Dramatická výchova (B0215A310008)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem studia je poskytnout posluchači odpovídající dovednostní a znalostní oporu pro vedení dramatickovýchovného procesu zejména v kontextu volnočasového vzdělávání, poskytnout dostatečnou oporu v praxi a v možnostech prověřování získaných profesních kompetencí ve vlastní umělecko–pedagogické práci při přípravě a realizaci projektů. Připravuje studenta na vedení dramatickovýchovného procesu v rámci institucí zaměřených na vzdělávání (výuka literárně-dramatického oboru ZUŠ, volitelné a volnočasové aktivity v rámci MŠ, ZŠ, SŠ, DDM a dalších institucí zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže).

Bakalářské studium připravuje posluchače na následné navazující magisterské studium.

Dramatická výchova je jedním z nejkomplexnějších oborů estetické výchovy. Je oborem interdisciplinárním – spojuje divadlo a výchovu. Jde o systém sociálně-uměleckého učení dětí, mládeže, případně též dospělých, jehož cílem je jednak estetická kultivace a získávání divadelních dovedností, jednak rozvoj osobnosti, osvojování sociálních dovedností a vytváření systémů postojů a hodnot jednotlivce, vedoucích k prosociálnímu chování a jednání člověka, k vědomé tvorbě, vnímání a obhajobě místa (nejen) divadelního umění ve společnosti.

Dramatická výchova se řadí mezi expresivní vzdělávací obory, pro něž je exprese zásadním prostředkem symbolického vyjadřování. Během vývoje oboru prošla řadou verzí od pojetí blížícího se spíše osobnostní a sociální výchově po současnou podobu, která pojímá vzdělávací obor jako umělecký, vycházející z dramatické/divadelní tvorby a vztahující se k ní s jasným přesahem k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáků.

Takovýto proces vychází:

• z vědomého a cíleného využívání dramatických/divadelních principů, postupů a metod při práci s obsahy,
• z divadelní tvorby, která je založená na týmové spolupráci, na společném řešení problému a využívání a hledání výrazových prostředků vlastních divadlu v respektujícím tvůrčím procesu,
• z postupů rozvíjejících dětské diváctví a znalosti o dramatu a divadle.

Vědomé a cílené využívání divadelních postupů a metod při práci s obsahy (příběhy, situacemi, tématy, ale i s obsahy souvisejícími s osobnostním a sociálním rozvojem účastníků procesu), stejně tak i společná práce na různých podobách jevištního/divadelního sdělení nabízí příležitosti k rozvoji komunikačních schopností, spolupráce, vytrvalosti, k budování zodpovědnosti za vlastní tvorbu i tvorbu celé skupiny, učí porozumět jazyku divadelního umění, jeho postupům, jeho významu v kontextech uměleckého uchopování světa a jeho smyslu.

Rozprostření (nikoli rozdělení) oboru do prostoru průniku divadla a vzdělávání (výchovy, edukace, pedagogiky) umožňuje účastníkům procesu (zejm. dětem a mládeži) poznat potenciál dramatu a divadla v různých podobách – jako cíle vlastní kreativní práce, jako prostředku rozvoje a proměny různých kvalit účastníků procesu (osobnostních, sociálních, uměleckých), ale také jako nástroje zkoumání světa, zejména světa mezilidských vztahů a situací, jako prostředku poznání. Podstatou dramatické výchovy je proces učení především přímým prožitkem, činností a vlastní zkušeností v jednání, zejména ve hře v roli a v kreativním uměleckém procesu.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent studia je vybaven potřebnými vědomostmi a dovednostmi pro edukační práci v oblasti dramatické výchovy. Je schopen poučeně a kvalifikovaně pracovat se svými svěřenci na divadelním nebo přednesovém tvaru, prohlubovat a rozvíjet jejich dovednosti a kompetence v oblasti divadelní tvorby a umělecké percepce, vést je k vědomému využívání uměleckých postupů (vycházejících zejména z dramatických umění, divadla), oceňování významu umělecké tvorby a expresivních postupů při reflexi a proměně světa. Umělecké postupy využívá pro rozvoj umělecký, osobnostní i sociální, občanský.

Odborné znalosti:

Absolvent studia:

• Pojmenuje a vysvětlí podstatu oboru, jeho principy a metody.
• Charakterizuje současný stav oboru.
• Vyloží základní historické mezníky vývoje oboru, jeho teorie i praxe, a jejich vztah k dnešnímu umění a umělecké výchově.
• Vybavenost znalostmi zejména z pedagogiky, psychologie, teorie a historie divadla a literatury pro děti a mládež prokazuje při praktické edukačně-umělecké činnosti.
• Zná a definuje různé podoby dramatické výchovy, rozumí možnostem jejich uplatnění, pojmenuje možnosti uplatnění oboru v praxi v kontextu různých institucí a edukačních situací i v souvislosti se subjektivními činiteli procesu.
• V jeho práci se promítá porozumění souvislostem mezi oborem dramatické výchovy, obory uměleckými a současným pojetím edukace.
• Uplatňuje znalost způsobů a možností řešení pedagogických situací spojených s procesem dramatické výchovy, rozumí jejich podstatě i limitům.
• Orientuje se v odborné literatuře, odborném zázemí oboru.

Odborné dovednosti:

Absolvent studia:

• Umí plánovat, uskutečňovat a hodnotit dramatickovýchovný proces (volí a formuluje vhodné cíle, vybírá odpovídající strategie, metody, volí vhodné nástroje pro evaluaci a reflexi procesu apod.).
• Vlastní zkušenosti s uměleckou tvorbou a dovednosti v oblasti vlastní kreativní práce převádí do edukačního procesu. Při takovéto didaktické transformaci využívá poznatků z pedagogiky, psychologie a didaktiky oboru.
• Aktivně se zajímá o dění v oboru, studuje odbornou literaturu, své profesní kompetence rozvíjí účastí na dílnách, seminářích.
• Svých osobních kvalit a profesních kompetencí využívá k facilitaci edukačního procesu, respektu k jeho účastníkům, k navození pozitivního klimatu, k tvorbě příležitostí pro kreativní proces.
• Praktické problémy související s procesem dramatické výchovy řeší s využitím teoretických poznatků i na základě vlastních zkušeností získaných v procesu umělecké tvorby.
• Volí takové způsoby práce, které umožňují rozvoj tvořivého potenciálu dětí, jejich osobnostních, sociálních kvalit i kompetencí v rovině umělecké tvorby.
• Absolvent oboru je schopen systematické tvůrčí koncepční práce a svou práci a práci svých svěřenců kompetentně reflektuje.
• Je připraven vést dramatickovýchovný proces v rámci institucí zaměřených na vzdělávání (výuka literárně-dramatického oboru ZUŠ, volitelné a volnočasové aktivity v rámci MŠ, ZŠ, SŠ, DDM a dalších institucí zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže) – plánuje své činnosti zejména v oblasti krátkodobých a střednědobých cílů, v týmu nebo partnerské spolupráci zpracovává vzdělávací programy a programy zaměřené na umělecký rozvoj účastníků různého věku, které využívají prostředků dramatického umění, a tyto realizuje v rámci výše uvedených institucí, případně ve střediscích volného času, dramacentrech, kulturních centrech apod.
• Formuluje pozitiva oboru, argumentačně i svou činností podporuje jeho uplatnění v praxi.

Obecné způsobilosti:

Absolvent oboru:

• Je schopen dalšího samostatného studia v oboru dramatické výchovy nebo v příbuzných či souvisejících oborech.
• Je rozvinut zejména v těch složkách osobnosti, které přispívají k tvořivosti, interpersonální a intrapersonální inteligenci, komunikační kompetenci a dalším specifickým schopnostem a dovednostem zaměřeným na umělecko-pedagogický proces (múzičnost, pohybově prostorová inteligence, schopnost organizovat, motivovat a inspirovat k tvořivé umělecké práci...).
• Umí srozumitelně a věcně objasnit povahu oboru, odborného problému, argumentačně obhajovat vlastní řešení.
• Zvládá práci na koncepčních úkolech, umí plánovat své činnosti s vědomím cílů.
• Je schopen samostatně se rozhodovat při řešení úkolů, a to i v případě proměny okolností, okamžitě reagovat na situaci, rychle vyhodnocovat.
• Uplatňuje zkušenosti získané během studia v práci v týmu i práci na vlastním samostatném úkolu. Přijímá zodpovědnost za vlastní dílo i zodpovědnost za dílo skupiny.
• Umí přijmout roli vedoucího, respektuje práci a názor jiných.
• Vytváří prostor pro tvořivé činnosti, sám je schopen tvořivého a osobitého přístupu při hledání cest k cíli.
• Při řešení problémů uvažuje komplexně, s vědomím dlouhodobých horizontů.
• Vnímá aktuální témata, problémy, dilemata, dramata, pohyby hodnot atd. ve společnosti a v životech lidí, pracuje s nimi jako s látkou pro divadelní i paradivadelní aktivity s cílem vést svěřence k humanitě a respektu k lidským a občanským právům.
• Používá své odborné znalosti, odborné dovednosti a obecné způsobilosti alespoň v jednom cizím jazyce.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Obecná pravidla a principy tvorby studijních plánů na AMU:

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový předmět profilujícího základu, který neumožňuje opakování atestace. Specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, která vychází vstříc specifikům práce na umělecké vysoké škole.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku

a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Pravidla a principy pro tvorbu bakalářského studijního p rogramu dramatické výchovy v prezenční formě:

Bakalářské studium dramatické výchovy je zaměřeno především na získávání základních zkušeností s dramatickými aktivitami, na budování dovedností v psychosomatických disciplínách a na rozvíjení kreativních schopností při přednesové a divadelní skupinové práci. Tyto kurzy mají i úroveň metodologickou – student se učí didaktické transformaci získaných znalostí, dovedností do edukačního procesu zejména s dětmi, studenty, ale i dospělými. Praktické kurzy jsou doplňovány teoretickými strukturujícími vstupy a postupným seznamováním s různými typy dramatické výchovy. Vzhledem k zaměření oboru (příprava na pedagogicko-uměleckou práci především /ale nejen/ s dětmi a mládeží) jsou základními pilíři studia kurzy múzické, psychosomatické povahy, předměty zaměřené na pedagogické a psychologické aspekty dramatické výchovy včetně didaktiky oboru a reflektivní model praxe. V učebním plánu bakalářského studia jsou zastoupeny i předměty zaměřené na teorii oboru, na literární teorii a historii literatury pro děti a na některá oborově důležitá teatrologická témata.

Celé studium provází vícestupňový reflektivní model praxe, která graduje od observační praxe (1. ročník studia) k supervidované a reflektované vlastní systematické práci se skupinou (2. ročník studia) a rozsáhlému závěrečnému projektu (3. ročník studia).

Kurzy mají nejčastěji podobu seminářů, cvičení a dílen. Některým obsahům studia – kurzům více odpovídá pravidelně se opakující výuka, jiné jsou organizovány blokově, některé i v rámci letního soustředění (zejména divadelní projekty). Ve výuce je preferována interaktivní, činnostní výuka, která odpovídá podstatě oboru i profilu absolventa. Základním principem je reflektivní přístup studenta ke studiu a provázanost činnostní výuky s metodologií, didaktikou a teorií oboru, tedy model vzájemně se prolínajících a podporujících kurzů. Studium graduje směrem k samostatné práci studenta v různých oblastech studia.

V závěrečné fázi vychází studium vstříc individuálnímu oborovému směřování studenta – studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů:

Skupina PV1

Jde o povinně volitelné předměty kategorie B – nejsou součástí profilujícího základu.

Předměty v této skupině jsou zaměřeny na prohlubování dovedností studentů v oblasti psychosomatické a v oblasti divadelní práce (skupinový přednesový projekt, hlasová výchova volitelně, herecká výchova volitelně, pohybová výchova volitelně, divadelní projekt volitelně).

Podmínky plnění: Z této skupiny povinně volitelných předmětů musí student získat za studium 4 kredity. Vypsání předmětu závisí na minimálním počtu přihlášených, který je stanoven vždy na začátku akademického roku a vychází z organizačních a materiálních (zejména finančních a prostorových) podmínek studia.

Skupina PV2

Jde o povinně volitelné předměty kategorie B – nejsou součástí profilujícího základu.

Předměty v této skupině jsou zaměřeny na prohlubování znalostí a dovedností studentů v oblasti pedagogicko-umělecké práce (divadlo pro děti a mládež, lektorská práce v profesionálním divadle, dramatická výchova ve formálním vzdělávání, dramatická výchova s dospělými, dramatická výchova v Čechách atd. – viz studijní plán). Některé z předmětů poskytují teoretický vhled do tématu, jiné jsou zaměřeny na tvorbu programů.

Podmínky plnění: Z této skupiny povinně volitelných předmětů musí student získat za studium 6 kreditů. Většině předmětů zaměřených na tvorbu projektů a programů musí z dané oblasti předcházet kurz zaměřený na mapování tématu v rovině teoretické. Vypsání předmětu závisí na minimálním počtu přihlášených, který je stanoven vždy na začátku akademického roku a vychází z organizačních a materiálních (zejména finančních a prostorových) podmínek studia.

Volitelné předměty:

Volitelné předměty jsou průběžně inovovány, cílem je rezonovat s proměnami praxe, umožnit setkávání s inspirativními osobnostmi, mapovat aktuální témata apod. Jejich významnost se projevuje v několika rovinách:

• Umožňují větší individuální profilaci studentů, prohlubování znalostí a dovedností v určitých oblastech umělecké a pedagogické práce.
• Umožňují doplnění studia o specifické, dílčí oblasti.
• Umožňují ověřovat nové postupy, nová témata, která jsou pro obor aktuální, inspirativní.
• Jsou často místem inspirativního setkání studentů s lidmi z praxe nebo odborníky, kteří nepatří ke kmenovým pedagogům katedry.
• Některé (pokud nejsou jasně vázány na dosaženou předcházející úroveň znalostí a dovedností) umožňují propojování studentů různých skupin. Studijní plány tak vytváří příležitosti pro vytváření klimatu vzájemné podpory, provázanosti a inspirativních setkání i mezi studenty samotnými.

Příkladem takovýchto kurzů jsou například: Divadelní sporty a improvizace, storytelling, výtvarná dramatika, loutkářské techniky, mluvní výchova a logopedie, komunitní divadlo, biomechanická cvičení, režijní práce s dětmi atd.

Studium je rozvrženo podle harmonogramu akademického roku DAMU.

Obecné informace o přijímacím řízení

1. Předcházející vzdělání:

Úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání.

1. Splnění podmínek přijímacího řízení:

Přijímací řízení probíhá dvoukolově. U posluchače jsou zjišťovány múzické předpoklady pro studium, předpoklady pro pedagogickou práci, základní znalosti oboru a motivovanost ke studiu.

První kolo:

Přednes předem připravené básně nebo prózy v rozsahu do pěti minut a jeho variace.

Písemná práce týkající se problematiky dramatické výchovy, jejíž téma bude zadáno na místě.

Druhé kolo:

Vypracování domácí písemné práce, v níž má uchazeč prokázat schopnost analyzovat a interpretovat umělecký text a schopnost uvažovat o něm jako o zdroji pro divadelní a interní dramatickovýchovnou práci. Konkrétní zadání bude zasláno každému uchazeči ihned po úspěšném absolvování 1. kola.

Praktická talentová zkouška zaměřená na pohybově rytmické dovednosti a na zjišťování předpokladů pro divadelně kreativní a pedagogickou práci v dramatických hrách zadávaných a vedených zkoušejícími.

Pohovor zaměřený na zjištění motivace, zkušeností a předběžné informovanosti či orientovanosti uchazeče v problematice dramatické výchovy, divadla, krásné literatury (s důrazem na literaturu pro děti a mládež) a v pedagogicko-psychologických otázkách vztahujících se k dramatické výchově. Uchazeči k pohovoru přinesou seznam v poslední době přečtené krásné literatury (se zřetelem k literatuře pro děti a mládež) a literatury odborné.

Přijímací řízení je vypisováno s ohledem na kapacitní možnosti studia, není tedy vypisováno pravidelně každý rok.

Návaznost na další typy studijních programů

Dvouleté navazující magisterské studium dramatické výchovy na katedře výchovné dramatiky Divadelní fakulty AMU a dvouleté navazující magisterské studium divadlo a výchova na Divadelní fakultě JAMU.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

1. Bakalářská práce a její obhajoba:

Bakalářská práce má prokázat schopnost koncepční pedagogické činnosti v oboru dramatické výchovy, schopnost cílevědomě plánovat práci na základě rozboru potřeb skupiny, tj. formulovat dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé cíle, volit obsah (látku), metody a organizační formy práce, hodnotit míru dosažení stanovených cílů a zhodnotit svůj vlastní podíl na výsledku práce. Při tvorbě bakalářského projektu a zpracování bakalářské práce studenti uplatní dovednosti a vědomosti z praktických i teoretických předmětů studia a prokáží schopnost vědomě je aplikovat v praxi. Základem práce je popis umělecko-pedagogického autorského projektu, který práci předchází, jeho zdůvodnění, teoretická východiska a kontexty a odborná reflexe a evaluace jeho realizace.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu:

Diplomový seminář 1, 2

Divadelní projekt I, II

Dramatizátorský seminář

Literatura pro děti a mládež 1, 2

Metodika divadelní práce s dětmi a mládeží 1-4

Praktikum dramatické výchovy - Dramatické hry a improvizace 1-3

Praktikum dramatické výchovy - Strukturování dramatické práce 1-3

Praxe I - observační 1, 2

Praxe II - průběžná 1, 2

Praxe III - závěrečný bakalářský projekt 1, 2

1. Teoretická ústní zkouška:
2. A Teorie a historie divadla.

Oblast SZZ, v níž má student/ka prokázat znalosti z dějin světového i českého divadla a orientaci v teorii divadla a dramatu.

Příklady tematických okruhů:

Legendy a teorie o původu divadla

Antické divadlo a drama, tragédie a komedie

Španělské divadlo zlatého věku – barokní divadlo duchovní a výchovné

Avantgardy – manifesty; jiné herectví a inscenace, „ismy“

Autorské divadlo u nás i ve světě

apod.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu:

Divadelní projekt I, II

Divadlo v české kultuře 1, 2

Divadlo v kontextu vývoje západní kultury I 1, 2,

Divadlo v kontextu vývoje západní kultury II 1, 2

Kapitoly z teorie literatury 2

Úvod do scénografie II

Základy divadelního pojmosloví 1, 2

Základy dramaturgie 1-3

1. B Teorie a didaktika dramatické výchovy, pedagogika a psychologie.

Oblast SZZ, v níž má student prokázat orientovanost v teorii i praxi oboru a propojovat ji se znalostmi z oblasti pedagogiky a psychologie.

Příklady tematických okruhů:

Dramatická výchova a divadlo, dětské divadlo a dětský přednes jako součást dramatické výchovy.

Dramatická výchova a umělecké vzdělávání.

Typy procesu dramatické výchovy, kontexty uplatnění.

Dramatická výchova jako systém, podstata oboru, jeho složky, proces dramatické výchovy.

Psychologické aspekty dramatické výchovy.

Pedagogické aspekty procesu dramatické výchovy.

Plánování – proces – hodnocení v závislosti na typu práce a kontextu praxe.

Žák/účastník procesu – pedagog/lektor – obsahy – metody práce.

Apod.

Předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu:

Didaktika dramatické výchovy 1-4

Dramatizátorský seminář

Kapitoly z teorie literatury 1, 2

Literatura pro děti a mládež 1, 2

Metodika divadelní práce s dětmi a mládeží 1-4

Pedagogika 1-3

Praktikum dramatické výchovy - Dramatické hry a improvizace 1-3

Praktikum dramatické výchovy - Strukturování dramatické práce 1-3

Praxe I - observační 1, 2

Praxe II - průběžná 1, 2

Praxe III - závěrečný bakalářský projekt 1, 2

Psychologie a dramatická výchova 1-3

Reflektivní seminář k praxi 1, 2

Úvod do studia dramatické výchovy

Základy teorie a historie dramatické výchovy a dětského divadla

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Studium připravuje studenta na vedení dramatickovýchovného procesu v rámci institucí zaměřených na vzdělávání (výuka literárně-dramatického oboru ZUŠ, volitelné a volnočasové aktivity v rámci MŠ, ZŠ, SŠ, DDM a dalších institucí zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže). Absolvent studia se může uplatnit i jako lektor a animátor edukačních programů v neformálním vzdělávání (divadla, muzea, galerie, neziskové organizace apod.)