Zvuková tvorba (N0211A310015)

Posláním studia oboru Zvuková tvorba je rozvíjet zdravý rozum talentovaných jedinců prostřednictvím studia filmové tvorby se zaměřením na zvukovou složku a její možnosti v měnících se podmínkách prostředí postkinematografické éry.

Obecným cílem studia je příprava adeptů na výkon zvukového řemesla ve vedoucích pozicích profese filmového zvuku – zvukových mistrů, supervizorů, designerů etc. tak, aby později dokázali účinně přispívat k vysoké umělecké i technické kvalitě zvukové složky AV tvorby.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra zvukové tvorby

Garant studijního programu

Jakub KUDLÁČ

Cíle studia ve studijním programu

Magisterský navazující studijní program Zvuková tvorba poskytne svým absolventům znalosti a dovednosti umožňující stát se plnohodnotným členem tvůrčího týmu a zvládnout všechny úkoly spojené s tvorbou filmu od preprodukce přes samotné natáčení až po postprodukci.

Vzdělání, které absolventům umožní fungovat jako efektivní součást filmového týmu, předpokládá úspěšné zvládnutí celé řady dílčích dovedností a znalostí jak teoretického, tak i praktického charakteru. V teoretickém ohledu se jedná předně o podrobnější estetiku zvukového média – a to jak v přímé souvislosti s filmovou estetikou, tak i s ohledem na jeho akuzmatickou dimenzi s přímým poukazem k hudbě. Studenti dále mohou prohlubovat svou teoretickou expertízu skrze množství volitelných předmětů poskytovaných fakultou.

Přirozeným centrem vzdělání v programu Zvuková tvorba je však důkladná znalost procesů a postupů v celém řetězci vzniku filmového díla z hlediska jeho zvukové složky. A proto krom teoreticko-konceptuálních východisek je hlavním pilířem vzdělání absolventa zevrubná znalost a ovládání postupů a technologií současné zvukové tvorby ve filmu, včetně současných prostorových modifikací. Absolvent rovněž rozumí i základům ostatních oborů podílejících se na vzniku filmového díla.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Zvuková tvorba je zpravidla prakticky výborně způsobilý zvukař s rozsáhlým teoretickým přesahem do oblasti prostorového zvuku, hudebních kompozičních technik, dějin a estetiky filmové hudby.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

●se dobře orientuje v dějinách filmové hudby, rozumí estetické historii hudby ve filmu a dokáže dobře identifikovat dramaturgické zvláštnosti jednotlivých přístupů k filmové hudbě jakož i k soundtracku jako celku,

●prohloubil si své znalosti estetických teorií vztahujících se k oboru zvukové tvorby; je seznámen s aktuálními trendy v teoretickém myšlení a rozumí i jejich vztahu k starším teoretickým koncepcím,

●má funkční pojetí vztahu hudební kompozice a sounddesignu; rozumí základním kompozičním postupům (variace, opakování, stavba větších formálních celků, kontrast, podobnost) a umí je vhodně aplikovat v oboru sound designu,

●rozumí teorii mixáže celovečerního filmu; detailně rozumí jednotlivým aspektům jako například mezinárodní pásy, finální mastering na MOD Dolby, správa projektů a dat;

●ovládá teoretické základy interaktivní zvukové interaktivní tvorby, tj. audio tvorby zejména s ohledem na prudce se rozvíjející game design,

●dobře ovládá historii a estetiku prostorových formátu; speciální důraz je kladen na současné prostorové formáty audia (dolby atmos, binaurální audio), které jsou nezbytnou součástí znalostí a kompetencí zvukového mistra;

●rozumí přípravě zvukového mixu pro jednotlivá média jako DVD, BlueRay, televize, CD-audio; rozumí vysílacím normám a formátům jako je Dolby, DCP a další prostorové formáty; stejně tak rozumí i celému postprodukčnímu technologickému řetězci,

●ovládá teorii vícekanálového zpracování zvuku v postprodukci, jakož i specifika s ohledem na práci se zvukovým prostorem, kombinace kontaktního a postsynchronního zvuku, barevné korekce atd.,

●je schopen tvůrčím způsobem přinášet dramaturgická řešení zvukové složky filmu, na kterém pracuje, formulovat a případně přetvářet svá východiska v diskusi s filmovým štábem (typicky v kooperaci s režií, střihem a produkcí).

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

●dokáže připravit i komplikované komplexní natáčení filmu z hlediska zvuku (zhodnocení zvukových kvalit lokací, odhalení případných kritických momentů ve fázi scénáře a jejich ošetření, určit produkční náležitosti v závislosti na estetických očekáváních)

●dokáže spolehlivě vést z hlediska zvuku natáčení i velkých rozměrů (organizace asistentských činností, kontrola záznamu, průběžné zálohování atd.)

●je schopen provést i rozsáhlé a komplikované dílo postprodukčním procesem (organizace postprodukce, začišťování dialogů, ošetření ruchové stopy, příprava atmosfér, mixáž, hlasitostní a dynamické úpravy)

●dokáže připravit vícekanálový zvukový mix

●dokáže pracovat se sound designovými nástroji

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

●je způsobilý aplikovat teoretické znalosti estetické povahy v praktické tvorbě

●má obecné kritické, technické a metodologické dovednosti nutné pro psaní odborného textu či kvalifikačních prací

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán magisterského navazujícího programu Zvuková tvorba je postaven na pevném pořadí povinných předmětů, jimiž studenti postupně budují znalosti a dovednosti popsané v profilu absolventa. Studijní plán obsahuje povinné předměty v dotaci 104 kreditů, které spadají do jednotlivých kategorií:

Povinné předměty hlavní

Klauzurní zkouška - klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Studijní plán obsahuje 1 povinný předmět hlavní, který musí student během magisterského programu zvuková tvorba absolvovat, z něhož získá 1 ECTS. Předmět se koná v letním semestru I. ročníku a jeho úspěšné splnění je podmínkou pro postup do dalšího ročníku.

Povinné předměty

Studijní plán obsahuje 41 povinných předmětů, v jejichž rámci je student povinen získat 103 ECTS. Z toho 22 předmětů profilujícího základu.

Volitelné a povinně volitelné předměty

Dále musí student v průběhu studia získat 8 kreditů z volitelných předmětů a z povinně volitelné skupiny Dějiny a teorie umění, společenské vědy 8 kreditů.

Struktura studijního plánu je tedy podle kreditů následující:

104 kreditů za 42 povinných předmětů (z toho 1 kredit za 1 hlavní předmět)

8 kreditů za povinně volitelné předměty

8 kreditů za volitelné předměty

120 kreditů celkem za celé studium

Obecné informace o přijímacím řízení

Základními předpoklady pro studium oboru jsou především tvůrčí vlohy a hluboký zájem o kinematografii a její múzické zdroje (literatura, výtvarné umění, hudba ad.). Dále jsou to znalosti, dovednosti a obecné kompetence na úrovni absolventa bakalářského studijního programu.

A) POPIS POVINNÝCH PRACÍ A ZPŮSOB JEJICH ODEVZDÁNÍ PRO PRVNÍ KOLO

  1. Soupis všech vlastních dosud vytvořených zvukových prací

(audiovizuální či multimediální díla, hudební nahrávky, rozhlasová a divadelní zvuková tvorba)

Výčet by měl obsahovat název díla, žánrové zařazení, jméno režiséra a další údaje jako produkce, minutáž, rok vzniku atd. Práce je nutné seřadit podle data vzniku. Do soupisu je potřeba zařadit i díla rozpracovaná, která nejsou ještě zcela dokončena.

  1. Reprezentativní ukázka realizace zvukové složky AV díla

Uchazeč musí v určeném termínu předložit dvě audiovizuální díla na jejichž zvukové složce se významným způsobem podílel, podrobné explikace k oběma těmto dílům a vlastní teoretickou práci z oboru.

  1. Projekt pro magisterské studium na FAMU

Uchazeč písemně zformuluje svůj záměr studijní specializace v magisterském studiu, jaké výstupy svého studia předpokládá, na jaké předměty by se chtěl orientovat v rámci volitelného studijního programu FAMU či jiných vysokých škol, eventuálně svůj zájem o absolvování zahraniční stáže.

Předložené povinné práce se po skončení přijímacího řízení uchazečům nevracejí poštou. Uchazeč si talentové práce může vyzvednout osobně na příslušné katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče, což uchazeč potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč nesplnil podmínku pro přijetí do studia.

B) PRŮBĚH PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ (FORMA A RÁMCOVÝ OBSAH)

U ústní zkoušky zjistí komise předpoklady uchazeče pro uvažované studijní zaměření.

Absolvent bakalářského studia mimo FAMU kromě toho k přihlášce přiloží životopis se svou fotografií, adresou, e-mailem a telefonickým spojením, dále doklad o vykonané státní bakalářské zkoušce a školou potvrzený soupis všech předmětů absolvovaného studijního programu s uvedením klasifikace.

U ústních magisterských zkoušek před oborovou zkušební komisí pak uchazeč prokáže teoretické znalosti z oblasti umělecké i technické problematiky na úrovni absolventa bakalářského studia Zvukové tvorby FAMU a muzikální erudovanost hrou na hudební nástroj (přednese skladbu podle vlastní volby).

C) ZPŮSOB HODNOCENÍ (KRITÉRIA VYHODNOCENÍ)

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkance FAMU k přijetí do studia.

Maximální počty možných udělených bodů a minimální počty bodů nutných pro přijetí ke studiu:

Míru talentových předpokladů, znalostí a schopnosti ke studiu uchazeče posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí.

Pro uchazeče, kteří splnili podmínky přijímacího řízení v 1. kole a postoupili do 2. kola, se celková minimální hranicí pro splnění podmínek přijímacího řízení specifikuje každý rok.

D) NEJVYŠŠÍ POČET UCHAZEČŮ PŘIJÍMANÝCH KE STUDIU

FAMU stanovuje nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních oborech. Počet uchazečů přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, budou do studia přijati uchazeči do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších.

Maximální počet přijatých uchazečů do oboru Zvuková tvorba se specifikuje každý rok (obvykle 7).

E) ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST

Pro přijetí do tohoto oboru se nevyžaduje.

F) TERMÍN, KDY MŮŽE UCHAZEČ NAHLÉDNOUT DO MATERIÁLŮ, KTERÉ MAJÍ VÝZNAM O PRO ROZHODNUTÍ O PŘIJETÍ/NEPŘIJETÍ

Uchazeč může nahlédnout do materiálů (Protokol o přijímacím řízení), které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí, respektive nepřijetí do studia, po doručení písemného rozhodnutí děkanky o přijetí, respektive nepřijetí do studia, a to nejpozději 30 dní po doručení tohoto rozhodnutí, a to na základě předběžné domluvy se Studijním oddělením FAMU.

Na základě předběžné domluvy se sekretariátem příslušné katedry, při níž bude stanoven termín návštěvy katedry za účelem vyzvednutí či nahlédnutí do zaslaných povinných prací. Neúspěšní uchazeči si mohou po předchozí domluvě se sekretariátem příslušné katedry domluvit také konzultace, a to nejpozději 30 dní po doručení rozhodnutí o nepřijetí.

G) ZPŮSOB POSUZOVÁNÍ OMLUV

V případě, že uchazeč se přijímací zkoušky v druhém nemohl z velmi vážných důvodů zúčastnit, může nejpozději následujícího dne po termínu zkoušky děkanku FAMU písemnou žádostí požádat o možnost konat ji v náhradním termínu. V žádosti uchazeč důvody své neúčasti podloží relevantním a přezkoumatelným dokumentem. Děkanka v součinnosti s předsedou zkušební komise neprodleně posoudí, zda lze, nebo nelze vzhledem k harmonogramu probíhajícího přijímacího řízení a vzhledem ke kapacitním a personálním možnostem fakulty žádosti vyhovět, a písemně oznámí uchazeči své rozhodnutí s odůvodněním. Na náhradní termín zkoušky uchazeč nemá právní nárok.

H) ZPŮSOB VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

Po přijímacích zkouškách může uchazeč sledovat v jakém stavu je rozhodnutí o jeho přijetí/ nepřijetí na: https://prihlaska.amu.cz.

Rozhodnutí děkanky o přijetí nebo nepřijetí uchazeč obdrží písemně. Přijatým uchazečům bude rovněž oznámen den zápisu a případně další informace.

Návaznost na další typy studijních programů

Studenti přijímáni do prvního ročníku navazujícího magisterského studijního programu Zvuková tvorba přicházejí zpravidla z bakalářského studijního programu Zvuková tvorba, či méně často z bakalářských programů jiných škol. Typickým pokračováním magisterského stupně je praktický výkon profese zvukového mistra, popřípadě doktorské studium na FAMU.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

SZZ se skládá ze dvou částí:

1) Absolventský umělecký výkon

2) Písemná práce

Státní závěrečná zkouška

1) Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (Realizační dílna 7-10, Vícekanálová AV postprodukce 1-4, Klauzurní zkouška 3, Pokročilé postupy a technologie filmového zvuku)

2) Obhajoba písemné práce (Diplomní seminář 1-2)

3) Teoretická ústní zkouška

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

Elektroakustika (Elektroakustika 6-8)

Hudba a film (Soundtrack Aesthetics, Kompoziční techniky pro sound designery 1-2)

Teorie zvukové tvorby (Seminář teorie zvukové tvorby)

Zvuk a prostor (Prostorový zvuk 1, 2)

Zvuk v interaktivních formátech (Základy interaktivní zvukové tvorby 2)

Příklady obhajených diplomových prací:

2021 - Subjektivní hodnocení kvality kontáktní dialogové složky audiovizuálního díla

2021 - Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami hudby. Hudba mezi láskami a smutky.

2016 - Zvuková dramaturgie počítačových her

Další studijní povinnosti

Studijní program nestanoví žádné další studijní povinnosti. Praktické věci a úkoly jsou součástí studijního plánu v podobě předmětů.

Charakteristika odborné praxe

V rámci tohoto studijního programu není odborná praxe mimo FAMU vyžadována.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent je schopen vykonávat práce spojené s filmovým zvukem od preprodukce přes produkci až po postprodukci. Může tudíž zastávat pozici zvukového mistra nebo jakoukoli z dílčích funkcí v rámcí celého procesu vzniku filmového díla.

Potenciální pracovní pozice (výběr):

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
24. 3. 2022 24. 3. 2032

Studijní plány programu