Fotografie (B0211A310017)

Cíle studia ve studijním programu

Hlavní cíle bakalářského studia fotografie jsou následující:

Poskytnout studentům komplexní teoretické a praktické znalosti o vývoji současné fotografie a výtvarného umění

Poskytnout studentům technické a technologické dovednosti, které lze uplatnit v různých fotografických žánrech

Vytvořit prostor pro zkoumání a rozvoj fotografických procesů a podpořit experimentování a jedinečné autorské přístupy

Vytvořit prostor, kde mohou studenti prezentovat, reflektovat a obhajovat svou práci před publikem na společenských a kulturních akcích

Připravit studenty na práci v oboru fotografie a výtvarného umění

Podporovat a rozvíjet profesní dovednosti studentů

Připravit studenty na SZZ a navazující magisterské studium v oblasti fotografie a vizuálního umění.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářského studijního programu fotografie je koncepčně orientovaný tvůrce s pevnými základy v oblasti současné fotografické a vizuální praxe. Jeho profesní profil je formován dlouhodobým rozvojem v ateliéru, kritickou reflexí a realizací originálních uměleckých a užitých projektů. Absolvent chápe fotografii jako flexibilní a vyvíjející se médium působící v uměleckých, dokumentárních, užitých i mezioborových kontextech.

Absolvent disponuje integrovanou technickou a technologickou gramotností v analogovém i digitálním prostředí a je schopen vědomě vybírat, kombinovat a přizpůsobovat fotografické, postfotografické a softwarové nástroje v souvislosti s konkrétním konceptem, kontextem a způsobem prezentace. Jeho práce vychází ze znalostí historie a teorie fotografie a vizuální kultury a orientuje se na aktuální umělecký, kulturní a technologický vývoj.

Odborné znalosti

Absolventi následujícího studijního programu:

• rozumějí klíčovým pojmům, terminologii a kontextům fotografie a souvisejících vizuálních praktik

• jsou obeznámeni s fotografickými postupy a metodami tvorby v analogovém i digitálním prostředí, včetně historicky podložených i současných přístupů

• ovládají integrované technické a technologické znalosti relevantní pro fotografickou a postfotografickou praxi, včetně digitálních nástrojů a softwarových pracovních postupů

• jsou schopni kriticky sledovat a reflektovat současné trendy ve výtvarném umění, fotografii a mediální kultuře

• jsou schopni kriticky reflektovat svou vlastní práci a zasadit ji do historického, teoretického a současného uměleckého kontextu

• jsou obeznámeni s profesionálními způsoby prezentace, dokumentace a kontextualizace fotografické a vizuální tvorby

Odborné dovednosti

Absolventi studijního programu jsou schopni:

• vyvíjet a realizovat fotografické a vizuální projekty od počátečního konceptu přes produkci až po finální prezentaci, včetně postprodukce a archivace

• používat fotografické a postfotografické metody v souvislosti s koncepčními, kontextuálními a materiálními požadavky projektu, nikoli jako izolovaná cvičení založená na žánru

• vytvářet originální autorské projekty, které mohou zahrnovat nové technologie, softwarové nástroje a intermediální přístupy, včetně nových médií

• realizovat práci, která prokazuje informované a účelné využití historicky zakotvených i současných fotografických procesů v rámci jejich praxe

.- mají zkušenosti s grafickým využitím fotografie, dokumentací, předtiskovou přípravou a editací

• efektivně využívat současné digitální aplikace a softwarové pracovní postupy na podporu vývoje a prezentace své práce

• mít zkušenosti s plánováním, realizací a prezentací společných nebo samostatných výstav a veřejných výstupů

• připravit umělecké knihy, katalogy a profesionální portfolio vhodné pro různé kontexty prezentace

• pracovat samostatně nebo ve spolupráci na uměleckých a aplikovaných fotografických zakázkách, účastnit se interdisciplinárních týmů a připravovat profesionální fotografické a digitální prezentace

Obecné způsobilosti

Absolventi studijního programu:

• jsou připraveni na profesionální uměleckou a aplikovanou praxi v oblasti fotografie a souvisejících vizuálních oborů v souladu se svým individuálním zaměřením a profilem

• jsou schopni průběžně rozvíjet své znalosti a dovednosti v oblasti vizuální kultury a fotografické praxe

• jsou schopni pracovat samostatně i v týmu, včetně mediálních a mezioborových týmů, a podílet se na dokumentaci a realizaci fotografických a vizuálních publikací

• aktivně se zapojují do současných kulturních a uměleckých kontextů

• schopni prezentovat a sdělovat své umělecké záměry na celé řadě profesionálních a veřejných platforem

• jsou připraveni na další studium fotografie, výtvarného umění nebo souvisejících oborů

• jsou schopni zapojit se do širších tematických a interdisciplinárních projektů v rámci své oblasti zájmu

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A-E (F = nevyhověl), ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán se skládá z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a volitelných předmětů. Klíčovou součástí studia jsou ateliéry.

Studijní plán bakalářského programu v oboru fotografie je koncipován podle vzdělávacího modelu zaměřeného na ateliérovou výuku a projektovou práci. Klíčovou profilující složkou kurikula jsou ateliérové předměty, v jejichž rámci studenti rozvíjejí svou autorskou tvorbu prostřednictvím dlouhodobých úkolů, individuálních konzultací a kolektivních kritických hodnocení.

Odborné a teoretické předměty jsou strukturovány jako integrované základy, které podporují ateliérovou praxi a jsou propojeny napříč jednotlivými semestry. Učební plán klade důraz na vztah mezi konceptem, médiem a formou prezentace, včetně dokumentace, výstavní praxe a využití digitálních nástrojů a softwarových pracovních postupů.

Organizace a rozdělení kreditů odráží proměnlivou studijní a tvůrčí zátěž v průběhu akademického roku, zejména ve vztahu k realizaci a veřejné prezentaci uměleckých a projektových výstupů.

Ve všech semestrech studující absolvují jeden z paralelních ateliérů (klasické fotografie, imaginativní fotografie, dokumentárních strategií, nové estetiky či intermédií) a mohou ateliér každý semestr změnit. Na ateliéry navazují v každém semestru klauzurní zkoušky. Přednášky hostů absolvují studující také ve všech semestrech studia. Vedle toho:

První ročník zahrnuje výuku v oblastech základů fotografie, dějin a teorie fotografie, dějin umění, optiky či odborné angličtiny a celofakultní Praktika FAMU. Druhý ročník je zaměřen primárně na výuku v oblastech současné fotografie a umění, základů software, studiové fotografie a přípravu portfolia. Třetí ročník se vedle výuky 3D grafiky soustředí na práci na absolventském výkonu a písemné bakalářské práci.

Kromě těchto povinných předmětů musí studenti absolvovat povinné volitelné předměty (obvykle 1 za semestr) organizované katedrou, zaměřené na konkrétní umělecké a technické dovednosti a přístupy (např. fotokniha, videoesej, sítotisk, krajinářská fotografie, divadelní fotografie…).

Volitelné předměty se obvykle absolvují na jiných katedrách FAMU a AMU a prostřednictvím ad hoc modulů.

Stručný popis jednotlivých ateliérů (bakalářské studium):

• Ateliér klasické fotografie se zaměřuje na rozvíjení reflexivního chápání fotografických procesů a metodologií, přičemž klade důraz na analogovou fotografii a její historické i nestandardní postupy. Studenti jsou vedeni k tomu, aby s materiálními procesy pracovali spíše jako se základem pro experimentování a rozvíjení vlastních autorských přístupů než jako s cílem samým o sobě.

• Ateliér dokumentární fotografie pojednává o fotografii jako o nástroji pro zkoumání a reflexi současných sociálních, kulturních a politických realit. Ateliér zkoumá širokou škálu dokumentárních strategií a přístupů, přičemž klade důraz na kritické myšlení, etické povědomí a vyjádření osobních pohledů na aktuální témata.

• Ateliér imaginativní fotografie se soustředí na zkoumání fotografické formy a vyprávění, přičemž kombinuje práci v ateliéru a v exteriéru s experimentálními přístupy. Důležitou součástí programu studia je vývoj ucelených projektů a pozornost věnovaná způsobům prezentace a vizuálnímu vyprávění, včetně práce s fotografickými sériemi a publikacemi.

• Studio Intermedia zkoumá fotografii a technický obraz ve vztahu k jiným médiím vizuálního umění. Studio se zaměřuje na interdisciplinární přístupy, práci napříč médii a mezi nimi a zkoumá měnící se roli fotografie v rámci současné umělecké praxe.

• Ateliér nové estetiky se zaměřuje na nové trendy, témata a jevy v současné fotografii a nových médiích. Ateliér zkoumá nové způsoby zobrazení, interpretace a autorské strategie a povzbuzuje studenty ke kritickému zamyšlení nad aktuálním vývojem v oblasti estetiky, technologií a kultury.

Každé studio si vytváří vlastní program a vytváří prostor pro individuální i kolektivní práci, reflexi a konzultace. Činnost studia obvykle zahrnuje společné i individuální kritiky, pozvané hosty, návštěvy výstav a institucí a účast na projektech, výstavách a veřejných prezentacích.

Požadavky na semestrální projekty odpovídají studijní úrovni studenta. Po skončení každého semestru mohou studenti na základě vývoje své práce a po konzultaci s vedoucími studia změnit studio.

Celková struktura studijního programu přibližně odpovídá tomuto modelu:

30 % odborné a technické základy

40 % tvorba originálních prací v ateliérech a dílnách

30 % kurzy dějin a teorie výtvarného umění

Obecné informace o přijímacím řízení

Přijímací řízení se skládá ze dvou kol. V prvním kole uchazeči předloží portfolio a jejich talentové předpoklady jsou posuzovány bez jejich přítomnosti na dvouúrovňové bázi (splnil/nesplnil). Druhé kolo se skládá z 1) koncepčního úkolu, 2) fotografického úkolu a 3) pohovoru s přijímací komisí. Talentová způsobilost, tvůrčí ambice, motivace a vhodnost pro studium na bakalářské úrovni se posuzují bodovým hodnocením bodů 1), 2) a 3); uchazeči, kteří dosáhnou minimální celkové hranice, budou doporučeni děkanovi FAMU k přijetí do programu.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského magisterského programu Fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do navazujícího studijního programu Fotografie nebo na jiné obory fotografie a vizuálního umění (VŠUP, AVU apod.).

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon
2. Písemná práce

Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba absolventského výkonu (váže se k předmětům Ateliéry KF 1-6, Klauzurní zkouška 1–6, Základy fotografie 1–2, Základy software 1–2, Portfolio, Bakalářský projekt 1–2)

1. Obhajoba písemné bakalářské práce

(váže se k předmětům: Bakalářská práce 1–2, Dějiny a teorie fotografie 1–2, Současná fotografie a umění 1–2)

1. Zkouška z teorie, historie a technik fotografie (navazující na předměty Základy fotografie 1–2, Dějiny a teorie fotografie 1–2, Současná fotografie a umění 1–2).

Při zkoušce se losuje jedna otázka/téma. Student má 30 minut na samostatnou přípravu, během níž připraví ucelenou prezentaci ve formě desetiminutové přednášky na vylosované téma. Po prezentaci následují doplňující otázky zasedající komise. Prezentace nemusí téma systematicky vyčerpat; studenti by měli představit svůj přístup k tématu a kombinovat technické a historiografické údaje s teoretickým názorem. Je vhodné vybrat několik konkrétních příkladů (techniky, umělci, teoretici, díla, texty…), na nichž studenti přesvědčivě demonstrují svůj postoj a pochopení dané problematiky. Témata jsou:

1. Architektonická (exteriérová a interiérová) fotografie
2. Krajinářská a environmentální fotografie
3. Dokumentární, reportážní a investigativní fotografie
4. Portrétní a skupinová fotografie
5. Zátiší a produktová fotografie
6. Vědecká fotografie a vizualizace
7. Amatérská fotografie a sociální média
8. Historické a alternativní fotografické techniky
9. Postfotografické techniky a nová média
10. Média šíření a sdílení fotografie

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Díky systematické péči a pozornosti věnované talentu studenta je absolvent uměleckou osobností nebo profesionálem s pevnými vzdělávacími základy a dovednostmi nezbytnými pro další tvůrčí rozvoj. Absolvent je připraven pracovat jako nezávislý fotograf, dokumentarista, fotograf ve filmovém štábu, produktový fotograf, fotoeditor v online a/nebo tištěných médiích nebo v nakladatelstvích. Je schopen vést kurzy fotografie nebo vzdělávací workshopy. Je také připraven pokračovat ve studiu fotografie a výtvarného umění.