Fotografie (B0211A310017)

Cíle studia ve studijním programu

Bakalářské studium oboru fotografie je orientováno na následující cíle:

• poskytnout posluchačům komplexní vhled a praktické zkušenosti s vývojem a současnou podobou fotografie v kontextu teorie a historie fotografie a vizuálního umění
• předat posluchačům technické a technologické znalosti, metody a zkušenosti s důrazem na specifika jednotlivých fotografických žánrů
• vytvořit prostor pro zkoumání a rozvoj fotografických procesů, podpořit složky experimentování a vlastních autorských přístupů.
• vytvořit podmínky pro uměleckou tvorbu posluchačů, reflexi tvorby a jejich zapojení do společenského a kulturního dění
• připravit posluchače na profesi fotografa s nejširším možný uplatněním
• podporovat a rozvíjet schopnosti posluchače v jeho profesním uplatnění
• připravit posluchače na složení SZZ a na navazující magisterské studium v oblasti fotografie a vizuálního umění.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářské programu oboru fotografie má hluboké znalosti všech aspektů fotografického procesu v analogové i digitální formě. Jeho znalosti a praktické dovednosti jsou spjaty se znalostí historie a fotografie a vizuálního umění, zná kontext současného vývoje po teoretické, technické i praktické stránce. Rozvíjí svůj talent a pracuje na vlastních autorských projektech, které prezentuje a zapojuje se do současného kulturního dění.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

• je bezpečně seznámen a má hluboké znalosti v definicích, podmínkách a specifikách jednotlivých oborů a žánrů fotografie, které aktivně rozvíjí a uplatňuje autorské postupy.
• má praktickou zkušenost s oblastmi technické fotografie a historickými technikami a postupy.
• má hluboké základy ve fotografické optice, fotografické chemii a digitálním zpracování a postprodukci.
• orientuje se ve vývoji fotografie a její současné podobě v užitém i uměleckém kontextu.
• rozumí zadání a smyslu jednotlivých fotografických žánrů, má široký přehled a znalosti v použití fotografické techniky, zpracování fotografie a její reprodukci.
• je schopen reflexe vlastní práce, svých autorských záměrů, které je schopen explikovat a zařazovat do historického a soudobého kontextu.
• aktivně sleduje vývoj a podoby soudobé fotografie, je seznámen se základními platformami prezentace.

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

• se bezpečně orientuje ve fotografických procesech počínaje podmínkami jejich úspěšného založení, přes zvolení vhodné techniky, vytvoření pořizovacích podmínek, fotografický proces, postprodukci, reprodukci až po úspěšnou archivaci.
• vytváří podmínky pro všechny obecné fotografické žánry (technická fotografie, produktová fotografie, práce s modelem ve studiu, svícení v interiéru, studiu a exteriéru, fotografie architektury a krajiny)
• tvoří autorské projekty s využitím nových technologií a rozšiřuje použití fotografie o nová média.
• je seznámen, má praktickou zkušenost a ve své tvorbě rozvíjí znalosti historických a specifických fotografických technik a procesů.
• má zkušenost a přehled v grafickém použití fotografie, předtiskové přípravě a adjustaci.
• svoji práci provazuje s aktuálními možnostmi digitálních aplikací.
• má znalosti a zkušenosti z výstavního provozu, tvorby a přípravy společných či individuálních výstavních projektů, přípravy autorských či produktových katalogů, prezentací fotografie na internetových platformách, vytváří si profesní a autorské portfolio.
• je schopen realizovat ucelené fotografické zakázky, pracovat v mediálních týmech, podílet se na předtiskové a tiskové přípravě, připravovat internetové fotografické prezentace.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

• je zcela způsobilým profesionálním fotografem ve všech oblastech současné fotografie.
• umí rozvíjet nabyté znalosti a dovednosti v oblasti vizuální kultury.
• je schopen práce v týmu, v médiích, v dokumentaci a kompletaci fotografických publikací
• aktivně se zapojuje do současného kulturního dění.
• rozvíjí a prezentuje své autorské záměry v širokém spektru prezentačních platforem.
• připravuje se na navazující magisterské studium v oblasti vizuálního umění.
• v oblasti svého zájmu se zapojuje do širších tematických projektů

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty. Klíčovými předměty jsou ateliéry. V 1ZS nastupují do odsouhlasených specializovaných ateliérů (Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér dokumentárních strategií, Ateliér klasické fotografie, Ateliér nové estetiky a Ateliér intermedia), kde je jejich rozvoj doplňován specializovanými moduly a dále studují předměty technik fotografie, fotografování ve studia, vzdělávají se v oblastech optiky a chemických základů fotografie. V oblasti teorie absolvují předmět Dějiny a teorie fotografie 1, ve kterém jsou uvedení do historických a teoretických souvislostí fotografie a dalších technických obrazů, učí se pracovat s odbornou literaturou a formulovat své myšlenky v písemné podobě. V 1ZS jsou studenti rovněž vedení při přípravě explikací svých klauzurních prací. V letním semestru zůstávají v ateliéru, do něhož byli přijati anebo si volí dle kapacity a dohody jiný ateliér, který vyhovuje jejich zaměření a vývoji tvorby. V ateliéru realizují výstavní projekty doplněné explikacemi v předepsaném rozsahu) a dále se vzdělávají v oblastech technik, chemie a optiky fotografie. V 1LS pokračuje teoretická příprava studentů zejména v rámci předmětu Dějiny a teorie fotografie 2.

V druhém ročníku studenti pracují v jednom z pěti specializovaných ateliéru a dále absolvují žánrové předměty (dokumentární fotografie, fotografie architektury, krajiny, fotografie ve studiu). Dokumentární fotografie v základním rozsahu obsahuje i specializace na dokumentaci výtvarného díla a dokumentární fotografii v rámci AMU (divadelní a filmová). Výuka je rovněž grafické práce v oblasti technického obrazu i vlastní tvorby v oblasti grafického designu. V oblasti teorie studenti absolvují předmět Současná fotografie a umění 1 a 2 (ZS a LS), který navazuje na předměty Dějiny a teorie fotografie 1 a 2.

Ve třetím ročníku studenti opět dle vlastní volby navštěvují specializované ateliéry, kde se připravují zejména na realizaci absolventských projektů. V oblasti teorie je pozornost soustředěna na vedení studentů k úspěšnému sepsání bakalářské práce. Kromě fakultního Metodologického semináře pro bakaláře poskytuje katedra studentům průpravu v psaní odborných textů a samotné bakalářské práce v Semináři bakalářské práce 1 (3ZS) a 2 (3LS).

Výuka je rovněž zaměřena na oblasti nových médií, multimédií a grafiky. V ZS může posluchač absolvovat stáž na zahraniční škole v rámci programu ERASMUS.

Kromě povinných předmětů katedra nabízí studentům širokou paletu povinně volitelných předmětů, a to zejména v podobě specializovaných dílen (Historické fotografické techniky, Kresba, Sítotisková dílna Jana Měřičky apod.). Prezentační schopnosti jsou rozvíjeny v doplňkových předmětech, zejména předmětu Portfolio. Studenti rovněž navštěvují povinně volitelné předměty zajišťované fakultou. V rámci volitelných předmětů katedra připravuje pro studenty zejména série specializovaných modulů vedených jak interními pedagogy katedry, tak externími osobnostmi z uměleckého prostředí či širšího kulturního či badatelského kontextu.

Tematicky jsou jednotlivé ročníky naplněny předměty základních znalostí optiky, chemie, grafického designu a nových médií a předměty historie a teorie fotografie a vizuálního umění. Každoročně jsou nabízeny 4 volitelné dílny se současnými umělci či zaměřené na speciální techniky či současné fenomény.

Stručná charakteristika jednotlivých ateliérů:

• Ateliér klasické fotografie je zaměřen na důkladnou znalost metodiky a postupů všech fotografických technik a procesů. Výuka je koncipována a prohlubována zejména v oblasti analogových, historických technik a nestandardních technik, které posluchači dále rozvíjejí s důrazem na experiment ve vlastní tvorbě a inovativními způsoby použití.
• Ateliér dokumentárních strategií, kde je jejich rozvoj doplňován specializovanými se ve své náplni zabývá širokým spektrem dokumentárních technik, v nichž hledají nové způsoby zachycení a reflexe aktuálních témat.
• Ateliér imaginativní fotografie je zaměřen na využití a zkoumání podob fotografie, kombinuje práci v ateliéru i exteriéru s experimentálními přístupy, hledá nové způsoby prezentace. Důležitou součástí je důraz na rozvoj fotografické publikace, která je součástí programu ateliéru.
• Ateliér intermedia se zabývá zkoumáním hranic fotografie a technického obrazu, zapojuje do výuky přesah do dalších médií vizuálního umění a zaměřuje se na tvorbu v prostoru mezi již definovanými médii.
• Ateliér nové estetiky se zabývá mapováním formulací nových trendů a fenoménů ve fotografii a nových médiích s přesahem na nové způsoby interpretace, reprezentace a autorských strategií.

Každý ateliér si v rámci svého rozvrhu vytváří individuální program, který se skládá z vytvoření prostoru pro vlastní tvorbu, její reflexi, společné a individuální konzultace a doprovodný program (zvaní hostů, návštěvy výstav a institucí, zapojení do projektů, výstavy a vlastní prezentace).

V nárocích na závěrečné semestrální práce se zohledňuje stupeň studia posluchače a po ukončení semestru může posluchač dle svého zájmu ateliér změnit.

Celková struktura studia se mění dle ročníků, ale přibližně zachovává základní model:

• 30% - odborné předměty
• 40% - rozvoj autorské tvorby v ateliérech a dílnách
• 30% - předměty historie a teorie vizuálního umění

Obecné informace o přijímacím řízení

Účelem přijímacího řízení je ověřit schopnost uchazeče k dalšímu rozvoji jeho talentu, teoretických znalostí a profesních dovedností. Uchazeč se o přijetí do bakalářského studia uchází podáním přihlášky s povinnými pracemi.

Přijímací řízení je dvoukolové. V prvním kole posoudí komise předložené domácí práce bez přítomnosti uchazeče. Druhé kolo se skládá z následujících částí: pohovor ověřující znalosti z dějin a teorie umění a všeobecného kulturního přehledu; koncepční úkol na zadané téma; explikace domácích prací; pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svojí motivaci a představu o studiu.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

Počet přijatých uchazečů je zpravidla 10.

Způsob hodnocení:

Výsledky druhého kola přijímacího řízení hodnotí komise složená z minimálně pěti pedagogů KF. Hlavními hodnotícími kritérii jsou prokazatelný talent, přehled v oblasti historie a současného umění a fotografie, celkový kulturně-historický kontext vizuálního umění, inovativní přístup v řešení zadaných úkolů, schopnost explikace vlastních autorských záměrů.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do navazujícího studijního programu Fotografie nebo na jiné obory fotografie a vizuálního umění (VŠUP, AVU apod.).

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon
2. Písemná práce

Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu (váže se k předmětům: Ateliéry katedry fotografie: Ateliér klasické fotografie, Ateliér dokumentární fotografie, Ateliér nové estetiky, Ateliér imaginativní fotografie, Ateliér Intermédia, dále na předměty: Forma a obsah uměleckého díla, Fotografie architektury, Dokumentární fotografie, Studiová fotografie, Grafický design a fotografie, Nová média a multimédia 1, Nová média a 3D grafika 2, Digitální zpracování obrazu, Příprava na uměleckou část SZZ, Příprava na technickou část SZZ, Úvod do současného grafického designu, Výstavní projekt, Techniky fotografie, Optické základy fotografie, Klauzurní zkouška 1-5, Klauzurní zkouška před SZZ).
2. Obhajoba písemné bakalářské práce (váže se k předmětům: Metodologický seminář pro bakaláře a Seminář bakalářské práce 1 a 2)
3. Zkouška z teorie, dějin a technik fotografie (váže se k předmětům Techniky fotografie, Chemické základy fotografie, Optické základy fotografie, Digitální zpracování obrazu, Dílna nestandardních fotografických technik, Dějiny a teorie fotografie, Současná fotografie a umění).

Při státní bakalářské zkoušce se losuje jedna otázka/tematický okruh. Student/ka má 30 minut na samostatnou přípravu, během kterých si připraví souvislý výklad ve formě desetiminutové přednášky na vylosované téma. Doplňující dotazy komise probíhají až po skončení přednášky. Ta nemusí téma systematicky vyčerpat, studenti by měli představit svůj přístup k tématu a skloubit v něm technické a historiografické údaje s teoretickým názorem. Doporučuje se vybrat několik konkrétních příkladů (technik, umělců, teoretiků, děl, textů…), na nichž budou studenti svůj postoj a porozumění problému přesvědčivě demonstrovat.

Tematické okruhy:

• Fotografie architektury a interiéru
• Krajinářská a environmentální fotografie
• Dokumentární, reportážní a investigativní fotografie
• Portrétní a skupinová fotografie
• Zátiší a produktová fotografie
• Vernakulární (amatérská a komerční) fotografie
• Fotografie a tisk
• Vystavování a instalace fotografií
• Fotografie a sociální média
• Historické a alternativní fotografické techniky
• Post-fotografické techniky a nová média

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent bakalářského programu je schopen pracovat jako produktový fotograf, umělecký fotograf, obrazový editor, freelancer v oboru, může najít uplatnění ve všech platformách, které se zabývají produkcí a postprodukcí technického obrazu. Je schopen pracovat v týmu a má hluboké základy jak v technických oborech související s pořizováním a úpravou fotografie, tak v souvisejících oborech nových médií a grafického designu, tak i v oblastech teorie a historie vizuálního umění. Je připraven vést základní fotografické kurzy. Je připraven na studium navazujícího magisterského studia především ve SP FAMU – Fotografie, ale i v oborech navazujících na fotografii technický obrazem, digitálními technologiemi či obecněji v novomediálních ateliérech především VŠUP a AVU.