Francouzský strukturalismus

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207FST zkouška 3 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 54 až 69 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jaroslav ETLÍK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jaroslav ETLÍK

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra teorie a kritiky

Obsah

  1. Přednášky budou sledovat zejména proces postupného pronikání a následné domestikace strukturalistického myšlení ve francouzské literární vědě, estetice i obecné teorii umění v minulém století, a to od nástupu Levi-Straussovy Strukturální antropologie v druhé polovině padesátých let, přes období zralého strukturalismu let šedesátých, který se odehrával především v prostředí kolem časopisu Tel Quelle, až po nástup poststrukturalistického myšlení v letech sedmdesátých a osmdesátých. Základem celého přednáškového cyklu bude tedy především důkladné studium vědeckého díla literárního teoretika, filozofa a estetika Rolanda Barthese, včetně jeho teatrologických prací. Odtud pak bude výklad pokračovat formou specializovaných přednášek a seminářů, které budou věnovány jednotlivým osobnostem francouzského strukturalismu, poststrukturalismu a de saussurovské sémiologii. Důkladné analýze budou dále postupně podrobeny teoretické koncepty Barthesovy, Todorovovy, Kristevové, Sollersovy, Lévi- Straussovy, Althusserovy, Pouletovy, Genettovy, Greimasovy, ale také texty některých divadelních teoretiků, jejichž práce byly strukturalismem výrazně ovlivněny, jako jsou M. de Marinis, J.Alter, T.Kowzan, P.Pavis, A. Ubersfeldová, M. Pagnini, a další.
  2. Pokud ovšem hovoříme o strukturalismu, nelze se ve výuce vyhnout ani strukturalismu československému, tedy zakladatelským vědeckým studiím vzniklým v meziválečné a protektorátní době (30 a 40. léta) na půdě pražského lingvistického kroužku. Cyklus přednášek se tedy pokusí nahlédnout také do tohoto prostředí a porovnat navzájem oba strukturalistické koncepty. To mimo jiné rovněž znamená maximálně zdůraznit, že obě strukturalistické „školy“, československá a francouzská, mají rozdílná východiska (Československý strukturalismus navazuje přímo na ruský formalismus a husserlovskou fenomenologii, zatímco francouzská škola se rodí jako opozice a alternativa k tehdy ve Francii dominujícímu filozofickému existencialismu Důležité je i to, že obě „školy“ chápou zcela odlišně sám klíčový pojem struktury.

Výsledky učení

  1. Zasvětit posluchače do problematiky strukturalistického myšlení vůbec a definovat rozdílné, ale často zaměňované, pojmy struktura, forma a kompozice.
  2. Seznámit posluchače především s fenoménem francouzského strukturalismu zejména v jazykovědě, literární vědě, filozofii, v umění a obecně ve všech společenských vědách To vše tedy nejen v uměleckých, ale i v širších kulturních a společenských souvislostech.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou žádné znalostní požadavky nutné pro zapsání předmětu.

Literatura

Divadelně-vědné texty:

Československý strukturalismus:

Hodnoticí metody a kritéria

Známky a kredity jsou uděleny na základě minimálně 80procentní účasti na přednáškách, která je podmínkou k účasti na zkoušce. Hodnocení je provedeno po ukončení přednáškového cyklu, a to písemnou i ústní zkouškou.

Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů