Interpretace a teorie interpretace (P0215D310802)

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
doktorský prezenční
kombinované
3 roky česky Katedra strunných nástrojů

Garant studijního programu

Leoš ČEPICKÝ

Členové oborové rady

Jindra Bártová, Václav BERNÁŠEK, Leoš ČEPICKÝ, Monika HOLÁ, Miloslav JELÍNEK, Ivan KLÁNSKÝ, Ivan KUSNJER, Vlastimil MAREŠ, Leoš SVÁROVSKÝ, Zdeněk ŠMUKAŘ, Jan VIČAR, Alena VLASÁKOVÁ, Barbara Maria Willi

Školitelé

Norbert BAXA, Jana BOUŠKOVÁ, Jana BROŽKOVÁ, Leoš ČEPICKÝ, Hynek FARKAČ, Magdaléna HAJÓSSYOVÁ, Jaromír HONZÁK, Jiří HUDEC, Ivo KAHÁNEK, Michal KAŇKA, Martin KASÍK, Helena KAUPOVÁ, Ivan KLÁNSKÝ, Štěpán KOUTNÍK, Tomáš KOUTNÍK, Ivan KUSNJER, František MALÝ, Vlastimil MAREŠ, Bohuslav MATOUŠEK, Daniel MIKOLÁŠEK, Jiří NOVOTNÝ, Jindřich PAZDERA, Jan PĚRUŠKA, Miroslav PETRÁŠ, Radomír PIVODA, Vladimír REJLEK, Jaroslav ROUČEK, Petr SAIDL, Leoš SVÁROVSKÝ, Jaroslav TŮMA, Irvin VENYŠ, Alena VLASÁKOVÁ, Radomír ŽALUD

Cíle studia ve studijním programu

Cílem doktorského studijního programu je rozvoj interpretačních dovedností, zdokonalování vyjadřovacích a sdělovacích prostředků studenta s akcentací vyhraněného osobního názoru zralého umělce na interpretaci hudby. Dále student získá bezpečné znalosti metodologie bádání především v oblasti uměleckého výzkumu, rozšíří si schopnost jejich propojení s vlastní uměleckou praxí a bude se orientovat v současných publikačních metodách. Zdokonalí se v teoretické reflexi vlastního oboru a v dovednostech vedoucích k zapojení vlastních teoretických výsledků do širokého odborného diskursu. Získá praxi s realizací tvůrčích i výzkumných grantů, zkušenosti v prezentaci hudebních projektů a organizaci uměleckého, především hudebního života. Bude připraven na budoucí pedagogické působení ve vysoce specializovaných oborech vybraného školního spektra.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent prokazuje hluboké všeobecné znalosti historických a kulturních souvislostí. Má přehled o dosavadním vývoji a aktuálním stavu hudebně interpretačního výzkumu problematiky své profilace, a to na mezinárodní úrovni. Ovládá vědecko-výzkumné metody a prokazuje schopnost jejich aplikace na principy vlastní interpretační praxe. Absolvent je samostatnou tvůrčí osobností s vlastním názorem na otázky interpretace jednotlivých historických období, koncertních technik a stylů. Je schopen své nabyté znalosti obhájit v rámci oborové diskuze na základě nabytých vědomostí a zkušeností.

Odborné znalosti:

Absolvent prokazuje hluboké znalosti interpretačních souvislostí v oblasti teorie i praxe.

Je obeznámen s aktuální interpretační praxí své profilace v tuzemském i mezinárodním měřítku.

Má přehled o současných estetických a vývojových trendech a inovacích a zaujímá k nim odborná stanoviska.

Odborné dovednosti:

Absolvent má osvojeny interpretační metody propojené s uměleckým výzkumem a trendy, je schopen na ně pružně reagovat.

Absolvent je schopen publikovat v odborném tisku. Dokáže vést interpretační semináře doma i v zahraničí.

Absolvent je schopen působit jako vysoce erudovaný pedagog na středním i v univerzitním školství.

Obecné způsobilosti:

Absolvent je schopný plynně komunikovat v cizím jazyce o vysoce odborné problematice, a to ústně i písemně.

Projevuje na vysoké úrovni dovednosti v kritickém myšlení a kritickém uvědomění.

