Herecká výchova volitelně

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jan HNILIČKA

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

Jak hereckou výchovu, tak pohybovou či hlasovou lze chápat jako cestu k témuž cíli – k dosažení uvědomělé rovnováhy v psychosomatické rovině posluchačovy osobnosti.

Herecká výchova volitelně navazuje a rozvíjí dovednosti získané v kurzech Herecká propedeutika a Herecká výchova a metodika herecké práce. Vede studenta k rozvoji autorské práce v oblasti herectví. Obsah kurzu se přizpůsobuje cílům skupiny a jednotlivých studentů, pedagog kurzu je v této fázi již spíše supervizorem studentovy individuální nebo skupinové autorské práce.

Výsledky učení

Student:

• pracuje s velkou mírou samostatnosti na vlastním hereckém projektu,
• prezentuje tvorbu před diváky,
• pracuje se zpětnou vazbou a proměňuje na jejím základě vlastní autorskou práci.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Podmínkou zápisu na předmět 205HEVBK je, že student v některém z předchozích semestrů úspěšně absolvoval předmět 205HPBK3

Úspěšná klasifikace předmětu 205HEVBK je podmínkou pro následnou klasifikaci předmětu 205RHDK

Literatura

Povinná literatura:

• BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Překlad Jan Hančil. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 246 s. ISBN 80-238-0632-7.
• BROOK, Peter. Prázdný prostor. Překlad Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988. 229 s. Dramatická umění.
• ČECHOV, Michail Aleksandrovič. Hercova cesta; O herecké technice. Překlad Zoja Oubramová. Vydání druhé, první společné vydání v nakladatelství KANT. V Praze: KANT - Karel Kerlický pro AMU, 2017. 254 stran. Disk. Velká řada; svazek 39. ISBN 978-80-7437-241-4.
• DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Překlad Josef Pospíšil. Olomouc: Votobia, 1997. 155 s. Malá díla; sv. 80. ISBN 80-7198-187-7.
• GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál: texty 1965-1969. Vyd. 1. Bratislava: Kalligram, 1999. 207 s. ISBN 80-7149-276-0.
• GROTOWSKI, Jerzy a PILÁTOVÁ, Jana, ed. Texty - teatr laboratorium. Překlad Jana Pilátová. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990. 3 sv.
• STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. O hereckej práci. Bratislava: TÁLIA-press, 1997. 276 s. ISBN 80-85455-47-1.

Doporučená literatura:

• LUKAVSKÝ, Radovan. Být nebo nebýt : monology o herectví. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 245 s. • il.
• TAIROV, Aleksandr Jakovlevič. Odpoutané divadlo. Praha, 2005. 197 s. ISBN 80-7331-035-X.
• JOHNSTONE, Keith. IMPRO : improvizace a divadlo. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2014. 294 s. ISBN 978-80-7331-266-4.
• VOSTRÝ, Jaroslav. Proměny herectví : metodický materiál pro potřeby amatérských divadelních souborů. Praha: Okresní kulturní středisko Praha - západ, 1983. 55 s.
• MARTINEC, Václav. Herecké techniky a zdroje herecké tvorby : příručka pro adepty a studenty herectví. 1. vyd. Praha: Pražská scéna Vyšší odborná škola herecká Praha, 2003. 191 s. ISBN 80-86102-38-6.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě prezentace vlastní tvorby před diváky.

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (Povinně volitelné předměty)