Skladba (B0215A310015)

Od akademického roku 2022/23

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
bakalářský prezenční akademicky zaměřený 3 roky česky Katedra skladby

Garant studijního programu

Hanuš BARTOŇ

Cíle studia ve studijním programu

Studium oboru Skladba v bakalářském stupni je zaměřeno na rozvoj tvůrčí individuality, inovaci vyjadřovacích prostředků a zvýšení technické zdatnosti. Rozvíjí se také schopnost orientace v různých hudebních historických i současných stylech formou analýz a praktických cvičení. Paralelně s prací na vlastních dílech je student pomocí analýz tvorby předních světových autorů konfrontován s aktuálními tendencemi a proudy. Součástí vzdělání je také práce s moderními technologiemi v širokém záběru jejich aktuálních tvůrčích aplikací. Student získává obsáhlé teoretické vzdělání týkající se oboru samého a zároveň umění a hudby obecněji. Teoretické poznatky jsou konfrontovány s uměleckou praxí, student rozvíjí schopnost samostatně aplikovat teoretické vědomosti při reflexi hudební kompozice a různých aspektů tvorby.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářského studijního programu oboru skladba je osobitou tvůrčí individualitou. Ovládá širokou škálu kompozičně technických dovedností sahající od historických skladebných technik až po nejnovější trendy v hudební kompozici, aktivně využívá současné technologie. Pohotovost, technická jistota, zodpovědnost v odevzdání práce a schopnost pochopit a využít ve své činnosti různorodé projevy užitých žánrů a druhů hudby jej předurčuje k profesionálnímu působení v oblasti soudobé artificiální hudby, ale i v celé řadě příbuzných oblastí.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu se orientuje ve směrech současné hudební tvorby a tvůrčím způsobem na ně reaguje. Orientuje se v hudebním a kulturním provozu a je schopen se aktivně na něm podílet.

Je schopen na odborně profesionální úrovni argumentovat při skladebně teoretických a tvůrčích diskusích. Absolvent studijního programu se základním způsobem orientuje v oblasti autorského práva a finanční gramotnosti a grantové politiky.

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu zvládá kompoziční techniku novodobých i tradičních skladebných stylů včetně dílčích disciplín. Je schopen samostatně vytvořit hudební dílo splňující požadavky autonomní hudební tvorby. Zvládá základy a běžnou práci s moderními technologiemi (notační programy, základy hudební kompozice a postprodukce v prostředí digitálního zvukového studia). Je schopen týmové spolupráce, jako např. při produkci hudebních performancí, vzniku interdisciplinárních děl apod.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu ovládá systematické analytické a procesní dovednosti a má schopnost samostatně a soustavně se jimi řídit. Prokazuje silnou schopnost sebemotivace a sebekázně, včetně schopnosti samostudia při přípravě na soustavné budoucí vzdělávání s ohledem na udržitelnou profesní dráhu. Používá a uplatňuje různé technické prostředky ve vlastní hudební tvorbě a využívá je pro propagaci svého profesního profilu. Působí jako sebejistá a důvěryhodná osobnost, efektivně komunikuje a používá podle potřeby IT nástroje a jiné prezentační dovednosti.

Studenti mají také možnost vykonat kdykoli během studia Státní zkoušku z pedagogické způsobilosti. Podmínkou k přihlášení k této státní zkoušce je absolvování volitelných předmětů Pedagogika, Psychologie a Didaktika/Vyučovatelská praxe skladebných nauk.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje jednu skupinu povinně volitelných předmětů: Česká hudba 1918-1989 1 a 2, Historicky poučená interpretace 1 a 2, Hudební dramaturgie 1 a 2, Hudební kritika a popularizace hudby 1 a 2, Základy dirigování 1 a 2, Notografický seminář, Improvizace a performance, Klavírní praxe, Interpretační praxe, Specializovaná sluchová analýza pro skladbu, Studio N, Úvod do programování MAX, Základy praxe ve studiu. Student musí během studia získat z této skupiny povinně volitelných předmětů minimálně 7 kreditů.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Katedra skladby vypisuje v průběhu roku, dle potřeby, modulovou výuku. Ta sestává z tvůrčích dílen (např. v Poněšicích), přednášek doktorandů a pedagogů týkajících se jejich uměleckého výzkumu a výuky hostů. Dále vypisuje blokové školení v oblasti autorského práva a finanční gramotnosti OSVČ zajištěné odborníky z právního a finančního sektoru a rovněž pedagogy katedry garantujícími praktické zakotvení daných znalostí z vlastní tvůrčí praxe. Dalšími volitelnými předměty jsou: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/Vyučovatelská praxe skladebných nauk, Pohybová a relaxační výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU. Student musí během studia získat z volitelných předmětů minimálně 5 kreditů.

Obecné informace o přijímacím řízení

  1. kolo – korespondenčně

Uchazeč/ka o bakalářské studium je povinen/na k přihlášce přiložit svůj životopis, motivační dopis a skladatelské portfolio za poslední 3 roky, a to včetně výběru reprezentativních partitur v elektronické podobě (.pdf) a případných nahrávek (.wav, .mp3), či funkčních internetových odkazů na ně. Přijímací komise tyto materiály posoudí a vyhodnotí a hlasováním (uspěl/neuspěl) rozhodne o postupu uchazečů k vykonání dalšího kola přijímacího řízení. V případě rozhodnutí „neuspěl“ je přijímací řízení ukončeno.

  1. kolo – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně – teoretických disciplín.

Uchazeč/ka zodpoví soubor náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pokud uchazeč/ka nesplní předem stanovenou minimální bodovou hranici pro postup do 3. kola, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 3. kola se body z 2. kola nezapočítávají.

  1. kolo – talentová zkouška

Bude probíhat podle počtu přihlášených uchazečů v jednom nebo ve dvou po sobě následujících dnech.

1. část:

  1. sluchový test
  2. prověření kompozičně technických dovedností a pohotovosti (klasická harmonie a kontrapunkt, kompoziční řešení daných hudebně-materiálových limitací, praktická orientace ve využití hudebních technologií)

Celková délka 1. části talentové zkoušky nepřesáhne 140 min.

  1. část:
  2. předložení vlastních skladeb a jejich předvedení hrou na klavír, či na jiný nástroj, event. ze záznamu
  3. schopnost analyzovat vlastní i cizí skladby
  4. přijímací komise dále povede s uchazečem odbornou motivační diskusi v širokém spektru otázek týkajících se kompozičních, hudebně teoretických disciplín a celkového kulturního a hudebně-historického rozhledu.

Celková délka prezentace a pohovoru nepřesáhne 60 min.

Uchazeči navržení k přijetí podstoupí zjišťovací přehrávku ze hry na klavír. Tato přehrávka se neboduje a nemá vliv na návrh k přijetí uchazeče.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnným bodovým hodnocením. Hodnocení zohledňuje: posouzení výrazného kompozičního talentu, rozvinuté všeobecné hudební schopnosti, přesvědčivé zvládnutí skladatelských technik, hluboké znalosti hudebně-teoretických disciplín v rozsahu výuky na konzervatoři a všeobecný kulturní přehled.

Po ukončení 3. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Skladba.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského programu Skladba mají možnost se přihlásit do navazujícího magisterského programu Skladba nebo dalších příbuzných programů na HAMU (např. program Hudební teorie, specializace Hudebně-vydavatelská činnost), dalších fakultách AMU v Praze či na jiných uměleckých školách v České republice i v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP sestává ze dvou částí:

  1. Kompoziční část, která svou náročností a rozsahem (orientačně 10–15 minut) odpovídá závažné skladbě pro komorní orchestr. Může však jít i o jiné obsazení, např. závažná komorní nebo vokální skladba, dílo podporované digitální technikou apod. Konkrétní zadání, skladebná technika, obsazení a další specifika stanovuje katedra individuálně s přihlédnutím k zaměření studenta.
  2. Písemná teoretická část, která tvoří nedílný a důležitý doplněk kompoziční části diplomního úkolu a zpravidla s ním obsahově souvisí. Její minimální rozsah je 20 normostran textu.

Státní závěrečná zkouška sestává ze tří částí:

  1. Obhajoba kompoziční části diplomního úkolu. Hlavním kritériem je umělecká a kompozičně technická úroveň předložených skladeb. Doplňujícím kritériem je grafická a informačně sdělovací úroveň předložené partitury, jakož i schopnost obhájit své tvůrčí záměry, fundovaně diskutovat a polemizovat.

příslušné předměty profilujícího základu: Skladba, Instrumentace, Kompoziční techniky 20. století, Kompoziční praxe EA hudby, Základy notografie, Seminář skladby, Diplomní seminář I.

  1. Obhajoba písemné teoretické části diplomního úkolu. Hodnotí se šíře a hloubka rešerše daného problému, schopnost formulovat vlastní závěry, orientace ve zvoleném tématu jak v domácím, tak mezinárodním kontextu, jakož i schopnost obhájit své teoretické postuláty, fundovaně diskutovat a polemizovat.
  2. Teoretická ústní zkouška. Během zkoušky jsou položeny 2 otázky – první z tematických okruhů vycházejících z probrané látky předmětu Teorie skladby, druhá vztahující tuto látku ke kontextu diplomního úkolu, zvláště k jeho teoretické písemné části.

příslušné předměty profilující základu: Teorie skladby, Skladba, Diplomní seminář I.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky, např.:

Třídění souzvuků

Symetrie a cykly

Kinetika – základní pojmy

Modus / řada / tónová skupina

Tektonika – scelovací prostředky

Další studijní povinnosti

Účast na akcích pořádaných katedrou, zejména na koncertech a dalších vystoupeních. Soustavný zájem o dění v oblasti soudobé hudby a aktivní vyhledávání nových poznatků.

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi bakalářského stupně programu Skladba nalézají uplatnění, kromě umělců ve svobodném povolání, v celé řadě pracovních pozic. Jsou to kupříkladu: zvukový designér, hudební redaktor, hudební producent (ČRo a další), notograf či odpovědný redaktor v hudebních vydavatelstvích (Bärenreiter, Ricordi, Vydavatelství ČRo a další), za předpokladu vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti pedagog na základním či středním stupni vzdělávání (ZUŠ, konzervatoře, hudební gymnázia) a v neposlední řadě dramaturg orchestru či festivalu (Pražské jaro, SOČR, Contempuls a další).

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
24. 6. 2020 24. 6. 2030

Studijní plány programu