Dějiny a teorie fotografie 1

Zapsat Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
307DATF1 ZK 4 4 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 64 až 84 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Tomáš DVOŘÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DVOŘÁK

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student získá znalosti z dějin fotografie, umění a vizuální kultury 19. století, naučí se pracovat s odbornou literaturou, provádět rešerše, analyzovat fotografické obrazy a prezentovat své znalosti formou kritické eseje.

Předmět uvádí do dějin a teorie fotografie, umění a vizuální kultury, učí základním výzkumným metodám a technikám kritického psaní. Věnuje se primárně následujícím tematickým oblastem: zrod technických obrazů; fotografický portrét a problém moderní individuality; realismus 19. století; fotografie a intermadialita; technologická a sémiotická specifičnost fotografie; reprodukce umění; piktorialismus; fotografie v přírodních a sociálních vědách; kreativní zneužití technologií a hra proti aparátům; bezkamerová fotografie.

Forma studia

přednáška, seminář

Předpoklady a další požadavky

-

Obsah kurzu

Dějiny a teorie fotografie 1

zimní semestr 2022

(5/10)

přednáška se nekoná - Poněšice

(12/10)

Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)

Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;

úvod k povinné literatuře příští přednášky. Oborové knihovny a elektronické zdroje, metody rešerše a techniky psaní odborných textů.

(19/10)

Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.

Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.

(26/10)

Fotografie a intermedialita (Tomáš Dvořák)

Přednáška situuje rané fotografické techniky do intermediálního kontextu devatenáctého století a věnuje se pozici fotografie v debatách o starých a nových médiích.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.

(02/11)

Daguerre, Talbot, Archer (Tomáš Dvořák)

Přednáška se věnuje nejvýznamnějším fotografickým technikám 19. století a tisku fotografických obrazů.

William Henry Fox Talbot, Pencil of Nature

(09/11)

Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.

(16/11)

Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)

Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.

Joel SNYDER, “Visualization and Visibility.” in: Caroline A. Jones, Peter Galison (eds.), Picturing Science, Producing Art. London: Routledge 2013, pp. 379-397.

--- 21/11 --- UZÁVĚRKA PRVNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

(23/11)

Technologická a sémiotická specifičnost fotografie (Michal Šimůnek)

Specifičnost fotografie je zpravidla vnímána ve třech vzájemně propojených rovinách: v technologické rovině, kdy je často považována za automatickou, mechanickou reprodukci zobrazené reality; v sémiologické rovině, kdy je vyzdvihována její indexická povaha; v epistemologické rovině, kdy je poukazováno na její schopnost dostát konvencionalizovaným představám o tom, co je to realistické a objektivní zobrazení. Přednáška představuje vývoj myšlení o těchto „povahových“ rysech fotografie, přičemž dospívá k typologii tří možných teoretických postojů ke specifičnosti fotografie: 1) fotografie má vlastní specifickou povahu či identitu, jedná se o autonomní, univerzálně srozumitelné médium; 2) fotografie nemá vlastní identitu, nýbrž její význam i povaha jsou veskrze závislé na diskurzech, kontextech a paratextech, které ji obklopují; 3) fotografie je nejisté a ambivalentní médium, kterému je nutno připsat určité specifické rysy a zároveň připustit její hlubokou zakotvenost v kontextech, v nichž se nachází.

George BAKER. “Photography's Expanded Field.” October, 2005. Vol. 114, p. 120–140.

(30/11)

Technické obrazy v sociálních vědách (Michal Šimůnek)

Řada autorů uvažujících o vztahu sociálních věd a technických obrazů poukazuje na skutečnost, že technické obrazy (zejména fotografie a později film) a sociální vědy (zejména sociologie a antropologie) se zrodily v kontextu stejných historických podmínek. Příchod fotografie, stejně tak jako sociálních věd, lze tudíž v mnoha ohledech vnímat jako reakci na nejistoty, rizika a touhy, jež se objevily v období rané modernity. Přednáška vychází z analýzy tohoto historického momentu a dále představuje souvislosti mezi proměnami myšlení o fotografii a paradigmatickými posuny v sociálních vědách. Vztah fotografie a sociálních věd tak postupně nahlédneme z perspektivy pozitivismu a kolonialismu; vizuálního, senzorického, reflexivního, postmoderního, dialogického a digitálního obratu a z perspektivy post-pozitivismu a post-kolonialismu. Současně s tímto si ukážeme, jaké odlišné role hraje fotografie v sociálních vědách, pro které může být předmětem badatelského zájmu, zároveň však nástrojem sběru dat a nástrojem reprezentace a šíření poznání. Reflexe vztahu fotografie a sociálních věd bude přitom zaměřena nejen na to, jak technické obrazy ovlivňují sociální vědy, ale rovněž na to, jak sociální vědy (teorie, koncepty, metody a vědění o společnosti) mohou být prospěšné pro fotografickou praxi.

Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.

(07/12)

Kreativní zneužití technologií a hry proti aparátům (Michal Šimůnek)

V rámci současné kultury přesycené technickými obrazy vyvstává s velkou naléhavostí potřeba reflektovat rutinní a zakouzlené způsoby, jakými každodenně a téměř permanentně vytváříme a konzumuje technické obrazy. Přednáška se věnuje dvěma úzce souvisejícím taktikám odkouzlování a problematizace technických obrazů: tzv. kreativnímu zneužití technologií a Flusserově výzvě k hraní proti programům aparátů. Tyto taktiky jsou samy o sobě paradoxní, díky čemuž nás však vedou k takovému myšlení, jež podporuje naši ostražitost vůči technickým obrazům. Dílčí argumenty budou ilustrovány na příkladech z oblasti experimentální fotografie a z oblasti DIY „amatérské“ fotografické praxe, neboť právě v těchto dvou oblastech bývá koncepce kreativního zneužití vzývána nejčastěji.

Marc LENOT. “Flusser and Photographers, Photographers and Flusser.” Flusser Studies 2017, 24. Dostupné na. http://www.flusserstudies.net/sites/www.flusserstudies.net/files/media/attachments/marc-lenot-flusser-photographers-photographers-flusser.pdf

(přednáška Marca Lenota “Playing Against Camera. Experimental Photography” viz https://www.rencontres-arles.com/en/actualites/view/119/playing-against-cameras-experimental-photography-by-marc-lenot)

(14/12)

Aparáty bez spouště

Přednáška se věnuje proměnám sociotechnických podmínek vernakulární (zejména rodinné a domácí) fotografie, jež jsou důsledkem „nových“ technologií konstruovaných se záměrem nahradit lidského operátora „ne-lidskými“ senzory, algoritmy a umělou inteligencí. V této souvislosti přednáška sleduje vybrané historické tendence v koncepci a konstrukci fotografické spouště a k nim analogické proměny fotografického gesta. Soustředí se přitom zejména na kamery, které z fotografického procesu odstraňují akt stisku spouště a místo něj nabízí sadu „nastav a zapomeň“ operací. Cílem přednášky je tak na vybraných příkladech z rozrůstající se rodiny aparátů bez spouště (např. foto pasti, autonomní a senzory ovládané sebe-sledovací kamery, Nikon Heartography, aparát Ka-Mu-Ra, Google Clips kamera a smart home bezpečností kamerové systémy) uvažovat o soudobých proměnách fotografie, a to v perspektivě napětí mezi autonomií aparátu a fotografického procesu na straně jedné a snahou fotografujících podřídit aparáty a procesy svému záměru na straně druhé.

Rachel PLOTNICK. Power Button: A History of Pleasure, Panic, and the Politics of Pushing. Cambridge, MA – London: The MIT Press, 2018. Chapter 5: We Do the Rest.

(21/12)

Konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)

--- 09/01 --- UZÁVĚRKA DRUHÉ SEMINÁRNÍ PRÁCE

Doporučená nebo povinná literatura

Geoffrey BATCHEN, Obraz a diseminace: Za novou historii pro fotografii. Praha: NAMU 2016.

Vilém FLUSSER, Za filosofii fotografie. Praha: Hynek 1994.

NADAR, Když jsem byl fotografem. Praha: NAMU 2018.

Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.

John STAUFFER – Zoe TRODD – Celeste-Marie BERNIER, Picturing Frederick Douglass. An Illustrated Biography of the Nineteenth Century’s Most Photographed American, New York – London: W. W. Norton & Co. 2015, pp. 8–55.

Joel SNYDER, “Visualization and Visibility.” in: Caroline A. Jones, Peter Galison (eds.), Picturing Science, Producing Art. London: Routledge 2013, pp. 379-397.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.

George BAKER. “Photography's Expanded Field.” October, 2005. Vol. 114, p. 120–140.

Marc LENOT. “Flusser and Photographers, Photographers and Flusser.” Flusser Studies 2017, 24.

Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.

Rachel PLOTNICK. Power Button: A History of Pleasure, Panic, and the Politics of Pushing. Cambridge, MA – London: The MIT Press, 2018. Chapter 5: We Do the Rest.

Hodnoticí metody a kritéria

Předmět je zakončen klasifikovanou zkouškou. Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak odevzdání dvou psaných výstupů:

  1. referát v rozsahu 1-2 normostrany popisuje a interpretuje vybranou fotografii 19. století, odeslat do 21.11. ve formátu PDF na tomdvorak@famu.cz
  2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma, odeslat do 9.1.2023 ve formátu PDF na tomdvorak@famu.cz

Zkouška má formu rozpravy nad oběma texty.

Poznámka

-

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
místnost 107
Učebna 1 (FAMU)

(Lažanský palác)
DVOŘÁK T.
14:50–18:05
(přednášková par. 1)
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
St 14:50–18:05 Tomáš DVOŘÁK Učebna 1 (FAMU)
Lažanský palác
přednášková par. 1

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů