Fotografie (N0211A310010)

Cíle studia ve studijním programu

Navazující studium oboru fotografie je zaměřeno na další tvůrčí a intelektuální rozvoj studenta, na prohloubení jeho znalostí a talentu s ohledem na jeho individuální zaměření a schopnosti. Magisterské studium klade důraz na intenzivní, hlubokou a soustředěnou práci na vlastním vzdělávání v úzké součinnosti s pedagogy a vede studenty ke schopnosti reflexe v oblasti tvůrčí i teoretické. Program podporuje zvídavost, autorský přístup s hluboce pěstovanou morálkou, ctící vše lidské, pěstuje diskuzi a respekt k jiným názorům při zachování vlastní integrity, rozvíjí schopnost práce se zpětnou vazbou, pozitivní kritikou a dialogem jakožto základními pomůckami k reflexi a rozšiřování tvůrčí osobnosti a její práce ve prospěch společnosti.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent navazujícího magisterského programu fotografie je komplexní a samostatnou tvůrčí osobností a potenciálně úspěšným vizuálním umělcem. Je vybaven znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, díky kterým je schopen samostatné či týmové tvůrčí práce, reflexe vlastní tvorby, kritického myšlení ve vztahu k různým podobám a způsobům užití širokého spektra médií, zejména pak fotografie a technických obrazů. K vizuálnímu umění a vizuální kultuře dokáže přistupovat z teoretické, historické, technologické, sociální, a filosofické perspektivy. Kromě rozvoje svého talentu a nabývání dalších znalostí, posluchač upřesňuje svoje vědomí role umělce ve společnosti, prohlubuje svoje postoje a názory, které vycházejí z humanistického názoru, aktivně se zajímá o palčivé problémy současného světa a společnosti, vytváří platformy, které tyto problémy pomáhají řešit, nebo do podobných platforem vstupuje. Na základě porozumění stávajícím systémům, hledá pozice, z nichž je možné systémy reflektovat a měnit.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

• chápe současné koncepce a teorie fotografie a technických obrazů;
• rozumí a pro účely vlastní tvůrčí činnosti dokáže využít výzkumné metody z oblasti sociálních a humanitních věd, zejména pak rozumí problematice uměleckého výzkumu;
• umí charakterizovat současné trendy ve vizuálním umění a v mediální kultuře;
• je schopen kritické a teoreticky poučené reflexe vlastní práce, kterou umí zařadit do kontextu dějin umění a současné umělecké scény;
• orientuje se ve výstavním provozu v České republice i v zahraničí.

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

• umí tvůrčím způsobem využít široké spektrum výrazových prostředků technických obrazů (zejména fotografie a pohyblivého obrazu);
• má řemeslné dovednosti v oblasti historických fotografických technik, klasické fotografie a nových médií, které dokáže využít ve vlastní tvůrčí práci;
• umí realizovat výtvarné projekty a prezentace s využitím znalostí a dovedností z oblasti grafického designu (např. galerijní instalace, výstavní katalogy, knihy, webové prezentace, sociální sítě);
• umí pracovat v tvůrčích týmech s jinými umělci, grafiky či badateli z různých oblastí vědeckého poznání;
• dokáže vytvářet ucelené umělecké prezentace na vysoké profesionální úrovni;
• umí vytvářet a používat umělecké strategie, které vizuálním způsobem reflektují a přeměňují zažité formy a umožňují jejich inovaci a modifikaci;
• dokáže své tvůrčí výstupy prezentovat a samostatně propagovat;
• je schopen spolupracovat s kurátory, teoretiky a kritiky umění, je připraven k aktivnímu vstupu do uměleckého provozu;
• umí realizovat umělecké projekty v roli kurátora či uměleckého ředitele výstavních projektů, dokáže se uplatnit v rámci umělecko-společenských platforem jako jsou festivaly, nakladatelství, galerie, agentury atd.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

