Profesní etika

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

Cílem předmětu je uvést studenty do etické problematiky osobní i profesní. Pro studium divadla spjatého s výchovou to může být motivační i orientační zdroj. Rozpoznávat hodnoty potřebuje každý (už pro přežití v informačním chaosu), natož učitelé a divadelníci působící na ostatní lidi. Lhostejnost či skepse vůči absolutním hodnotám, které bývají v konfliktu se životem (např. v tragédii), nám znemožňují orientovat se v krizi a rozeznávat mravní hodnoty. To sice nezruší rozlišení mezi dobrým a špatným, ale uznáme-li za stejně platné jako mravní hodnoty i hodnoty pragmatické (sílu a účinnost jako to, co slouží cíli), začíná sociální rozvrat a Aristotelovo pojetí krásy a dobra v jednom mizí. V divadle však můžeme hodnoty křísit, když je vtělujeme do konfliktů a jednání, proto se zde dá v kondenzované podobě vnímat ohrožení, které v životě ignorujeme (jsme na ně zvyklí), a to na jevišti i při četbě dramat. Působivost divadla je ovšem i rizikem (zneužití pro ideologické či osobní cíle, konformní s vládnoucím smýšlením, tvorba iluzí i obav).

Studenti se učí vnímat sílu i nebezpečí divadla, vliv tvorby divadelní skutečnosti na tvůrce i na společnost.

Tematické okruhy:

• etika osobní – etika profesní – ideál kalokagathia (krása a dobro v jednom),
• hodnoty osobní vs. společenské (jedinec, komunita, sociálně-kulturní normy a manýry),
• proměny ideálních vzorů a životní praxe (příklady antické, křesťanské, současná „pluralita“ – chaos),
• příklady dramatických postav v krizové situaci (v kontextu jeho vzniku i v dnešním pohledu),
• příklady krizových situací a řešení etických konfliktů v dramatu.

Výsledky učení

Student:

• všímá si etické dimenze jednání v životě, v divadle i v dramatu,
• zná rozdíl mezi „běžným chováním“, vědomým jednáním a jeho tvůrčí transformací,
• zvažuje otázky odpovědnosti za reálné i tvůrčí činy v souvislosti se svými záměry,
• vnímá hlas svědomí (spravedlnost, soucit, láska, solidarita) i hlas svádějící k pohodlí a dokáže ho zhodnotit,
• kriticky rozlišuje svobodná od konformních rozhodnutí,
• najde hodnotné zdroje k samostatnému studiu pro orientaci v etických otázkách,
• zformuluje otázku, která ho zaujala, a představí ji kolegům.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

• ARISTOTELÉS. Poetika. Přel. Julie Nováková. 5. vyd. Praha: Orbis, 1962. 96 s.

Dramata v dostupných překladech:

• AISCHYLOS. Oresteia.
• SOFOKLES. Oidipus vladař.
• SOFOKLES. Antigona
• EURIPIDES. Medeia.
• EURIPIDES. Bakchantky.

Doporučená literatura:

• ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Přeložil a okomentoval Antonín Kříž. Praha: Nakl.Rezek, 2013, 291 str. ISBN 9788086207353
• GILBERT, Katharine Everett. Dějiny estetiky. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 502 s. Stránky 62 – 83 (Výklad Aristotelova přístupu – propojení Etiky a Poetiky)

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivní účasti na seminářích, docházky (min. 75%).

K závěrečnému kolokviu si student připraví výklad na vybrané téma v rozsahu 10 minut a v diskusi se spolužáky a učitelem ho doplní a obhájí.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské prezenční (Povinné předměty s možností opakovaného zapsání)