Documentary Film (B0211A310008)

Programme objectives

Cílem studia bakalářského programu Dokumentární tvorba uskutečňovaného na Filmové fakultě AMU je formovat kreativní a angažovanou osobnost, filmaře schopného audiovizuálně se vyjadřovat v duchu tradic českého a světového dokumentárního filmu a svým autorským přístupem je dále rozvíjet a proměňovat.

Studium programu Dokumentární tvorba je založeno na trvale revidovaném průzkumu vztahu mezi uměleckými postupy a tvůrčí angažovaností vzhledem k osobním, odborným a společenským tématům. Podstatou dokumentární kinematografie není vymezování hranic vůči hranému filmu, neboť ty jsou volné a prostupné, ale analýza dokumentárního záznamu reality prostřednictvím široké škály filmových postupů a metod.

Obsah vzdělávání je zaměřen na získání veškerých potřebných teoretických i praktických dovedností spojených s činností režiséra-dokumentaristy ve všech stupních procesu vytváření autorského audiovizuálního díla. Kurikulum programu tvoří tři základní pilíře – soubor oborových přednášek a seminářů, které vedou studenta k analýze a pozorumění problematice dokumentární a non-fiction tvorby, sada praktických cvičení, kde si student ověří a dále rozvíjí teoreticky získané znalosti, dovednosti a způsobilosti v praxi, a konečně soubor přednášek a seminářů, které studentovi umožní vzdělat se v dějinách a teoriích audiovize, základech společenských věd a kultury a osvojit si základní úroveň anglického jazyka pro odborné účely.

Cílem je jak tvůrčí rozvíjení talentu studentů, s důrazem na schopnost autorské tvorby, tak rozvoj vědomostí a znalostí, jež jim umožní vlastní autorské záměry realizovat, tedy převádět z formy verbální do formy dramatické a obrazové. Důraz je zde kladen na úzkou vzájemnou komunikační vazbu studentů a pedagoga-vedoucího dílny i studentů-účastníků dílny navzájem a zároveň na kolektivní spolupráci studentů všech profesí ve štábu při realizaci společných praktických cvičení.

Teoretická část - výuka teorie a historie filmu a audiovizuálních médií - na praktickou část v mnoha bodech navazuje a slouží k tomu, aby byl absolvent schopen porozumět základním trendům v kinematografii, ať už minulým či současným, a dokázal svou vlastní autorskou tvorbu vnímat v jejich kontextu. Teoretické předměty jsou tak prostředkem k tomu, aby se z absolventů stali sebevědomí autoři, s rozvinutým kritickým myšlením umožňujícím jim chápat audiovizuální tvorbu ve všech jejích souvislostech uměleckých, historických i společensko-kulturních.

Studenti se v průběhu studia seznamují rovněž s metodologickými základy vědecké činnosti v oblasti filmové historie a teorie a se základy odborného psaní, směřujícími k autorství teoretické diplomové práce.

Profile of a programme graduate

Absolvent tříletého bakalářského programu Dokumentární tvorba ovládá podstatné profesní aspekty práce režiséra dokumentárního filmu a je schopen samostatně vytvořit autorské filmové dílo jak po stránce režie, tak po stránce jeho scénáristické přípravy a následného zpracování hotového obrazového záznamu (postprodukce). Při práci je schopen samostatně řídit tým svých spolupracovníků z dalších oborů realizace filmového díla, komunikovat prakticky se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce. Absolvent je obeznámen s širším okruhem pojmů a faktů historie a teorie dokumentární kinematografie od počátku do současnosti, chápe souvislosti mezi jednotlivými obdobími a tendencemi v realizaci audiovizuálních děl i v myšlení o nich, uvědomuje

si odlišnosti mezi nimi a je schopen zařadit svoji vlastní tvorbu do jejich kontextu. Díky systematické péči, které se dostávalo jeho talentu, je absolvent programu Dokumentární tvorba rozvinutou uměleckou osobností s pevným vzdělanostním a etickým základem.

