Didaktika a metodika LT 6

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
107DMLT6 ZK 4 4 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 58 až 78 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student po absolvování kurzu

-ovládá spojení tanečních kroků a jejich variant do větších celků

-chápe dobře rozdílnost etnografických oblastí, připraví si technické cvičení pro některou oblast Čech

-samostatně dokáže modifikovat tance, rozšířit varianty o komplikovanější pohybový rejstřík

-volí správný postup výuky a posloupnost zadávání

-umí vysvětlit práci chodidla a její rozdílnosti pro jednotlivé oblasti

-má přehled ve výukových metodách, kterými dovede žáky k pohybovému rozlišování etnografických oblastí

-dokáže správně strukturovat taneční lekci, ovládá strukturované zadávání vazeb i tanců

-dokáže analyzovat práci jednak svou, tak i ostatních studentů, kterou je schopen odborně ohodnotit, poukázat na nedostatky, vidět chyby i vyzdvihnout klady

-na základě získaných komplexních znalostí je schopen vystavět lekci pro různé věkové kategorie, dokáže zaujmout různé skupiny věkových i výkonnostních kategorií

-je schopen sepsat vlastní text hodnotící práci vybraného lidového souboru

Forma studia

seminář

Předpoklady a další požadavky

Korekvizita: Pedagogický seminář LT 4

Obsah kurzu

Předmět obsahuje detailní rozbor tanečních kroků stěžejních folklórních oblastí – způsob a posloupnost výuky daných kroků, jejich varianty a kombinace. Posloupnost výuky tanečních kroků, krokových variací pro jednotlivé etapy výuky lidového tance na odborných školách. Způsob práce s folklórním tanečním materiálem a tvorba exercicie pro různé folklórní oblasti, přístup k výuce lidových tanců tak, aby byla vytvořena tvůrčí atmosféra.

Cílem studia je rozvoj metodického myšlení, schopnost analyzovat prvky folklórních oblastí, pochopení jejich možných kombinací, osvojení postupu výuky tanečních kroků a tanců, osvojení postupu výuky a samostatného vedení hodiny LT. Při studiu se prohlubuje odborné chápání souvislostí v lidovém tanci, jeho etnografické zařazení, a to i v rámci rodinné a výroční obřadnosti.

Na základě získaných znalostí student vytváří taneční variace pro počáteční výuku lidových tanců, dále pak jejich oblastní varianty, které vzájemně zadává, hodnotí a analyzuje. Připravuje si složitější variace a cvičení pro starší žáky (druhý stupeň), připraví si technické cvičení pro některou oblast Moravy, vyhledává tance jednotlivých oblastí, ke kterým následně vytváří pohybovou přípravu.

Předmět je úzce spojen s Pedagogickým seminářem LT a připravuje technicky i teoreticky pro zvládnutí lidového tance a orientace v etnografických oblastech. Ve třech ročnících studia si student postupně osvojí a prohloubí znalosti všech základních prvků, variací a tanců různých oblastí Čech, Moravy a Slezska.

Na základě hospitací na tanečních konzervatořích, ZUŠ a návštěvě folklórních festivalů vznikají debaty, při kterých si studenti vzájemně sdělují své poznatky, které rozšiřují jejich odborný vhled nezbytný pro jejich budoucí pedagogickou praxi a jsou podkladem pro tvorbu obrodného portfolia. Nedílnou součástí výuky je vyhledání a příprava vhodného notového materiálu a spolupráce s korepetitorem, zejména při práci s materiálem určité folklórní oblasti je vyžadován pečlivý přístup.

Student vypracuje seminární práci na zadané téma, která je přípravou ke zkouškové lekci (rozsah 3-5 NS).

Tematické okruhy

V metodice se snižuje frekvence práce u tyče, posluchači se učí využívat tuto práci cíleně, a to pro technické zvládnutí složitějších tanečních kroků. Jsou to například složitější kombinace sunů, dupáky patou, pološpičkou a celým chodidlem. Jednotlivé pohybové motivy slováckého Verbuňku.

1)Složitější motivy lidových tanců v pohybu po prostoru. Česká národní polka (z doby národního obrození) v různém párovém držení a způsobu provedení.

2)Kroky a motivy tance Furiant (Hradecký, Polabský, Horácký), hanácká chůze, polka a běh, kroky tance Starodávného z Valašska a Lašska, Lašské mazurky (běhová, zdupavá, na dva kroky, s holubcem), speciální kroky tance Špicpolka (poskočný, podskočný, přísunný), odzemkové kroky (kombinace sunů, chůze s přidupáváním, krok podskočný, holubce poskočné, skoky s obraty, hajduchy).

3)Metodická a technická příprava vysoké české zvedačky.

4)Taneční repertoár: Polka skočná a natřásaná, Jihočeská kolečka, Sousedská se zvedačkami, Špicpolka z Lipenského Záhoří, tance s proměnlivým taktem (Latovák, Pětičtvrteční, Pádavec).

5)Esmeralda (polka národního obrození), Beseda (český salonní tanec).

6)Starodávný, Trojke, Cófavá, Odzemek, Ondraš, Karičky (jiné taneční motivy, složitější rytmické a prostorové ozdoby).

7)Studenti se učí pracovat s autentickým materiálem lidových tanců ze sbírek (čtení zápisu, pohybová rekonstrukce tance) a hlouběji se seznamují s problematikou improvizace v lidovém tanci.

8)Posluchači mají za úkol ve sbírkách vyhledávat složitější tance a jejich varianty. Tyto tance jsou následně spojovány do větších celků (posluchači se seznamují s tvorbou pásem).

9)Probrané tance jsou dále obohacovány o další motivy tak, aby byli žáci připraveni pro práci v různých typech souborů. Posluchači si navzájem připravují vlastní varianty a spojení krokových motivů i celých tanců.

10)Posluchači si ověří, jakým způsobem je možné v lidovém tanci pracovat na vytrvalosti a fyzické zdatnosti žáků. Taneční kombinace jsou tvořeny delší (na výdrž) a obtížnější (pro technický růst). Krokové variace jsou tvořeny například z těchto kroků - mazurpolka s předrazem a holubcem, polkové kroky ozdobené předrazem a holubcem, Skočná v různých spojeních s dalšími kroky a všech možnostech provedení. Použity jsou všechny další probrané kroky a jejich varianty.

11)Improvizace v lidovém tanci: V původním lidovém prostředí byla improvizace nedílnou součástí taneční kultury. Posluchači se seznamují se způsobem zařazení improvizace nenásilnou formou do výuky lidových tanců. Způsoby jsou různé a další možnosti mohou posluchači vytvářet sami (obměna naučeného tance podle fantazie žáků, dotvoření určené části taneční variace, volná improvizace na znějící píseň). Improvizace v tancích s nepevnou vazbou na hudební doprovod je improvizace základem taneční struktury.

12)Taneční repertoár: Další varianty Jihočeských koleček, Skočná v páru, Holubička, Kopaničářský čardáš, Ondraš Lašský ve čtveřici, vybrané tance ze Slovenských lidových tanců.

13)Torba tréninku lidového tance pro profesionální umělecké školy a taneční soubory.

14)Zápočtová lekce s praktickým předvedením zadaných úkolů.

Studenty seznamujeme jak se základními tanečními kroky, tak i s jejich možnými varianty, se způsobem a pravidly kombinování kroků do vazeb. Postupně si studenti osvojí rozdílnost provedení jednotlivých tanečních kroků různých folklórních oblastí Čech, Moravy a Slezska. Studenti vytváří různé tipy lekcí s rozdílným zaměřením, jak pro dětské lidové soubory, umělecké školy, tak i pro taneční soubory.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BONUŠ, František. Lidové tance: (výbor lidových tanců z Čech, Moravy a Slezska). Strážnice: Ústav lidové kultury, 1996, ©1995. 191 s. ISBN 80-238-0362-X

Doporučená literatura:.

JANÁČEK, Leoš, ed. Národní tance na Moravě [hudebnina]. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1953. 44 s., [1] s. obr. příl.

JEŘÁBEK, Richard, ed. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek, Biografická část. Vydání první. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. 284 stran. ISBN 978-80-204-1711-4.

KOS, Bohumil. Mužské lidové tance: instruktážní brožura pro nácvik lidových tanců ve vojenských souborech. Praha: Naše vojsko, 1953. 107 s.

KOS, Bohumil. Lidové tance ve školní tělesné výchově: Metodická příručka pro učitele tělesné výchovy na školách 1. a 2. cyklu. 3. vyd. Praha: SPN, 1983. 260 s. Edice met. příruček / SPN.

KREJČÍ, Pavel a PROCHÁZKOVÁ, Jarmila. Písně, tance a lidé v Podkrkonoší. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh, 1984. 254 s., [24] s. obr. příl. Kraj.

PLICKA, Karel, ed. a VOLF, František, ed. Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. Zima. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 427 s. ISBN 978-80-204-2284-2.

PODEŠVOVÁ, Hana. Lidové tance na Opavsku. Sešit 1. 1. vydání. Opava: Okresní kulturní středisko, 1979. 67 stran.

REJŠEK, Radomil, ed. Zatancujme si!: Výběr lidových tanců z Čech a Moravy. Praha: Ústř. kult. dům železničářů, 1981. 141 s.

SEIDEL, Jan, ed., TREFIL, Václav, ed. a ŠPIČÁK, Josef, ed. Zahrajte mi do kola!: tance českého lidu. Vydání 1. Praha: L. Mazáč, 1945. 284 - [4] s.

SOCHA, Vincenc, ed. Lidové tance na Lašsku. Část I [hudebnina]. 1. vyd. Lhotka, p. Metylovice: V. Socha, 1948. 38 s. VYCPÁLEK, Josef. České tance: 145 (s varianty 185) českých lidových tanců, které zejména na Rychnovsku, Choceradsku i Táborsku sebral a zevrubně (za účelem naučení). Praha: B. Kočí, 1921. 196 stran. Umělecké snahy; sv. 254.

ZÍBRT, Čeněk. Jak se kdy v Čechách tancovalo: Dějiny tance v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku od nejstarší doby až do konce 19. století se zvl. zřetelem k dějinám tance vůbec. 2. vyd., (v SNKLHU 1. vyd.). Praha: SNKLHU, 1960. 439, [5] s.

E-learning: https://moodle.amu.cz/course/view.php?id=310

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní a praktická prověrka praktických a teoretických znalostí, obhajoba písemné práce, která je přípravou ke zkouškové lekci (rozsah 3 - 5 NS), odborný popis technických cvičení, teoretická i pohybová příprava k výuce vybraného tance

Další požadavky: docházka 80%, aktivita ve výuce, tvorba portfolia na základě hospitací

Poznámka

nejsou

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů