Kamera (N0211A310009)

Cíle studia ve studijním programu

Magisterské studium na katedře kamery FAMU připravuje studenty pro kameramanskou profesi na vysoké technické, odborné a umělecké úrovni.

Předměty, semináře a praktická cvičení jsou zaměřeny na rozšíření a využití znalostí kameramanské tvorby reflektující současné trendy světové i tuzemské kinematografie využívající rozmanité tvůrčí postupy.

V důsledku těchto tvůrčích postupů se ve výsledném audiovizuálním díle neuplatňuje pouze hmotná realita, předměty nebo osoby i jejich reakce samy o sobě, nýbrž jejich obraz vytvořený aktivitou kameramana.

Studium směřuje k rozvoji koncepční kameramanské tvorby studenta, která je výsledkem tvůrčího záměru a stojí na základech znalosti a uplatnění zákonitostí vztahů mezi technickými parametry kinematografického obrazu a následnou emocionální odezvou diváka. Předpokladem realizace uměleckých záměrů a představ kameramana coby autora finálního záznamu obrazové složky audiovizuálního díla je osvojení nejnovějších technologických obrazových digitálních workflow, kultivace kreativity a rozvoj organizačních schopností.

Neméně důležitou součástí výuky jsou předměty a semináře, směřující k rozšíření znalostí a orientace v oblasti umění současného i historie.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent je schopen natáčení celého spektra žánrů filmových nebo televizních.

Kameraman je autorem finálního záznamu obrazové složky audiovizuálního díla. V rámci své dramaticko-výtvarné činnosti vybírá pro snímání vhodnou hmotnou realitu, kterou v rámci dramaturgické koncepce audiovizuálního díla povýší kvalifikovaným využitím výrazových prostředků audiovizuální fotografie na emocionálně působivou.

Absolvent magisterského studia se stává plnohodnotným vedoucím filmovým, televizním nebo kameramanem filmu dokumentárního, schopným důsledné analýzy scénáře, s erudicí následné komunikace se všemi tvůrčími složkami filmového štábu tak, aby vzájemná koordinace profesí souzněla v jeden organický a výsostně umělecký tvar, podpořený individualitou všech tvůrců. Absolvent magisterského studia také nalezne uplatnění jako II. kameraman, asistent kameramana, případně švenkr či ostřič.

Odborné znalosti

•absolvent ovládá na vysoké úrovni stylizační obrazové nástroje

•absolvent samostatně tvůrčím způsobem transformuje inspirační vlivy - kinematografický obraz versus výtvarné dílo, výkon kameramana versus služba dramatu či smyslu dokumentaristického záměru

•získá odborné znalosti o speciálních obrazových postprodukčních technologiích

Odborné dovednosti

•absolvent na vysoké úrovni ovládá výrazové prostředky kinematografického obrazu a jejich tvůrčí využití pro realizaci obrazového konceptu díla; těmito prostředky jsou zejména: světlotonální a barevné řešení obrazu, organizace jeho hmotné náplně v daném obrazovém formátu, optická kresba, prostorovost lineární a tonální, rakurs, prostředky související s pohybem, jakož i další speciálně zvolené postupy.

•absolvent dokáže aplikovat klasické počítačové technologie, které jsou v přímém kontextu s uměleckým záměrem kameramana

•prakticky dokáže využívat postupy v oblasti digitálních postprodukčních metod, kolorgradingu, barevnému managingu a trikových metod.

•absolvent je schopen pružně reagovat na aktuální technologický rozvoj

•absolvent mg. stupně KK je schopen pohotově analyzovat a následně reagovat na překážky, které se vyskytnou v průběhu natáčení a v pozitivním smyslu vůči koncepci díla a odpovědnosti k režisérovi i producentovi je vyřešit

Obecné způsobilosti

•absolvent přijímá zodpovědnost za společensko-etické vyznění díla, které spoluvytváří a to s přihlédnutím k základní funkci práce kameramana, kterou je služba zpracovávané látce

•absolvent je schopen přizpůsobit se režisérově osobnosti a jeho záměrům a pomocí současných uměleckých a technologických dovedností přispívat k realizaci jeho díla

•absolvent je zaujat tvůrčí a konsensuální komunikací s ostatními členy výrobního štábu, a to jak složky organizační, tak umělecké

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje skupiny předmětů:

Povinné předměty:

Skupina obsahuje 39 předmětů, za které student musí během celého studia získat celkem 107 kreditů.

Zcela zásadní jsou předměty

• Barevná kinematografie 3,4

• Seminář kameramanské tvorby 7 - 9

• Barevná etuda 1 – 3

Tyto předměty jsou součástí uměleckého souboru magisterského a obhajoby státní závěrečné zkoušky. Stejně tak jsou důležité předměty Společná cvičení 1. a 2. ročníku a Absolventská praktická práce.

Povinně volitelné předměty B – Dějiny a teorie umění, společenské vědy:

Skupina obsahuje 26 předmětů, které jsou ohodnoceny celkem 43 kredity. V rámci této skupiny předmětů musí student během celého studia získat 7 kreditů.

Předměty v této skupině rozvíjí znalosti studentů získané v rámci povinných předmětů. Slouží především k prohloubení jejich rozhledu v oblasti umění a pochopení filmu v širším kontextu humanitních oborů.

Volitelné předměty:

V této skupině předmětů si student vybírá z nabídky v rámci celé FAMU. Musí získat během studia celkem 6 kreditů.

Možnosti výběru předmětů z nabídky – Gramatika filmového jazyka, Scénografické aspekty a výprava ve světové kinematografii, Seminář – práce s hercem, Adobe Photoshop jako nástroj pro 2D animaci, Cinergy Master-class, Divadelní fotografie, Ex Oriente Film Wokrshop

Obecné informace o přijímacím řízení

Úspěšné absolvování bakalářského studia.

Obecné informace o přijímacím řízení do magisterského studia FAMU jsou zveřejněny na webových stránkách – www.famu.cz v sekci „uchazeči“. Konkrétní podmínky pro přijetí na katedru kamery jsou následující:

1) Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

2) Předpoklady ke studiu navazujícího magisterského programu oboru kamera odpovídají profilu absolventa bakalářského studia oboru kamera na FAMU, nebo musí být ve všeobecném souladu s těmito znalostmi pro uchazeče s absolutoriem bc. jinde, než na katedře kamery FAMU, a to pokud jde o teoretické znalosti, talentové předpoklady i o odborné praktické schopnosti.

3) Uchazečům, kteří neabsolvovali bakalářské studium na katedře kamery FAMU, je doporučeno ještě před zahájením přijímacího řízení konzultovat vhodnost jimi předkládaných filmů, které by mohly být náhradou za cvičení realizovaná na KK FAMU v bakalářském studiu. U takových uchazečů se předpokládá, že jejich práce budou formálně i obsahově odlišné

4) Praktické odborné schopnosti a talentové předpoklady uchazeč dokládá předložením níže uvedeného souboru Filmy, jejichž profesní kameramanské parametry jsou požadovány pro přijetí /názvy poukazují na konkrétní zadání v bc. studiu KK FAMU nebo jiným souborem, který profesně adekvátním způsobem nahrazuje předkládané filmy z předchozího studia bc. katedry kamery FAMU

A) „Metro“ – prokazující zvládnutí problematiky natáčení v reálu, který kombinuje denní exteriér a interiér formou průhledů bez použití dosvětlování. Orientační stopáž 5 min.

B) „Sen“ – prokazující schopnost koncepčního kameramanského zvládnutí příběhu formálně

evokujícího fikci – na barevné negativní surovině. Orientační stopáž 5 min.

C) „Anticorro“ – samostatně realizovaný příběh v ateliérové dekoraci, jehož obrazová forma obsahuje především mimořádné světelné atmosféry mimodenní, včetně zvládnutí světelných změn použitím ateliérové osvětlovací techniky k napodobení účinku světelných zdrojů reálných a zvládnutí speciálních světelných efektů (světlo baterky apod.). Černobílý film – obraz. Orientační stopáž 5min.

D) „Člověk – portrét“ – obrazová charakteristika lidského obličeje konkrétní osoby, prostředí a předmětů, které se vážou na vybranou lokaci v exteriéru i interiéru. Jde o obrazovou studii bez kontaktního zvuku. Orientační stopáž 7 min.