Studijní plán oboru je prostřednictvím dané struktury a obsahové i metodologické návaznosti předmětů postaven na třech pilířích (viz cíle studia), které se promítají do profilu absolventa a zejména výsledků učení. Výsledky učení formulované na úrovni jednotlivých předmětů představují konkrétní a v daném předmětu ověřitelné znalosti a dovednosti; na úrovni studijního programu nejde o souhrn těchto výsledků, nýbrž o syntézu získaných znalostí a dovedností, k nimž přistupují průběžně rozvíjené osobnostní a obecné způsobilosti odpovídající typu daného programu i zralosti absolventa.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

• je všestranně vzdělaný, má základní znalosti v oblasti společenských věd a všeobecný přehled v dalších oblastech umění
• má rozsáhlé znalosti v oblasti teorie a dějin dokumentární kinematografie a audiovizuálních umění
• má základní znalosti audiovizuálních technik a technologií
• má široké znalosti a porozumění předmětu a rozsahu Dokumentární tvorby (šíře užití výrazových prostředků a odlišení žánrových kategorií)
• má široké znalosti teorií, konceptů a tvůrčích metod Dokumentární tvorby
• rozumí možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a tvůrčích metod Dokumentární tvorby v praxi
• orientuje se v problematice výroby a distribuce audiovizuálního díla
• aplikuje principy vědeckého výzkumu v oblasti umění a ovládá základy psaní odborného textu

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu :

• je schopen vybrat téma vhodné pro dokumentární film, žánrově ho uchopit i najít klíč k jeho provedení
• rozumí jednotlivým fázím vývoje scénáře, dokáže je odlišovat a vytvářet (námět, explikace, anotace, treatment, synopse a scénosled)
• je schopen samostatně pracovat s kamerou, se zvukem, stejně jako ve střižně
• je schopen samostatné režijní, scenáristické i produkční práce v profesionálních podmínkách
• osvojil si základní prezentační dovednost
• orientuje se v základech grantové problematiky
• nadále rozvíjí kreativitu a řemeslnou dovednost, kterou získal při praktické realizaci na samostatných autorských projektech (praktická cvičení – reportáž, televizní experiment, portrét a bakalářský film)
• s využitím odborných znalostí na základě rámcově vymezeného úkolu je schopen řešit problémy v Dokumentární tvorbě
• umí vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro řešení vymezeného problému
• umí použít některé základní výzkumné postupy oboru v rozsahu potřebném pro řešeníproblémů v Dokumentární tvorbě

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

• je schopen se samostatně a zodpovědně rozhodovat v jen částečně známých souvislostech a základě rámcového zadání
• dle rámcového zadání a přidělených zdrojů zvládne koordinovat činnost týmu (filmového štábu) a nést odpovědnost za jeho výsledky
• do řešení problémů je schopen zahrnout úvahu o jejich etickém rozměru
• umí srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze odborných a uměleckých problémů a o vlastním názoru na jejich řešení
• umí srozumitelně shrnout názory ostatních členů týmu
• umí jednat v rámci svých odborných znalostí, dovedností a způsobilostí v alespoň jednom cizím jazyce (AJ)
• je připraven samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na základě především praktické zkušenosti a jejího vyhodnocení, ale také samostatným studiem teoretických poznatků Dokumentární tvorby

Rules and requirements for creating study plans

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru. Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky. Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii. Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná. Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů. Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán bakalářského programu Dokumentární tvorba obsahuje kromě povinných předmětů i skupiny povinně volitelných předmětů B (mimo profilující základ) bez vazby na ročník studia. Předměty dále rozvíjejí znalosti, dovednosti a způsobilosti studentů získané v rámci povinných předmětů:

• Moduly a hostující dílny KDT – skupina povinně volitelných předmětů typu B z oblasti aktuální dokumentární filmové praxe, teorie a historie
• Dějiny kultury – skupina povinně volitelných předmětů typu B z oblasti základů dějin výtvarného umění, hudby, literatury, divadla a filozofie
• Spektrum audiovize – skupina povinně volitelných předmětů typu B z oblasti základů dějin, teorie a reflexe audiovizuálního média
• Tělesná výchova – skupina povinně volitelných předmětů typu B, které nabízí Centrum pohybové přípravy, sportu a rehabilitace AMU

Studijní plán obsahuje volitelné předměty, který si studující vybírá z nabídky FAMU a AMU.

Studijní program neobsahuje specializace.

General information about admission process

Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro program Dokumentární tvorba jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v oborech bakalářského studijního programu FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na úřední desce FAMU – viz odkaz https://www.famu.cz/cs/chci-studovat/bakalarske-studijni-programy/

Oborová přijímací komise hodnotí talentové a znalostní předpoklady uchazeče/čky. Nejvyšší váhu mají talentové předpoklady, dále schopnost ke kritickému myšlení a zaujetí vlastního stanoviska. Podmínky přijímacího řízení jsou zveřejněny na https://www.famu.cz/cs/chci-studovat/bakalarske-studijni-programy/specificke-podminky-prijimaciho-rizeni/

