Hudební kritika 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
108HK2 ZK 1 1+1/T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Získání znalostí z dějin a teorie hudební kritiky a popularizace hudby. Posílení samostatného kritického myšlení v oblasti umělecké hudby a s ní spjatých dalších jevů současné hudební kultury. Získání dovedností a kompetencí pro hudebně kritickou a popularizační činnost.

Forma studia

Lektorská činnost, čtení, řízený dialog, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, analýza textů.

Předpoklady a další požadavky

Absolvování předmětu Hudební kritika (a popularizace hudby) 1.

Obsah kurzu

Obsahem přednášky jsou teorie, dějiny a současná praxe hudební kritiky a popularizace umělecké hudby.

Seminář je zaměřen na samostatné písemné a ústní projevy studentů.

Přednášky:

  1. Aktuální stav české umělecké a hudební kritiky (konference o umělecké a hudební kritice)– 2. Kritický soud a jeho paradox – 3. Svoboda slova. Tiskový zákon. Etický kodex novináře – 4. Kapitoly z dějin hudební kritiky. Eduard Hanslick, George Bernhard Shaw, Robert Schumann aj. – 5. Kapitoly z dějin hudební kritiky. České země – 6. Popularizace hudby, její vznik a vývoj – 7. Typy a formy popularizace hudby, Průvodní slovo ke vzdělávacím koncertům pro mládež a veřejnost – 8. Hudební publicistika, popularizace a kritika v době internetu – 9. Hudební kritika a popularizace v centru a v regionu, v denním tisku a v odborném médiu – 10. Kritické hodnocení zdrojů/informací pro popularizaci umělecké hudby (hudební encyklopedie, internetový Český hudební slovník, Wikipedie, monografie, hudební časopisy, disertace a diplomové práce aj.) – 11. Setkání s hudebním kritikem či hudebním redaktorem. Zásady redakční práce – 12. Analýza a redigování hudebně popularizačních textů (praktické příklady) – 13. Analýza antologie textů – 14. Shrnutí. Závěrečný test (a odevzdání konečných verzí textů ze semináře).

Semináře:

I. Vypracování dvou článků pro odborný hudební nebo denní tisk, resp. pro celostátní, regionální, místní tisk či internetová média a jejich zaslání na adresu vicarj@hamu.cz. Přednesení textů a prodiskutování jejich odborné úrovně, žánrové a jazykové čistoty atd., a to

do konce února:

a) glosa či komentář na aktuální hudební téma (20-40 řádků), nebo text pro buklet CD (cca 40 řádků), nebo rozbor skladeb pro program symfonického či komorního koncertu (cca 60 řádků);

do konce března:

b) umělecký profil významné hudební osobnosti (medailón, umělecký portrét, případně nekrolog, 30-60 řádků); nebo reportáž s hudební tematikou 60-90 řádků); nebo rozhovor s hudebním umělcem (60-90 řádků);

do konce dubna:

c) náhradní úkoly podle dohody s vyučujícím.

II. Vypracování a přednesení referátu v rozsahu cca 30-40 minut (mluvený projev na základě poznámek. Referát je studentem přednesen v předem dohodnutém či stanoveném termínu semináře a odevzdává se ve stručnější písemné podobě 3-5 stran na konci semestru do 15. května.

Doporučené typy referátu:

a) Rozbor jednoho aktuálně vydaného čísla hudebního časopisu (standardní rozsah 150 až 200 normostran textu), například Hudební rozhledy, Harmonie, OperaPlus, Opus musicum, Hudobný život (slovenský), Neue Zeitschrift für Musik, Der Orchester, Die Opernwelt (německé), Ruch muzycny (polský), Muzykalnaja žizň (ruský), Musical Times, Classical Music, The Gramophone (britské), Fanfare, American Record Guide (americké) apod. Na základě jeho důkladného pročtení se posuzuje zaměření časopisu či média, odborná, kritická, popularizační i stylistická úroveň jednotlivých rubrik, charakterizují se nejzdařilejší a nejméně zdařilé články, celková grafická (výtvarná) úroveň, doporučují se zlepšení.

b) Rozbor a hodnocení hudebně popularizačního nebo hudebně výchovného cyklu, série rozhlasových či televizních hudebních pořadů apod. Například: Česká filharmonie hraje a hovoří, Obrazy z dějin české hudby, Ilja Hurník: Umění poslouchat hudbu, Leonard Bernstein: O hudbě apod.

c) Rozbor hudebních pořadů na rozhlasové stanici Český rozhlas III - Vltava v jednom týdnu na základě vlastního poslechu.

d) Rozbor hudebních pořadů v České televizi (ČT Art) v jednom týdnu na základě vlastního sledování.

e) Parafráze hudebně popularizační knihy nebo hudebně popularizačního projektu.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

VIČAR, Jan: Hudební kritika a popularizace hudby. Praha, Koniasch Latin Press 1997. 184 s.

(pro studenty HAMU k dispozici v pdf – viz https://filr.amu.cz→ID→Heslo→Sdíleno se mnou→Oddělení hudebně-teoretických disciplín→Hudební kritika)

Doporučená literatura:

BARTOŠEK, Jaroslav. Žurnalistika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1998. 130 s.

BOR, Vladimír. Film-hudba-kritika. Praha: Panton, 1990, s. 194-233. ISBN 80-7039-053-0.

„Criticism.“ In: The New Grove’s Dictionary of Music and Musicians. 2nd edition, 2001, s. XX-XX.

DRÁBEK, Václav. Popularizace hudby. Praha: H&H, 1992. 133 s. ISBN 80-85467-84-4.

FUKAČ, Jiří a kolektiv. Hudba a média. Rukověť muzikologa. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 258 s. ISBN 80-210-1951-4.

HRČKOVÁ, Naďa. Hudobná kritika a hodnotenie. Bratislava, 1986. 255 s.

„Hudební kritika" In: Hudební věda III, Praha 1988, s. 859-878. (Jiří Fukač, Milan Kuna)

„Hudební kritika.“ In: Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 317-319 (Jiří Fukač). ISBN 80-7058-462-9.

KOLEKTIV AUTORŮ (ČSAV): Editor a text: úvod do praktické textologie. Praha; Litomyšl: Paseka, 2006. ISBN 80-7185-653-3

MINÁŘOVÁ, Eva: Stylistika pro žurnalisty. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2979-4

MOTAL, Jan a kol. Nové trendy v médiích II. – Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-5826-2.

„Musikkritik.“ In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Sachteil Bd 6, Kassel 1997, s. 1362-1389 (Ulrich Tadday, Christoph Flamm, Peter Wicke).

MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. ISBN 978-80-745-2002-0.

„Popularizace hudby.“ In: Hudební věda III, Praha 1988, s. 854-859 (Jiří Fukač).

„Popularizace hudby.“ In: Slovník české hudební kultury. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 714-715 (Jiří Fukač). ISBN 80-7058-462-9.

ŠEDA, Jaroslav. O hudební kritice v ČSR. Praha: Divadelní ústav, 1987. 117 s.

Doplňková literatura:

BERNSTEIN, Leonard: O hudbě (Koncerty pro mladé publikum). Přeložil Pavel Pokorný. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1996. 316 s.

„Criticism." In: The New Grove's Dictionary of Music and Musicians. 1980, s. 36-50 (Winton Dean).

HANSLICK, Eduard: Dokonalý antiwagnerián. Eduard Hanslick. Paměti, fejetony, kritiky. Vybrala, přeložila a předmluvu napsala Jitka Ludvová. Praha, Supraphon 1992. 421 s.

HOSTINSKÝ, Otakar: Z hudebních bojů let sedmdesátých a osmdesátých. Uspořádala Eva Vítová. Praha, Supraphon 1986. 323 s.

Hudební věda: Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj: Celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty filozofofických fakult univerzit, pedagogických fakult a AMU. Díl 3., Disciplíny hudební vědy, část 2. 1. vyd. Praha, SPN, 1988.

HURNÍK, Ilja: Umění poslouchat hudbu (soubor gramofonových desek). Praha, Supraphon 1972.

LEDEČ, Jan: Vážná hudba v rozhlase u nás a v zahraničí. Hudební rozhledy 1989, s. 104-109.

MEDIAŽURNÁL. Zpravodaj Syndikátu novinářů České republiky .

„Musikkritik." In: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Bd 9, Kassel 1961, s. 1130-1148. (Hans Heinz Stuckenschmidt)

Muzikologické dialogy 1978. Sborník. Red. Rudolf Pečman. Brno, ČHS 1980. 160 s.

PILKA, Jiří: Zaostřeno na popularizaci hudby. - Hudební rozhledy 1988, s. 229-233.

Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Red. Malcolm F. Mallette. Praha, Lidové noviny 1991. 161 s.

SHAW, Georg Bernhard: Dokonalý wagnerovec. Hudobné eseje a kritiky. Bratislava, Opus 1981. 296 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou přístupu ke zkoušce je 75% účast v seminářích, aktivita v diskusích, průběžné vypracování písemných úkolů (článků) i velkého referátu a jejich přednesení a odevzdání. Výsledná známka se bude odvíjet od jejich kvality (váha 40 %) a úspěšnosti závěrečného písemného testu ověřujícího znalost přednesené látky, resp. zadané studijní či odborné literatury (váha 60 %).

Poznámka

Nejsou.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů