Fotografie (B0211A310017)

Samostatná katedra fotografie vznikla na FAMU v roce 1975 a v Evropě patří k nejstarším katedrám svého druhu. Nabízí tříletý bakalářský studijní program a navazující dvouletý program magisterský, oba v českém i anglickém jazyce.

Studium probíhá primárně v rámci pěti kmenových ateliérů vedených výraznými osobnostmi fotografie i současného umění obecně – Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér klasické fotografie, Ateliér nové estetiky a Ateliér intermédií. Studenti se v nich mají možnost seznámit s celým spektrem technik produkce a postprodukce fotograficky založených obrazů, poznat a pochopit jejich možnosti a limity, nalézat a vynalézat vlastním záměrům i preferencím odpovídající tvůrčí prostředky. Příležitost získávat v průběhu studia zkušenosti na dalších pracovištích FAMU (kamera, střih, zvuk apod.) navíc podporuje přesahy do oblasti audiovize. Nedílnou součástí výuky jsou i kurzy z dějin a teorie fotografie a médií.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
bakalářský prezenční akademicky zaměřený 3 roky česky Katedra fotografie

Garant studijního programu

Štěpánka ŠIMLOVÁ

Cíle studia ve studijním programu

Bakalářské studium oboru fotografie je orientováno na následující cíle:

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářské programu oboru fotografie má hluboké znalosti všech aspektů fotografického procesu v analogové i digitální formě. Jeho znalosti a praktické dovednosti jsou spjaty se znalostí historie a fotografie a vizuálního umění, zná kontext současného vývoje po teoretické, technické i praktické stránce. Rozvíjí svůj talent a pracuje na vlastních autorských projektech, které prezentuje a zapojuje se do současného kulturního dění.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje povinné (148 kreditů), povinně volitelné (27 kreditů) a volitelné předměty (5 kreditů). Klíčovými povinnými předměty jsou ateliéry. V 1ZS všichni studenti povinně absolvují Ateliér klasické fotografie a dále studují předměty technik fotografie, fotografování ve studia, vzdělávají se v oblastech optiky a chemických základů fotografie. V oblasti teorie absolvují předmět Dějiny a teorie fotografie 1, ve kterém jsou uvedení do historických a teoretických souvislostí fotografie a dalších technických obrazů, učí se pracovat s odbornou literaturou a formulovat své myšlenky v písemné podobě. V 1ZS jsou studenti rovněž vedení při přípravě explikací jejich klauzurních prací. V 1LS (a ve všech dalších semestrech) si studenti volí z pěti specializovaných ateliérů (Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér klasické fotografie, Ateliér nové estetiky a Ateliér intermedia, kde je jejich rozvoj doplňován specializovanými moduly, realizují výstavní projekty doplněné explikacemi v předepsaném rozsahu) a dále se vzdělávají v oblastech technik, chemie a optiky fotografie. V 1LS pokračuje teoretická příprava studentů zejména v rámci předmětu Dějiny a teorie fotografie 2.

V druhém ročníku studenti pracují v jednom z pěti specializovaných ateliéru a dále absolvují žánrové předměty (dokumentární fotografie, fotografie architektury, krajiny, fotografie ve studiu). Dokumentární fotografie v základním rozsahu obsahuje i specializace na dokumentaci výtvarného díla a dokumentární fotografii v rámci AMU (divadelní a filmová). Výuka je rovněž grafické práce v oblasti technického obrazu i vlastní tvorby v oblasti grafického designu. V oblasti teorie studenti absolvují předmět Současná fotografie a umění 1 a 2 (ZS a LS), který navazuje na předměty Dějiny a teorie fotografie 1 a 2.

Ve třetím ročníku studenti opět dle vlastní volby navštěvují specializované ateliéry, kde se připravují zejména na realizaci absolventských projektů. V oblasti teorie je pozornost soustředěna na vedení studentů k úspěšnému sepsání bakalářské práce. Kromě fakultního Metodologického semináře pro bakaláře poskytuje katedra studentům průpravu v psaní odborných textů a samotné bakalářské práce v Semináři bakalářské práce 1 (3ZS) a 2 (3LS).

Výuka je rovněž zaměřena na oblasti nových médií, multimédií a grafiky. V ZS může posluchač absolvovat stáž na zahraniční škole v rámci programu ERASMUS.

Kromě povinných předmětů katedra nabízí studentům širokou paletu povinně volitelných předmětů, a to zejména v podobě specializovaných dílen (Historické fotografické techniky, Kresba, Sítotisková dílna Jana Měřičky apod.). Prezentační schopnosti jsou rozvíjeny v doplňkových předmětech a nově zavedeném předmětu Portfolio. Studenti rovněž navštěvují povinně volitelné předměty z fakultní nabídky. V rámci volitelných předmětů katedra připravuje pro studenty zejména série specializovaných modulů vedených jak interními pedagogy katedry, tak externími osobnostmi z uměleckého prostředí či širšího kulturního či badatelského kontextu.

Tematicky jsou jednotlivé ročníky naplněny předměty základních znalostí optiky, chemie, grafického designu a nových médií a předměty historie a teorie fotografie a vizuálního umění. Každoročně jsou nabízeny 4 volitelné dílny se současnými umělci či zaměřené na speciální techniky či současné fenomény.

Stručná charakteristika jednotlivých ateliérů:

Ateliér klasické fotografie je zaměřen na důkladnou znalost metodiky a postupů všech fotografických technik a procesů. Výuka je koncipována a prohlubována zejména v oblasti analogových, historických technik a nestandardních technik, které posluchači dále rozvíjejí s důrazem na experiment ve vlastní tvorbě a inovativními způsoby použití.

Ateliér dokumentární fotografie se ve své náplni zabývá širokým spektrem dokumentárních technik, v nichž hledají nové způsoby zachycení a reflexe aktuálních témat.

Ateliér imaginativní fotografie je zaměřen na využití a zkoumání podob fotografie, kombinuje práci v ateliéru i exteriéru s experimentálními přístupy, hledá nové způsoby prezentace. Důležitou součástí je důraz na rozvoj fotografické publikace, která je součástí programu ateliéru.

Ateliér intermedia se zabývá zkoumáním hranic fotografie a technického obrazu, zapojuje do výuky přesah do dalších médií vizuálního umění a zaměřuje se na tvorbu v prostoru mezi již definovanými médii.

Ateliér nové estetiky – zabývá se mapováním formulací nových trendů a fenoménů ve fotografii a nových médiích s přesahem na nové způsoby interpretace, reprezentace a autorských strategií.

Každý ateliér si v rámci svého rozvrhu vytváří individuální program, který se skládá z vytvoření prostoru pro vlastní tvorbu, její reflexi, společné a individuální konzultace a doprovodný program (zvaní hostů, návštěvy výstav a institucí, zapojení do projektů, výstavy a vlastní prezentace).

V nárocích na závěrečné semestrální práce se zohledňuje stupeň studia posluchače a po ukončení semestru může posluchač dle svého zájmu ateliér změnit.

Celková struktura studia se mění dle ročníků, ale přibližně zachovává základní model:

30% - odborné předměty

40% - rozvoj autorské tvorby v ateliérech a dílnách

30% - předměty historie a teorie vizuálního umění

Obecné informace o přijímacím řízení

Účelem přijímacího řízení je ověřit schopnost uchazeče k dalšímu rozvoji jeho talentu, teoretických znalostí a profesních dovedností. Uchazeč se o přijetí do bakalářského studia uchází podáním přihlášky s povinnými pracemi.

Přijímací řízení je dvoukolové. V prvním kole posoudí komise předložené domácí práce bez přítomnosti uchazeče. Druhé kolo se skládá z následujících částí: pohovor ověřující znalosti z dějin a teorie umění a všeobecného kulturního přehledu; koncepční úkol na zadané téma; explikace domácích prací; pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svojí motivaci a představu o studiu.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

Počet přijatých uchazečů je zpravidla 10.

K přijímacímu řízení do bakalářského studia na katedře fotografie uchazeč předkládá:

A) fotografický soubor 1

Posluchač předkládá soubor maximálně 20 fotografií, z nichž každá má maximální rozměr 50 cm x 60 cm.

V případě, že se jedná o instalaci v prostoru, může uchazeč přiložit plánek rozmístění v prostoru. Pokud uchazeč považuje za důležité, může připojit krátkou anotaci v rozsahu 5 vět.

B) fotografický soubor 2

Posluchač předkládá soubor maximálně 20 fotografií, z nichž každá má maximální rozměr 50 cm x 60 cm.

Zadání je totožné s A – fotografický soubor 1. Předložené fotografie nesmí být totožné s fotografiemi předkládanými v součásti A – fotografický soubor 1.

V obou součástech (A a B) komise hodnotí celistvost a celkové uspořádání souborů, uchazečovo zaměření, kvalitu fotografií, kvalitu provedení a celkový smysl práce.

C) volná práce s technickým obrazem

V této části má posluchač možnost představit svoji rozšířenou tvorbu v práci s fotografií a technickým obrazem.

Doporučená média:

Fotokniha – maketa – důraz na práci s vlastní fotografií v souladu s grafickým uspořádáním a použitím písma

Video – maximálně do délky 5 minut

Dokumentace další vizuální tvorby – instalace, malba, práce s objektem atd. v reprezentativním rozsahu (minimálně 6 fotografií nebo 3 minuty videa).

Komise posuzuje zaměření uchazeče vzhledem k zaměření školy, kvalitu jednotlivých médií a rozsah uchazečovy tvorby.

D) technická fotografie zátiší

Uchazeč předkládá 1 technickou fotografii zátiší, pokud možno, i vlastnoručně nazvětšovanou ve formátu 30 cm x 24 cm.

K postoupení do druhého kola přijímacího řízení uchazeč musí získat minimálně 10 bodů v každé bodované části.

Druhé kolo zahrnuje:

  1. fotografický úkol – fotografování na zadané téma na kinofilm v předem určeném časovém rámci. Téma i časový rámec jsou určeny při zadávání úkolu. Uchazeč si musí přinést vlastní analogový fotoaparát. Filmy i jejich zpracování zajistí katedra. V průběhu druhého dne posluchači obdrží výsledek své práce a vyberou z něj reprezentativní soubor snímků. U pohovorů prezentují svůj výběr a doprovodí jej vlastní explikací (okomentují jej, zdůvodní, nastíní svůj autorský záměr, konfrontují jej s výsledkem apod.).
  2. koncepční úkol – uchazeči si vyberou jedno ze 3 zadaných témat, které pak v průběhu přijímacího řízení volným způsobem zpracují. Během pohovoru výsledek prezentují komisi a doprovodí jej vlastní explikací.
  3. fotografování zátiší v ateliéru – uchazeč fotografuje ve studiu zátiší vytvořené z rekvizit, které jsou na místě k dispozici
  4. pohovory s vedoucími ateliérů
  5. pohovor nad domácími pracemi s explikací uchazeče před komisí
  6. pohovor před komisí věnovaný všeobecnému přehledu uchazeče a jeho osobní motivaci, v rámci kterého bude ověřena znalost anglického jazyka, a rovněž znalost dějin umění a fotografie a základů fotografických technik

Způsob hodnocení:

Výsledky druhého kola přijímacího řízení hodnotí komise složená z minimálně pěti pedagogů KF. Hlavními hodnotícími kritérii jsou prokazatelný talent, přehled v oblasti historie a současného umění a fotografie, celkový kulturně-historický kontext vizuálního umění, inovativní přístup v řešení zadaných úkolů, schopnost explikace vlastních autorských záměrů.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do navazujícího studijního programu Fotografie nebo na jiné obory fotografie a vizuálního umění (VŠUP, AVU apod.).

