Composition (B0215A310015)

Rules and requirements for creating study plans

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje jednu skupinu povinně volitelných předmětů: Česká hudba 1918-1989 1 a 2, Historicky poučená interpretace 1 a 2, Hudební dramaturgie 1 a 2, Hudební kritika a popularizace hudby 1 a 2, Základy dirigování 1 a 2, Notografický seminář, Improvizace a performance, Klavírní praxe, Interpretační praxe, Specializovaná sluchová analýza pro skladbu, Studio N, Úvod do programování MAX, Základy praxe ve studiu. Student musí během studia získat z této skupiny povinně volitelných předmětů minimálně 7 kreditů.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Katedra skladby vypisuje v průběhu roku, dle potřeby, modulovou výuku. Ta sestává z tvůrčích dílen (např. v Poněšicích), přednášek doktorandů a pedagogů týkajících se jejich uměleckého výzkumu a výuky hostů. Dále vypisuje blokové školení v oblasti autorského práva a finanční gramotnosti OSVČ zajištěné odborníky z právního a finančního sektoru a rovněž pedagogy katedry garantujícími praktické zakotvení daných znalostí z vlastní tvůrčí praxe. Dalšími volitelnými předměty jsou: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/Vyučovatelská praxe skladebných nauk, Pohybová a relaxační výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU. Student musí během studia získat z volitelných předmětů minimálně 5 kreditů.

Applicability to other types of academic programmes

Absolventi bakalářského programu Skladba mají možnost se přihlásit do navazujícího magisterského programu Skladba nebo dalších příbuzných programů na HAMU (např. program Hudební teorie, specializace Hudebně-vydavatelská činnost), dalších fakultách AMU v Praze či na jiných uměleckých školách v České republice i v zahraničí.

Parts of the state final examination and their contents

VŠKP sestává ze dvou částí:

1. Kompoziční část, která svou náročností a rozsahem (orientačně 10–15 minut) odpovídá závažné skladbě pro komorní orchestr. Může však jít i o jiné obsazení, např. závažná komorní nebo vokální skladba, dílo podporované digitální technikou apod. Konkrétní zadání, skladebná technika, obsazení a další specifika stanovuje katedra individuálně s přihlédnutím k zaměření studenta.
2. Písemná teoretická část, která tvoří nedílný a důležitý doplněk kompoziční části diplomního úkolu a zpravidla s ním obsahově souvisí. Její minimální rozsah je 20 normostran textu.

Státní závěrečná zkouška sestává ze tří částí:

1. Obhajoba kompoziční části diplomního úkolu. Hlavním kritériem je umělecká a kompozičně technická úroveň předložených skladeb. Doplňujícím kritériem je grafická a informačně sdělovací úroveň předložené partitury, jakož i schopnost obhájit své tvůrčí záměry, fundovaně diskutovat a polemizovat.

příslušné předměty profilujícího základu: Skladba, Instrumentace, Kompoziční techniky 20. století, Kompoziční praxe EA hudby, Základy notografie, Seminář skladby, Diplomní seminář I.

1. Obhajoba písemné teoretické části diplomního úkolu. Hodnotí se šíře a hloubka rešerše daného problému, schopnost formulovat vlastní závěry, orientace ve zvoleném tématu jak v domácím, tak mezinárodním kontextu, jakož i schopnost obhájit své teoretické postuláty, fundovaně diskutovat a polemizovat.
2. Teoretická ústní zkouška. Během zkoušky jsou položeny 2 otázky – první z tematických okruhů vycházejících z probrané látky předmětu Teorie skladby, druhá vztahující tuto látku ke kontextu diplomního úkolu, zvláště k jeho teoretické písemné části.

příslušné předměty profilující základu: Teorie skladby, Skladba, Diplomní seminář I.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky, např.:

Třídění souzvuků

Symetrie a cykly

Kinetika – základní pojmy

Modus / řada / tónová skupina

Tektonika – scelovací prostředky

Other academic duties

Účast na akcích pořádaných katedrou, zejména na koncertech a dalších vystoupeních. Soustavný zájem o dění v oblasti soudobé hudby a aktivní vyhledávání nových poznatků.

Characterisation of professional practice

Anticipated job placement for graduates (typical employment)

Absolventi bakalářského stupně programu Skladba nalézají uplatnění, kromě umělců ve svobodném povolání, v celé řadě pracovních pozic. Jsou to kupříkladu: zvukový designér, hudební redaktor, hudební producent (ČRo a další), notograf či odpovědný redaktor v hudebních vydavatelstvích (Bärenreiter, Ricordi, Vydavatelství ČRo a další), za předpokladu vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti pedagog na základním či středním stupni vzdělávání (ZUŠ, konzervatoře, hudební gymnázia) a v neposlední řadě dramaturg orchestru či festivalu (Pražské jaro, SOČR, Contempuls a další).