Analýza hudebně teoretického textu 10
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
186AHTT0 | zkouška | 7 | 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 165 až 200 hodin domácí příprava | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Katedra
Předmět zajišťuje Katedra hudební teorie
Obsah
Cíl výuky:
Posluchači studují převážně samostatně a dle svého speciálního zaměření (za odborné konzultace s pedagogem) hudebně teoretické texty většího rozsahu a předmětné složitosti mající většinou vztah k připravovanému magisterskému diplomnímu spisu. Zároveň rozšiřují své znalosti základních hudebně teoretických spisů klasiků oboru. Studium se soustřeďuje především na analytické a přehledové a sumarizační a syntetizující studie a spisy většího, formátu zaměřené na rozsáhlejší a obecnější problematiku hudební teorie v širokém slova smyslu.
Tematické okruhy:
●Studium a analýza hudebně-teoretických textů většího rozsahu.
●Další tematické okruhy jsou v průběhu semestru stanoveny dle individuálních potřeb studentů.
Výsledky učení
Student získává praktické zkušenosti s prací s konkrétními hudebně teoretickými texty, tříbí si též techniku i styl psaní textů vlastních. Získává schopnost analytického a kritického pohledu na již existující hudebně teoretické texty všech kategorií a ve světle získaných poznatků a zkušeností i schopnost koncipování vlastních hudebně teoretických textů od semestrálních prací až k bakalářským, magisterským eventuálně doktorským spisům.
Předpoklady a další požadavky
nejsou
Literatura
Povinná literatura:
ADORNO, Theodor W. Klangfiguren: Musikalische Schriften. Berlin: Suhrkamp, 1959.
BEK, Mikuláš. Současná hudba – nová nepřehlednost?. Opus musicum 26, 1994, č. 5–6, s. 159–170.
EINSTEIN, Alfred. The Conflict of Word and Tone. The Musical Quarterly XL, 1954, s. 329–349.
HILLIER, Paul. Arvo Pärt. New York: Oxford Univesrity Press Inc., 1997.
RIEMANN, Hugo. Grundlinien der Musik-Ästhetik. Berlin: Max Hesse, 1921.
Doporučená literatura:
ADORNO, Theodor W., Rolf TIEDEMANN a Klaus SCHULTZ. Musikalische Schriften I-[VI]. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag, 1984. ISBN 3518074776.
EGGERBRECHT, Hans Heinrich. Absolut, autonom, funktional. Acta Universitatis Palckianae Olomoucensis. Facultas philosophica. Philoophica-aesthetica 15, 1997 /Musicologica Olomoucensia/, Olomouc UP 1997, s. 57-63.
FISCHER, Kurt von. Das Neue in der europäischen Kunstmusik als soziokulturelles Problem. International Review of the Aesthetics and Sociology of Music II, 1971, č. 2 s. 141-154.
FUX, Johann Joseph. Die Lehre vom Kontrapunkt: (gradus ad Parnassum). 2. Buch, 1-3 Uebung. Celle: H. Moeck, 1938.
HAUER, Josef Matthias. Vom Wesen des Musikalischen. Leipzig: Waldheim-Eberle, 1920.
HAUER, Josef Matthias. Deutung des melos. Leipzig: E. P. Tal & co., 1923.
KNEPLER, Georg. Geschichte als Weg zum Musikwerständnis. Leipzig: Reclam., 1977.
KURTH, Ernst. Musikpsychologie. Bern: Krompholz & Co., 1947.
Redlich, Hans Ferdinand. Alban Berg: Versuch Einer Würdigung. Wien: Universal-Ed., 1987.
RIEMANN, Hugo. Präludien und Studien: Gesammelte Aufsätze zur Âsthetik, theorie und Geschichte der Musik. Hildesheim: G. Olms, 1967.
SCHNITTKE, Alfred – Alexander Iwaschkin. Über Das Leben Und Die Musik Gespräche Mit Alexander Iwaschkin. München: Econ, 1998.
SYCHRA, Antonín. Specifický problém estetiky ve světle experimentálního výzkumu. Estetika VI, 1969, č. 2, s. 2–17.
TANEEV, Sergeĭ Ivanovich a Andreas WEHRMEYER. Die Lehre vom Kanon. Berlin: E. Kuhn, 1994. ISBN 3928864165.
WERCKMEISTER, Andreas. Cribrum Musicum Oder Musicalisches Sieb. Rochester: University of Rochester Press, 1956.
WERCKMEISTER, Andreas. Harmonologia Musica Oder Kurtze Anleitung Zur Musicalischen Composition. Laaber: Laaber, 1998.
WERCKMEISTER, Andreas, and Dietrich Bartel. Andreas Werckmeisters „Musicalische Paradoxal-Discourse“: a Well-Tempered Universe. Lanham: Lexington Books, 2018.
WöRNER Karl H. Stockhausen: Life and Work; Introduced, Translated by Bill Hopkins. London: Faber, 1973.
ZAMINER, Frieder, Thomas F. ERTELT a Heinz von LOESCH. Geschichte der Musiktheorie. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2006. ISBN 3534012003.
ZICH, Otakar a Ivo OSOLSOBĚ. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1986.
ZIMMERMANN, Bernd Alois, and Christof Bitter. Intervall Und Zeit: Aufsätze Und Schriften Zum Werk. Mainz: Schott, 1974.
Hodnoticí metody a kritéria
Od studenta je očekávána aktivní účast v hodinách a zpracování písemné semestrální práce v rozsahu 3–4 normostrany, zadané vyučujícím (40 % výsledné známky). Vypracování samostatných recenzí na koncert, nahrávku, odbornou publikaci (60 % výsledné známky). Povinná účast studenta na hodinách min. 70 %.
Poznámka
není
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Hudební teorie (Mg) Hudební teorie - od 2021/22 (Povinné předměty s možností opakovaného zapsání)