Teorie divadla I. 2

Předmět není vypsán Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207TID2 ZK 3 2PT česky letní

Garant předmětu

Jaroslav ETLÍK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jaroslav ETLÍK

Výsledky učení dané vzdělávací složky

● Student se orientuje v peirceovské sémiotice a v navazujících konceptech.

● Student rozumí vlivu sémiotiky na divadelní myšlení a strukturálně-sémiotickým východiskům české teorie divadla.

● Student dokáže vysvětlit vliv tzv. Druhé divadelní reformy na divadelní teorii a základní komponenty divadla.

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizita: Teorie divadla I. 1

Obsah kurzu

Přednáškový a seminární cyklus Teorie divadla je profilovým předmětem bakalářského stupně výuky teorie divadla. Studenti se seznámí s elementárními teatrologickými pojmy užívanými v české divadelní vědě a také s vymezením těchto pojmů v souvislostech obecné teorie umění, estetiky a teorie ostatních uměleckých druhů.

Cíl předmětu:

Studenti se během přednáškového cyklu v letním semestru seznámí se strukturálně-sémiotickými východisky české teorie divadla.

Osnova předmětu:

Obsahová náplň přednášek vychází i v letním semestru především z tradice české strukturálně-sémiotické školy. Přednášky se věnují vzniku české strukturálně-sémiotické školy v šedesátých letech 20. století s důrazem na srovnání peirceovské sémiotiky a saussurovské sémiologie. Studenti jsou seznámení s divadelními komponenty a rozšiřují si dosavadní poznatky o vliv tzv. Druhé divadelní reformy na divadelní teorii.

Tematické okruhy:

  1. Peirceovská sémiotika (typy znaků: ikon, index, symbol). Nově formulovaný pojem divadelního jazyka v divadelní teorii jako kombinace výše zmíněných znaků a tzv. symptomů (příznaků). Komplexní synchronní výklad této problematiky
  2. Tzv. sémiotika „prvního dechu“. Navázání na impulzy peirceovské sémiotiky. Divadlo chápané jako systém znaků. V prostředí frankofonních zemí divadelní jazyk definován jako kombinace saussurovské sémiologie (signifiant/signifié) a peirceovského systému. (U. Eco, R. Barthes, T. Kowzan, u nás B. Jičínský)
  3. Vliv tzv. Druhé divadelní reformy na divadelní teorii. Myšlení o divadle se rozšiřuje o řadu dalších aspektů. Antropologie, komunitní prvky, studium a prozkoumáním nových možností divadelního jazyka (u nás vznik divadel studiového typu). Hledání nové funkce divadla, improvizace, náhoda (v teoretické reflexi: Brook, Barba a další, v Čechách: Hořínek, Kovalčuk)
  4. Základní komponenty divadla. Rozlišení komponentů divadelní tvorby (oblast vytváření divadelního artefaktu) a divadelního aktu (divadelního představení jako živé události, tj. estetického objektu). Zevrubný výklad této problematiky.
  5. Vznik české strukturálně-sémiotické školy. Syntéza podnětů Zichovy Estetiky dramatického umění a jejího pojmoslovného aparátu a teoretických východisek československého meziválečného strukturalismu.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BARTHES, Roland. Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie. Praha: Československý spisovatel, 1967.

BARBA, Eugenio, SAVARESE, Nicola. Slovník divadelní antropologie. O skrytém umění herců. Praha: Nakladatelství Lidové noviny: Divadelní ústav, 2000. ISBN 80-7008-109-0; 80-7106-369-X.

CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986.

ECO, Umberto. Teorie sémiotiky. Praha: Argo, 2009. ISBN: 978-80-257-0157.

ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In: Miloslav Klíma a kol. Divadlo a interakce 1/2006. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s katedrou alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2006. ISBN 80–86102–51–3, s. 13–26.

FISCHER-LICHTE, Erika. The Semiotics of Theater. Bloomington: Indiana University Press, 1992. ISBN 0-253-32237-5.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Herectví jako hra. Divadlo 21, 1970, č. 2, s. 1–8.

KYLOUŠEK, Petr. Znak, struktura, vyprávění. Host: Brno, 2002. ISBN 80–7294–016-3.

OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk: sémiotická studie. Brno: Host, 2002. ISBN 80-7294-076-7.

PALEK, Bohumil. Sémiotika. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova, 1997. ISBN 382-69-97.

PEIRCE, Charles Sanders et al. Sémiotika. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-356-3.

POKORNÝ, Jaroslav. Složky divadelního výrazu. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946.

SLAWINSKÁ, Irena. Divadlo v současném myšlení. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2002. ISBN 8090248268.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1987.

Doporučená literatura (průběžně v celém cyklu Teorie I. - III.):

BOGATYREV, Petr Grigor'jevič, BENEŠ, Bohuslav, ed. a KOLÁR, Jaroslav, ed. Souvislosti tvorby: cesty k struktuře lidové kultury a divadla. Překlad Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1971.

CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-67-6.

ETLÍK Jaroslav. Divadlo jako zakoušení. Divadelní revue 10, 1999, č. 1, s. 3–30.

HONZL, Jindřich a POKORNÝ, Jaroslav, ed. K novému významu umění: divadelní úvahy a programy 1920-1952. Praha: Orbis, 1956.

HONZL, Jindřich: Roztočené jeviště: Úvahy o novém divadle. Praha: Odeon, 1925.

KOTTE, Andreas. Divadelní věda: úvod. Překlad Jana Slouková. Praha: Kant, 2010. ISBN 978-80-7437-019-9.

MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Ed. Květoslav Chvatík, Felix Vodička. Praha: Odeon, 1966.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo sémiotika divadla. Brno: “G”, 1992. ISBN 80-901112-0-3.

OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Ed. Jaroslav Etlík. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007. ISBN 978-80-7331-082-0.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Ed. Anne Ubersfeld – Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. ISBN 80-7008-157-0.

PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-194-9.

VELTRUSKÝ, Jiří. Příspěvky k teorii divadla. Překlad Kateřina Hilská. Praha: Divadelní ústav, 1994. ISBN 80-7008-046-9.

VOSTRÝ, Jaroslav. Režie je umění. Praha: NAMU, 2001. ISBN 80-85883-93-7.

Hodnoticí metody a kritéria

minimálně 80% účast na přednáškách (40% klasifikace)

závěrečná ústní zkouška (60% klasifikace)

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů