Kosmomorfická animace střední a východní Evropy

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jana ROGOFF

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jana ROGOFF

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra animované tvorby

Obsah

„… abychom skutečně porozuměli nějaké kultuře, musíme mít určitou představu o její kosmologii – o tom, jak se daná skupina vnímá ve vztahu k nebesům.“

• Miranda Warburton

„Kosmomorfismus” je umělecký a filozofický koncept, ve kterém jsou lidé zobrazováni jako součást vesmíru, přírody nebo krajiny, nebo se jim podobají, v podstatě se „stávají“ vesmírem. Kosmomorfická perspektiva zkoumá souvislosti nad rámec antropocentrického pohledu. Jedná se o obrácení antropomorfismu, o zaměření na propojenost lidstva s přírodními nebo kosmickými silami. Prostřednictvím pojmů “kosmomorfismu” a “antropomorfismu” přistoupíme ke studiu animovaných filmů z období socialismu, které vztah člověka a vesmíru zobrazovaly za pomoci široké plejády technik a výtvarných stylů a v kontextu rozmanitých sociálních, kulturních, filozofických a politických narativů. Četnost animovaných filmů zobrazujících vesmír v československé, polské, rumunské, běloruské, estonské, maďarské, jugoslávské, ruské, ale i arménské animované produkci svědčí nejen o vizuální přitažlivosti tématu, ale i o jeho kulturní dominanci v kontextu Studené války a soutěži mezi západem a východním blokem v dobývání vesmíru. V éře všeobecného nadšení pro vědu a technologii vznikaly obrazy vesmíru napříč státem sponzorovanými médii, kromě animace a hraného filmu také ve formě knih, časopisů, brožur a plakátů. Ve všech těchto médiích se jev, který byl do značné míry definován nedostupností a neviditelností, stal předmětem vizuální hyperreprezentace. Kosmos je tématem impozantního souboru animovaných děl vytvořených v letech 1958 až 1984. V tomto kurzu prostudujeme řadu ikonických děl společně s texty o povaze animace jako kulturní formy a dobových specifikách žánru animované sci-fi ve střední a východní Evropě.

Výsledky učení

„… abychom skutečně porozuměli nějaké kultuře, musíme mít určitou představu o její kosmologii – o tom, jak se daná skupina vnímá ve vztahu k nebesům.“

• Miranda Warburton

„Kosmomorfismus” je umělecký a filozofický koncept, ve kterém jsou lidé zobrazováni jako součást vesmíru, přírody nebo krajiny, nebo se jim podobají, v podstatě se „stávají“ vesmírem. Kosmomorfická perspektiva zkoumá souvislosti nad rámec antropocentrického pohledu. Jedná se o obrácení antropomorfismu, o zaměření na propojenost lidstva s přírodními nebo kosmickými silami. Prostřednictvím pojmů “kosmomorfismu” a “antropomorfismu” přistoupíme ke studiu animovaných filmů z období socialismu, které vztah člověka a vesmíru zobrazovaly za pomoci široké plejády technik a výtvarných stylů a v kontextu rozmanitých sociálních, kulturních, filozofických a politických narativů. Četnost animovaných filmů zobrazujících vesmír v československé, polské, rumunské, běloruské, estonské, maďarské, jugoslávské, ruské, ale i arménské animované produkci svědčí nejen o vizuální přitažlivosti tématu, ale i o jeho kulturní dominanci v kontextu Studené války a soutěži mezi západem a východním blokem v dobývání vesmíru. V éře všeobecného nadšení pro vědu a technologii vznikaly obrazy vesmíru napříč státem sponzorovanými médii, kromě animace a hraného filmu také ve formě knih, časopisů, brožur a plakátů. Ve všech těchto médiích se jev, který byl do značné míry definován nedostupností a neviditelností, stal předmětem vizuální hyperreprezentace. Kosmos je tématem impozantního souboru animovaných děl vytvořených v letech 1958 až 1984. V tomto kurzu prostudujeme řadu ikonických děl společně s texty o povaze animace jako kulturní formy a dobových specifikách žánru animované sci-fi ve střední a východní Evropě.

Předpoklady a další požadavky

žádné

Literatura

Literatura

Bendazzi, Giannalberto. 2004. Defining Animation – A Proposal. Cópia datil.

-------. 2015. Animation – A World History. Boca Raton, FL: CRC Press.

Buchan, Suzanne (ed.). 2013. Pervasive Animation. London and New York: Routledge.

Crafton, Donald. The Veiled Genealogies of Animation and Cinema. Animation: An Interdisciplinary Journal 6(2): 93-110

Csicsery-Ronay Jr., Istvan. 2015. “What is Estranged in Science Fiction Animation?” In Simultaneous Worlds: Global Science Fiction Cinema edited by Jennifer L. Feeley and Sarah Ann Wells. Minneapolis and London: University of Minnesota Press, 29-46.

Dobson, Nichola, Annabelle Hones Roe, Amy Ratell and Caroline Ruddell (eds.). 2019. The Animation Studies Reader. New York, London: Bloomsbury.

Ehrlich, Nea. 2021. Animating Truth. Documentary and Visual Culture in the 21st Century. Edinburgh: Edinburgh University Press.

Filippi, Gabriela, and Jana Rogoff. The Experimental Production of Animafilm Studio (1979-1984). In Eric Herhuth and Annabelle Honess Roe (eds.), Encyclopedia of Animation Studies. New York, London, Oxford: Bloomsbury Academic. Forthcoming.

Liptáková, Veronika. 2023. Animovaný film a pochybnosti kozmického veku. O skepticizme vo filmoch Václava Mergla: Laokoon, Krabi a Homunkulus. Iluminace 35 (3):103-132.

Näripea, Eva. 2017. Soviet Estonian animated science fiction: Avo Paistik’s mischievous universes. Studies in Eastern European Cinema 8 (2): 160-173.

Starosielski, Nicole. 2011. ‘Movements that are drawn’. A history of environmental animation from the Lorax to Fern Gully to Avatar. The International Communication Gazette 73(1-2): 145–163.

Telotte, J.P. 2017. Animating the Science Fiction Imagination. New York: Oxford University Press.

Wells, Paul. 1998. Understanding Animation. London and New York: Routledge.

Whybray, Adam. 2020. The Art of Czech Animation: A History of Political Dissent and Allegory. London: Bloomsbury.

Wood, Aylish. 2006. Re-animating space. Animation: An Interdisciplinary Journal 1(2), 133–152.

Online Reader

Filmografie

Cesta na měsíc (Le Voyage dans la Lune, Georges Méliès, 1902)

Znějící vesmír (Irena a Karel Dodalovi, 1936)

Dějiny ve zkratce (Scurtă istorie, Ion Popescu Gopo,1957)

Kráva na měsíci (Krava na mjesecu, Dušan Vukotič, 1959)

Astronauti (Les Astronauts, Walerian Borowczyk, 1959)

Kybernetická babička (Jiří Trnka, 1962)

Zelená planeta (La Planète verte, Piotr Kamler,1966)

Laokoon (Václav Mergl, 1970)

Vysněný svět (Gene Deitsch a Vratislav Hlavatý, 1971)

Modrý meteorit (Goluboj meteorit, Anatolij Petrov, 1971)

Divoká planeta (La Planète sauvage, René Laloux, 1973)

Placatá planeta (Második dimenzió, József Nepp a József Gémes, 1973)

Neděle (Pühapäev, Avo Paistik 1977)Vysavač (Tolmuimeja, Avo Paistik, 1978)

Klabu v kosmu (Klaabu kosmoses, Avo Paistik, 1981)

Homunkulus (Václav Mergl, 1984)

Delta Space Mission (Calin Cazan, Mircea Toia, 1984)

The Son of the Stars (Fiul stelelor, Calin Cazan, Mircea Toia,1985)

Poslední přílet Marťanů (Poslednij prilet Marsian, Natalia Los, 1986)

Lekce (Urok, Robert Saakyants, 1987)

Hodnoticí metody a kritéria

Požadavky pro splnění kurzu

● Aktivní četba textů vypsaných v podrobném plánu semináře.

● Pravidelná účast, alespoň 80% prezence.

● Účast v diskusích na seminářích, projevující kritické myšlení a schopnost pracovat s informacemi.

● Prezentace k jednomu z vybraných filmů (cca 20 min), která jej uvede do kontextu pro ostatní. Po projekci vedení krátké diskuse, jejímž cílem je vést produktivní dialog o filmu a významech, které prostřednictvím obrazů vesmíru vytváří. Hlavním měřítkem úspěchu (a základem pro hodnocení) bude schopnost prezentujících zapojit ostatní a udržet probíhající intelektuální výměnu na dané téma. Týmová práce možná.

● Závěrečná práce může mít buď podobu čtyřstránkové písemné analýzy jednoho z promítaných filmů (případně filmu vlastní volby) nebo jiného formátu: například filmového eseje, podcastu, rozhovoru atd. U kreativnějších nebo abstraktněji pojatých formátů prosím o doprovodný jednostránkový komentář ke koncepci díla a jeho vztahu k tématu semináře. Součástí závěrečné práce je bibliografie s nejméně třemi sekundárními zdroji dle citační normy závazné pro KFS:

● Termín odevzdání závěrečné práce: 30.června 2026

Hodnocení

● pravidelná a aktivní účast - 30 %

● prezentace/vedení diskuse - 35%

● závěrečný výstup - 35%

Etika semináře

● Informujte prosím vyučujícího (včas), pokud se nemůžete zúčastnit hodiny nebo se opozdíte.

● Zpětná vazba vítána!

Poznámka

Jana Rogoff, Ph.D.

janarogoff@gmail.com

konzultace dle domluvy

Úterý 10:50-12:25

Nám. Jana Palacha 1/2, místnost 429

Letní semestr 2026

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Animovaná tvorba - bakalář_2020 (Volitelné předměty)
• Animovaná tvorba - magistr_2021 (Volitelné předměty)