• umí se zapojit do kulturního a společenského dění;
• je schopen práce v týmu (např. ve filmovém štábu či v umělecké-výzkumných týmech);
• je schopen vést a připravovat udržitelný program pro menší organizační jednotky, jako jsou organizace periodických festivalů vizuálního umění, informační kampaně, vydávání odborných periodik, programové vedení galerií;
• dokáže iniciovat umělecké projekty, umí zapojovat svoji tvorbu do současného výstavního provozu, vyhledávat příležitosti ke spolupráci v evropských uměleckých i výzkumných projektech;
• je schopen dlouhodobé vlastní práce spojené s autorským a uměleckým výzkumem;
• je schopen hlubokého průniku a porozumění do odlišností různých kultur, s nimiž je schopen vést konstruktivní dialog.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Pro studující s nástupem od ak. roku 2025/2026

Studijní plán obsahuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. V prvním ročníku studenti musí získat 41 povinných kreditů, v druhém 28, plus 6 kreditů za povinné jazykové kurzy. První ročník je tak více zaměřen na přímou výuku, druhý na samostatnou tvůrčí činnost.

Klíčovými povinnými předměty jsou v prvním ročníku Artistic Research (1-4), jež studenti absolvují vždy dva za semestr (Artistic Research 1-2 v ZS, Artistic Research 3-4 v LS). Ve druhém pak zejména Seminář diplomové práce 1 a 2. Dovednostní výuka je rozvíjena v rámci předmětu Grafický design a fotografie 1 až 4, ve druhém ročníku pak v rámci předmětu Nová média a multimédia 1 a 2.

Program nabízí studentům tři skupiny PV předmětů. Každý semestr si studenti volí jeden z ateliérů (Ateliér dokumentárních strategií, imaginativní fotografie, intermédií, klasické fotografie, nové estetiky), za něž musí celkově získat 16 kreditů. Další PV předměty představují prakticky a řemeslně orientované fotografické a výtvarné dílny (9 kreditů) a předměty z oblasti dějin a teorie umění a společenských věd (6 kreditů).

Průchod studiem – volba ateliérů:

• Uchazeči a uchazečky, kteří se hlásí do magisterského studia si vybírají jeden ze specializovaných ateliérů katedry fotografie (Ateliér klasické fotografie, Ateliér dokumentárních strategií, Ateliér intermédia, Ateliér nové estetiky, Ateliér imaginativní fotografie). Jejich volba je součástí magisterského projektu. Po ukončení každého semestru se mohou rozhodnout ke změně ateliéru na základě vývoje své práce a po konzultaci se stávajícími a budoucími vedoucími ateliéru. Nastavení uvnitř katedry tyto změny podporuje a jediným limitem je naplněná kapacita posluchačstva v ateliéru, kam má posluchač či posluchačka záměr přestoupit. Limit je 15 posluchačů/ček.
• Přestupuje se vždy do ateliéru jako předmětu, který přidanou číslovkou odpovídá semestru studia (např. 1. roč. ZS – Ateliér dokumentárních strategií 7, 1. ročník LS – Ateliér nové estetiky 8).

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Volitelné předměty jsou nabízeny jak na fakultní úrovni, tak samotnou katedrou fotografie.

V letním semestru jsou poslední dva týdny výuky tzv. “realizační”. V těchto týdnech neprobíhá výuka podle rozvrhu, nýbrž studenti podle individuálního harmonogramu pracují na dokončování svých tvůrčích výstupů či teoreticky zaměřených písemných prací.

Pedagogové všech předmětů jsou studentům k dispozici k individuálním konzultacím na základě vzájemné domluvy mezi studenty a pedagogy.

Obecné informace o přijímacím řízení

Účelem přijímacího řízení je ověřit schopnost uchazeče k dalšímu rozvoji jeho talentu, teoretických znalostí a profesních dovedností. Uchazeč se o přijetí do magisterského studia uchází podáním přihlášky a magisterského projektu s povinnými pracemi.

Přijímací řízení je dvoukolové. V prvním kole posoudí komise předložené domácí práce bez přítomnosti uchazeče. Druhé kolo se skládá z následujících částí: test z dějin a teorie umění a všeobecného kulturního přehledu; fotografování zátiší v ateliéru; koncepční úkol na zadané téma; explikace domácích prací; pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svou představu o studiu.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

Návaznost na další typy studijních programů

Navazující magisterský studijní program Fotografie navazuje na bakalářský studijní program Fotografie. Absolventi navazujícího magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do doktorského studijního programu Filmové, televizní a fotografické umění a nová média.

