický portrét a problém identity v moderní a současné době
4. Objektivita jako epistemický ideál: vědecká fotografie
5. Fotograf jako svědek: etické a politické dimenze fotografie
6. Lidová (amatérská a komerční) fotografie
7. Přístroje a stroje vidění: technické podmínky fotografie
8. Umění jako postprodukce: nalezené, přivlastněné, recyklované, archivované fotografie
9. Fotografický kánon a jeho institucionalizace (historiografie, výstava, trh)
10. Fotografie a nová média (remediace, kalkulované a operativní obrazy, technologická konvergence)

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent je díky systematické péči a pozornosti, jíž se dostávalo jeho talentu, uměleckou osobností či odborníkem s pevným vzdělanostním základem a s předpoklady dalšího tvůrčího růstu. Kromě rozličných možností v různých žánrových oblastech fotografie (umělecká, dokumentární a dokumentační, reportážní, reklamní, módní, portrétní, průmyslová či např. vědecká fotografie) je vybaven i pro oblast publikační, kurátorskou, pedagogickou a pro spolupráci na audiovizuálních dílech. Dále se může uplatnit jako samostatně činný vizuální umělec, fotograf v rámci týmu, fotograf freelancer či art director. Absolventi mohou rovněž najít uplatnění ve vědeckých projektech či v rámci různých kulturních platforem (galerie, časopisy, festivaly, agentury atd.). Absolventi mohou pokračovat v dalším studiu v rámci doktorského studijního programu na FAMU nebo v rámci doktorských studijních programů jiných českých či zahraničních škol.