Hudební produkce (B0215A310018)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem bakalářského studijního programu Hudební produkce je připravit pro praxi v hudební oblasti samostatně rozhodující odborníky, kteří se budou na základě svých znalostí schopni úspěšně pohybovat ve všech třech sférách hudebního provozu – tj. v oblasti veřejné, občanské i soukromé. Zároveň dokáží spojit vysoké umělecké nároky se schopností promítat tuto skutečnost i do organizační a právní roviny.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent tohoto programu je schopen organizovat, s kvalitní jazykovou výbavou ve dvou světových jazycích, hudební život a provoz v institucích jako jsou orchestry, operní domy, festivaly, komorní soubory, ve sféře tradičních médií, jako je rozhlas a televize, v oblasti hudebního průmyslu (nakladatelství a vydavatelství i agentury různého typu, v podmínkách digitalizující se společnosti a rozvoje zejména generativní umělé inteligence do všech oblastí našeho života.

Odborné znalosti

Absolvent je seznámen se základními fakty hudební historie, hudební teorie a odborné terminologie včetně základů analýzy a hudební kritiky.

Absolvent je seznámen s legislativou České republiky a je obeznámen s pravidly a fungováním autorského zákona v ČR.

Absolvent je seznámen se základy ekonomie (účetnictví, tvorba rozpočtu) a se základními pravidly marketingu a fungování tržní společnosti.

Absolvent má odborné znalosti z psychologie a sociologie.

Odborné dovednosti

Absolvent je vybaven velmi dobrou znalostí angličtiny, dobrou znalostí dalšího světového jazyka podle vlastního výběru (němčiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny). Těchto znalostí využívá ke komunikaci se zahraničními partnery, zejména při formulování smluv a nabídek nebo při vyjednávání zájezdů.

Absolvent aplikuje své hudebně teoretické znalosti do vytváření nebo korigování dramaturgických plánů a jednotlivých projektů, ať už jako autor nebo spolupracovník či oponent.

Absolvent posoudí základní validitu většiny právních (smluvních aktů) probíhajících v hudební oblasti a dokáže aplikovat znalosti autorského zákon při spolupráci s pořadateli, skladateli, aranžéry, textaři a uživateli hudebního díla nebo institucemi, které autorská díla užívají, včetně veřejnoprávních a soukromých médií.

Absolvent ovládá komunikační dovednosti a dokáže je adekvátně používat.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu je způsobilý působit ve všech typech hudebních a kulturních institucí jako manažer, producent, výkonný producent nebo produkční, redaktor, dramaturg a podobně. Je způsobilý předložit a prezentovat vlastní podnikatelský záměr. Je způsobilý vypracovat grantovou žádost na úrovni národního trhu a je schopen připravit předlohu a záměr startup/u/ podle norem a zvyklostí platných v České republice. Je schopen zastávat funkci středního managementu a je způsobilý stát se kvalitním a vzdělaným úředníkem ve veřejné sféře.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

V rámci předmětu Druhý cizí jazyk si student zvolí jeden z těchto jazyků: němčina, francouzština, španělština, italština, který absolvuje všechny čtyři semestry. Výuku zajišťuje CJP.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Historicky poučená interpretace, Hudebně teoretické minimum, Management projektu, Úvod do akustiky pro hudebníky a další volitelné předměty z nabídky AMU. Z volitelných předmětů musí student získat minimálně 9 kreditů.

Obecné informace o přijímacím řízení

1. kolo – písemné zkoušky

1/ zkouška z angličtiny na úrovni B1 a dalšího světového jazyka /němčina, ruština, španělština, italština, francouzština/ na úrovni A1 – A2 formou písemného testu

2/ zkouška ze základních znalostí z oblasti umění, literatury, dějin hudby, reálií hudebního umění, znalosti repertoáru, kultury a hudebního života v České republice i v zahraničí formou písemného testu

3/ zkouška z přehledu základních děl české a světové hudební literatury a jejich slohově stylová identifikace formou poslechu ukázek a písemných odpovědí

Po ukončení 1. kola vyhodnotí přijímací komise získanou výši bodového hodnocení jednotlivých uchazečů/ček a k postupu do 2. kola doporučí ty uchazeče/čky, kteří získali potřebný počet bodů /dostali se nad stanovenou hranici bodů/ v jednotlivých částech zkoušky. V případě nedosažení potřebného počtu bodů, je přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.

1. kolo – ústní zkouška a pohovor

1/ Zkouška ze základů hudební teorie a základních termínů z hudební oblasti

2/ Zkouška z přehledu dějin české a světové hudby po roce 1600 do současnosti

3/ Zkouška z aktuálních reálií českého a evropského hudebního života

4/ Pohovor zjišťující případné schopnosti uchazečů orientovat se v oblasti hudební produkce, jejich psychologické a komunikační předpoklady, odolnost a vize v případě přijetí

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnným bodovým hodnocením. Hodnocení zohledňuje znalost dějin hudby, reálií hudebního umění, přehled a kontext kulturního a hudebního života v České republice i v zahraničí, povědomí o českých a evropských hudebních osobnostech, znalost hudebně historických faktů v souvislostech, schopnost vystihnout přínos jednotlivých skladatelů nebo směrů, znalost hudebních organizací, institucí, festivalů, agentur i hudebních producentských společností.

Jsou hodnoceny komunikační schopnosti uchazeče, jeho schopnost formulovat a prezentovat svůj názor a motivaci ke studiu.

Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Hudební produkce.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Po absolvování bakalářského studijního programu Hudební produkce se mohou studenti přihlásit do navazujícího magisterského studia Hudební produkce na HAMU nebo JAMU v Brně, Divadelní nebo Filmové produkce na AMU nebo Arts management na VŠE, případně do dalších příbuzných magisterských programů veřejných vysokých škol v ČR nebo v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška:

1. Obhajoba písemné práce
2. Teoretická ústní zkouška

a. Hudební produkce (předměty profilujícího základu: Úvod do hudební produkce, Úvod do managementu, Hudba a média, Hudební nakladatelství, Hudební průmysl, Produkce v pořadatelství a agentáži)

b. Profesní angličtina (předměty profilujícího základu: Profesní angličtina)

c. Dějiny hudby (předměty profilujícího základu: Dějiny hudby)

d. Autorské právo (předměty profilujícího základu: Autorské právo)

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi mají vzhledem ke své kvalifikaci možnost pracovat nejen v oblasti hudebního průmyslu a provozu, ale i v celé kulturní sféře nebo ve veřejné sféře včetně institucí EU. Nejvíce se jich uplatní v hudebních institucích typu symfonický a komorní orchestr nebo v divadlech – například Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Národní divadlo v Praze a další. Mohou pracovat i v médiích jako je Český rozhlas a Česká televize nebo Radio Classic FM. Uplatní se i na větších nebo menších festivalech jako je MHF Pražské jaro, Hudební festival Český Krumlov, Dvořákova Praha, Poklady Broumovska, rovněž v nakladatelstvích a vydavatelstvích jako je Editio Bärenreiter, ale i ve státní správě a v různých kulturních zařízeních – Česká centra v zahraničí i mimo Evropu, kulturních státních a krajských či městských organizacích.