Identity a divadlo

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jan JIŘÍK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Peter DEMETER

Obsah

Cílem předmětu je představení základních teorií a konceptů pojmu identita se snahou o vymezení širšího rámce možností, jak s identitami pracovat nejen při interpretaci divadla, ale též při výkladu různých kulturních či socio-kulturních jevů, fenoménů, reprezentací, událostí apod. Důraz je kladen na diskusní formu výuky, jelikož téma nabízí široké pole hledání a zkoumání procesu identifikace a konstrukce identit napříč humanitními a společenskými vědami. V rámci předmětu je tudíž studentstvo seznámeno s myšlenkovými proudy, které mají k problematice identity velmi blízko a studium i výzkum identity je jejich součástí; jde například o genderová studia, queer teorie, postkolonialismus, fanouškovské teorie a také (obecně) kulturální studia aj.

1 a 2/ Úvodní anamnéza. Vnímání vlastního subjektu a jeho přesahu

Co identita může vlastně vyjadřovat? Kde všude můžeme identitu hledat? Jaké jsou možnosti přístupu k tomuto tématu? Součástí prvního setkání je představení základních konceptů teorie identity a stanovení rozdílů mezi hledáním esence identity a výzkumem jejích relačních či diskursivních konceptů, dále také představení konceptu tzv. fluidní identity. Pozornost bude věnována též souvislostem mezi individuální a kolektivní identitou, které budou rozpracovány v rámci dalších setkání.

3 a 4/ Kolektivní identita. Národní (lokální) versus globální

Zhruba od 19. století (v některých případech ale už dříve) lze zaznamenat velký rozmach národních identit. Uvědomění si vlastní (kolektivní) identity národa s sebou (v Evropě) přineslo „jaro národů“; snahy o vyrovnání, separatistické snahy apod. Mnohé národy začaly budovat základy vlastních národních dějin, národního umění, národních institucí, národního jazyka, národních spolků (od spolků literárních až ke spolkům sportovním) apod. Co vše tyto proměny vnímání kultur a společnosti přinesly? Jak z takovými koncepty pracujeme v současnosti? Jak se národní identity vzpírají či podrobují všudypřítomné globalizaci a jak moc podléhají určitým ideologiím? Jakou roli v těchto komplexních vztazích sehrávají koncepty evropocentrismu, orientalismu nebo postkolonialismus?

5 a 6/ Genderové a sexuální identity

Neodmyslitelnou součástí soudobého myšlení o genderu a sexualitě je také téma identity, do něhož výrazně zasahuje teorie o fluidní identitě. Jak s tímto termínem zachází genderová studia, případně feminismus nebo maskulinní studia a queer teorie? Jak relevantní je v rámci problematiky genderu a sexuality vztah individuální a kolektivní identity? A proč lze s ohledem k této relaci hovořit o queer subkulturách?

7 a 8/ Subkultury

V průběhu 20. století začal vzrůstat vliv různých „nových“ kulturních fenoménů či jevů, které byly po dlouhou dobu odsouvány na okraj, typicky tedy fenoménů populární kultury. Rozvíjí se svět subkultur, který jedincům dává „nové“ možnosti identifikace. Ztotožnění se s určitou sociální skupinou začne být výrazně ovlivněno estetikou, vkusem či stylem, které se na jednu stranu mohou stát prostředkem k vyjádření daných politických idejí, na stranu druhou je však (zdánlivě) před ideje a například sociální problémy stavěno sdílení nějakého „volnočasového zájmu“ či „libosti“, tedy kromě jiného rovněž estetika. Rozvíjí se tak i fenomény fanouškovství a fandomů. Co všechno subkultury a fandomy vlastně přinášejí a jak „fungují“?

9 a 10/ Fanouškovství, fandomy a působnost internetu

Prostředí subkultur a fandomů k sobě mají velmi blízko, nicméně existují mezi nimi rozdíly. Fandomy, respektive fanouškovství je navíc v současné době živeno i možnostmi marketingu, který je schopen přímo cílit na vybranou sociální skupinu fanoušků a přizpůsobovat se jejich požadavkům. Velký rozvoj fandomů byl podpořen vynálezem internetu a zejména sociálních sítí. Avšak, jak moc jsou různé fandomové weby nebo fanouškovské skupiny na sociálních sítí odlišné od subkulturních prostředků komunikace a sdílení, nebo popřípadě od zcela jiných sociálních skupin využívajících ke své komunikaci a sdílení internet? Existuje vůbec nějaký rozdíl například mezi fanouškovskou základnou Star Treku a sledujícími skupiny „Volíme Ano Andreje Babiše“? Co všechno takové možnosti sdílení přináší současné kultuře a společnosti?

11 a 12/ Závěrečné kolokvium, reflexe a shrnutí

Závěrečné kolokvium proběhne formou skupinového zkoušení/diskuse. Studentstvo obdrží kolokviální otázky dopředu (minimálně týden před samotným kolokviem).

Výsledky učení

Studentky a studenti se orientují v základních teoriích pojmu identita. Orientují se v jejich vývoji a vztazích. Vybrané teoretické texty používají při analýze soudobých divadelních, jakož i kulturních jevů.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Praha: Portál, 2006.

BÍLEK, Petr A. – PROCHÁZKA, Martin – WIENDL, Jan, eds. Vektory kulturního vývoje. Identity, utopie, hrdinové. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016.

BOURDIE, Pierre. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000.

CÉSAIRE, Aimé. Rozprava o kolonialismu. Bratislava: KPTL, 2020.

DELEUZE, Gilles. Logika smyslu. Praha: Karolinum, 2013.

FOUCALT, Michel. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002.

GAUNTLETT, David. Media, Gender and Identity. Abingdon: Routledge, 2008.

HEBDIGE, Dick. Subkultura a styl. Praha: VOLVOX GLOBATOR, Dauphin, 2012.

KLECÁN, Martin. Od fandomu k subkultuře. České Budějovice: Nakladatelství JU, 2021.

LÉVI-STRAUSS, Claude. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis, 1999.

MEAD, Margaret. Pohlaví a temperament u tří primitivních společností. Praha: Sociologické nakladatelství, 2011.

RICOEUR, Paul. Krize subjektu v západní filozofii. In: NEUBAUER, Zdeněk. O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Praha: Malvern, 2004, s. 115–124.

RICOEUR, Paul. Oneself as Another. Chicago: University of Chicago Press, 1995.

SAID, Edward. Orientalismus. Západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008.

Hodnoticí metody a kritéria

Minimálně 80% účast na hodinách (40 % klasifikace), aktivní účast na hodinách a naplnění kritérií závěrečného kolokvia (60 % klasifikace).

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (povinný předmět)