Aktuální otázky z hudební estetiky 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
186AOES2 zkouška 4 1 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 79 až 99 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra hudební teorie

Obsah

Cíl výuky:

• Osvojit si aktuální poznatky z oblasti hudební estetiky, hudební sémiotiky a teorie interpretace a dokázat je aplikovat při analýze hudebních děl..

• Reflektovat vliv digitalizace, internetizace, vizualizace a umělé inteligence na současnou podobu, tvorbu a percepci hudebního umění.

• Pochopit hudební estetiku jako dynamický, komplexní a průřezový obor s hlubokými vazbami na ostatní muzikologické i humanitní disciplíny.

• Rozvinout schopnost samostatného kritického myšlení, vedení odborné akademické diskuse a prezentace vlastních výzkumných záměrů (seminární práce).

• Zapojit se do případné spolupráce s vyučujícím na výzkumných projektech v oblasti hudební estetiky a širší oblasti muzikologie.

Forma výuky:

• Přednáška: Představení teoretických konceptů, historických souvislostí a reflexe aktuálního stavu vizualizace a internetizace hudby.

• Seminář: Kritické čtení textů, analýza poslechových/vizuálních ukázek, prezentace a obhajoba témat seminárních prací studentů.

Obsah výuky – tematické okruhy – pokračování v návaznosti na témata zimního semestru:

Blok I: Teoretické a metodologické základy

• 1. Formalismus, strukturalismus, fenomenologie a neopozitivismus v hudební estetice

• Obsah: Metodologické proudy, proměny nahlížení na hudební formu a obsah.

• Literatura: Hanslick (O hudebním krásnu), Fubini, Lippman.

• 2. Přínos Pražské hudebně sémiotické školy

• Obsah: Hudební dílo jako znak, kódování a dekódování významu, český strukturalismus.

• Literatura: Fukač–Jiránek–Poledňák–Volek (Základy hudební sémiotiky I–III).

• 3. Estetická a umělecká hodnota v hudbě

• Obsah: Axiologie v hudbě. Kritéria hodnocení, objektivita vs. subjektivita estetického soudu.

• Literatura: Poledňák (Hudba jako problém estetiky), Mihule.

Blok II: Ontologie díla, interpretace a recepce

• 4. Teorie hudební interpretace v klasické a soudobé hudbě

• Obsah: Otázky věrnosti textu, historicky poučená interpretace vs. moderní aktualizace.

• Literatura: Harnoncourt (Hudobný dialóg), Zich.

• 5. Hudební a zvuková režie jako druhá interpretace hudebního díla

• Obsah: Zvukový záznam jako svébytný artefakt a umělecký tvar. Vliv technologií na interpretaci.

• Literatura: Zich (Kapitoly a studie z hudební estetiky).

• 6. Hudba jako hra v pojetí H. H. Eggebrechta a J. Huizingy

• Obsah: Koncept Homo ludens. Pravidla, rituál, svoboda a hravost v hudebním procesu.

• Literatura: Eggebrecht (Hudba a krásno), Huizinga (Homo ludens).

• 7. Hudební artefakt jako opus (Werkcharakter) či jako otevřené umělecké dílo nebo jako improvizace

• Obsah: Ontologie hudebního díla. Pevný zápis versus náhoda, intermediální přesahy a aleatorika.

• Literatura: Volek (Struktura a osobnosti hudby), Lissa.

• 8. Hudební recepce jako součinitel dějin evropské hudby

• Obsah: Recepční estetika. Jak posluchač a proměny vnímání spoluutvářejí hudební dějiny.

• Literatura: Lissa (Nové studie z hudební estetiky – kapitola Hudební recepce...).

Blok III: Současný hudební svět, AI a interdisciplinarita

• 9. Tonkunst versus Soundart

• Obsah: Hranice tradičního umění tónů a nových forem akustických instalací a Soundscapes.

• Literatura: Schafer (Nová zvuková krajina).

• 10. Stratifikace současné hudby a hudebního umění

• Obsah: Rozvrstvení vážné a populární hudby, subkultury, multikulturalismus.

• Literatura: Adorno (Philosophie der Neuen Musik), Ross (Zbývá jen hluk), Fukač, Poledňák.

• 11. Hudba, estetika a umělá inteligence

• Obsah: Generování hudby pomocí AI, proměny autorství, originality a estetického vnímání algoritmů.

• Literatura: Individuálně zadaná zahraniční literatura.

• 12. Hudební estetika a hudební kritika

• Obsah: Vztah teoretické estetiky k živému hodnocení hudební produkce v médiích.

• Literatura: Vičar–Dykast (Hudební estetika), Godár (Kacírske quodlibety).

• 13. Současný hudební skladatel, interpret, manažer a posluchač a jejich středoevropský či globální hudební svět

• Obsah: Sociologické a ekonomické aspekty hudebního provozu v éře internetizace a vizualizace.

• Literatura: Scruton (Hudobná estetika), Ross.

• 14. Vztah hudební estetiky k jiným disciplínám

• Obsah: Průřezové vazby k hudební teorii, historiografii, psychologii, sociologii, muzikoterapii a hudební výchově.

• Literatura: Sacks (Musicophilia), Poledňák.

Blok IV – praktická cvičení:

• Formální, sémantická a axiologická analýza hudebního díla

• Komplexní analýza skladeb různých hudebních druhů, forem a žánrů jako východisko poznání a stanovení potenciální umělecké hodnoty hudebního díla

• Analýza interpretačních výkonů – hodnotící srovnání nahrávek téhož hudebního úryvku v provedení různými interprety

• Hudba jako živé koncertní umění

• Estetika, teorie umění a zvuková nahrávka (skladatel-interpret-hudební režisér-posluchač)

• Hudba a audiovizuální nahrávka

Výsledky učení

Po úspěšném absolvování předmětu student:

• Prokazuje základní orientaci v klíčových koncepcích současné hudební estetiky a hudební sémiotiky.

• Dokáže nahlížet na hudebně teoretické a hudebně historické souvislosti z estetické perspektivy.

• Aplikuje metodologické nástroje hudební estetiky při kritickém uchopení, analýze a zpracování tématu své vlastní či seminární diplomové práce.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou

Literatura

Povinná literatura:

POLEDŇÁK, Ivan. Hudba jako problém estetiky. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1215-1.

SCRUTON, Roger. Hudobná estetika. Bratislava: Hudobné centrum, 2009. ISBN 978-80-89427-11-6.

• INDIVIDUÁLNĚ zadaná ZAHRANIČNÍ literatura podle zaměření a tématu diplomové

práce studenta.

Doporučená literatura:

• ADORNO, Theodor Wiesengrund. Philosophie der Neuen Musik. Tübingen: P. Siebeck,

1949.

• EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Hudba a krásno. Praha: Nakladatelství Lidové noviny,

  1. ISBN 80-7106-479-3.

• FUBINI, Enrico. Geschichte der Musikästhetik. Stuttgart-Weimar: Verlag J. B. Metzler,

  1. ISBN 3-476-00988-2.

• FUKAČ, Jiří, Jiránek, Jaroslav, Poledňák, Ivan, Volek, Jaroslav et alii. Základy hudební

sémiotiky I, II, III. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity, 1992. ISBN 80-210-

0566-1.

FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Hudba a její pojmoslovný systém. Otázky stratifikace a

taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981. 114 s. Studie ČSAV, č. 14.

• GODÁR, Vladimír. Kacírske quodlibety. Bratislava: Music Forum, 1998. ISBN

8088737125.

• HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu (Vom musikalisch–Schönen, 1854). Praha:

Supraphon, 1973. (Včetně předmluvy Jaroslava Stříteckého).

• HARNONCOURT, Nicolas. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a

Mozartovi. Bratislava: Hudobné centrum, 2003. ISBN 80-88884-42-X.

• HUIZINGA, Johan. Homo ludens. O původu umění ve hře. Praha: Prostor, 2000.

• LIPPMAN, Edward. A History of Western Musical Aesthetics. Lincoln and London:

University of Nebraska Press, 1992. ISBN 0803228635.

• LISSA, Zofia. Nové studie z hudební estetiky. Praha: Editio Supraphon, 1982.

(Zejména kapitoly Hudební recepce jako součinitel dějin hudby a Hudba a revoluce).

• MIHULE, Jaroslav. Otázky hudební estetiky. Praha: Univerzita Karlova, 2016. ISBN

978-80-7290-878-3.

• POLEDŇÁK, Ivan. Hudba jako problém estetiky. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-

1215-1. (Zejména kapitola 6: Exkurz do (hudební) estetiky, s. 61–80).

• ROSS, Alex. Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha: Argo, 2011. ISBN 978-80-

257-0558-2.

• SACKS, Oliver. Musicophilia. Praha: dybbuk, 2015. ISBN 978-80-7438-132-4. (Vybrané

kapitoly).

• SHAFER, Raymond Murray. Nová zvuková krajina (The New Soundscape).

• VIČAR, Jan – Roman DYKAST. Hudební estetika. Praha: Akademie múzických umění,

  1. ISBN 80-85883-30-9.

• VOLEK, Jaroslav. Struktura a osobnosti hudby. Praha: Panton, 1988.

• ZICH, Jaroslav. Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon, 1987.

Hodnoticí metody a kritéria

Ukončení předmětu je realizováno formou kolokvia. Pro jeho úspěšné absolvování musí

student splnit následující podmínky:

• Aktivní účast: Pravidelná a aktivní účast na přednáškách a seminářích v minimálním

rozsahu 75 % spojená s zapojováním se do odborných diskusí nad tématy vlastních i

cizích projektů.

• Seminární výkon (referát): Úspěšné vypracování a ústní přednesení referátu, který

představuje výzkumný záměr (či rozpracovanou seminární práci) na zvolené téma z

okruhů sylabu s přesahem k metodologii vlastní diplomové práce.

• Zápočet nebo ústní kolokvium: Úspěšné absolvování zápočtu či vykonání ústní zkoušky

(kolokvia), ve kterých student prokáže porozumění probrané látce, schopnost

interdisciplinárního nahlížení na hudební fenomény a znalost zadané povinné i

individuálně domluvené literatury.

Poznámka

není

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů