Hudební teorie - specializovaná problematika 1

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
186HTSP1 Z 3 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 66 až 81 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Absolvent zná a dokáže vysvětlit základní harmonické a formální pojmy a jevy. Zná základní literaturu a orientuje se v ní. Dovede uplatnit získané znalosti při analýze a teoretické interpretaci konkrétních děl. Má kompetenci samostatně uplatnit tyto znalosti a dovednosti ve vlastní badatelské práci a získávat další odborné znalosti.

Forma studia

seminář

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Tento předmět navazuje na předmět Hudební teorie – systematika a rozšiřuje základní výuku o řešení speciálních problémů z různých oborů hudební teorie. Student se věnuje vybranému problému, který probírá do hloubky s důrazem na metodologii vědecké práce. Cílem je vlastní badatelská práce studenta pod vedením pedagoga. Součástí je četba odborných textů, analýza vybraných hudebních děl a vlastní reflexe zvoleného problému formou písemné práce. Předmět je kombinací přednášky a semináře, ve kterém student prezentuje dílčí výsledky samostatné práce.

Tematické okruhy:

Tonalita

Rozšířená atonalita

Modalita

Stavba melodie

Akordika

Funkční harmonie

Akustické a psychologické předpoklady harmonického myšlení

Harmonický pohyb

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 146 s. ISBN 80-706-7496-2.

JANEČEK, Karel. Melodika. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956. 202 s.

JANEČEK, Karel. Základy moderní harmonie. 1. Praha: Československé akademie věd, 1965.

RISINGER, Karel. Česká hudební teorie 1945–1975. Živá hudba: Časopis pro studium hudby a tance. Praha: HAMU, 1983, s.193-223. ISSN 0514-7735. (především Metodologický úvod)

RISINGER, Karel. Současná hranice tonality. Praha: Panton, 1974.

ŠPELDA, Antonín. Hudební akustika: pro posluchače filosofických a pedagogických fakult a Akademií múzických umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.

Doporučená literatura:

BUZZI, Mario. Tónové systémy. 1. Brno: JAMU, 2014. ISBN 978-80-7460-058-6.

Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3, Disciplíny hudební vědy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 653-1036 s.

RISINGER, Karel. Hierarchie hudebních celků v novodobé evropské hudbě. Praha: Panton, 1969. Edice hudební vědy.

SYROVÝ, Václav. Hudební akustika. Praha: Akademie múzických umění, 2003. ISBN 80-7331-901-2.

TICHÝ, Vladimír, Jaromír HAVLÍK, Tomáš KREJČA a Petr ZVĚŘINA. (A)tonalita. V Praze: NAMU, 2015. ISBN 978-80-7331-374-6.

TICHÝ, Vladimír. Modalita. Živá hudba 8. Praha: SPN, 1983, 117-192.

TICHÝ, Vladimír. Harmonicky myslet a slyšet. 2.oprav. a rozš. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2011. Hudební pedagogika. ISBN 978-80-7331-199-5.

Hodnoticí metody a kritéria

Udělení zápočtu podmiňuje ústní zkouška, ve které student prokáže znalosti látky uvedené v anotaci předmětu a odevzdání písemné práce na vybrané téma.

Minimální požadovaná docházka 90 %.

Poznámka

Nejsou.

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů