Aktuální metody výzkumu audiovize

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
380AMVA ZK 4 12 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 91 až 111 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Absolvent kurzu je obeznámen se škálou aktuálních výzkumných a umělecko-výzkumných metod v oblasti audiovize, je schopen samostatné reflexe výzkumných konceptů i analýzy uměleckých děl s využitím perspektivy současných výzkumných metodologií. Absolvent se orientuje v základní akademické terminologii, rozumí představeným badatelským přístupům, a také je schopen prakticky aplikovat nabyté poznatky v rámci vlastní umělecko-výzkumné činnosti.

Forma studia

seminář, přednáška

Předpoklady a další požadavky

-

Obsah kurzu

Kurz propojující přednáškovou a seminární část má za cíl poskytnout doktorským studentům vhled do současných metod výzkumu audiovize za cílem zvýšit kvalitu, relevantnost a aktuálnost výzkumu, který provádějí při svém bádání a psaní disertační práce. S ohledem na charakter studia, který je propojený přímo s uměleckou praxí či výzkumem skrze uměleckou tvorbu, bude seminární část výuky zaměřena na případové studie zaměřené na analýzu (tvorby) konkrétního audiovizuálního díla.

Pole aktuálních výzkumných metod zaměřených na audiovizuální a vizuální média – od filmu přes televizi a počítačové hry až po fotografii – je velmi pestré a rozsáhlé a zahrnuje množství analytických a badatelských přístupů a metodologií (například: naratologie, kognitivní vědy a neuroestetika, gender studies, produkční studia, artistic research, herní studia, mediální archeologie, ecocinema studies, adaptační studia, festivalová studia, fanouškovská studia, žánrová studia, star studies…). Artistic research je metodologicky interdisciplinární pole, které může, podle charakteru používáné tvůrčí praxe, zapojovat i různé z výše uvedených metodologických postupů.

Vzhledem k tomu, že doktorské studium je pojato více individuální formou, budou konkrétní témata a metody probírané se studujícími v rámci kurzu flexibilně přizpůsobeny jejich potřebám a vědeckým zájmům. Každé z šesti setkání představí určitý proud bádání v rámci audiovize, a to zejména na příkladu práce s konkrétním dílem, které studující předem zhlédnou (ať už samotné dílo anebo jeho dokumentaci) a poté budou společně s vyučujícím diskutovat na semináři z perspektivy představované metodologie, čímž si přímo prakticky vyzkouší, jak různorodě se lze k dílu anebo způsobu a postupu jeho tvorby vztahovat. Cílem kurzu je nabídnout studentům pestrý rejstřík aktuálních metod a vědeckých konceptů, které mohou zapojit do svých vlastních výzkumů.

Struktura kurzu může být – v závislosti na aktuální skladbě studentů - např. takováto:

  1. Současné filozofické přístupy ve filmových studiích (Andrea Slováková), případová studie díla, které svým způsobem vzniku zkoumá předem nastolené filozofické otázky
  2. Výzkum filmového průmyslu a produkční kultury (Petr Szczepanik), případová studie vybraného díla z hlediska některé z produkčních praxí
  3. Aktuální výzkum filmových institucí – od festivalových studií po výzkum distribuce a marketingu (Jindřiška Bláhová), případová studie distribučního života konkrétního filmu
  4. Politika vizuální reprezentace – současné přístupy od gender studies po neokolonialismus (Andrea Slováková), případová studie audiovizuálního díla z dané oblasti politicko-kriticky zaměřené tvorby
  5. Filmová neuroestetika a současné teorie diváctví (Tereza Hadravová), případová studie výzkumu vybrané neurovědné otázky zkoumané skrze recepci konkrétního audiovizuálního díla
  6. Estetické přístupy k vědecké analýze audiovizuálních děl (Andrea Slováková), případová studie analýzy filmu

Doporučená nebo povinná literatura

Biltereyst, Daniel; Maltby, Richard; Meers, Philip (eds.). The Routledge Companion to New Cinema History.

Routledge, 2020.

Branighan, Edward; Buckland, Warren (eds.). The Routledge Encyclopedia of Film Theory. Routledge, 2014.

Carroll, Noel et al. (eds.). The Palgrave Handbook of the Philosophy of Film and Motion Pictures. Palgrave Macmillan,

2019.

Gallese, Vittorio; Guerre, Michele. The Empathic Screen: Cinema and Neuroscience. Oxford University Press, 2019.

Kuhn, Annette; Westwell, Guy (eds.). A Dictionary of Film Studies. Oxford University Press, 2020.

Slováková, Andrea. Co je nového ve filmové vědě. Nová beseda, 2017.

Stam, Robert. Keywords in Subversive Film / Media Aesthetics. Wiley-Blackwell, 2015.

Warhol, Robyn; Dinnen, Zara (eds.). The Edinburgh Companion to Contemporary Narrative Theories. Edinburgh

University Press, 2018.

Hodnoticí metody a kritéria

Klasifikace bude udělena za aktivní účast na hodinách (50 %) a za seminární práci o rozsahu 4 normostrany, v níž student zanalyzuje přednosti a slabiny vybraného vědeckého přístupu z oblasti aktuálních metod výzkumu audiovize, popřípadě napíše případovou studii, kde promyslí použití některého z nástrojů vybrané metody ve vztahu ke konkrétnímu (svému či cizímu) audiovizuálnímu dílu (50 %).

Poznámka

x

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů