Dokumentární tvorba (N0211A310018)

Katedra dokumentární tvorby je pedagogické pracoviště zajišťující a koordinující teoretické i praktické předměty v oblasti non-fiction kinematografie. Zároveň KDT vyučuje studijní program Dokumentární tvorba bakalářského i navazujícího magisterského stupně. Studium je založeno stejnou měrou na teoretických i praktických předmětech.

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra dokumentární tvorby

Garant studijního programu

Martin MAREČEK

Cíle studia ve studijním programu

Cílem studia navazujícího magisterského bakalářského programu Dokumentární tvorba uskutečňovaného na Filmové fakultě AMU je formovat kreativní a angažovanou osobnost, filmaře schopného audiovizuálně se vyjadřovat v duchu tradic českého a světového dokumentárního filmu a svým autorským přístupem je dále rozvíjet a proměňovat.

Studium programu Dokumentární tvorba je založeno na trvale revidovaném průzkumu vztahu mezi uměleckými postupy a tvůrčí angažovaností vzhledem k osobním, odborným a společenským tématům. Podstatou dokumentární kinematografie není vymezování hranic vůči hranému filmu, neboť ty jsou volné a prostupné, ale analýza dokumentárního záznamu reality prostřednictvím široké škály filmových postupů a metod.

Obsah vzdělávání je zaměřen na získání veškerých potřebných teoretických i praktických dovedností spojených s činností režiséra-dokumentaristy ve všech stupních procesu vytváření autorského audiovizuálního díla. Kurikulum programu tvoří tři základní pilíře – soubor oborových přednášek a seminářů, které vedou studenta k analýze a porozumění problematice dokumentární a non-fiction tvorby, sada praktických cvičení, kde si student ověří a dále rozvíjí teoreticky získané znalosti, dovednosti a způsobilosti v praxi, a konečně soubor přednášek a seminářů, které studentovi umožní vzdělat se v dějinách a teoriích umění a společenských věd a osvojit si pokročilou úroveň anglického jazyka pro odborné účely.

Cílem je jak tvůrčí rozvíjení talentu studentů, s důrazem na schopnost autorské tvorby, tak rozvoj vědomostí a znalostí, jež jim umožní vlastní autorské záměry realizovat, tedy převádět z formy verbální do formy dramatické a obrazové. Důraz je zde kladen na úzkou vzájemnou komunikační vazbu studentů a pedagoga-vedoucího dílny i studentů-účastníků dílny navzájem a zároveň na kolektivní spolupráci studentů všech profesí ve štábu při realizaci společných praktických cvičení.

Teoretická část – výuka teorie a historie filmu a audiovizuálních médií – na praktickou část v mnoha bodech navazuje a slouží k tomu, aby byl absolvent schopen porozumět základním trendům v kinematografii, ať už minulým či současným, a dokázal svou vlastní autorskou tvorbu vnímat v jejich kontextu. Teoretické předměty jsou tak prostředkem k tomu, aby se z absolventů stali sebevědomí autoři, s rozvinutým kritickým myšlením umožňujícím jim chápat audiovizuální tvorbu ve všech jejích souvislostech uměleckých, historických i společensko-kulturních.

Studenti se v průběhu studia seznamují rovněž s metodologií vědecké činnosti v oblasti filmové historie a teorie a odborného psaní, směřující k autorství teoretické diplomové práce.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent dvouletého navazujícího magisterského programu Dokumentární tvorba ovládá rozsáhlé profesní znalosti a dovednosti jednotlivých filmových oborů, které je schopen uplatnit při realizaci své scelující tvůrčí vize. Je komplexně vzdělanou osobností s vlastním autorským a občanským názorem, jež je schopna prosadit jej originální uměleckou formou. Absolvent získal široké spektrum teoretických znalostí v oblasti audiovize. Osvojil si odborné, kreativní a technické znalosti a dovednosti pro samostatnou režijní tvorbu v oblasti filmu a televize. Při práci je schopen samostatně řídit tým svých spolupracovníků z dalších oborů realizace filmového díla, komunikovat prakticky se souvisejícími technickými a pracovními obory a rozumět náplni jejich práce. Absolvent je obeznámen s širokým okruhem pojmů a faktů historie a teorie kinematografie od počátku do současnosti, chápe souvislosti mezi jednotlivými obdobími a tendencemi v realizaci audiovizuálních děl i v myšlení o nich, uvědomuje si odlišnosti mezi nimi a je schopen zařadit svoji vlastní tvorbu do jejich kontextu. Díky systematické péči, které se dostávalo jeho talentu, je absolvent programu Dokumentární tvorba rozvinutou uměleckou osobností s pevným vzdělanostním a etickým základem.

Studijní plán oboru je prostřednictvím dané struktury a obsahové i metodologické návaznosti předmětů postaven na třech pilířích (viz cíle studia), které se promítají do profilu absolventa a zejména výsledků učení. Výsledky učení formulované na úrovni jednotlivých předmětů představují konkrétní a v daném předmětu ověřitelné znalosti a dovednosti; na úrovni studijního programu nejde o souhrn těchto výsledků, nýbrž o syntézu získaných znalostí a dovedností, k nimž přistupují průběžně rozvíjené osobnostní a obecné způsobilosti odpovídající typu daného programu i zralosti absolventa.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

●je všestranně vzdělaný, má hluboké znalosti v oblasti společenských věd a široký přehled v dalších oblastech umění

●má hluboké znalosti v oblasti teorie a dějin kinematografie a audiovizuálních umění

●má pokročilé znalosti audiovizuálních technik a technologií

●má široké znalosti a hluboké porozumění předmětu a rozsahu Dokumentární tvorby – umí se vyjadřovat mnoha žánrovými styly (od reportáže, portrétu, deníku, ankety, fejetonu, střihového filmu, časosběru, věd-popu, reklamy, tv publicistiky, sociologického filmu, cestopisu, filmové poezii až k eseji)

●prohloubil si odborné, kreativní a technické znalosti a dovednosti pro samostatnou režijní tvorbu v oblasti filmu, televize i rozhlasu

●disponuje výbavou pro působení ve sféře filmové a televizní žurnalistiky, vlastní filmové tvorby i pedagogiky

●má hluboké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a tvůrčím metodám Dokumentární tvorby odpovídající soudobému stavu poznání v oboru

●rozumí možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a tvůrčích metod Dokumentární tvorby v praxi

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

●je schopen vybrat téma vhodné pro dokumentární film, žánrově ho uchopit i najít klíč k jeho provedení

●rozumí jednotlivým fázím vývoje scénáře, dokáže je odlišovat a vytvářet (námět, explikace, anotace, treatment, synopse a scénosled)

●je schopen samostatně pracovat s kamerou, se zvukem, stejně jako ve střižně

●je schopen samostatné režijní, scenáristické i produkční práce v profesionálních podmínkách

●zdokonalil svoji prezentační dovednost

●rozumí grantové problematice a je schopen se do ní aktivně zapojit

●nadále rozvíjí kreativitu a řemeslnou dovednost, kterou získal při praktické realizaci na samostatných autorských projektech (praktická cvičení – filmová báseň a absolventský film)

●s využitím odborných znalostí a s použitím vybraných teorií, konceptů a metod umí samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém v Dokumentární tvorbě

●umí použít některé z pokročilejších výzkumných postupů v Dokumentární tvorbě způsobem umožňujícím získávat nové původní informace

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

●je schopen se samostatně a odpovědně rozhodovat v nových nebo měnících se souvislostech nebo v zásadně se vyvíjejícím prostředí s přihlédnutím k širším společenským důsledkům rozhodování

●je schopen dle vyvíjejících se souvislostí a dostupných zdrojů vymezit zadání filmovému štábu pro odborné/umělecké činnosti, koordinovat je a nést konečnou odpovědnost za jejich výsledky

●umí samostatně řešit etický problém

●umí srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i širší veřejnosti vlastní odborné i umělecké názory

●umí srozumitelně shrnout názory ostatních členů týmu

●umí jednat v rámci svých odborných znalostí, dovedností a způsobilostí v alespoň jednom cizím jazyce (AJ)

●je připraven plánovat, podporovat a řídit s využitím teoretických poznatků Dokumentární tvorby získávání dalších odborných znalostí, dovedností a způsobilostí ostatních členů filmového štábu

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán navazujícího magisterského programu Dokumentární tvorba obsahuje kromě 41 povinných předmětů (102 ECTS) i skupiny povinně volitelných předmětů B (mimo profilující základ) bez vazby na ročník studia. Předměty dále rozvíjejí znalosti, dovednosti a způsobilosti studentů získané v rámci povinných předmětů:

• Moduly a hostující dílny KDT – skupina povinně volitelných předmětů typu B z oblasti aktuální dokumentární filmové praxe, teorie a historie, student musí získat minimálně 4 kredity za studium. Pro názornost jsme do spisu zařadili pouze 7 ukázkových předmětů: Jeden svět 2022 – Cesty svobody (303MJSCS); Český amatérský film – kulturní fenomén (303MCAF); Dok.incubator zblízka (303MDOKI); Na vlastní kůži – etika v dokumentárním filmu (303MDOET); Procházka East Doc Platformou 2022 (303MEDP);

Festival MFDF Ji.hlava (303MJIH); Hostující dílna: Apolena Rychlíková (303HDAR).

• Dějiny a teorie umění, společenské vědy – skupina povinně volitelných předmětů typu B z oblasti základů dějin a teorií audiovize, výtvarného umění, architektury, hudby, literatury, divadla, psychologie, kritiky, stylistiky a filozofie, student musí získat minimálně 4 kredity za studium z 33 předmětů.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: student si vybírá volitelné předměty minimálně v hodnotě 10 kreditů za studium z nabídky všech programů FAMU (např. Gramatika filmového jazyka 1-2, Kamera - oko, Praktická dramaturgie 1-2, Produkce virtuální reality, Základy elektroakustického zvuku, Vývoj a dramaturgie TV forem, Televizní technika a technologie, Právo 1-3, Programování a obchod, Konzultační dílna KSS 1-2) a z volitelné nabídky KDT (např. Konzultační dílna KDT 1-2, Pedagogická asistence KDT, Radiodokument, Workshop na festivalu CPH:DOX).

Specializace: není

Obecné informace o přijímacím řízení

Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro program Dokumentární tvorba jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu do navazujícího magisterského studijního programu FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na úřední desce FAMU – viz odkaz https://www.famu.cz/cs/uchazeci/magisterske-studijni-programy/

Oborová přijímací komise hodnotí talentové a znalostní předpoklady uchazeče/čky. Nejvyšší váhu mají talentové předpoklady, dále schopnost ke kritickému myšlení a zaujetí vlastního stanoviska. Podmínky přijímacího řízení jsou zveřejněny na http://kdt.famu.cz/prijimaci-rizeni/

Předpoklady ke studiu:

Uchazeč/ka dokáže zformulovat své důvody ke studiu filmové školy na Katedře dokumentární tvorby, dále svá očekávání od studia FAMU a případné vlastní tvůrčí dráhy. V průběhu přijímacího řízení přijímací komise ověřuje předpoklady ke studiu programu Dokumentární tvorba:

● všeobecné vzdělání

● soustavný zájem o kinematografii a audiovizuální kulturu a orientace v těchto odvětvích

● přehled o aktuální společenské problematice

● vztah k jiným oborům vědění (matematika, filozofie, historie, přírodní a společenské vědy)

● schopnost samostatně myslet a utvářet si vlastní stanoviska-schopnost analyzovat a strukturovaně formulovat téma filmu

● schopnost vizualizace vyprávění

● organizační zdatnost

● sociální inteligence

● fotografická a technická způsobilost (ovládání zvukového rekordéru, kamery, fotoaparátu, práce s PC)

● schopnost sebereflexe

● schopnost pohotově a osobitě reagovat na vývoj situace, jejíž je uchazeč/ka součástí

● schopnost uchazeče/čky pracovat v psychicky zátěžové situaci

Povinné práce k přijímacímu řízení:

A) Uchazeči, kteří absolvovali bakalářské studium jakéhokoliv oboru FAMU, předkládají tyto práce:

1. Kolekce domácích prací – Bakalářská teoretická práce (minimálně 20 stran)

2. Bakalářský film (doporučená délka 20 minut)

3. Projekt magisterského studia – v rozsahu 3 stran by měl obsahovat:

a/ zamýšlené téma teoretické diplomové práce

b/ námět a krátká explikace k absolventskému filmu

c/ výběr specializovaných přednášek a seminářů z nabídky FAMU, které vám umožní prohloubit konkrétní znalosti a dovednosti nad úroveň dosaženou během bakalářského studia

d/ představu o individuální doplňkové formě studia (např. typ tuzemské či zahraniční stáže, účast na grantových nebo vědeckých projektech, cílená rešerše jako východisko pro natočení svého filmu aj.)

B) Uchazeči, kteří absolvovali bakalářské studium ostatních fakult AMU či příbuzných audiovizuálních oborů jiných VŠ z České republiky či ze zahraničí, předkládají tyto práce:

  1. Kolekce domácích prací:

a) Životopis uchazeče/ky a portrét uchazeče/ky (pro jednodušší orientaci zkušební komise požaduje jeden standardní fotografický portrét uchazeče/ky 13x18cm – přidejte k prvnímu z pěti vytištěných životopisů).

b) Seznam 5 literárních a 5 filmových titulů, 1 divadelní, 1 výtvarný a 1 hudební počin, které považujete z hlediska Vašeho současného vývoje za podstatné a k nimž se případně chcete hlouběji vrátit u přijímacího pohovoru.

c) Dva náměty na dokumentární film (v celkovém rozsahu nejvýše čtyř normostran):

– námět s tématem osobního charakteru, které uchazeč považuje za významné;

– námět s tématem společenského (politicko-sociálního) charakteru, které uchazeč/ka považuje za významné.

V hlavičce námětu uveďte pracovní název filmu a předpokládanou minutáž. Náměty by měly obsahovat stručné zdůvodnění volby a charakteristiku tématu, popis místa a hlavních aktérů, naznačenou strukturu vyprávění (vývoj situace, souslednost akcí), i objasnění hypotetické metodiky vizuálního způsobu natáčení (např. páteří filmu bude časosběrný návrat ke statickému záběru daného místa v průběhu celého roku, kde bude patrný ten a ten vývoj).

d) Volná práce – předložte jednu ze svých autorských prací, může to být například esej, báseň, povídka, kritika, recenze, výtvarný či hudební projev, happening nebo volná herecká kreace.

  1. Filmové dílo – autorské filmové dílo na úrovni bakalářského filmu studenta 3. ročníku KDT na FLASH DISKU (doporučená délka 20 minut).
  2. Projekt magisterského studia – v rozsahu 3 stran by měl obsahovat:

a/ zamýšlené téma teoretické diplomové práce

b/ námět a krátká explikace k absolventskému filmu

c/ výběr specializovaných přednášek a seminářů z nabídky FAMU, které Vám umožní prohloubit konkrétní znalosti a dovednosti nad úroveň dosaženou během bakalářského studia d/ představu o individuální doplňkové formě studia (např. typ tuzemské či zahraniční stáže, účast na grantových nebo vědeckých projektech, cílená rešerše jako východisko pro natočení svého filmu aj.)

Průběh přijímacího řízení:

První kolo – přijímací komise posoudí kvalitu zaslaných domácích prací a ti, kdo nevyhoví, budou včas písemně informováni; ostatní automaticky postoupí do druhého kola a bez písemného či jakéhokoli jiného vyzvání k účasti ve druhém kole přijímacího řízení.

V prvním kole přijímací komise ověřuje tyto předpoklady uchazeče ke studiu:

Ve druhém kole přijímací komise během ústního pohovoru ověřuje kromě témat a zpracování předložených prací tyto předpoklady uchazeče ke studiu:

Hodnocení a postupy do dalších kol:

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče/ky ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí, které se stanovuje každý rok.

FAMU každoročně stanovuje nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních programech. Počet uchazečů přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, budou do studia přijati uchazeči do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších. Do studijního programu Dokumentární tvorba se přijímá zpravidla 5 uchazečů.

Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia navazujícího magisterského programu Dokumentární tvorba.

Návaznost na další typy studijních programů

Ke studiu navazujícího magisterského programu „Dokumentární tvorba“ se mohou hlásit uchazeči, kteří absolvovali bakalářské studium jakéhokoliv programu F/AMU či příbuzných audiovizuálních programů v ČR či zahraničí.

Absolventi navazujícího magisterského programu „Dokumentární tvorba“ se mohou dále hlásit ke studiu doktorského programu „Filmové, televizní a fotografické umění a nová média“ na FAMU či na jiných uměleckých školách v ČR či zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1) absolventský umělecký výkon – Autorský absolventský film

2) písemná práce – Magisterská teoretická práce

Státní závěrečná zkouška

1) obhajoba absolventského uměleckého výkonu – Autorského absolventského filmu; příprava probíhá v těchto předmětech profilujícího základu:

a. Realizační dílna 5

b. Realizační dílna 6

c. Realizační dílna 7

d. Realizační dílna 8

e. Klauzurní zkouška 4

f. Klauzurní zkouška 5

2) obhajoba písemné práce – Magisterská teoretická práce; příprava probíhá v těchto předmětech ZT:

a. Seminář k magisterské teoretické práci 1

b. Seminář k magisterské teoretické práci 2

3) teoretická ústní zkouška Dokumentární film – historicko-teoretická východiska; příprava probíhá v těchto předmětech ZT:

a. Dokumentární film – reflexe a metody 1

b. Dokumentární film – reflexe a metody 2

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky Dokumentární film – historicko-teoretická východiska:

  1. Čtveřice zakladatelských osobností

Vyjmenujte čtyři klíčové osobnosti, které – viděno s odstupem – konstituovaly rámce vývoje dokumentární kinematografie. Estetické principy a rozdíly, institucionální kontext – srovnávací otázka.

  1. Robert Flaherty v USA a v Evropě a narativní dokument v USA

Východiska, témata a metody interpretace reality.

  1. Dziga Vertov a další montážníci

Východiska, témata a metody interpretace reality + základy institucionální existence dokumentu ve východním bloku.

  1. Joris Ivens od avantgardy a poetického k politickému filmu

Východiska, témata a metody interpretace reality.

  1. John Grierson a konstituce modelů dokumentární produkce v anglosaském světě

Základy institucionální existence dokumentu v kontextu Západu.

  1. Šestice modů dokumentárního filmu (B. Nichols) a jejich asociace s klíčovými hnutími v historii oboru

Charakterizujte mody dokumentárního filmu podle Billa Nicholse a vztáhněte alespoň dva z nich k významným hnutím klasické filmové historiografie – příklad: observační modus ve vztahu k direct cinema.

  1. Vývoj technologií a s ním spojené zlomy v oblasti dokumentárního filmu

Charakterizujte vztah výrobního procesu a technologií natáčení a prezentace filmu ve vztahu k potřebám rozvoje dokumentárního filmu a uveďte klíčové historické příklady posunů hranic v této oblasti.

  1. Dokumentární film a metodologie poznání

Úvahová otázka zaměřená na reflexi vztahů inspirace tvůrčích přístupů vědeckými metodami. Nejde tedy nutně o reflexi tzv. vědeckého filmu, který výkladovým způsobem reflektuje různá vědecká témata, ale spíše o úvahu nad vztahem vývoje tvůrčích přístupů inspirovaných společenskými vědami – příklad: vztah filmů Jeana Rouche a etnografie / antropologie.

  1. Dokumentární film a postupy fikce

Úvahová otázka zaměřená na reflexi souvislostí a rozdílů mezi dokumentární a fikční reprezentací reality – příklad: souvislost a limity observačního dokumentu s narativními postupy tzv. hraného filmu.

  1. Teorie a dokumentární film

Klíčové práce filmové teorie, které se zabývaly různými aspekty kinematografie, zaměřovaly svoji pozornost z různých důvodů nejčastěji na oblast a příklady z filmové fikce. Zaměřte se na charakteristiku klíčových textů (i současných edic, médií i on-line zdrojů) reflektujících oblast dokumentární filmu.

4) teoretická ústní zkouška Dokumentární film – reflexe a metody současné praxe; příprava probíhá v těchto předmětech ZT:

a. Dokumentární film – reflexe a metody 1

b. Dokumentární film – reflexe a metody 2

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky Dokumentární film – reflexe a metody současné praxe:

  1. Současný dokumentární film – aktualizace subžánrů v současné audiovizi

Charakterizujte distribuční okruhy dokumentární tvorby v současné audiovizi (od televize po festivaly), charakterizujte základní specifika a rozdíly z autorsko-žánrového hlediska, tematických a stylistických akcentů.

  1. Geneze a modality dokumentárních filmových festivalů v ČR

Charakterizujte vývoj a typologii těch klíčových festivalů v našem teritoriu, které se zaměřují na dokumentární film. Ze jmenovaných budete vyzváni k bližšímu fokusu na jeden z nich.

  1. Geneze a modality dokumentárních filmových festivalů ve světě

Charakterizujte vývoj a typologii těch klíčových festivalů zejména v Evropě a USA, které se zaměřují na dokumentární film. Ze jmenovaných budete vyzváni k bližšímu fokusu na jeden z nich.

  1. Geneze a modality „pitchingů“ a „work in progress“ fór v ČR a Evropě

V posledních dekádách se vlivem pokračující internacionalizace filmové tvorby a rostoucí role industry sekcí festivalů nebo i samostatných trhů ustálila praxe prezentací filmových projektů v různých fázích – od námětu až po rozpracované dílo. Charakterizujte vývoj této praxe na evropském kontinentu a uveďte významné příklady center této praxe, jejich zaměření (tematické okruhy, preferované filmy – televizní trh, autorsky orientovaná akce apod.).

  1. Geneze a agendy autorských a profesních organizací a kolektivních správců autorských práv v ČR

Výkon autorské profese v našem teritoriu je zpravidla spojen s volným povoláním. To představuje v některých oblastech oslabení pozice jednotlivce vůči institucím nebo státu, které je vyvažováno existencí profesních organizací nebo kolektivních správců práv. Uveďte klíčové příklady takových organizací ze současné praxe a reflektujte jejich hlavní agendy.

  1. Vývoj nezávislého projektu či formátu v současném televizním prostředí v ČR

V oblasti dokumentu jsou nejčastějšími způsoby realizace filmů jejich produkce v rámci televize veřejné služby, ve spolupráci autora a nezávislé produkce či kombinací z nich. Reflektujte různé postupy a fáze konstituce a vývoje dokumentárního projektu v současné praxi, jejich parametry, výhody a nevýhody.

  1. Crowdfunding a intervenční způsoby financování a propagace dokumentárního projektu

Jednou z autorsky nejsvobodnějších forem financování dokumentárního filmu nebo jeho distribuce je tzv. crowdfunding. Je vhodný zejména pro filmy s tématy, která rezonují širší společností nebo tvoří agendy dalších organizací mimo audiovizi, které může synergicky spojovat a mobilizovat zájem publika o téma i film. Reflektujte postupy, úskalí i příklady nejvyužívanějších nástrojů v této oblasti u nás i na mezinárodním poli.

  1. Modely veřejných podpor v evropském prostoru (typologie, podmínky, příprava)

V poválečné Evropě se od 50. let ustálila akceptace filmu jako umění. V oblasti dokumentární tvorby se nad rámec estetických hodnot akcentovala i společenská prospěšnost díky reflexi témat a společenských fenoménů, často nepochopitelných s takovou intenzitou jiným způsobem. V souvislosti s tímto uznáním se ve většině evropských zemí rozvíjely způsoby veřejné podpory filmu, selektivně zaměřené na intenzivní umělecká i tematická hlediska. Reflektujte stav této praxe v současnosti jak v našem teritoriu, tak na vybraných příkladech i v zahraničí.

  1. Nové technologie a spekulativní možnosti rozvoje tvorby a jejího šíření (imerzivní formy všeho typu – VR, Interaktivní dokumenty, performativní obraz)

Vývoj nových technologií zaměřených na tzv. imerzivní prožitek reality zasahuje i oblast dokumentární tvorby. Charakterizujte technologický i tvůrčí proces tohoto přístupu a uveďte relevantní příklady.

  1. Pedagogika audiovize na nižších typech škol

Řada absolventů filmových škol se v posledních dekádách zapojuje do rozvíjející se výuky audiovize na nižších typech škol. Ta se odehrává buď v kontextu tzv. mediální výchovy / mediální gramotnosti, která více akcentuje kritické myšlení a interpretaci, nebo tzv. filmové výchovy, která více akcentuje vlastní tvorbu. Reflektujte pole praxe z tohoto hlediska, genezi a stav jednotlivých příkladů v České republice.

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent dvouletého navazujícího magisterského programu Dokumentární tvorba nachází široké uplatnění zejména jako autor středometrážních a sériových formátů v televizní publicistice, ve všech obvyklých filmových a televizních formátech dokumentárního žánru, ale i ve středometrážní a celovečerní hrané filmové či televizní tvorbě. Může se uplatnit nejen jako samostatný tvůrce na poli filmu, televize i rozhlasu, ale také jako dramaturg, programově-koncepční pracovník v nejrůznějších audiovizuálních institucích nebo na poli filmové a televizní pedagogiky, případně na vyšších pozicích technických a producentských pracovníků, pro jejichž výkon je připraven díky všestranně zaměřeným komponentům studijního plánu programu Dokumentární tvorba.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
17. 6. 2022 17. 6. 2032

Studijní plány programu