5) Magisterský projekt motivační záměr: smysl a cíl mého magisterského studia

Návaznost na další typy studijních programů

Navazující magisterské studium FAMU v českém jazyce je přístupné absolventům bakalářského studia nejen z FAMU, ale i z jiných fakult tuzemských i zahraničních. FAMU nabízí možnost studia v doktorském programu.

Návaznost na další typy studijních programů

Navazující magisterské studium FAMU v českém jazyce je přístupné absolventům bakalářského studia nejen z FAMU, ale i z jiných fakult tuzemských i zahraničních. FAMU nabízí možnost studia v doktorském programu.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní závěrečná zkouška magisterská se skládá ze dvou částí:

Podle Studijního a zkušebního řádu (č. 27 odst 2.) se Státní závěrečná zkouška skládá z obhajoby VŠKP (písemné práce a absolventského uměleckého výkonu) a ústní zkoušky z teorie:

1) Umělecký soubor magisterský

I) Společné cvičení s bakalářským nebo magisterským stupněm hrané, dokumentární, animované nebo multimediální režie FAMU (KR, KDT, KAT, FAMU International). Akceptovatelná je po předchozí domluvě s vedoucím katedry spolupráce s jinou katedrou nebo i školní koprodukce.

II) Barevná etuda – oborové cvičení studenta katedry kamery

Při zkoušce je brán zřetel na otázku, jestli je posluchač připraven stát se tvůrčím partnerem režiséra schopným kreativního řešení filmového obrazu. Posuzuje se, jestli je schopen při tvorbě přihlédnout k charakteru díla, režisérově osobnosti i současným uměleckým i technologickým trendům. Zároveň se na ústní zkoušce posuzuje, zda je za svou spolupráci schopen přijmout zodpovědnost za společensko-etické vyznění audiovizuálních děl. Je-li schopen se podílet na formulování a vytváření profesních postupů a standardů oboru.

Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (písemná explikace a následně ústní obhajoba)

Předměty PZ: Barevná etuda 1-3, Absolventská praktická práce, Společná cvičení 1. a 2. ročníku

2) Písemná práce

Ústní obhajoba písemné práce na základě písemného posudku vedoucího práce a oponenta.

Ústní zkouška ze skládá z teoretického okruhu: ”Teorie kameramanské tvorby”.

Předměty PZ: Barevná kinematografie 3-4, Seminář kameramanské tvorby 7-9, Vizuální efekty ve filmu a televizi 3-4

Předměty ZT: O obrazech 1-2

Zkušební komise klade doplňující otázky z teorie, které se často týkají filmového obrazu a zvolené filmové techniky, případně postprodukce při tvorbě školních cvičení na kterých se studenti podíleli. Další doplňující otázky se týkají odevzdané diplomové práce.

Během obhajoby probíhá diskuze v širším kontextu kameramanské tvorby nejen z historického hlediska, ale také ze současnosti. Často jsou probírány novinky týkající se kamerové techniky a vybavení, které mají vliv na výslednou kvalitu obrazu. Odpovědi a reakce studentů komisi ukazují zájem a orientaci v oboru.

Okruhy otázek:

1) Vazba mimoverbální komunikace barevné dramaturgie obrazu k tématu filmu/struktuře literárního scénáře

2) Stylizace a výběr lokálních tónů k barevné koncepci obrazu

3) Koncepce a výběr barevnosti v dokumentárních žánrech

4) Předrealizační fáze tvůrčích profesí v přípravě barevnosti a vývoje barevných vazeb na celkovém znění filmu/režie, producent, kostým, výprava, scénografie, kameraman/

5) Různé podoby a funkce obrazů od pravěku po konec středověku a jejich vztah k reprezentaci skutečnosti

6) Od reprezentace k abstrakci: proměny obrazů od renesance po moderní umění

7) Společenský kontext a postavení umělce

8) Příprava a realizace VFX projektu (preprodukce, zkoušky, technické podmínky realizace).

9) Digitální klíčování (základní technické předpoklady, možnosti digitálního klíčování, podmínky realizace, možnosti digitální postprodukce).

10) Modely a makety v současné digitální kinematografii (význam modelů, výroba, podmínky realizace, užití).

11) Robotické systémy ovládání kamer (možnosti, podmínky realizace, současné využití).

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent magisterského studia na katedře kamery FAMU najde uplatnění v těchto profesích: hlavní kameraman, II. kameraman, trikový kameraman, švenkr, ostřič