Drama, psychosomatika a autorství v pedagogice a sociální praxi (P0215D310016)

Cíle studia ve studijním programu

Východiska

Doktorský studijní program Drama, psychosomatika a autorství v pedagogice a sociální praxi již svým názvem poměrně přesně vypovídá o svém zaměření. Díky faktu, že studijní program vzniká sloučením dvou existujících oborů/programů uskutečňovaných na Divadelní fakultě AMU, přináší novou kvalitu a nové akcenty. Předmětem studia oborů jak autorské tvorby a pedagogiky, tak výchovné dramatiky je zkoumání dramatického umění v jeho předpokladech, souvislostech, přesazích a aplikacích zejména do oblasti pedagogiky a sociální práce. Studium v DSP sleduje jak linii široce pojaté dramatické tvorby v jejích specifických projevech a aplikacích, tak linii jejích obecných nonarteficiálních přesahů, zejména pak široce pojímané pedagogiky jako sociálního umění svého druhu (Biesta, Gert J.J. The Beautiful Risk of Education. London and New York: Routledge, 2014, s. 133). Studium je výrazně interdisciplinární. Probíhá v synergii vzdělávání a výzkumné praxe, vytváří profesní zázemí pro studium a výzkum autorského herectví a dramatické výchovy s vědomím jejich uplatnění v širokých kontextech umělecké praxe, formálního i neformálního vzdělávání a umělecko-sociální praxe.

Cílem studia v doktorském studijním programu je:

- příprava odborníků, kteří jsou schopni realizovat tvořivou praxi na základě hlubokých znalostí a specifických dovedností v oblasti šířeji pojaté dramatické kultury a tvorby, psychosomatické kondice a autorství;

- příprava odborníků, kteří jsou schopni s hlubokou znalostí aplikovat divadlo a divadelní postupy na různých úrovních formálního a neformálního vzdělávání, v různých kontextech umělecké edukace a edukace prostřednictvím umění, v různých kontextech sociální práce;

- prohlubovat a rozvíjet schopnosti samostatné výzkumné a teoretické práce v oboru a aplikace získaných poznatků do praxe;

- zkoumat a interpretovat vztahy dramatického umění, pedagogiky a dalších oborů v různých kontextech lidských činností, zejména však v oblasti uměleckého vzdělávání a osobnostně-sociálního a autorského rozvoje;

- studovat a do hloubky poznávat procesy umělecké pedagogiky jako tvůrčího procesu svého druhu;

- zkoumat vnitřní procesy a didaktické otázky praxe;

- zkoumat vývoj a současný stav oborové teorie a praxe v ČR i ve světě;

- hledat možnosti uplatnění výsledků teoretického a výzkumného poznání v umělecké, pedagogické a sociální praxi.

Jedinečnost

Doktorský studijní program Drama, psychosomatika a autorství v pedagogice a sociální praxi má jedinečné postavení v českém i světovém vysokoškolském prostoru. Je v České republice jediným studijním programem ve třetím stupni vzdělávání zaměřeným speciálně na autorství, dramatickou výchovu a aplikované divadlo, psychosomatiku a uplatnění divadelní tvorby v sociální sféře. Jedinečné postavení vychází z dlouho pěstované a rozvíjené tradice psychosomatiky a její teorie, teorie a praxe výchovné dramatiky a specifického a sociálně-antropologického divadla, jedinečný je rovněž jeho mezioborový potenciál.

Výzkum

Doktorský studijní program umožňuje teoretické studium a empirický výzkum jak specifických (oborových), tak nespecifických (obecných) předpokladů a přesahů dramatické kultury a tvorby jako systému formativních procesů, v nichž jsou dramatická výchova, psychosomatické disciplíny a autorská tvorba jak obsahem, tak instrumentem procesu.

Z metodologického hlediska v rámci DSP převažuje výzkum:

a) „umělecko-pedagogický“ (empirický kvalitativní výzkum často soustředěný na výzkum didaktiky, pedagogiky, psychosomatických disciplín a autorství),

b) umělecko-výzkumný, pojímaný inkluzivně, nikoli exkluzivně (Kjørup, Søren. „Pleading for plurality: Artistic and other kinds of research“. In: The Routledge Companion to Research in the Arts. Biggs, Michael, a Karlsson, Henrik (eds.). Routledge, 2011), často s přesahy do sociální oblasti, či v menšině,

c) obecně humanitního zaměření (využívající metody interpretujících humanitních a sociálních věd). Hranice těchto kategorií nejsou ostré, ale vzájemně se prolínají a doplňují.

Mezinárodní spolupráce

Katedry vytvářející oborové zázemí DSP jsou zapojeny do spolupráce v různých výzkumných a profesních komunitách.

Katedra autorské tvorby a pedagogiky je součástí psychoterapeutického směru Dialogického já (Dialogical Self) prof. Huberta Hermanse, pedagogové i studenti se aktivně účastní mezinárodních konferencí Dialogického já, studenti jsou zapojeni do mezinárodních sítí. Prostřednictvím svých pedagogů je DSP napojen na Stanislavsky Research Centre při University of Leeds (https://ahc.leeds.ac.uk/performance-research-innovation/doc/stanislavsky-research-centre). Studenti a absolventi DSP se podílejí na zkoumání a rozvíjení disciplíny dialogického jednání s univerzitami ve švýcarském Neuchâtelu nebo v Helsinkách. V letech 2017, 2019 a 2022 se zástupci DSP podíleli na koncepci a uspořádání mezinárodních sympozií ve spolupráci AMU a Stanislavsky Research Centre a University of Leeds.

Katedra výchovné dramatiky se ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku, které je členem světové sítě IDEA, podílí na jednáních Evropské sekce IDEA (https://www.ideadrama.org/), katedra spolupracuje s mnoha předními světovými odborníky v oblasti dramatické výchovy, mimo jiné formou spoluorganizování webinářů (Ádam Bethelnfalvy /divadlo ve vzdělávání v Maďarsku/, Ádám Cziboly /Dramatická výchova v Norsku/, Peter Duffy /SPARK/, Allan Owens /Velká Británie, University of Chester/; Sanja Krsmanović Tasić /Srbsko, CEDEUM, Bělehrad/; Marek Kurkiewicz /Teatr 3.5/ a další). Katedra pravidelně spolupracuje s polským Teatrem Węgajty, zejména v oblasti uplatnění divadla ve specifických prostředích (Inna Szkoła Teatralna). Pedagogové i studenti katedry se pravidelně účastní mezinárodních konferencí věnovaných uměleckému vzdělávání a dramatické výchově.

Toto robustní a multioborové mezinárodní zapojení usnadňuje studujícím účast na mezinárodních konferencích, realizaci zahraničních stáží, mentoring zahraničních odborníků a publikování v zahraničních časopisech.

Pokud jde o spolupráci s ostatními katedrami/programy DAMU, nově vzniklý studijní program bude otevřený vůči ostatním studijním programům na DAMU i mimo fakultu, bude nabízet své případné kapacity například formou sdílených přednášek, seminářů a workshopů domácích a zahraničních odborníků, jako se již v minulosti dělo (přednášky prof. Miroslava Petříčka, prof. Laurence Senelicka a prof. Josepha Roache, workshop Andrzeje Biziorka, interaktivní přednáška doc. Lucie Hornové, Ph.D., aj.).

Profil absolventa studijního programu

Profilace:

a)Autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika

b)Teorie a praxe dramatické výchovy

c)Teorie a praxe divadla v sociální sféře

Navrhovaný DSP navazuje na etablované obory doktorského studia Autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika a Teorie a praxe dramatické výchovy a zabývá se zejména nonarteficiálními přesahy divadelní praxe do pedagogické a sociální práce.

Obecné výsledky učení absolventa všech profilací:

Znalosti:

•Má hluboké, přesné a nezkreslené znalosti v oblasti svého odborného zájmu a bezpečně se orientuje i v širší problematice s tímto zájmem související; tyto znalosti dokáže přesvědčivě prezentovat a obhajovat na odborných platformách;

•má komplexní znalosti současného stavu studovaného oboru i relevantní odborné literatury jak v českém, tak v mezinárodním kontextu;

•má hluboké znalosti z teorie oboru, tyto prověřuje na základě komparace, výzkumem, praxí a propojuje je se znalostmi teorie příbuzných oborů zejména z oblasti teatrologie, pedagogiky a psychologie;

•v závislosti na profilaci zná současné trendy divadla v jeho nonarteficiálních přesazích a teorie, které vycházejí z divadelní antropologie, pedagogiky, psychologie, filosofie a psychosomatiky;

•orientuje se v různých metodologických přístupech a dokáže je účelně a efektivně aplikovat na předmět zkoumání.

Dovednosti:

•Dokáže zkoumat zvolené téma volbou adekvátních výzkumných metod, stanovovat dílčí i finální cíle výzkumu a to jak na základě badatelské činnosti, která vytváří teoretický základ výzkumu, tak praktickými výzkumnými metodami popsanými výše, vždy v souladu s výzkumným tématem;

•dokáže prakticky realizovat svůj pedagogický, umělecko-pedagogický, respektive sociálně-tvůrčí potenciál v příslušných kontextech (psychosomatika, dramatická výchova, umělecká tvorba v sociální sféře);

•dokáže připravit grantovou žádost v jemu adekvátních grantových schématech;

•dokáže prezentovat výsledky výzkumu vhodným způsobem (příspěvek na konferenci, workshop, odborný článek), jak v rodném (čeština nebo slovenština), tak v jednom cizím jazyce; umí používat moderní publikační média, např. Research Catalogue;

•má jazykové dovednosti na úrovni B2 v prvním a B1 ve druhém cizím jazyce (dle Společného evropského referenčního rámce pro cizí jazyky);

•orientuje se v základní terminologii a problematice citačních norem a etiky vycházejících z ISO 690.

