Hudební produkce (N0215A310019)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem magisterského studijního programu Hudební produkce je navázat na předchozí znalosti z bakalářského studia stejného oboru na HAMU, JAMU, případně VŠMU a dalších oborech jako je muzikologie a další příbuzné obory a připravit pro náročnou praxi v oblasti hudebního provozu ve všech jeho sférách (soukromý sektor, veřejný a občanský sektor) a pro území EU případně pro další oblasti špičkové odborníky. Výbava těchto absolventů musí reflektovat jak hudebně teoretické, hudebně historické a dramaturgické nároky, tak dokonalou výbavu a schopnost vést jednání a odbornou korespondenci v angličtině a v dalším světovém jazyce. Důležitým cílem je i připravenost po stránce skupinové a individuální psychologie a sociologie a plánované řízení a orientace v oblasti autorského zákona nejen na území EU, ale i v anglosaské oblasti. Jedním z cílů je i dokonalá připravenost studentů na proměňující se podmínky ekonomiky a celé společnosti v souvislosti s revolucí 4.0, digitalizací a on-line prostředím, které bude pro práci špičkových manažerů v 21. století stále důležitější.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent tohoto programu je schopen manažersky zvládat a s vizí strategického plánovaní a znalostí digitálního prostředí řídit ve vrcholových funkcích klíčové instituce českého i evropského hudebního života a dokáže založit a úspěšně vést jak „start up společnosti“, tak zavedené společnosti v oblasti hudebně mediální sféry, hudebně nakladatelského komplexu i v oblasti nahrávacího průmyslu. Je vybaven špičkovou znalostí anglického jazyka a odbornou terminologií z hudebního průmyslu, show businessu a základní znalostí směrnic EU v oblasti autorského práva a zejména v souvislosti se snahou vyrovnat se s působením GAFA monopolu. Orientuje se ve strategickém plánování jak velkých operních scén, tak symfonických orchestrů, ale i dalších velkých institucí a ovládá principy vertikálního i horizontálního systému řízení. Dokáže samostatně pracovat v digitálním prostředí, ovládá techniky moderního marketingu na sociálních sítích a v dalších digitálních médiích.

Odborné znalosti

Absolvent ovládá velmi důkladně základní fakta hudební historie z hlediska dramaturgické účinnosti a celkové možnosti užití a finanční náročnosti jednotlivých děl.

Absolvent je schopen analýzy hudebního (instrumentálního nebo instrumentálně vokálního) díla z hlediska jeho produkce pro veřejné provedení, pro rozhlasový a televizní přenos (záznam) nebo pro audio či video nahrávku.

Absolvent zná základní komplexy archivních fondů pro případné nalezení archiválií s možností využití pro obnovené světové premiéry.

Absolvent ovládá všeobecné smluvní zásady honorářové politiky a celou smluvní agendu ve vztahu k umělci nebo uměleckému tělesu a umí vypracovat předběžný rozpočet jednotlivého projektu.

Absolvent ovládá zásady psaného projevu ve všech potřebných žánrech od stručné informace o projektu přes esej a kritiku až ke klipové produkci.

Absolvent se bezpečně pohybuje v oblasti on-line prostředí a využívá všech komunikačních i ekonomických předností této oblasti.

Odborné dovednosti

Absolvent je vybaven dokonalou znalostí angličtiny a znalostí dalšího světového jazyka podle vlastního výběru (němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny nebo italštiny). Těchto znalostí využívá k dalšímu studiu oboru a zdokonalování svých dovedností, také při komunikaci se zahraničními partnery, zejména při formulování smluv a nabídek nebo při vyjednávání zájezdů, ale i při propagaci svých projektů nebo projektů institucí, které zastupuje.

Absolvent dovede vypracovat strategický plán řízení a rentability instituce středního a většího typu nejen v prostředí tzv. příspěvkových, dotovaných organizací, ale i v soukromém sektoru, nejen v oblasti klasické hudby, ale i v oblasti muzikálu a v oblasti showbusinessu.

Absolvent je vybaven znalostí základních pravidel řízení kolektivu včetně sociologických znalostí a dokáže kvalifikovaně posoudit ekonomickou situaci svěřeného podniku včetně výsledovky, dokáže vypracovat základní smluvní akty z oblasti hudebního provozu, je vybaven dobrými komunikačními dovednostmi jak ve verbálním, tak v písemném projevu.

Obecné způsobilosti

Absolvent je způsobilý předložit, prezentovat a zdůvodnit vlastní podnikatelský záměr, dokáže najít investora a založit podnikatelský subjekt jako OSVČ nebo SRO nebo akciová společnost. Je způsobilý vypracovat grantovou žádost na úrovni Evropských fondů, je schopen připravit předlohu a záměr startup/u/ podle norem a zvyklostí platných v České republice i v rámci EU. Je schopen zastávat řídící funkci vrcholového managementu v České republice i v zahraničí a stát se leaderem velkého mezinárodního projektu nebo mezinárodního festivalu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

V rámci předmětu Druhý cizí jazyk si student zvolí jeden z těchto jazyků: němčina, francouzština, španělština, ruština, italština, který absolvuje všechny čtyři semestry. Výuku zajišťuje CJP.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Historicky poučená interpretace, Hudebně teoretické minimum, Management projektu, Úvod do akustiky pro hudebníky a další volitelné předměty z nabídky AMU. Z volitelných předmětů musí student získat minimálně 10 kreditů.

Obecné informace o přijímacím řízení

Přijímací zkouška se skládá z po sobě jdoucích níže uvedených částí. Konečné bodové hodnocení průběhu všech částí proběhne po skončení části poslední.

Průběh přijímací zkoušky:

1. zkouška z anglického jazyka na úrovni B1,
2. poslechový test z hudebních ukázek z českého a světového repertoáru, forma písemných odpovědí,
3. ústní část přijímací zkoušky složená z:

a) ústní zkoušky ze základních pojmů obecného, uměleckého a hudebního managementu,

b) ústní prověrky základních reálií českého a světového hudebního života,

c) prezentace vlastního projektu z oblasti z hudebního managementu (předem připravený text v rozsahu 2 – 3 NS).

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnným bodovým hodnocením. Hodnocení zohledňuje: důkladnou znalost základních děl české a evropské hudby, samostatný přístup k nejdůležitějším problémům současného hudebního života a průmyslu, důkladnou znalost problematiky rozpočtů a ekonomiky jednotlivých segmentů hudebního života, schopnost projektového myšlení a připravenost na digitální transformaci. V rámci přijímací zkoušky budou prověřeny i psychologické a další předpoklady k řídící a manažerské práci. Bude prověřena dobrá znalost současného českého i světového hudebního života, osobností, institucí a nezbytná vazba na znalosti repertoáru, dějin hudby, hudební teorie a hudební estetiky, všeobecný kulturní přehled, a to vše minimálně na úrovni absolventa bakalářského cyklu.

Po ukončení poslední části přijímací zkoušky vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Hudební produkce.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolvent magisterského stupně může po úspěšném složení přijímacích zkoušek pokračovat v doktorském studiu na HAMU nebo JAMU.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá z:

1. Závěrečná písemná práce – rozsah min. 80 NS

Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba písemné práce
2. Ústní zkouška: část odborně jazyková (a) + část teoretická (b + c)

a) Angličtina v hudebním průmyslu (předměty profilujícího základu: Angličtina v hudebním průmyslu 1 – 4)

b) Struktura a fungování hudebního života (předměty profilujícího základu: Struktura a fungování hudebního života, Hudební management v oblasti zábavního průmyslu 1, 2, Marketing 1, 2, Komunikační dovednosti – personalistika 1, 2, Informatika pro manažerskou praxi, Základy podnikání v hudebním životě 1 – strategický management, Základy podnikání v hudebním životě 2 – strategické plánování, Svět on-line, Fundraising a crowdfunding v rámci EU)

c) Autorské právo (předměty profilujícího základu: Autorské právo 3 – 4)

Tematické okruhy části odborně jazykové:

a) Angličtina v hudebním průmyslu

1. Management

2. Advertising

3. Public relations

4. Legal issues in arts management

5. Leadership and group dynamics

6. Budgeting

7. Marketing

8. Fundraising

Tematické okruhy části teoretické:

b) Struktura a fungování hudebního života

1. Charakteristika hudebního managementu jako oboru, specifika a hlavní úkoly
2. Soukromý, veřejný a občanský sektor v oblasti hudby a managementu
3. Rozhlasové vysílání v ČR, historie, současnost a zákonné předlohy
4. Televizní vysílání v ČR, historie, současnost a zákonné předlohy
5. Hudební /fonografický, nahrávací/ průmysl v ČR, vývoj a současný stav
6. Světový hudební průmysl, historie a současné tendence
7. Světové orchestry a operní domy
8. Hudební nakladatelství v ČR, vývoj a současný stav
9. Agentáž, typy agentur, ČR i zahraničí
10. Internet a hudba
11. Hudební festival jako fenomén hudebního života, nejdůležitější zahraniční festivaly
12. Distribuce hudebního díla, tradiční a nové formy, úloha sociálních sítí, digitalizace a revoluce 4.0
13. Podnikatelský záměr a plán v oblasti klasické a populární hudby

c) Autorské právo

1. Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
2. Práva výrobce zvukového záznamu
3. Právo rozhlasového a televizního vysílatele
4. Právo nakladatele a funkce nakladatelů
5. Kolektivní správa a hlavní zástupci
6. Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi mají vzhledem ke své kvalifikaci možnost pracovat nejen v oblasti hudebního průmyslu, provozu, showbusinessu a dalších segmentech spojených s prezentací hudebního umění, ale i v oblasti celé kultury a průmyslu volného času (počítačové hry apod.) nebo na státních a municipálních úřadech včetně institucí EU. Jsou způsobilí zastávat funkce vrcholového manažera, špičkového intendanta, producenta, samostatného výkonného producenta ve všech typech hudebních a kulturních institucí. Nejvíce se jich uplatní v hudebních institucích typu operní, baletní nebo muzikálová scéna, symfonický a komorní orchestr – například Národní divadlo, Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český národní symfonický orchestr, Pražská komorní filharmonie, Česká filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc a další. Mohou pracovat i v médiích jako je Český rozhlas a Česká televize nebo Radio Classic Praha. Uplatní se i na větších nebo menších festivalech jako je Pražské jaro, Hudební festival Český Krumlov, Dvořákova Praha, Poklady Broumovska, rovněž v nakladatelstvích a vydavatelstvích jako je Editio Bärenreiter, Supraphon, v oblasti hudebních časopisů a platforem

(Klasika plus, Opera plus, Hudební rozhledy, Harmonie), ale i ve státní správě a v různých kulturních zařízeních – Česká centra v zahraničí i mimo Evropu, kulturní dům Uffo Trutnov a v dalších státních i krajských organizacích.