Předpoklady ke studiu: Uchazeč/ka dokáže zformulovat své důvody ke studiu filmové školy na Katedře dokumentární tvorby, dále svá očekávání od studia FAMU a případné vlastní tvůrčí dráhy. V průběhu přijímacího řízení přijímací komise ověřuje předpoklady ke studiu programu Dokumentární tvorba:

• všeobecné vzdělání
• soustavný zájem o kinematografii a audiovizuální kulturu a orientace v těchto odvětvích
• přehled o aktuální společenské problematice
• vztah k jiným oborům vědění (matematika, filozofie, historie, přírodní a společenské vědy)
• schopnost samostatně myslet a utvářet si vlastní stanoviska-schopnost analyzovat a strukturovaně formulovat téma filmu
• schopnost vizualizace vyprávění
• organizační zdatnost
• sociální inteligence
• fotografická a technická způsobilost (ovládání zvukového rekordéru, kamery, fotoaparátu, práce s PC)
• schopnost sebereflexe
• schopnost pohotově a osobitě reagovat na vývoj situace, jejíž je uchazeč/ka součástí
• schopnost uchazeče/čky pracovat v psychicky zátěžové situaci

Applicability to other types of academic programmes

Ke studiu bakalářského programu Dokumentární tvorba se mohou hlásit zájemci s předchozím úplným středoškolským vzděláním (obvykle gymnázium nebo střední odborná škola).

Absolventi bakalářského programu Dokumentární tvorba se mohou hlásit ke studiu navazujícího magisterského programu Dokumentární tvorba nebo jiného navazujícího programu na F/AMU či jiných uměleckých školách v ČR či zahraničí.

Parts of the state final examination and their contents

VŠKP se zpravidla skládá ze dvou částí:

1. absolventský umělecký výkon – Autorský bakalářský film
2. písemná práce – Bakalářská teoretická práce

Státní závěrečná zkouška

1. obhajoba absolventského uměleckého výkonu – Autorského bakalářského filmu; příprava probíhá v těchto předmětech profilujícího základu: Realizační dílna 1-4 Klauzurní zkouška 1-3
2. obhajoba písemné práce – Bakalářské teoretické práce; příprava probíhá v těchto předmětech ZT: Metodologický seminář pro bakaláře, Seminář k bakalářské teoretické práci 1-2
3. teoretická ústní zkouška z Dějin světového dokumentárního filmu; příprava probíhá v těchto předmětech ZT: Dějiny dokumentárního filmu 1-2, Přehled dějin světové kinematografie 1-3
4. teoretická ústní zkouška z Dějin českého dokumentárního filmu; příprava probíhá v těchto předmětech ZT: Dějiny dokumentárního filmu 1-2

Tematické okruhy – Dějiny světového dokumentárního filmu:

1. Historické výkladové rámce, vývoj definice pojmu dokumentární film a „non-fiction“, estetické a společenské kontexty. Období rané kinematografie do roku 1908. Produkce – inscenovaných dokumentárních výjevů, vědecké filmy, cestopisné filmy, reportáže a prolínání postupů hraného a dokumentárního filmu.
2. Vliv avantgardních směrů na vývoj dokumentární režie (futurismus, dadaismus, surrealismus, impresionismus). Fenomén městských symfonií. Walter Ruttmann.
3. Sovětská montážní škola a její pokus změnit kinematografii až na úroveň pojmů, estetika a teorie materialismu, anti-narace a dedramatizace jako nové východisko kinematografie. Esfir Šubová a Dziga Vertov.
4. Narace a svědectví: Ernest B. Schoedsack, Merian Cooper – dokumentární velkofilmy a rozvoj cestopisných filmů. Robert Flaherty – komplexní pohled.
5. Sociální narace a nástup politicky angažované dokumentární tvorby: Joris Ivens – komplexní pohled. Henri Storck.
6. Levicový dokument 30. a 40. let v Německu, Španělsku a ve Francii (Jean Renoir, Georges Lacombe, André Sauvage) a ve Velké Británii (Hnutí dělnických kin).
7. Filmová propaganda v období II. Světové války v Sovětském svazu (návaznost na socialistický realismus), v Německu (Leni Riefenstahlová) a v USA (John Ford, George Stevens, John Huston, William Wyler). Seriál – Zač jsme bojovali?
8. Dokumentární film a státní agenda – nový model institucionální praxe a diskurzy konstituce: John Grierson a tzv. Britská dokumentární škola. Dokumentární film a agendy institucí: USA.
9. Direct Cinema (Kanada – Candid Eye, USA). Cinéma vérité (Francie – Mario Ruspoli, Kanada – Pierre Perrault).
10. Newyorská škola Lionel Rogosin. Fredrick Wiseman - komplexní pohled. Shirley Clark.
11. Fokus na Free Cinema a The National Film Board.
12. Poválečný filmový modernismus a jeho vliv na rozvoj dokumentární formy a dokumentárních technik do konce 60.let. Emile de Antonio. Francie (Skupina Třiceti, autorské dokumenty). Etnografické filmy (Jean Rouch, John Marshall). Andy Warhol a vlivy amerického undegroundu.
13. Metadokument a demystifikace dokumentu – Chris Marker, Jean-Luc Godard, Raúl Ruiz, Errol Morris. Raymond Depardon. Claude Lanzmann. USA (Michael Apted aj.).
14. Dokumentární tvorba v době globalizace. Změny spojené s rozvojem televizní tvorby. Autorská tvorba výrazných postav světové kinematografie (např. Werner Herzog, Marguerite Duras, Artavazd Pelešjan, Spike Lee, Joshua Oppenheimer aj.).

Tematické okruhy – Dějiny českého dokumentárního filmu:

1. Poválečná konstituce dokumentu v kontextu umělecké kinematografie – příklady a kontext Československa.
2. Regionální fokus na Československo 1918-1939: dokument a instituce, dokument a reklama, dokument a umění. Alexander Hackenschmied, Karel Plicka, Jiří Lehovec, Jiří Weiss.
3. Československo 60. let a dokument I.
4. Československo 60. let a dokument II. (včetně diskuse exilu).
5. Československo za normalizace až do 80. let – příklady, témata a strategie a možnosti autonomní tvorby.
6. Československo za normalizace až do 80. let – příklady, témata a strategie prorežimní tvorby.
7. /70. a 80. léta a konstituce dokumentu jako umělecké domény v reakci na rozvoj televize – příklady z USA, Evropy a Východního bloku.
8. Výrazné tendence v dokumentární film po rozpadu Československa. Vliv televize. Rozdělení filmové infrastruktury. Vznik nezávislých produkcí (Nutprodukce, Negativ, Hypermarket Film). Autorské dokumenty (Helena Třeštíková, Jan Gogola ml., Vít Klusák & Filip Remunda, Erika Hníková, Linda Jablonská, Klara Tasovská & Lukáš Kokeš, Andrea Culková)
9. Proměny dokumentární tvorby v 21. století. Tematické a formální tendence (např. historická paměť, ekologie a globalizace, hybridní formy). Festivaly a internacionalizace.

Other academic duties

Studentům je doporučeno během studia bakalářského programu Dokumentární tvorba prostudovat tento literární kánon:

• Francois Rabelais – Gargantua a Pantagruel; Odeon, 1968, ISBN 01-087-68
• Karl Kraus – Poslední dnové lidstva; Družstevní práce, 1933, ISBN 80-7364-035-X
• John Dos Passos – USA; SNKLHU – Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1962, ISBN 01-120-62
• Romain Rolland – Jan Kryštof 1; SNKLHU – Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957, ISBN 01-047-66
• Johann Wolfgang Goethe – Viléma Meistera léta učednická; SNKLHU – Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1962, ISBN 56/VIII-2
• William Shakespeare – Večer tříkrálový; Atlantis, 2005, ISBN 80-7108-266-X
• Jakob Böhme – Christosophia čili Cesta ke Kristu a jiné texty; Malvern, 2017, ISBN 978-80-7530-065- 2
• Fjodor Michajlovič Dostojevskij – Idiot; Knižní klub, Odeon, 2004, ISBN 80-207-1163-5
• Lev Nikolajevič Tolstoj – Kreutzerova sonáta; Slovenský spisovateľ, 2003, ISBN 80-220-1222-X
• William Blake – Tygře, tygře, žhavě žhneš; Dokořán, 2010, ISBN 978-80-7363-306-6
• Jan Amos Komenský – Všenáprava; Orbis, 1950, ISBN 978-80-254-1145-2

Characterisation of professional practice

Anticipated job placement for graduates (typical employment)

Absolvent tříletého bakalářského programu Dokumentární tvorba nachází široké uplatnění zejména jako autor kratších a středometrážních formátů v televizní publicistice, ve všech obvyklých audiovizuálních formátech dokumentárního žánru, ale i ve středometrážní hrané filmové či televizní tvorbě, případně na nižší pozici technického a producentského pracovníka, pro jejichž výkon je připraven díky všestranně zaměřeným komponentům studijního plánu programu Dokumentární tvorba.