Obecné způsobilosti:

•Dokáže pracovat v týmu a přispívat ke společnému dílu dle oblasti zájmu (např. pedagogika, terapie, vědeckovýzkumná činnost, sociální tvorba, umělecká činnost);

•podřizuje svou veškerou práci umělecké a vědecké etice, požadavkům pravdivosti a původnosti výstupů, nárokům akademické svobody a odpovědnosti;

•aktivně vstupuje do odborného oborového dialogu, zaujímá konstruktivní a argumenty podložená stanoviska, prokazuje schopnost kritického a zároveň věcného, ideologicky nezatíženého myšlení;

•je schopen svoje poznatky formulovat písemně i slovně na vysoké odborné úrovni;

•vnímá uměleckou pedagogiku jako oblast pro mezioborový dialog, hledá společná východiska i specifika vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech;

•vnímá uměleckou tvorbu nejen jako cíl, ale také jako prostředek rozvoje jednotlivce, vnímá tvorbu jako instrument sdíleného poznávání;

•je schopen týmové i individuální práce v tvořivé, teoretické i výzkumné práci;

•je schopen argumentovat teorii i praxi oboru, projevuje trvalý zájem o vývoj oboru;

•přináší do oborové a mezioborové diskuse vlastní stanoviska opřená o hlubokou znalost teorie, praxe a výzkumu;

•je schopen samostatně i v týmu řešit oborový problém, zvažovat jeho etický, sociální i mezioborový rozměr, vnímá horizonty a kontexty řešení;

•je schopen svoje poznatky formulovat písemnou formou a publikovat je.

Na základě profilace individuálního studijního plánu absolvent doktorského studia:

●V případě profilace autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika (dále též AH)

má osobní zkušenost vlastní autorské tvorby, je s to aplikovat autorský dialogický přístup v uměleckém i veřejně společenském situačním kontextu. Je orientován v širší filosofické, psychologické, sociální problematice předmětného i nepředmětného herectví a je schopen se zúčastnit diskusí v tomto oboru a přesvědčivě a fundovaně argumentovat. Je schopen formulovat výzkumné problémy v oblastech primární tvorby a tvořivé aplikace autorského herectví do životní praxe, teorie autorského herectví a ověřování základních hypotéz. Na základě mezioborových přesahů souvisejících s jeho výzkumným projektem je schopen tvorby originálních projektů na pomezí sociální práce, umělecké tvorby jako politického a občanského nástroje, zřejmé jsou přesahy moderních trendů pedagogiky volného času a vzdělávání dospělých v přenositelných dovednostech, respektive umělecké pedagogiky psychosomatických disciplín.

●V případě profilace teorie a praxe dramatické výchovy (dále též DV)

je vysoce kvalifikovaný odborník, který díky přímé vazbě mezi vlastní uměleckou a pedagogickou činností a její teoretickou reflexí a výzkumem pozitivně ovlivňuje vývoj dramatické výchovy v ČR a je schopen na něj tvůrčím způsobem působit, zejména v oblasti učitelského i jiného pedagogického studia. Absolvent studia je schopen aplikovat principy autorské, dramatické a divadelní tvorby v různých kontextech umělecko-pedagogické práce.

Absolvent doktorského studia by měl být připraven k samostatné vědecké, umělecko-pedagogické, koncepční a řídící práci v oblasti didaktiky, teorie, historie a kritiky dramatické výchovy i dětského a mladého divadla a přednesu.

●V případě profilace teorie a praxe divadla v sociální sféře (dále též DSS)

je vysoce kvalifikovaný odborník, který dosáhne potřebných znalostí a zkušeností pro kreativní uměleckou práci v sociální oblasti. Je schopen aplikovat principy autorské, dramatické a divadelní tvorby v různých skupinách a kontextech sociální práce a podpory (komunitní skupiny, nízkoprahová centra, senioři, nemocnice, bezdomovci, sociální zařízení apod.) s akcentem na osobní i umělecký rozvoj jejich účastníků. Absolvent je schopen využít své interdisciplinární znalosti při praktických (terénních) sociálně-divadelních projektech a nadále předávat své odborné poznatky a zkušenosti nejen při procesu tvorby, ale i do pedagogického procesu. Díky přímé vazbě mezi vlastní kreativní tvorbou a její vědeckou reflexí posunuje vývoj oblasti divadla v sociální práci, čímž ovlivňuje vývoj dramatických umění obecně.

Tematické okruhy disertačních prací:

•Psychosomatika a wellbeing

•Psychosomatika a kultura veřejného vystupování

•Autorské herectví v kontextech

•Dialogická pedagogika herecké práce

•Filiace dialogického jednání a systémů herecké pedagogiky

•Teoretické aspekty psychosomatických disciplín

•Bytostné herectví (Embodied acting) a jeho pedagogika v historickém i současném kontextu

•Autorská tvorba jako intervence

•Specifické a sociální divadlo v kontextu sociální práce a pomáhajících profesí

•Divadlo jako inspirační zdroj pro oblast sociální praxe

•Antropologické a sociální aspekty divadelní tvorby (s ohledem na lidi se znevýhodněním a/nebo minoritní skupiny)

•Pedagogika psychosomatických disciplín

•Autorská tvorba mezi arteficiální a nonarteficiální sférou

•Autorství jako forma sebepoznání

•Historický diskurz do oblasti aplikovatelnosti divadla v sociální práci (i ve světovém kontextu)

•Komponenty divadelního díla využitelné v oblasti sociální práce a podporující rozvoj jedince

•Principy umělecké tvorby v sociální sféře a v pomáhajících profesích a jejich využití v praxi

•Sociální a socializační funkce divadla

•Inscenační proces jako cesta k rozvoji samostatného divadelního myšlení dětí a dospívajících

•Edukativní aktivity v profesionální divadelní instituci

•Vyučovací styly učitelů dramatické výchovy v různých typech škol

•Dramatická výchova jako nástroj rozvoje čtenářské gramotnosti

•Aplikované divadlo a dramatická výchova, divadlo ve výchově, participační divadlo

•Kritika divadla s dětmi a mládeží a pro děti a mládež

•Speciální pedagogika a dramatická výchova

•Dramatické metody v kulturních institucích (muzea, galerie, knihovny)

•Přednes dětí a mládeže

•Dětské a mládežnické loutkové divadlo

•Hudba a výtvarná umění a dramatická výchova

•Dramatická výchova v komunitních společenstvích

•Dramatická výchova a wellbeing studentů

•Divadlo pro děti v souvislosti s proměnami divadelní praxe

•Divadlo utlačovaných ve školním prostředí

Tematické okruhy mohou být a budou dále doplňovány specifickými osobnostně založenými okruhy disertačního výzkumu, které uchazeči nabízejí v přijímacím řízení.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Studium probíhá na bázi individuálního studijního plánu, jehož podoba vzniká na základě disertačního projektu, který student prezentuje během přijímacího řízení. Už během přijímacího řízení je tedy zřejmé, jakým směrem se student chce profilovat, a na základě toho dochází k sestavení rámcového individuálního studijního plánu, na kterém spolupracují student, školitel a garant nebo zástupce garanta pověřený danou profilací.

Studijní plán je sestaven tak, aby obsahoval hlavní a povinné předměty společného základu, k profilaci studijního plánu dochází na základě výběru povinně volitelných (skupina 1) a volitelných předmětů. V rámcovém studijním plánu je stanoveno, které povinně volitelné předměty má student s ohledem na zvolenou profilaci doporučeno absolvovat. Kromě profilujících předmětů má student doporučeno si zvolit alespoň jeden PV předmět z první skupiny, který je profilačním předmětem jiné profilace.

Povinné předměty Cizí jazyk I a Cizí jazyk II jsou zajišťovány a hodnoceny Centrem jazykové přípravy (CJP AMU). Sylaby těchto předmětů odpovídají jejich obecnému popisu CJP. Jazyk absolvovaný na úrovni B2 je povinně angličtina, jazyk absolvovaný na úrovni B1 je vybírán jako povinně volitelný a kopíruje nabídku předmětů CJP. Cizí jazyk II je uveden jako povinně volitelný ve druhé skupině, ale absolvování konkrétního jazyka v této kategorii je povinné.

Předměty praxe z druhé skupiny PV (umělecká, pedagogická a vědeckovýzkumná) jsou rozděleny do dvou předmětů s různou kreditovou zátěží podle objemu dané praxe. S ohledem na objem práce je možno předmět plnit i více let.

V prvním ročníku je kladen velký důraz na efektivní začlenění studentů a pochopení režimu doktorského studia, který je podstatně odlišný od předchozích vzdělávacích stupňů (tzv. onboarding). Na počátku je důležité, aby jak student, tak školitel pochopili vzájemné sdílení odpovědnosti za kvalitní průběh doktorského studia. V nastavování režimu doktorského studia přiměřeně (s ohledem na zaměření doktorského programu) může být vodítkem dokument Zlatá pravidla doktorského vzdělávání přehledně zpracovaná Leidenskou univerzitou. Důležitým vstupním předmětem v rámci onboardingu je Úvod do metodologie výzkumu, ve kterém kombinujeme oborová a celoškolní hlediska. Po úvodním semináři, zaměřeném na etické aspekty vědecké a výzkumné práce včetně etiky praktického výzkumu (2 kredity), studenti absolvují 3 moduly kurzu CDS AMU Výzkumné a publikační metody, a sice 2. Informační zdroje a publikační platformy, 5. Akademické psaní a 6. Základy sociologických šetření (celkem 3 kredity). Popis kurzu CDS je k dispozici . Součástí onboardingu je také specializovaný seminář k publikační platformě Research Catalogue (1 kredit), který proběhne vždy v únoru kalendářního roku. Tento modul bude otevřen pro všechny doktorské programy na DAMU.

Doktorský seminář je uskutečňovaný společně pro studenty všech tří profilací. Předmět Disertační výzkum probíhá individuálně, jeho charakter je dán tématem disertační práce, průběžné výstupy jsou konzultovány školitelem a prezentovány na Sympoziu doktorandů.

Tvůrčí výstupy tematicky odpovídají profilaci studia a metodologicky charakteru disertačního projektu. Pokud jde o charakter tvůrčí výzkumné činnosti, z metodologického hlediska půjde převážně o kvalitativní a experimentální výzkum a) umělecko-pedagogický (empirický kvalitativní výzkum), b) umělecko-výzkumný (často s přesahy do sociální oblasti), či v menšině c) obecně humanitního zaměření (využívající metody interpretujících humanitních a sociálních věd). Hranice těchto kategorií nejsou ostré, ale vzájemně se prolínají a doplňují. Součástí tvůrčí činnosti doktoranda může být a mnohdy bývá činnost umělecká nebo umělecko-pedagogická, která je součástí disertačního projektu a skýtá data k praktickému výzkumu.

Odborná praxe je popsána v příslušné podkapitole tohoto úvodu.

V průběhu čtyřletého studia je student povinen získat 240 kreditů, z toho 164 kreditů v rámci povinných předmětů, 51 kreditů v rámci povinně volitelných předmětů a 25 kreditů v rámci volitelných předmětů.

POVINNÉ PŘEDMĚTY (celkem 164 kreditů)

Doktorský seminář 1–4 (předmět je zařazen ve všech 4 ročnících studia, 10 kreditů, předpokládá se i účast studentů po uplynutí standardní doby studia)

Disertační výzkum 1–4 (předmět je zařazen ve všech 4 ročnících studia, 1.–2. ročník 10 kreditů, 3. rok 15 kreditů, 4. ročník 20 kreditů)

Sympozium doktorandů 1–4 (předmět je zařazen ve všech 4 ročnících studia, 5 kreditů).

Úvod do metodologie výzkumu (předmět je zařazen v 1. ročníku studia: úvodní kurz + vybrané moduly kurzu Výzkumné a publikační metody CDS + workshop na práci s Research Catalogue, 6 kreditů)

Odborná konference (ve dvou stupních: bez příspěvku v 1. ročníku, 3 kredity; s příspěvkem ve 2., 3. nebo 4. ročníku, 5 kreditů)

Pedagogická praxe 1 (1 rok, zařazen ve 2. a 3. ročníku studia, 5 kreditů)

Zahraniční stáž (absolvuje se na základě dokladů o absolvování alespoň jednoho měsíce v zahraničí, 15 kreditů)

Publikační výstup (během 2. až 4. ročníku, 5 kreditů)

Anglický jazyk pro doktorské studium (povinnost splnit do konce 2. ročníku studia, 10 kreditů)

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 1 (minimum 25 kreditů)

Umění a výchova (zařazeno v 1.–3. ročníku, 5 kreditů, profilační pro DV)

Psychologie a filosofie autorského herectví (5 kreditů, profilační pro AH)

Autorství a psychosomatika 1–3 (zařazeno v prvních třech letech studia, 5 kreditů, profilační pro AH)

Drama a divadlo v pedagogické praxi 1–2 (zařazeno ve 2. a 3. roce studia, 5 kreditů, profilační pro DV)

Drama a divadlo v sociální praxi 1–2 (zařazeno ve 2. a 3. roce studia, 5 kreditů, profilační pro DSS)

Speciální pedagogika a antropologie 1–2 (zařazeno v 1. a 2. roce studia, 5 kreditů, profilační pro DSS)

Pedagogika v přesazích a kontextech (zařazeno v prvním roce studia, 5 kreditů, profilační pro DV)

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 2 (minimum 20 kreditů)

Umělecká praxe 1 (10kreditů)

Umělecká praxe 2 (20 kreditů)

Pedagogická praxe 2 (10 kreditů)

Pedagogická praxe 3 (20 kreditů)

Vědeckovýzkumná praxe 1 (10 kreditů)

Vědeckovýzkumná praxe 2 (20 kreditů)

POVINNĚ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 3 (6 kreditů)

Cizí jazyk II – francouzština, italština, němčina, ruština, španělština (6 kreditů za absolutorium; výběr cizího jazyka II je povinný pro všechny studenty)

VYBRANÉ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY (volitelné předměty, celkem minimálně 25 kreditů)

Academic communication in English

Divadelní antropologie

Divadlo a fenomén udržitelnosti

Didaktika

Volitelná pedagogická praxe

Metody uměleckého výzkumu

A další předměty z nabídky povinně volitelných předmětů 1, které studující neabsolvovali v rámci penza PV.

ROZDÍL PREZENČNÍ A KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA:

V prezenční formě studia se předpokládá pravidelná přítomnost na fakultě, zapojení do podpory uskutečňování pregraduálních studijních programů (např. klausury, přijímací zkoušky, příležitostné přednášky) na domovských katedrách i mimo pedagogické předměty v rámci akreditace.

Odborná praxe, její rozsah a charakter, je v případě kombinovaného studia začleňována do studijních plánů tak, aby co nejlépe vyhovovala obtížnějším podmínkám studia v kombinované formě, zhodnocuje se zejména jejich existující profesionální práce (tvůrčí činnost v divadlech, pedagogická činnost), pokud souvisí s disertačním výzkumem.

Mezinárodní zkušenost je v souladu s Nařízením vlády 274/2016 Sb. možno v kombinovaném studiu realizovat účastí na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

V předmětu doktorský seminář se forma přímé výuky liší: zatímco v prezenčním studiu budeme požadovat alespoň 50% fyzickou účast, v kombinované formě jde o 20 % fyzické účasti na semináři, zbytek je možno absolvovat formou vzdáleného synchronního připojení, v případě nemožnosti synchronního připojení bude studentům kombinovaného studia umožněna asynchronní účast (např. studium záznamů Teams a následná reflexe).

Obecné informace o přijímacím řízení

ROZLIŠENÍ PODLE FORMY STUDIA:

Kombinovaná forma studia je určena zejména pro ty uchazeče, kteří jsou zaměstnáni v oboru a pravidelná přítomnost na DAMU by pro ně byla problematická. Konzultace v jednotlivých předmětech mohou být realizovány on-line. I v případě přímé výuky se předpokládá možnost on-line připojení. Studentovi kombinovaného studia může být přiznáno stipendium jako náhrada za zvýšené finanční nároky se studiem. Prezenční forma studia předpokládá pravidelnou přítomnost na fakultě, zapojení do podpory uskutečňování pregraduálních studijních programů (klausury, přijímací zkoušky) na domovských katedrách a drobná administrativní pomoc.

PŘEDPOKLADY:

Vstupním předpokladem je znalost anglického jazyka na komunikační úrovni. Součástí přijímací zkoušky je i kratší prezentace výzkumného tématu v angličtině. Uchazeči o doktorské studium přikládají k přihlášce přehled své tvůrčí, odborné a publikační činnosti a projekt doktorského studia, ev. ukázky vlastních odborných textů. Povinnou součástí životopisu je informace, zda student někdy započal (i nedokončené), resp. dokončil doktorské studium na jiné vysoké škole. Ve svém projektu doktorského studia uchazeč pojmenuje a specifikuje téma a zaměření uvažované disertační práce. Opírá se přitom o reflexi dosavadního stavu poznání (s uvedením hlavní literatury coby východiska vlastního badání), specifikuje předpokládaný cíl výzkumu, metodologické postupy, metody a předpokládané dílčí výstupy. V rozpravě s komisí pro přijímací řízení uchazeč rozvede nebo upřesní předložený projekt, přičemž musí prokázat schopnost adekvátně reagovat na dotazy a otázky týkající se jeho projektu a orientovanost v oboru.

Specifické vstupní předpoklady podle profilace:

Profilace Autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika

Uchazeči musí mít hluboký zájem o problematiku autorského a nepředmětného herectví a lze u nich předpokládat osobnostní dispozice pro hlubší reflexi oboru a pro další vědeckou práci, doložené jak vlastními tvůrčími aktivitami, tak účastí na výzkumných programech, publikační činností, stážemi v zahraničí apod. Předpokladem je rovněž velmi dobrá znalost českého nebo slovenského jazyka slovem i písmem, nadprůměrné formulační schopnosti. Přihlásit se mohou čeští i zahraniční studenti a absolventi.

Profilace teorie a praxe dramatické výchovy

Uchazeči musejí mít zkušenosti z praxe vyučování dramatické výchovy a schopnost její reflexe, směřující k výzkumu, publikační a teoretické činnosti. Uchazeč prokáže na základě rozpravy nad seznamem odborné literatury i zevrubnou orientovanost v oboru. U všech studentů se předpokládá předchozí nebo souběžná pedagogická činnost na některém typu a stupni škol nebo zařízeních zaměřených na umělecké vzdělávání.

Profilace Teorie a praxe divadla v sociální sféře

Uchazeči odpovídají jedné z výše uvedených charakteristik, zaměření jejich disertačního projektu inklinuje k sociálním přesahům a aplikované umělecké tvorbě v sociální sféře. Předpokladem je orientace v základní problematice divadelní tvorby v oblasti specifického, sociálního a antropologického divadla.

Úroveň znalosti českého nebo slovenského jazyka pro zahraniční uchazeče: C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR). Dokládá se předložením mezinárodně platného jazykového certifikátu nebo předložením potvrzení o úspěšném vykonání jazykové zkoušky v Centru jazykové přípravy AMU.

Přihláška k doktorskému studiu musí kromě základního dotazníku obsahovat:

• originál či úředně ověřenou kopii dosaženého vysokoškolského vzdělání;

• strukturovaný životopis, přehled tvůrčí, odborné a publikační činnosti; povinnou součástí životopisu je informace, zda adept někdy započal (i nedokončené), resp. dokončil doktorské studium na jiné vysoké škole;

• koncepci budoucí disertační práce (ta musí obsahovat především téma zamýšlené práce, výzkumné otázky a hypotézy, specifikaci předmětu výzkumu, zamýšlenou metodologii výzkumu, shrnutí současného stavu poznání tématu a přehled odborné literatury k tématu).

Průběh přijímací zkoušky

Během přijímací zkoušky jsou uchazeči hodnoceni dle následujících kritérií:

• Výzkumná a umělecká zkušenost uchazeče (0–20 bodů);

• kvalita předloženého projektu, zejména s ohledem na původnost, potřebnost, přínosnost a přesahy tématu (0–50 bodů);

• navrhovaná metodologie, ústní prezentace projektu a zodpovězení doplňujících otázek včetně prezentace v anglickém jazyce (0–30 bodů).

Jednotlivé oddíly přijímací zkoušky jsou hodnoceny body od členů přijímací komise, celkový počet bodů je max.100. Minimální počet bodů pro přijetí: 75.

Přijímací řízení je jednokolové. Zkouška proběhne formou vstupního pohovoru, na který je uchazeč přizván, pokud jeho přihláška a přiložené materiály splnily výše stanovené podmínky. Cílem rozpravy je zejména prověření nosnosti předloženého výzkumného projektu a uchazečových předpokladů pro námět, který si zvolil.

Návaznost na další typy studijních programů

K doktorskému studiu mohou být přijati ti absolventi magisterských studijních programů AMU, JAMU i jiných škol, resp. příbuzných oborů, jako např. pedagogika, teatrologie, lingvistika, teologie, pedagogika, psychologie, žurnalistika apod., kteří mají hluboký zájem o problematiku autorského a nepředmětného herectví, divadla ve výchově a sociální práci, u kterých lze předpokládat příslušné osobnostní předpoklady doložené dosavadní praxí a kteří úspěšně vykonají přijímací zkoušku.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Obsahem Státní doktorské zkoušky je odborná přednáška na předem zadané téma v délce 20–30 minut přednesená před komisí pro státní doktorskou zkoušku. Přednáška vychází z širšího okruhu teoretických, respektive historických problémů souvisejících s tématem disertačního výzkumu, ale nevychází přímo z disertační práce. Následuje odborná rozprava se členy komise, kterou řídí její předseda. Téma přednášky navrhuje školitel a zadává předseda oborové rady nejpozději 14 dní před konáním zkoušky. Hodnocena je jak odborná způsobilost doktoranda, tak schopnost veřejné prezentace daného tématu.

Obhajoba probíhá v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU (SZŘ) po úspěšném složení státní doktorské zkoušky, v případě platnosti připravované právní úpravy bez tohoto požadavku. Dle čl. 7 SZŘ: Disertační práce je samostatná práce, která je výsledkem vědeckého či uměleckého výzkumu vycházejícího z individuálního studijního plánu studenta. Je písemným, uceleným pojednáním o minimálním rozsahu 120 normostran (216 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh), resp. 80 stran (144 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh) v případě, kdy je součástí disertace též umělecké dílo (či soubor děl), umělecký výkon nebo odborný projekt; pro tuto část musí existovat hodnotící posudky ve smyslu ust. čl. 37.

Další studijní povinnosti

Vyžadujeme účast studentů v doktorském semináři i po splnění studijních povinností a uplynutí standardní doby studia. Díky svým zkušenostem mohou výrazně přispívat k rozpravě o disertačních projektech studentů ve standardní době studia, případně formulovat problémy, se kterými se právě potýkají při práci na disertaci.

Předpokládáme účast na konferencích, kitchen talks a dalších eventech organizovaných katedrami, včetně klauzurních přehlídek, festivalů, umělecko-pedagogické činnosti mimo školu a podobně. Studenti nastupující do prvních ročníků se účastní předmětu Sympozium doktorandů ještě před formálním nástupem do studia. V případě kombinovaného studia platí tato ustanovení přiměřeně.

CHARAKTERISTIKA ODBORNÉ PRAXE

Odborná praxe může být buď pedagogická, umělecká, nebo vědeckovýzkumná. Je naplňována jak povinným předmětem Pedagogická praxe, tak povinně volitelnými předměty s různou mírou pracovní zátěže a tím i odpovídajícího kreditového ohodnocení. V případě kombinovaného studia je odborná praxe, její rozsah a charakter začleňována do studijních plánů tak, aby nejlépe vyhovovala obtížnějším podmínkám studia kombinovaných studentů, zhodnocuje se zejména jejich existující profesionální práce (tvůrčí činnost v divadlech, pedagogická činnost), pokud souvisí s disertačním výzkumem.

a) Pedagogická praxe v závislosti na individuálním studijním plánu může obsahovat jak praxi formou asistentury či tandemové výuky, tak samostatnou pedagogickou praxi realizovanou jak na AMU, tak mimo ni (zejména v profilaci Teorie a praxe dramatické výchovy). Většinou má charakter umělecko-pedagogické činnosti, pouze u výzkumných projektů zaměřených teoreticky může mít také charakter pedagogické práce v teoreticky či historicky zaměřených předmětech v bakalářském stupni. Z dlouholetých zkušeností s uskutečňováním doktorských studijních programů na AMU je zřejmé, že samostatnou pedagogickou praxi na AMU nelze preskribovat, vždy závisí na dohodě s vedoucím příslušné katedry.

b) Umělecká praxe je součástí individuálních studijních plánů uměleckovýzkumného zaměření. Může zahrnovat také uměleckou práci v sociální tvorbě. Zpravidla probíhá jako realizace samostatných autorských uměleckých, uměleckovýzkumných či uměleckopedagogických projektů. Hranice těchto kategorií jsou v oblasti umění prostupné (Johnson, Mark. „Embodied knowing through art“. In: Routledge Companion to Research in Arts. Biggs, Michael, a Karlsson, Henrik (eds.). Routledge, 2011, s. 141–151; Kjørup, Søren. „Pleading for plurality: Artistic and other kinds of research“. In: Tamtéž, s. 24–43.)

c) Vědeckovýzkumná praxe je součástí individuálních studijních plánů a je navázána na vědeckovýzkumnou činnost v rámci grantů, ústavů, ale i samostatně formou publikační činnosti (článek v recenzovaném časopise, kapitola v odborné knize. Samotnou vědeckovýzkumnou praxi i její podobu si organizuje student v kooperaci se školitelem.

