Analýza hudebně teoretického textu 9

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
186AHTT9 zápočet 2 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 41 až 51 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Iva OPLIŠTILOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Iva OPLIŠTILOVÁ

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra hudební teorie

Obsah

Cíl výuky:

Posluchači pod odborným vedením pokračují v analýze větších hudebně teoretických textů z hlediska obsahového, formálního i stylistického. Zároveň rozšiřují své znalosti základních hudebně teoretických spisů klasiků oboru. Studium se soustřeďuje především na analytické a přehledové a sumarizační a syntetizující studie a spisy většího formátu zaměřené na rozsáhlejší a obecnější problematiku hudební teorie v širokém slova smyslu.

Tematické okruhy:

●Studium a analýza hudebně-teoretických textů většího rozsahu.

●Edice hudebních pramenů a děl: Praktická edice – kritická edice.

●Zásady ediční práce, psaní vydavatelské a revizní zprávy, další dokumentační aparát kritické edice.

Výsledky učení

Student získává praktické zkušenosti s prací s konkrétními hudebně teoretickými texty, tříbí si též techniku i styl psaní textů vlastních. Získává schopnost analytického a kritického pohledu na již existující hudebně teoretické texty všech kategorií a ve světle získaných poznatků a zkušeností i schopnost koncipování vlastních hudebně teoretických textů od semestrálních prací až k bakalářským, magisterským eventuálně doktorským spisům.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Literatura

Povinná literatura

ASAF'JEV, Boris Vladimirovič. Hudební forma jako proces. Praha: SHV, 1965. Klasikové hudební vědy a kritiky.

BEK, Josef, FUKAČ Jiří, POLEDŇÁK Ivan. Česká hudební věda 1945-1975. Pokus o stratifikaci a vědeckou kritiku jejích motivací, faktorů a funkcí. Hudební věda XIII, 1976, č.1, s. 3-26.

BURJANEK, Josef. Hudební myšlení: dvě studie k psychologii a estetice problému. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970.

FERKOVÁ, Eva. Počítačová muzikologie (z hlediska systematiky). Opus musicum XXIV, 1992, č. 7-8, s. 239-244.

MORRIS, Robert D. Composition with Pitch-Classes: a Theory of Compositional Design. New Haven: Yale University Press, 1988.

PEČMAN, Rudolf. Sloh a hudba 1600-1900: problémy, otázky, odpovědi. Vyd. 2. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1424-5.

Doporučená literatura

ADLER, Quido. Der Stil in der Musik. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1911.

ADLER, Quido. Schubert and the Viennese Classical School. The Musical Quarterly XIV, 1928, s. 473–485.

ADLER, Quido. Haydn and the Viennese Classical School. The Musical Quarterly XVIII, 1932, č. 2, s. 191–207.

ADORNO, Theodor Wiesengrund. Philosophie der Neuen Musik. Tübingen: P. Siebeck, 1949.

APFEL, Ernst, DAHLHAUS, Carl. Studien zur Theorie und Geschichte dermusikalischen Rhythmik und Metrik. München: E. Katzbichler, 1974.

BEK, Josef. Avantgarda. Ke genezi socialstického realismu v české hudbě. Praha: Panton, 1984.

BESSELER, Heinrich. Musik und Raum. In: Musik Und Bild. Kassel: Bärenreiter-Verlag, 1938.

BESELER, Heinrich. Bourdon Und Fauxbourdon Studien Zum Ursprung d. Niederländ. Musik. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1950.

ČERNÝ, Miroslav K. Musiksemiotik und Musikgeschichte. Acta Universitatis Palckianae Olomoucensis. Facultas philosophica. Philoophica-aesthetica XXX, 1997. Olomouc: Universitatis Palckianae, 1997, s. 47-56.

DAHLHAUS, Carl. Some Models of Unity in Musical Form. Journal of Music Theory XIX, 1975, s. 32 – 40.

GEORGIADES, Thrasybulos Georgos. Music and Language: the Rise of Western Music as Exemplified in Settings of the Mass. Cambridge: Cambridge University Press, 1982.

KUBIK, Gerhard. Zum Verstehen afrikanischer Musik: ausgewählte Aufsätze. Leipzig: P. Reclam, 1988. ISBN 3379003565.

OESCH, Hans. Aussereuropäische Musik. Darmstadt: Wiss. Buchges., 1997.

RIEMANN, Hugo. Die Natur Der Harmonik. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1882.

RIEMANN, Hugo. Der Ausdruck in Der Musik. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1883.

Hodnoticí metody a kritéria

Od studenta je očekávána aktivní účast v hodinách a zpracování písemné semestrální práce v rozsahu 3–4 normostrany, zadané vyučujícím. Povinná účast studenta na hodinách min. 70 %.

Poznámka

není

Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů