Hudební teorie (P0215D310014)
Typ programu | Forma studia | Profil programu | Standardní doba studia | Jazyk výuky | Katedra |
---|---|---|---|---|---|
doktorský | prezenční kombinované |
3 roky | česky | Katedra hudební teorie |
Garant studijního programu
Členové oborové rady
Jan BAŤA, Josef FULKA, Jaromír HAVLÍK, Slavomír HOŘÍNKA, Iva OPLIŠTILOVÁ, Miroslav PUDLÁK, Lubomír SPURNÝ
Školitelé
Jan BAŤA, Josef FULKA, Jaromír HAVLÍK, Miloš HONS, Slavomír HOŘÍNKA, Iva OPLIŠTILOVÁ, Miroslav PUDLÁK, Tomáš REINDL, Lubomír SPURNÝ
Cíle studia ve studijním programu
Základem je prohloubení znalosti historických i současných výzkumných metod jak v oblasti hudební teorie, tak i v příbuzných oblastech výzkumu uměleckého a vědeckého. V průsečíku s uměleckým výzkumem jde nejčastěji o teorii skladby a teorií interpretace, v průsečíku s vědeckými obory jsou aktuální pole kognitivních věd, historiografie, etnomuzikologie, estetiky a filozofie.
Dalším cílem je rozvoj schopnosti aplikovat tyto metody ve vlastním výzkumu a rozvoj dovednosti své výsledky sdílet s mezinárodní odbornou obcí formou textů i osobních prezentací.
Konkrétně jde o:
- prohloubení dovedností spojených se studiem hudebních materiálů včetně předbarokní, současné a mimoevropské tvorby a jejich editace,
- získání zkušenosti s procesem editace vlastního i cizího odborného textu,
- prohloubení znalostí současných publikačních metod,
- prohloubení jazykových znalostí a schopnosti odpovědného přístupu k překladu odborného textu a
- získání praxe v přípravě i realizaci výzkumných grantů a posílení schopnosti orientovat se v interdisciplinárních oborových vztazích.
Souhrnně je studium zaměřeno na zdokonalení schopnosti kritické reflexe vlastního oboru a získání dovedností vedoucích k začlenění vlastních výsledků výzkumu do širokého odborného diskursu.
S ohledem na možné pedagogické uplatnění ve vysoce specializovaných hudebně teoretických předmětech je nedílnou součástí i zdokonalování komunikačních dovedností.
Profil absolventa studijního programu
Absolvent je samostatnou tvůrčí osobností s vlastním názorem na otázky současné hudební teorie a schopností jej obhájit v rámci oborového diskursu. Ovládá současné metody výzkumu, které uváženě aplikuje a vytříbenou formou prezentuje.
Odborné znalosti:
Absolvent prokazuje hlubokou znalost historických a kulturních souvislostí v oblasti hudební teorie s přesahy do příbuzných uměleckých i vědeckých disciplín.
Má přehled o dosavadním vývoji a aktuálním stavu bádání ve svém oboru, a to na mezinárodní úrovni.
Orientuje se v současných hudebně teoretických i aplikovaných výzkumech a je k nim schopen zaujímat poučeně kritická stanoviska.
Ve výzkumné oblasti specifikované individuálním studijním plánem vykazuje nadstandardní detailní znalosti a je schopen je sdílet jak formou přednášek, tak odborné diskuse.
Odborné dovednosti:
Absolvent je schopen samostatné výzkumné práce, jeho metodologická výbava mu zároveň umožňuje pružně reagovat při vypracovávání různých forem prezentace výsledků.
Vedle základních hudebně teoretických metod zvládá i aplikaci výzkumných metod z příbuzných disciplín, včetně zvážení jejich vhodnosti.
Ovládá práci s hudebním materiálem jak notovým, tak zvukovým a dokáže je plně využít.
Je schopen publikační činnosti v odborném tisku, kvalifikované činnosti kritické a popularizační, tvorby učebních textů (např. skript, výukových prezentací), monografií i vědeckých prací, zaměřených systematicky, analyticky, kompozičně technologicky i historicky.
Je schopen aktivní i poradní činnosti v oblasti odborných překladů a editace textů.
Je schopen působit jako vysoce specializovaný pedagog ve středním i vysokém školství.
Je schopen působit jako hudební dramaturg nebo kritik.
Obecné způsobilosti:
Absolvent je schopný plynně komunikovat o vysoce odborné problematice ve dvou cizích jazycích, jedním z nich je zpravidla angličtina; vyjadřuje se kultivovaně jak písemně, tak ústně.
Je schopen vyhledávat vhodné grantové pobídky a realizovat odborné projekty, a to jako individuální řešitel, případně jako vedoucí výzkumného týmu, včetně mezioborové spolupráce.
Je schopen se tvůrčím způsobem podílet na činnosti týmu či pracoviště, k dlouhodobým cílům i standardním činnostem přistupovat koncepčně a systematicky.
Je schopen dramaturgicky koncipovat větší odbornou událost (konferenci, sympozium).
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů
Doktorand je veden k samostatnému intenzivnímu studiu v oboru hudební teorie, případně v průsečících hudební teorie a příbuzných uměleckých nebo vědních disciplín. Těžištěm práce může být tedy hudební teorie, teorie interpretace nebo teorie skladby, kreativita v prolínání disciplín je vnímána jako přínos.
Kromě hlavního disertačního úkolu se předpokládají pravidelné výstupy v rámci Semináře KHT, publikační aktivita ve formě alespoň jedné odborné studie s volnou vazbou na téma disertace a konferenční aktivity, včetně zahraničních.
Doktorand se řídí individuálním studijním plánem vycházejícím ze studijního plánu rámcového. Předpokládá se samostatná grantová aktivita studenta a alespoň krátkodobá zahraniční stáž .
Doktorand v prezenční formě studia bývá zpravidla pověřen dílčími úkoly v rámci organizace umělecké a vědecké aktivity Katedry hudební teorie. Je předpokládán aktivní přístup k budování oborové komunity.
Student v prezenční formě je v těsném kontaktu s děním na Katedře hudební teorie s možným výhledem na další interní či externí spolupráci.
V kombinované formě studia je kladen důraz především na studijní, výzkumné a umělecké úkoly dle individuálního plánu, další aktivity doktoranda jsou dobrovolné.
Nároky na úroveň odborné činnosti jsou v obou formách studia shodné jak obsahově, tak kvalitativně.
Studijní povinnosti pro všechny studenty doktorského stupně se řídí rámcovým studijním plánem. Není-li uvedeno jinak, předmět lze absolvovat kdykoliv během studia. To je následně specifikováno individuálním studijním plánem.
Návrh rámcového studijního plánu:
Název předmětu ---- Zakončení ---- Kredity
Disertace 1 ---- zápočet ---- 10
Disertace 2 ---- zápočet ---- 15
Disertace 3 ---- zápočet ---- 20
Výzkumné a publikační metody ---- zkouška ---- 6
Specializovaná přednáška 1 ---- zkouška ---- 3
Specializovaná přednáška 2 – semestrální kurz ---- zkouška ---- 15
Kritické čtení odborného textu ---- zkouška ---- 10
Příspěvek na konferenci / Odborný článek 1 ---- zápočet ---- 10
Příspěvek na konferenci / Odborný článek 2 ---- zápočet ---- 10
Příspěvek na konferenci / Odborný článek 3 ---- zápočet ---- 10
Seminář hudební teorie pro doktorandy 1 ---- zápočet ---- 12
Seminář hudební teorie pro doktorandy 2 ---- zápočet ---- 12
Seminář hudební teorie pro doktorandy 3 ---- zápočet ---- 12
Překladatelský seminář odborného hudebního textu pro doktorandy ---- 10
Cizí jazyk I. ---- zkouška ---- 15
Cizí jazyk II. ---- zkouška ---- 10
CELKEM KREDITŮ 180
Detailní popis jednotlivých předmětů a z nich plynoucích atestací je součástí příslušných předmětových karet.
Individuální studijní plán vzniká na počátku studia a vychází z předloženého výzkumného projektu doktoranda. Upravuje konkrétní časový harmonogram práce na teoretické i praktické části disertace, specifikuje časové rozložení studijních povinností a konkrétní náplně rámcových předmětů (výběr cizích jazyků, specializovaná přednáška). Individuální studijní plán schvaluje oborová rada a každoročně kontroluje jeho plnění, eventuálně schvaluje jeho potřebné změny.
Nad rámec studijního plánu se doktorand aktivně účastní teoretického diskursu v interdisciplinárním kontextu napříč celou univerzitou a směrem k příbuzným oborům mimo ni. Aktivní účast na doktorandských i veřejných oborových konferencích doma i v zahraničí je velmi vítána a je zpravidla předmětem institucionální podpory.
Součástí individuálního plánu je povinně projekt s mezinárodním dosahem. Může jít o absolvování studijní stáže, organizaci mezinárodní reciproční akce ve výzkumné oblasti, organizace bilaterálních či multilaterálních přednáškových cyklů či výukových pobytů nebo akce kombinující tyto aspekty. V dosavadní praxi studenti absolvovali studijní stáže, které prohloubily jejich odbornou erudici, vedly ale i k navázání cenných kontaktů v zahraničí. Jejich výsledkem bylo v neposlední řadě uskutečnění významných výzkumných i konferenčních aktivit a navázání trvalejší spolupráce mezi institucemi i jednotlivými osobnostmi.
Obhájené disertační práce jsou uloženy v knihovně HAMU a na vyžádání dostupné v PDF. V elektronické podobě jsou práce i posudky dostupné online po přihlášení uživatele do systému HAMU v repozitáři kvalifikačních prací AMU na adrese https://dspace.amu.cz/jspui/handle/10318/2946
Příklady již obhájených disertačních prací:
Tomáš Reindl (obhajoba 2020)
Mikrotonalita indické klasické hudby
Sylva Stejskalová (obhajoba 2018)
Nároky na funkci hudební režie v digitálním vícestopém nahrávacím procesu
Petr Zvěřina (obhajoba 2017)
Pozdní skladby Mortona Feldmana
Viktor Hruška (obhajoba 2016)
Dějiny české hudební teorie do počátku 20. století
Tomáš Krejča (obhajoba 2015)
Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury
Další možná témata disertačních úkolů:
Vliv metody na výsledek zkoumání hudební struktury
Neoriemannovské transpozice ve skladbách autorů 20. století
Smyčcové kvartety Hanse Abrahamsena
Využití digitální vizualizace dat v hudební teorii
Obecné informace o přijímacím řízení
Děkan fakulty prostřednictvím své vyhlášky každoročně stanoví podmínky přijímacího řízení včetně stanovení nejvyššího možného počtu přijímaných uchazečů (směrné číslo) do doktorského studijního programu Hudební teorie.
Součástí vstupních požadavků je odpovídající znalost anglického jazyka a dalšího cizího světového jazyka, kterou uchazeč prokáže formou zkoušky před začátkem přijímacího pohovoru. Požadovanou úroveň a skupinu jazyků, ze kterých je možné zkoušku složit, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana.
Požadavky na vzdělání a praxi:
- zakončené VŠ vzdělání magisterského stupně
- přesvědčivé výsledky v dosavadní odborné činnosti na poli hudebně teoretickém nebo příbuzném
- praktická zkušenost výzkumná, publikační, interpretační nebo kompoziční a přesvědčivá orientace v příslušném diskursu
- schopnost tvůrčího hudebně teoretického myšlení a odpovídající formulační schopnosti.
Přijímací řízení je jednokolové. Student během přijímacího pohovoru představí záměr doktorského projektu, v němž specifikuje své badatelské a studijní preference. Může být zaměřen čistě hudebně teoreticky, s přesahem do příbuzných vědních disciplín, interpretace hudby nebo skladby.
Doktorský projekt bude zejména:
- obsahovat jasný záměr výzkumné činnosti během studia a návrh metody výzkumu,
- formulovat představu, jakým způsobem se uchazeč bude aktivně podílet na výzkumných aktivitách Katedry hudební teorie.
V rámci přijímací zkoušky uchazeč předloží a představí reprezentativní ukázky své dosavadní práce. Svou hudebně teoretickou způsobilost prokáže zkušební komisi formou krátké prezentace v rozsahu do 10 minut.
Katedra může každoročně specifikovat preferované oblasti potenciálních doktorských projektů, které budou reflektovat návaznost na stávající výzkumné projekty.
Návaznost na další typy studijních programů
Program je koncipován jako postgraduální studium. Vzhledem k interdisciplinární povaze studia připadá v úvahu návaznost na široké portfolio uměleckých i teoretických magisterských studijních programů. O přijetí uchazeče však rozhodne odpovídající kvalita prezentace před komisí a relevance výzkumného záměru tak, jak je to specifikováno v podmínkách přijetí ke studiu.
Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah
Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.
Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:
- teoretická přednáška související s tématem disertace
- obhajoba disertačního textu (minimální rozsah 120 normostran).
V teoretické přednášce o délce maximálně 15 minut prokáže doktorand schopnost zasazení svého disertačního výzkumu do současného diskursu. Součástí přednášky může být powepointová prezentace. Na přednášku navazuje rozprava doktoranda se zkušební komisí.
Minimálně dva odborné posudky, z nichž jeden musí být vypracován externím hodnotitelem mimo katedru, jsou podkladem pro vlastní obhajobu disertační práce. V obhajobě doktorand relevantním způsobem reaguje na vznesené připomínky a obhájí oprávněnost svých postojů, respektive je uvede do souladu s podněty oponentů. Odborná úroveň a relevantnost obhajoby jsou nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky.
O výsledném hodnocení hlasuje děkanem jmenovaná volební komice na základě doporučení oponentů.
Další studijní povinnosti
Student v prezenčním studiu je pověřen pedagogickou činností podle potřeb Katedry hudební teorie, zpravidla jde o cvičení analýzy hudebně teoretického textu nebo jednorázové tematicky zaměřené moduly. Může být pověřen i organizačním úkolem (organizace mezinárodní konference apod.).
Studium doktoranda je každoročně předmětem hodnocení oborovou radou, a to komisionálně před začátkem zimního semestru. Oborová rada hodnotí především soulad individuálního studijního plánu a jeho skutečné plnění.
Charakteristika odborné praxe
-
Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)
Absolvent doktorského studia se uplatní především jako:
- tvůrčí výzkumný pracovník v odborných institucích, jeho specifikem je erudice jak v práci s odbornou literaturou, tak s partiturami a zvukovými nebo intermediálními nahrávkami;
- hudební kritik, hudební dramaturg, hudební publicista;
- pedagog ve vzdělávacích institucích od základních uměleckých škol po univerzity;
- odborný redaktor specializovaného periodického i neperiodického tisku, odborný redaktor kritické edice;
- překladatel odborných textů;
- recenzent a odborný poradce;
- hudební kritik, případně̌ jako teoretik v oblasti hudební kompozice a širokém kontextu navazujících oborů;
- iniciátor, dramaturg a organizátor úzce specializovaných konferencí a festivalů.
Platnost akreditace
Studijní program platný od | Platnost studijního programu končí |
---|---|
14. 12. 2023 | 14. 12. 2033 |