Hudební teorie (N0215A310009)

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra hudební teorie

Garant studijního programu

Jiří BEZDĚK

Cíle studia ve studijním programu

Studijní program Hudební teorie je realizován ve specializacích Hudební teorie a Hudebně-vydavatelská činnost. Cílem programu ve specializaci Hudební teorie je připravit hudební vědce a publicisty, kteří se zabývají otázkami hudebního jazyka a jeho strukturací. Obsahem vzdělávání jsou nejen do hloubky probírané tradiční hudebně teoretické disciplíny, jako je harmonie, kontrapunkt či hudební formy, ale také jejich mladší deriváty kinetika, melodika, tektonika či teorie interpretace. Vše je pojato jak po stránce historického vývoje, tak ve smyslu moderních vzájemných vztahů, které nabízí aktuální stav poznání hudební struktury.

Ve specializaci Hudebně-vydavatelská činnost pak program připravuje redaktory hudebních vydavatelství a další odborníky pro realizaci notového zápisu pro potřeby hudební praxe. Součástí této specializace je úzké sepětí s praxí, které je zajišťováno po celou dobu studia činnostmi v rámci studentského vydavatelství a spoluprací studentů s komerčními vydavatelstvími doma i v zahraničí. Obsahem vzdělávání jsou nejen teoretické předměty zabývající se technologií notového zápisu a jeho strategiemi, ale i pohled ekonomického zhodnocení vytvořených titulů (marketing, fundraising). Z oblasti legislativy celý systém doplňují přednášky z autorského práva.

Profil absolventa studijního programu

Absolventi specializace Hudební teorie jsou schopni spolupracovat v muzikologických týmech, věnovat se samostatné vědecké práci, pracovat ve sféře hudební publicistiky, managementech orchestrů či hudebních divadel. Absolventi specializace Hudebně-vydavatelská činnost jsou odborníky na vydávání notového zápisu skladeb vzniklých po roce 1700 až do současnosti.

Absolventi obou specializací jsou uplatnitelní též v interdisciplinárních týmech ve státním sektoru (např. ve státní správě) a v přímo řízených organizacích kulturního charakteru. Vysoká jazyková kompetence jim umožní též vykonávat zaměstnání v zahraničí.

Odborné znalosti

•Absolvent studijního programu Hudební teorie, specializace Hudební teorie teoreticky reflektuje všechny hudební projevy na základě znalostí širokého spektra domácí i zahraniční literatury, analyzuje je pomocí rozvinutých metod moderní vědy a staví do systematiky hudebního vyjadřování jak ve smyslu souzvukovém, tak časoprostorovém. Na základě samostatného výzkumu pak dospívá k novým poznatkům hudebně teoretické sféry, které staví do souvislostí se stávajícím systémem hudební teorie. Posuzuje celostně hudební teorii jako obor a nově vymezuje její hranice v souvislosti s aktuálními hudebními projevy.

•Absolvent studijního programu Hudební teorie, specializace Hudebně-vydavatelská činnost teoreticky reflektuje notový zápis a jeho sepětí se zvukovou realizací, analyzuje možnosti notového zápisu a posuzuje různé varianty řešení. Vysvětluje a argumentuje zvolená řešení, která pak metodologicky připravuje pro vlastní redaktorskou práci. Zkoumá možnosti úplného popř. částečného technologického dodržení počítačové realizace rukopisu na základě aktuálních poznatků vědy.

Odborné dovednosti

•Absolvent studijního programu Hudební teorie, specializace Hudební teorie aplikuje pestrou škálu analytických metod na hudební projevy a sumarizuje výsledky do systematik různých typů. Tvoří schémata teoretických principů pro aplikaci v nejrůznějších sférách praktických hudebních aktivit a kontroluje její metodicky správný průběh. Formuluje výsledky své hudebně vědné práce do vědeckých výstupů v publikační činnosti a referuje na vědeckých konferencích.

•Absolvent studijního programu Hudební teorie, specializace Hudebně-vydavatelská činnost na základě analytických šetření přijímá závěry pro vlastní redaktorskou práci a aplikuje je v jejích jednotlivých fázích. Kompetentně volí strategii pro řešení cílové vizáže notového zápisu a podílí se na jeho finální korektuře. Pořizuje též vydavatelskou zprávu a formuluje obsah dokumentace spjaté s vydavatelskou aktivitou. V neúplně notovaných skladbách vzniklých před rokem 1700 pak je spolupracovníkem historicky zaměřeného muzikologa a doplňuje jeho informace pohledem strukturálním a vydavatelsko-technologickým.

Obecné způsobilosti

•Absolvent Hudební teorie, specializace Hudební teorie disponuje jazykovými schopnostmi, schopnostmi týmové práce v multidisciplinárních muzikologických nebo kulturologických odborných týmech a seskupeních. Využívá kritického myšlení, způsobilosti samostatně a odpovědně rozhodovat na úrovni jeho pracovní pozice, schopnosti srozumitelně a přesvědčivě artikulovat vlastní názory.

Absolvent Hudební teorie, specializace Hudebně-vydavatelská činnost disponuje jazykovými schopnostmi, schopnostmi týmové práce v hudebním vydavatelství, popř. v kulturologických odborných seskupeních. Využívá kritického myšlení, způsobilosti samostatně a odpovědně rozhodovat na úrovni jeho pracovní pozice, schopnosti srozumitelně a přesvědčivě prezentovat vlastní názory jak v oblasti samostatné realizaci notového zápisu, tak na úrovni dramaturgie a vedení hudební edice.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Dějiny hudby po roce 1950, Poetika interpretačního výkonu, Úvod do hudební kompozice, Teorie interpretace, Pohybová a relaxační výchova, Tělesná výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU.

Specializace: Volba specializace probíhá tak, že se uchazeč do specializace rovnou hlásí. K doporučení, zda studovat specializaci Hudební teorie nebo Hudebně-vydavatelská činnost, lze využít již v době bakalářského studia např. Den otevřených dveří.

Obecné informace o přijímacím řízení

Pro obě specializace je organizováno přijímací řízení, na kterém uchazeč představí ve vlastním mluvním projevu svůj projekt magisterské práce. Jeho samostatné vystoupení trvá cca 10 – 15 minut. Seznámí zde přijímací komisi s důvody volby tématu, návrhem fází jeho zpracování a základními tituly odborné literatury, které se jej dotýkají. Odpovídá pak na dotazy přijímací komise, které zjišťují míru informovanosti uchazeče o stavu bádání v dané oblasti, základních teoretických premisách, relevantní systematice a souvislostech hudebně historických.

Specializace Hudební teorie: Uchazeč představí komisi vypracovaný projekt magisterské práce zabývající se některou z oblastí hudební teorie jak ve smyslu systematiky, tak aplikace analýzy zvoleného konkrétního hudebního díla, tvorby skladatele atd. Uchazeč bude požádán o vyjádření hypotézy, zda v závěrečných zjištěních lze zaznamenat širší hudebně vědné popř. kulturologické souvislosti.

Specializace Hudebně-vydavatelská činnost: Uchazeč představí komisi vypracovaný projekt, přičemž si může vybrat ze dvou níže uvedených rovnocenných možností: - projekt vydání hudebního díla včetně heuristické práce s ním spojené nebo - projekt analýzy edičních principů konkrétního vydavatelství s výstupem její aplikace na vydání konkrétního hudebního díla.

Návaznost na další typy studijních programů

Studijní program navazuje na bakalářský program Hudební teorie, který zajišťuje obecný základ pro obě specializace. Do magisterského programu Hudební teorie se mohou hlásit též absolventi bakalářského stupně muzikologických a hudebně pedagogických programů z univerzit doma i v zahraniční. Absolvent magisterského studijního programu Hudební teorie (v obou specializacích) může pokračovat v doktorském studiu Hudební teorie, které dále intenzivně prohlubuje teoretické disciplíny i vydavatelské odbornosti. Vedle studia doktorského programu na HAMU v Praze se lze též ucházet o podobně zaměřené doktorské programy na pedagogických a filosofických fakultách v ČR i v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Hudební teorie:

Vysokoškolská kvalifikační práce (dále jen VŠKP) se skládá z:

Písemné práce v rozsahu min. 60 NS

Státní závěrečná zkouška:

  1. Obhajoba písemné práce
  2. Ústní zkouška:

a) Systematika hudební teorie (předměty profilujícího základu: Hudební teorie – systematika 7–9, Studium skladeb 7 a 8, Analýza hudebně teoretického textu 7–10, Organologie 1 a 2)

b) Hudební estetika (předměty profilujícího základu: Aktuální otázky z hudební estetiky 1 a 2, Hudební teorie specializovaná problematika 7–10)

Tematické okruhy ústní zkoušky:

Systematika hudební teorie

Obor hudební teorie v současné podobě, jeho pracovní metody, disciplíny, vztah k ostatním muzikologickým disciplínám a k hudební praxi

Otázky konsonance a disonance v novodobém hudebně-teoretickém pojetí

Hudebně-teoretické a akustické aspekty ladění, jejich vzájemná korelace

Moderní modalita a její hudebně-teoretická reflexe

Hudební čas a jeho hudebně-teoretická reflexe v kontextu tektonickém a kinetickém

Hudebně-teoretické pohledy a náměty k problematice harmonie a práce v oblasti tónových výšek v hudbě 20. a 21. století. Tonalita a atonalita.

Učebnice harmonie, kontrapunktu a hudebních forem v české hudební teorii.

Prostředky výkonného umění (teorie intepretace) Jaroslava Zicha a jejich návaznost na další hudebně-teoretické a skladatelské disciplíny

Hudebně-teoretický přínos Karla Risingera a Jaroslava Volka. Nejvýznamnější hudebně-teoretické tituly.

Hudební estetika

  1. Základní pojmy a kategorie hudební estetiky. Estetická a umělecká hodnota v hudbě.
  2. Základní pojmy hudební sémiotiky
  3. Základní pojmy teorie hudební interpretace
  4. Eduard Hanslick a estetický formalismus v hudbě
  5. Představitelé české hudební estetiky 2. poloviny 20. století
  6. Charakteristika tzv. komplexní analýzy hudebního díla
  7. Hudba a společnost. Stratifikace hudebních preferencí.

Hudebně-vydavatelská činnost:

VŠKP se skládá z:

Písemné práce v rozsahu min. 40 NS + 20 stran notového zápisu (průměrně 15 osnov na stránce)

Státní závěrečná zkouška:

  1. Obhajoba písemné práce
  2. Ústní zkouška:

a) Vydavatelská činnost (předměty profilujícího základu: Vydavatelská činnost 1–4, Ediční problematika skladeb s textem)

b) Podnikání v hudebně vydavatelské oblasti (předměty profilujícího základu: Autorské právo 1 a 2, Základy podnikání v hudebním životě 1 a 2, Fundraising, Marketing 1 a 2)

Tematické okruhy ústní zkoušky:

a) Vydavatelská činnost

Vydavatelská činnost hudby 18. stol. – ediční stránka (kritické edice a jejich tvorba, význam a místo praktických edicí)

Vydavatelská činnost hudby 18. stol. – dramaturgická stránka (výběr skladeb k vydání a jeho podmínky)

Vydavatelská činnost hudby 18. stol. – historická stránka (významná vydavatelství a jejich zaměření)

Vydavatelská činnost hudby 18. stol. – estetické vlastnosti vizáže notoviny

Vydavatelská činnost hudby 19. stol. – ediční stránka (kritické edice a jejich tvorba, význam a místo praktických edicí)

Vydavatelská činnost hudby 19. stol. – dramaturgická stránka (výběr skladeb k vydání a jeho podmínky)

Vydavatelská činnost hudby 19. stol. – historická stránka (významná vydavatelství a jejich zaměření)

Vydavatelská činnost hudby 19. stol. – estetické vlastnosti vizáže notoviny

Vydavatelská činnost hudby 20. stol. – ediční stránka (kritické edice a jejich tvorba, význam a místo praktických edicí)

Vydavatelská činnost hudby 20. stol. – dramaturgická stránka (výběr skladeb k vydání a jeho podmínky)

Vydavatelská činnost hudby 20. stol. – historická stránka (významná vydavatelství a jejich zaměření)

Vydavatelská činnost hudby 20. stol. – estetické vlastnosti vizáže notoviny

Vydavatelská činnost hudby 21. stol. – ediční stránka (kritické edice a jejich tvorba, význam a místo praktických edicí)

Vydavatelská činnost hudby 21. stol. – dramaturgická stránka (výběr skladeb k vydání a jeho podmínky)

Vydavatelská činnost hudby 21. stol. – historická stránka (významná vydavatelství a jejich zaměření)

Vydavatelská činnost hudby 21. stol. – estetické vlastnosti vizáže notoviny

b) Podnikání v hudebně vydavatelské oblasti

  1. Autorské právo (základní charakteristika, aplikace do hudebně vydavatelské činnosti)
  2. Základy obchodního práva, zakládání obchodních nakladatelských společností
  3. Marketing (základní podmínky, mechanismy marketingu v hudebně vydavatelské činnosti)
  4. Fundraising (základní aktivity fundraisingu, specifika fundraisingu v hudebně vydavatelské činnosti)

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
7. 4. 2020 6. 4. 2030

Výčet oborů/specializací

Studijní plány programu