Charakteristika odborné praxe

Odborná praxe může být buď pedagogická, umělecká, nebo vědeckovýzkumná. Je naplňována jak povinným předmětem Pedagogická praxe, tak povinně volitelnými předměty s různou mírou pracovní zátěže a tím i odpovídajícího kreditového ohodnocení. V případě kombinovaného studia je odborná praxe, její rozsah a charakter začleňována do studijních plánů tak, aby nejlépe vyhovovala obtížnějším podmínkám studia kombinovaných studentů, zhodnocuje se zejména jejich existující profesionální práce (tvůrčí činnost v divadlech, pedagogická činnost), pokud souvisí s disertačním výzkumem.

a) Pedagogická praxe v závislosti na individuálním studijním plánu může obsahovat jak praxi formou asistentury či tandemové výuky, tak samostatnou pedagogickou praxi realizovanou jak na AMU, tak mimo ni (zejména v profilaci Teorie a praxe dramatické výchovy). Většinou má charakter umělecko-pedagogické činnosti, pouze u výzkumných projektů zaměřených teoreticky může mít také charakter pedagogické práce v teoreticky či historicky zaměřených předmětech v bakalářském stupni. Z dlouholetých zkušeností s uskutečňováním doktorských studijních programů na AMU je zřejmé, že samostatnou pedagogickou praxi na AMU nelze preskribovat, vždy závisí na dohodě s vedoucím příslušné katedry.

b) Umělecká praxe je součástí individuálních studijních plánů uměleckovýzkumného zaměření. Může zahrnovat také uměleckou práci v sociální tvorbě. Zpravidla probíhá jako realizace samostatných autorských uměleckých, uměleckovýzkumných či uměleckopedagogických projektů. Hranice těchto kategorií jsou v oblasti umění prostupné (Johnson, Mark. „Embodied knowing through art“. In: Routledge Companion to Research in Arts. Biggs, Michael, a Karlsson, Henrik (eds.). Routledge, 2011, s. 141–151; Kjørup, Søren. „Pleading for plurality: Artistic and other kinds of research“. In: Tamtéž, s. 24–43.)

c) Vědeckovýzkumná praxe je součástí individuálních studijních plánů a je navázána na vědeckovýzkumnou činnost v rámci grantů, ústavů, ale i samostatně formou publikační činnosti (článek v recenzovaném časopise, kapitola v odborné knize. Samotnou vědeckovýzkumnou praxi i její podobu si organizuje student v kooperaci se školitelem.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Příklady uplatnění v praxi (na základě působení mateřských studijních programů)

• Absolvent působí ve sféře facilitace a školení workshopů pro manažery v ČR i ve světě, jako lektor improvizace a jako autor.

• Absolventka působí jako vědecká pracovnice na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, věnuje se výzkumu novodobých festivit se zaměřením na městské svátky v Basileji a Sametové posvícení v Praze, které dále organizuje.

• Absolventka působí jako pedagožka hlasové výchovy na katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU. Mimo pedagogickou činnost se věnuje interpretaci vážné hudby jako sólová zpěvačka a účinkuje jako zpěvačka v činoherních představeních,

• Absolventka působí jako přední česká terapeutka zaměřená na Feldenkraisovu metodu (https://www.feldenkraisovametoda.cz), do r. 2019 pedagožka pohybové výchovy DAMU.

• Absolventka působí jako vedoucí lektorského oddělení profesionálního divadla, herečka a interní pedagog katedry.

Příklady pracovišť a pracovních pozic:

• Na pedagogických pracovištích vysokých škol připravujících učitele dramatické výchovy (umělecké školy, pedagogické fakulty, filozofické fakulty apod.);

• ve výzkumných ústavech zabývajících se problematikou vzdělávání, ve školských pracovištích zabývajících se dalším vzděláváním učitelů a celoživotním vzděláváním;

• na různých pracovištích formálního i neformálního vzdělávání dětí a mládeže, ale i v oblasti celoživotního vzdělávání (mateřské školy, základní školy, střední školy, základní umělecké školy, vysokoškolská pracoviště, domy dětí a mládeže, resp. centra pro volný čas, dětská studia, konzervatoře, lektorská pracoviště profesionálních divadel, muzeí, galerií apod.);

• v institucích zabývajících se celostátním i mezinárodním výzkumem v oblasti estetické výchovy a edukace obecně;

• v sociálních zařízeních a kulturně-sociálních centrech jako tvůrci či spolutvůrci uměleckých integrovaných projektů;

• v kulturních centrech při realizaci sociálně-kulturních projektů;

• na poli profesionálního divadla v komunitně či sociálně zaměřených projektech;

• jako lektoři při divadelních workshopech v různých sociálních a vzdělávacích centrech;

• jako aktivní tvůrci a výzkumníci při výzkumných projektech zaměřujících se na různé minority v ČR i ve světě.