Do programu se mohou rovněž hlásit absolventi bakalářských studijních programů z uměleckých škol různého zaměření, rovněž tak ze škol poskytujících vzdělání v oblasti humanitních a sociálních věd. Program je v zásadě otevřený všem talentovaným a motivovaným absolventům bakalářských studijních programů libovolného zaměření.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon
2. Písemná práce

Státní závěrečná zkouška se skládá z těchto částí:

1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (váže se k předmětům Artistic Research 1-4*; Klauzurní zkouška 1–4; Výstavní projekt 1–3; Autorská prezentace; Nová média a multimédia 1, 2; Příprava na uměleckou část absolventského výstupu)
2. Fotografická kniha (váže se k předmětům Grafický design a fotografie 5–8)
3. Obhajoba písemné práce (váže se k předmětům Seminář diplomové práce 1, 2)
4. Teoretická zkouška z dějin a teorie fotografie (váže se k předmětům Texty a kontexty 1, 2; Seminář diplomové práce 2)

Při teoretické ústní zkoušce se losují dvě otázky/tematické okruhy (seznam okruhů viz níže). Student/ka má 30 minut na samostatnou přípravu. Zkouška se skládá ze dvou částí:

• Teoretická ústní zkouška – přednáška: Souvislý výklad studenta/studentky ve formě desetiminutové přednášky na první vylosované téma. Doplňující dotazy členů komise probíhají až po skončení přednášky. Ta nemusí téma systematicky vyčerpat, student/ka by měl/a představit svůj přístup k tématu a skloubit v něm historiografické údaje s teoretickým názorem. Doporučuje se vybrat několik konkrétních příkladů (umělců, teoretiků…), na nichž bude student/ka svůj postoj a porozumění problému přesvědčivě demonstrovat.
• Teoretická ústní zkouška – rozprava: Rozprava se členy komise nad druhým vylosovaným tématem.

* Předměty Artistic Research 1-4 nahrazují od 2025/2026 předměty Jarní/Letní/Podzimní/Zimní magisterské praktikum.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky

1. Specifičnost fotografie a intermedialita
2. Reprodukovatelnost (grafické, fotografické a digitální techniky reprodukce; problém reprodukce a dokumentace umění)
3. Fotografický portrét a problém identity v moderní a současné době
4. Objektivita jako epistemický ideál: vědecká fotografie
5. Fotograf coby svědek: etické a politické rozměry fotografování
6. Vernakulární (amatérská a komerční) fotografie
7. Aparáty a stroje vidění: technické podmínky fotografie
8. Umění jako postprodukce: fotografie nalezené, přisvojené, recyklované, archivované
9. Fotografický kánon a jeho institucionalizace (historiografie, výstavnictví, trh)
10. Fotografie a nová média (remediace, vypočítané a operativní obrazy, technologická konvergence)

Seznam literatury k SZZ je zveřejněn na stránkách katedry: https://photography.famu.cz/index.php/cs/otazky-k-magisterskym-zkouskam-z-dejin-teorie-fotografie

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent je díky systematické péči a pozornosti, jíž se dostávalo jeho talentu, uměleckou osobností či odborníkem s pevným vzdělanostním základem a s předpoklady dalšího tvůrčího růstu. Kromě rozličných možností v různých žánrových oblastech fotografie (umělecká, dokumentární a dokumentační, reportážní, reklamní, módní, portrétní, průmyslová či např. vědecká fotografie) je vybaven i pro oblast publikační, kurátorskou, pedagogickou a pro spolupráci na audiovizuálních dílech. Dále se může uplatnit jako samostatně činný vizuální umělec, fotograf v rámci týmu, fotograf freelancer či art director. Absolventi mohou rovněž najít uplatnění ve vědeckých projektech či v rámci různých kulturních platforem (galerie, časopisy, festivaly, agentury atd.). Absolventi mohou pokračovat v dalším studiu v rámci doktorského studijního programu na FAMU nebo v rámci doktorských studijních programů jiných českých či zahraničních škol.