Theory and Criticism (B0215A310009)
| Type of programme | Mode of study | Profile of the programme | Standard study length | Language Instruction | Department |
|---|---|---|---|---|---|
| Bachelor's Programme | full-time | academically oriented | 3 years | Czech | Department of Theory and Criticism |
Since this programme is designed for Czech-speaking students an English description is not available.
Guarantor of study programme
Programme objectives
The aim of the Bachelor’s programme in Theory and Criticism realised at the Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague is to educate experts capable of informed reflection on the various types of contemporary theatre, i.e. dramatic theatre, movement theatre, various forms of so-called alternative theatre and in basic aspects also musical theatre, but without a preference for any of these forms and with an understanding of the processes of theatrical production.
The contents of this education include, in varying degrees of detail, three basic traditional artistic disciplines, i.e. theory, history and criticism. In particular, instruction in the history of theatre is understood as a knowledge base for the development of theoretical reflection and critical thinking; it is therefore a discipline which aims mainly to understand the current state of theatrical production and where it overlaps with other artistic forms.
Thanks to several permanent external teachers, who are prominent representatives of contemporary theatre criticism, students are also provided with insight into the functioning of typical critical platforms and the outputs they require (from diary criticism to theatre fortnightlies and scholarly journals to peer-reviewed periodicals).
In addition to theory, history and criticism, the programme (in accordance with the department’s long tradition, which has been developed and deepened in a new conception of the curriculum) also emphasises learning the creative processes through one’s own creative experience, leading not to a public presentation but rather to reflection and so-called “embodied critical thinking”. The trend of blending theory with practice is common in comparable foreign programmes, and these new tendencies of critical reflection will be explored in the Bachelor’s programme thanks to the course “New Trends in Communicating Reflection and Criticality”, taught in English by a foreign professor with extensive pedagogical and research experience at various European theatre schools, as well as the intent to work regularly at the Department of Theory and Criticism for the long term.
The newly conceived curriculum also includes two required practical internships in the field: one within the scope of preparing a theatrical production outside the school; the other at an institution operating in the cultural sphere and representing a typical employer of programme graduates (see also below). Greater emphasis is now placed on skills in the area of written and verbal expression, the methodological foundations of theatrological research, working with modern information sources and tools (e.g. citation databases) and working in an editorial team. The instructional methods in many courses presume collaboration among students and lead to the development of such competencies as team responsibility, division of labour, time management, conflict resolution, etc.
Profile of a programme graduate
Graduates of the Bachelor’s programme in the field of Theory and Criticism are creative experts able to develop their theoretical and critical skills in professions directly related to their own theatrical work (including creating the conditions for a its inception and realisation – dramaturgy, production, methodology, cultural animation) and its critical reflection, as well as in cultural administration, cultural policy, the media, journalism, editorial and agency activities, or education. Through the Bachelor’s programme, graduates will have acquired the ability to adequately think, speak and write about contemporary theatre in its various forms, i.e. the possibility to actively reflect on current theatrical life in various positions and possibly to participate in it.
During the course of the programme, graduates will have acquired knowledge of the theory and history of the field in an extent commensurate with a Bachelor’s degree programme, which they can then further expand in a Master’s degree programme or apply in a professional capacity requiring more of a general orientation rather than narrow insight into a specific area. They become acquainted with current artistic efforts and tendencies, but also enter into direct personal contact with living theatrical practice and reflect on the work in accordance with their personal views.
Through the programme’s structure and the continuity of courses with respect to content and methodology, the study plan is built on several gradually interconnecting pillars (see programme objectives: theory, history, criticism, practice, skills), which are reflected in the profile of programme graduates and especially in learning outcomes. Learning outcomes formulated at the level of individual courses represent specific and verifiable knowledge and skills in the given subject; at the level of the programme, they do not constitute a summary of these results, but are rather a synthesis of acquired knowledge and skills, which are brought together with continuously developed personal and general competencies corresponding to the programme type and the maturity of the graduate.
Expert knowledge:
● Graduates understand theatre as a phenomenon co-creating human existence, which over time has taken on many diverse types and genres, and by acquiring relevant knowledge are able to consider the constants of its development as well as the variability of its expressive forms.
● Graduates are aware of the historical variability of activities and values that affect the theatre, and are able to recognise and explain each theatre’s connection to an artistic tradition and its relationship to social reality.
● Graduates are able to interpret the various phases of development of Czech and world theatre and its components using specific examples (authors, directors, stage designers, actors, trends, etc.). They are able to explain the relationship between individual language cultures in the context of the development of in particular Western theatre and to identify the specifics of major, linguistically determined theatrical cultures.
● Graduates are able to interpret the current state of theatre as the outcome of this development, and as a result of the interaction of theatre with other art forms; they also perceive and analyse contemporary theatrical production in the context of broader societal processes.
● Graduates are able to describe the development of theoretical thinking about theatre in European and Czech culture, and to explain the connection of specific poetics and theoretical approaches to the forms of theatre applied in the period.
● Graduates are able to describe and explain how various theatrical forms work with a live actor or puppet, with speech, song, music or movement, with image and sound, with passive perception or active experience or involvement, with societal reference or, conversely, with the ostentation and performativity of a theatrical event.
Expert skills:
● Graduates are able to objectively and instructively perceive, describe, analyse and, in accordance with their personal views, fundamentally evaluate specific theatrical works, including their sub-components and as a whole as a synthesis of these sub-components, not a summary.
● Graduates are able to write a clearly structured professional critical or analytical text on a given topic, in a given genre and scope, intended for a specific periodical or medium.
● Graduates are able to write a professional oral presentation on a given topic, presenting a summary of existing views and approaches; they can summarise, interpret and compare them, and identify their strengths and weaknesses.
● Commensurate with their theoretical and critical background, graduates are able to participate in current theatrical events in an adequate position (critic, lecturer, editor, etc.) and actively craft a distinctive view of what is being perceived and presented “here and now” as new, positive and progressive, or “fashionable”, by various recipients (their own artistic sphere, theatre criticism, the academic environment, the wider audience).
● Graduates demonstrate an adequate degree of understanding of and empathy for the creative processes in various types of theatres realised both in the context of institutional stages as well as in the context of independent or project productions, can reflect on them, or participate in them as constructively critical observers.
● Graduates know the principles of editorial work and are able to participate as members of an editorial team, both in a technical capacity (editing a specific text written by a different author) and in an organisational capacity (editing an publication issue or magazine as a team activity with a given sequence of tasks and a clear deadline and output).
● Graduates are able to communicate about specialised topics in English at least at the B1 level, both verbally and in writing.
General competencies:
● Graduates are able to express their views and opinions in written or spoken form in a structured, comprehensible, convincing, stylistically refined and grammatically correct manner, and to defend them with concrete examples and substantive arguments.
● Graduates are able to search and find primary and secondary sources in relevant cultural-heritage and other institutions elaborate them and use them in accordance with the principles of scholarly writing in a professional text; they are able to use modern tools designed for working with sources.
● Graduates are able to continue to educate themselves, evaluate acquired information and take a critical attitude towards it; their approach to issues under investigation is unbiased, they can appreciate and creatively use traditional approaches, and are also able to substantively capture the limitations of these approaches and seek innovative developmental potential for change.
● Graduates are able to work independently according to a framework assignment, adhere to a schedule, evaluate the degree of progress in fulfilling an assignment, or propose modifications to a schedule.
● Graduates are able to orient themselves in a specific institution operating in the field of their expertise, understand its hierarchy and their place in it, and participate in teamwork at a moment’s notice.
● Graduates are able to use English at the B1 level in completing standard tasks at work.
Example professions:
art critic, editor, dramaturgy lecturer, employee in the area of cultural policy, etc.
Rules and requirements for creating study plans
Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, jednak Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.
Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU. Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii. Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná. Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou
přednáška, seminář, cvičení, dílna, případně jejich kombinace, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.
Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu nejsou uváděny korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.
Studijní plán bakalářského programu Teorie a kritika divadelní tvorby je postaven na pevném pořadí předmětů, jimiž studenti postupně budují znalosti a dovednosti (168 ECTS kreditů); dále obsahuje 12 ECTS kreditů určených pro volitelné předměty zajišťované přímo katedrou, případně jinými katedrami DAMU, např. Tvůrčí psaní, Překladatelský seminář, Základy divadelního pojmosloví, Základy tvůrčího projevu, Režijní tvorba (KČD), Dialogické jednání (KATaP), Slovo a hudba, Estetika tance (HAMU), Moc obrazu, obraz moci (FAMU) atd. Tyto předměty mohou jednak prohlubovat znalosti a kompetence divadelně-teoretické či divadelně-praktické, nebo naopak rozšiřovat znalosti a dovednosti studenta směrem k jiným uměleckým druhům (film, tanec, hudba).
General information about admission process
Prerequisites and requirements: Matura, interest in theatre and art generally, overview of current developments in Czech theatre, knowledge of the basic theatre studies literature, reading experience with dramatic literature commensurate with the applicant’s education, cultivated written and verbal expression, literary aptitudes, ability to understand an image, knowledge of one foreign language at the B1 level. Familiarity with the recommended dramatic literature is assumed (a list is published on the department’s website under Admissions Proceeding (“Přijímací řízení”)).
The admissions proceeding consists of two one-day rounds. The evaluation criteria are included in the descriptions of the individual rounds.
1st round – written part
- Multiple-choice test
- Definitions of terms
- Description of an acting performance
- Scholarly literature
- Commentary on an assigned scholarly text
2nd round – oral part
- Motivational interview
- Acting performance (continued)
- Analysis of a seen production of the applicant’s choice
- Analysis and interpretation of a photograph by a prominent author
- Understanding of scholarly literature
Applicability to other types of academic programmes
Do studijního programu mohou být přijati uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou. Absolventi studijního programu mohou dále studovat v navazujícím magisterskému studijním programu Teorie a kritika, dále v navazujících magisterských oborech divadelní věda, kulturní studia, kulturní dramaturgie či dalších programech s uměleckovědným, případně žurnalistickým zaměřením.
Parts of the state final examination and their contents
A. Bakalářská práce
Obecné požadavky
Předložený text v rámci vymezeného metodického přístupu, v daném rozsahu a v náležité formální podobě prokáže studentovy dovednosti jak v práci se sekundární literaturou, případně s prameny, ale také bude dokládat jeho schopnost kritického čtení a v neposlední řadě věcný a do jisté míry sebevědomý dialog školitelem; student by měl prokázat schopnosti na těchto úrovních:
● Vymezení relevantního tématu ve spolupráci s pedagogem, s ohledem na vlastní odborný zájem
● Kritická práce s literaturou a prameny, schopnost samostatné a co nejúplnější rešerše zdrojů v relevantních institucích (knihovny, archivy atd.), případně schopnost provést v adekvátní míře výzkum metodou orální historie
● Odborný písemný projev v rozsahu 40 normostran odpovídající strukturou, kvalitou
argumentace a jazykovou úrovní danému stupni studia a formálním požadavkům dle vnitřních předpisů AMU
Pozn.: součástí práce může být jako příloha tvůrčí výkon, například vlastní autorský text či překlad dramatického textu; tento výkon je však pouze doplňkem k teoretickému textu a není předmětem samostatné obhajoby.
Typické okruhy témat bakalářských prací v oboru Teorie a kritika divadelní tvorby:
analýza dramatu, analýza inscenace, komparace dramat/překladů, komparace inscenací, rekonstrukce inscenace, inscenační tradice konkrétní hry nebo tvorby autora, monograficky zaměřené práce na tvorbu konkrétních divadel, umělců, historiograficky zaměřená témata, teoretické výklady jevištních komponentů, teoretické zkoumání konkrétního problému v dramatu nebo inscenaci
Struktura práce
● Úvod (volba tématu a důvody, stanovení hypotézy a cíle)
● Abstrakt v čj+aj (stručné shrnutí tématu a cílů výzkumu)
● Analytická část (zvolená metodologie, formulování problémů, samotné výsledky práce se zdroji)
● Závěr (potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, splnění/nesplnění cíle výzkumu, další možnosti výzkumu v dané oblasti a tématu)
● Seznam pramenů a literatury
B. Státní závěrečná zkouška
- Obhajoba bakalářské práce
- Školitel a oponent v přítomnosti studenta seznámí komisi se svými posudky, oponent pak zopakuje otázky, které v posudku položil
- Student krátce představí práci ze svého úhlu pohledu a zodpoví oponentovy otázky
- V průběhu diskuse kladou členové komise doplňující otázky nejen k vlastní práci, ale též k širšímu věcnému kontextu i problematice metodologické
- Teoretická ústní zkouška
a. Teorie divadla v kontextu současného umění
Cílem zkoušky z divadelní teorie je ověřit, zda se student:
• orientuje v českém divadelním pojmosloví, tj. dokáže vysvětlit současný sémantický význam daných pojmů, zná jejich významové a funkční proměny, kterými během historie prošly a rozumí, jakých způsobem zvolené pojmy umožňují pojmenovat specifické aspekty divadla
• rozumí základním poznatkům české a částečně i zahraniční divadelní teorie a dokáže
vysvětlit zdroje a východiska těchto tendencí
• dovede vysvětlit, v čem spočívá divadelně-teoretická reflexe
Vazba na předměty ZT/PZ:
- Teorie divadla I. 1
- Teorie dramatického textu
- Teorie divadla I. 2
- Teorie divadla II. 1
- Teorie loutkového divadla
- Teorie divadla II. 2
- Teorie divadla III. 1
- Teorie divadla III. 2
Metodika přípravy a průběhu zkoušky:
Zkouška probíhá ústní formou. V rámci přípravy na zkoušku student 48 hodin předem obdrží divadelně-teoretický text vybraný z povinné literatury; tento text pak při zkoušce analyzuje, vymezí pojmy, které se v něm objevují, a vysvětlí jejich současné chápání v českém a zahraničním kontextu a i jejich případné funkční proměny.
Způsob ověření:
analýza textu - 40% klasifikace
vymezení pojmů - 30% klasifikace
začlenění pojmů do kontextu české, příp. zahraniční teorie divadla - 30% klasifikace
Rámcové tematické okruhy zkoušky:
- Počátky českého teoretického myšlení o divadle a vztah divadla a literární předlohy
- Koncepce, terminologie a přínos Zichovy Estetiky dramatického umění
- Divadelně-teoretické pojmy českého strukturalismu a jeho vliv na současnou teorii divadla
- „Divadelní jazyk“ a základní sémiotické teorie a pojmy
- Rozlišení komponentů divadelního díla a komponentů divadelní tvorby
- Problémy současné genologie, základní druhy divadla a problematika v současné době se rozvíjejících nových divadelních tendencí a forem
- Problematika loutkového divadla
- Problémy současné teorie divadla
- Specifika mediální povahy divadla a její srovnání s ostatními mediálními oblastmi
- Vizuální obrat v umění
b. Dějiny českého a světového divadla
Cílem zkoušky je ověřit znalosti studentů na třech úrovních – chronologické, kontextové a případové:
● student se bezpečně orientuje v chronologickém vývoji dějin českého a
světového divadla od jeho počátků po současnost.
● student dokáže na odpovídající úrovni uvést do souvislostí daný fenomén
z dějin divadla s kulturními a obecnými dějinami.
● student prokáže schopnost analyzovat a vysvětlit dějinné (obecné i kulturní)
procesy týkající se vybraného případového jevu.
Vazba na předměty ZT/PZ:
- Divadlo v kontextu vývoje západní kultury I. 1
- Kapitoly z dějin světového divadla 1
- Divadlo v kontextu vývoje západní kultury I. 2
- Kapitoly z dějin světového divadla 2
- Divadlo v kontextu vývoje západní kultury II. 1
- Divadlo v české kultuře 1
- Kapitoly z dějin českého divadla 1
- Divadlo v kontextu vývoje západní kultury II. 2
- Divadlo v české kultuře 2
- Kapitoly z dějin českého divadla 2
Metodika přípravy a průběhu zkoušky:
- SZZK z dějin divadla probíhá formou ústní zkoušky jako prezentace předem připraveného zpracování případového jevu.
- Soubor případových jevů tvoří dvanáct otázek z šesti tematických bloků: dramatický text, režie, herectví, divadelní prostor a divadlo jako instituce a diváctví. Tyto otázky se budou každý rok měnit (viz dále příklady témat státnicových otázek z dějin divadla).
- Studenti si při zápisu na SZZK vylosují konkrétní otázku z dějin divadla; prezentace trvá 15 minut, poté následuje diskuse, která se nejdříve vztahuje k přednesené problematice, a poté členové komise kladou doplňující otázky, které zjišťují orientaci studenta v širším kontextu.
- Součástí hodnocení je i schopnost přesného a kultivovaného odborného verbálního
projevu, adekvátní a věcné reakce na dotazy zkoušejících.
Příklady otázek:
● Absurdní dramatika ve střední Evropě a její vztah k absurdní dramatice na Západě
● Zrod umělecké režie z ducha první divadelní reformy
● Komedie dell´arte a historická avantgarda
● Divadelní prostory evropské renesance
● Zámecké divadlo, jeho scénografie a technologické postupy
● Idea národního divadla a příklady její realizace
● Inspirace antickým divadlem v evropském divadle 19. a 20. století
● Publikum alžbětinského divadla a španělského divadla zlatého věku
● Novodobé poetiky a jejich vztah k poetikám Aristotela a Horatia
● Divadlo jako svátek konkrétní obce
● Vliv evropské moderny na české divadlo
● Mezi Stanislavským a Brechtem – evropské herectví po 2. světové válce
c. Současná divadelní praxe a její kritická reflexe
Cílem zkoušky je prověřit:
● zda se student orientuje v současném divadelním umění a do jaké míry je vnímá v systému ostatních uměleckých druhů
● zda je student schopen ústně/verbálně plasticky zprostředkovat zhlédnutou inscenaci, popsat jednotlivé složky a jejich interakci, zasadit ji do kontextu tvorby režiséra/divadla/souboru
● zda student dokáže srozumitelně, kultivovaně a na základě konkrétních argumentů vyjádřit svůj osobní názor na inscenaci a používat přitom vhodně a přesně odbornou terminologii
● do jaké míry je student schopen při formulaci svého hodnocení vzít v potaz vlastní zkušenost s procesy tvorby (a to i v roli pozorovatele)
● zda byl student schopen v průběhu studia a za pomoci pravidelných konzultací poučeně sledovat, průběžně dokumentovat a hodnotit vývoj zvolené inscenace (ideálně v oblouku premiéra-derniéra) a dokáže shrnujícím způsobem s oporou v konkrétních pečlivě vybraných příkladech tento vývoj – a svůj názor na něj – představit.
Vazba na předměty ZT/PZ:
- Kritický seminář 1 - Divadelní vnímání
- Scénická propedeutika 1
- Kritický seminář 2 - Analýza inscenace
- Scénická propedeutika 2
- Osobnosti divadelní kritiky
- Kritický seminář 3 - Činohra
- Režijně-dramaturgická dílna 1
- Kritický seminář 4 - Hudební divadlo
- Režijně-dramaturgická dílna 2
- Kritický seminář 5 - Taneční a pohybové divadlo
- Teorie a praxe scénické tvorby
- Kritický seminář 6 - Podoby alternativního divadla
Metodika přípravy a průběhu:
- Na začátku akademického roku katedra stanoví 5 inscenací různých žánrů uváděných na pražských scénách, jejichž zhlédnutí je pro všechny studenty třetího ročníku povinné; tyto inscenace nejsou předmětem analýzy v žádném ze seminářů.
- Při vlastní zkoušce je studentovi vybrána/zadána jedna z nich, prezentace inscenace trvá maximálně 15 minut, poté následuje diskuse, kterou zahájí předem vybraný člen komise.
- Předmětem této součásti SZZK bude též reflexe bakalářského kritického projektu
definovaného v rámci předmětu Kritický seminář – Divadelní vnímání na konci ZS 1. ročníku studia (Inscenace a její proměny v čase), a průběžně konzultovaného během
následujících let; tato část zkoušky trvá maximálně 15 minut.
Other academic duties
Následující povinnosti plní student průběžně a samostatně během studia tak, aby znalosti a dovednosti mohly být ověřeny v rámci některé z částí státní závěrečné zkoušky:
● Průběžná práce na bakalářském kritickém projektu “Inscenace a její proměny v čase” (viz též sylabus předmětu Kritický seminář 1 – Divadelní vnímání a návazně popis státní závěrečné zkoušky, předmět Současná divadelní praxe a její kritická reflexe v rámci SZZK)
● Zhlédnutí všech předepsaných inscenací pro přípravu SZZK (viz popis předmětu Současná divadelní praxe a její kritická reflexe v rámci SZZK)
● Znalost páteřní literatury oboru; jde o seznam titulů vycházející z povinné literatury předmětů PZ a ZT)
Characterisation of professional practice
Anticipated job placement for graduates (typical employment)
Typické pracovní pozice pro absolventy bakalářského studijního programu Teorie a kritika divadelní tvorby jsou:
umělecký kritik, člen redakce novin či odborného časopisu, lektor dramaturgie, zaměstnanec v kulturní sféře, zaměstnanec v médiích (rozhlas, televize)
Následující přehled uvádí pozice, na kterých se uplatnili konkrétní absolventi studijního programu:
● redaktor/redaktorka periodik a internetových portálů
● redaktor/redaktorka v nakladatelství
● kritik/kritička
● publicista/publicistka
● kurátor/kurátorka v muzeu či sbírkách
● pracovník/pracovnice PR
● administrativní pracovník/pracovnice v institucích kulturní a vysokoškolské sféry
● pracovník/pracovnice v oblasti kulturní politiky
● překladatel/překladatelka
● moderátor/moderátorka
● copywriter
● social media manager
● account manager online marketingu
● ředitel/ředitelka neziskových organizací
● produkční
● lektor/lektorka
● autor/autorka
● umělecký šéf/šéfka divadla
● ředitel/ředitelka divadla
● lektor/lektorka dramaturgie
● dramaturg/dramaturgyně
● režisér/režisérka
● asistent/asistentka režie
● herec/herečka
Accreditation validity
| Study programme valid from | Study programme valid to |
|---|---|
| 2020-01-14 | 2030-01-14 |