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

  1. Absolventský umělecký výkon (váže se k předmětům: Ateliéry katedry fotografie: Ateliér klasické fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér nové estetiky, Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér Intermédia, dále na předměty: Forma a obsah uměleckého díla, Fotografie architektury, Dokumentární fotografie, Studiová fotografie, Grafický design a fotografie, Nová média a multimédia 1, Nová média a 3D grafika 2, Digitální zpracování obrazu, Příprava na uměleckou část SZZ, Úvod do současného grafického designu, Výstavní projekt, Techniky fotografie, Optické základy fotografie, Klauzurní zkouška 1-5, Klauzurní zkouška před SZZ).

  1. Písemná práce (váže se k předmětům: Metodologický seminář pro bakaláře

a Seminář bakalářské práce 1 a 2)

Státní závěrečná zkouška

  1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (váže se k předmětům: Ateliéry katedry fotografie: Ateliér klasické fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér nové estetiky, Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér Intermédia, dále na předměty: Forma a obsah uměleckého díla, Fotografie architektury, Dokumentární fotografie, Studiová fotografie, Grafický design a fotografie, Nová média a multimédia 1, Nová média a 3D grafika 2, Digitální zpracování obrazu, Příprava na uměleckou část SZZ, Úvod do současného grafického designu, Výstavní projekt, Techniky fotografie, Optické základy fotografie, Klauzurní zkouška 1-5, Klauzurní zkouška před SZZ).
  2. Obhajoba písemné bakalářské práce (váže se k předmětům: Metodologický seminář pro bakaláře a Seminář bakalářské práce 1 a 2)
  3. Zkouška z teorie, dějin a technik fotografie (váže se k předmětům Techniky fotografie, Chemické základy fotografie, Optické základy fotografie, Digitální zpracování obrazu, Dílna nestandardních fotografických technik, Dějiny a teorie fotografie, Současná fotografie a umění).

Při státní bakalářské zkoušce se losuje jedna otázka/tematický okruh. Student/ka má 30 minut na samostatnou přípravu, během kterých si připraví souvislý výklad ve formě desetiminutové přednášky na vylosované téma. Doplňující dotazy komise probíhají až po skončení přednášky. Ta nemusí téma systematicky vyčerpat, studenti by měli představit svůj přístup k tématu a skloubit v něm technické a historiografické údaje s teoretickým názorem. Doporučuje se vybrat několik konkrétních příkladů (technik, umělců, teoretiků, děl, textů…), na nichž budou studenti svůj postoj a porozumění problému přesvědčivě demonstrovat.

Tematické okruhy:

Fotografie architektury a interiéru

Krajinářská a environmentální fotografie

Dokumentární, reportážní a investigativní fotografie

Portrétní a skupinová fotografie

Zátiší a produktová fotografie

Vernakulární (amatérská a komerční) fotografie

Fotografie a tisk

Vystavování a instalace fotografií

Fotografie a sociální média

Historické a alternativní fotografické techniky

Post-fotografické techniky a nová média

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent bakalářského programu je schopen pracovat jako produktový fotograf, umělecký fotograf, obrazový editor, freelancer v oboru, může najít uplatnění ve všech platformách, které se zabývají produkcí a postprodukcí technického obrazu. Je schopen pracovat v týmu a má hluboké základy jak v technických oborech související s pořizováním a úpravou fotografie, tak v souvisejících oborech nových médií a grafického designu, tak i v oblastech teorie a historie vizuálního umění. Je připraven vést základní fotografické kurzy. Je připraven na studium navazujícího magisterského studia především ve SP FAMU – Fotografie, ale i v oborech navazujících na fotografii technický obrazem, digitálními technologiemi či obecněji v novomediálních ateliérech především VŠUP a AVU.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
17. 6. 2022 17. 6. 2032

Studijní plány programu