Absolvent je schopný vyhledávat vhodné grantové pobídky a realizovat odborné projekty, a to jako individuální řešitel, případně jako vedoucí výzkumného či uměleckého týmu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Doktorand je veden k samostatnému intenzivnímu studiu hudební interpretace při vnímání aktuálních interpretačních podnětů a trendů poslední doby.

Studium má dvě rovnocenné roviny:

  1. uměleckou – vlastní koncertní činnost
  2. teoretickou – zaměřenou na téma své dizertační práce

Obě roviny se týkají jak prezenční, tak kombinované formy studia. Vedle hlavního dizertačního úkolu se jedná o koncertní výkony v rámci instrumentálních kateder a též katedry dirigování. Jsou však předpokládány i vlastní umělecké aktivity nejen v domácím uměleckém prostředí, ale zejména na prestižních zahraničních pódiích.

Dizertační práce jsou založeny na propojení teorie a historie s interpretační praxí, zaměřují se na zpracování dosud soustavně nepojednaných témat, jevů, osobností. V některých případech se jedná o publikování a analýzu děl existujících jen v rukopisech či dosud zcela neznámých. Uměleckou částí dizertační práce je realizace veřejného výstupu závažného hudebně interpretačního projektu. Teoretická práce, koncipovaná z aspektu hudebně teoretického, estetického nebo historického, souvisí s uměleckou složkou projektu a zabývá se problémy, které budou přínosné z hlediska prohloubení znalostí o interpretaci, tj. kvalitativně zlepší úroveň poznání hudebně interpretační praxe a teoretické reflexe. Písemná teoretická práce je zaměřena na dosud neřešené otázky oborů interpretačního umění, přinášející nové poznatky a podněty pro jejich rozvoj. Očekává se osobitý pohled autora, komentující jeho osobní tvůrčí umělecký přístup, uplatněné interpretační postupy, nové pohledy na otázky interpretačního pojetí hudby všech stylových období, jakož i zobecňující závěry a podněty k dalšímu rozvoji oboru. Požadovaný rozsah písemné práce je minimálně 80 normostran textu bez seznamu literatury a příloh.

Dalším požadavkem je grantová iniciativa doktoranda. Doktorand se řídí studijním plánem, který je každoročně kontrolován a prověřován oborovou radou. Hodnotí se jak výstupy umělecké, tak teoreticko-výzkumné. Studium v prezenční formě kromě výše zmíněných aktivit zahrnuje také zapojení doktoranda do uměleckých a výzkumných činností příslušné katedry, většinou se jedná o organizačně umělecké aktivity.

Studijní povinnosti se pro všechny studenty doktorského stupně řídí rámcovým studijním plánem. Není-li uvedeno jinak, předmět lze absolvovat kdykoliv během studia. To je následně specifikováno individuálním studijním plánem.

Návrh rámcového studijního plánu:

NÁZEV PŘEDMĚTU ––– ZPŮSOB ZAKONČENÍ ––– POČET KREDITŮ

Dizertace – umělecká část 1 ––– zápočet ––– 10

Dizertace – umělecká část 2 ––– zápočet ––– 10

Dizertace – umělecká část 3 ––– zápočet ––– 20

Dizertace – textová část 1 ––– zápočet ––– 10

Dizertace – textová část 2 ––– zápočet ––– 10

Dizertace – textová část 3 ––– zápočet ––– 20

Výzkumné a publikační metody ––– zkouška ––– 6

Specializovaná přednáška pro doktorandy 1 ––– zkouška ––– 3

Specializovaná přednáška pro doktorandy 2 ––– zkouška ––– 3

Přednáška nebo workshop v rámci výuky na AMU / Příspěvek na konferenci ––– zápočet ––– 10

Publikování odborného článku ––– zápočet ––– 10

Mimořádná reprezentativní umělecká činnost ––– zápočet ––– 4

Komplexní analýza hudebního díla (povinně v 2. ročníku) ––– zápočet ––– 10

Seminář dizertační práce 1 --- zápočet --- 3

Seminář dizertační práce 2 --- zápočet --- 3

Interpretační seminář 1 ––– zápočet ––– 6

Interpretační seminář 2 ––– zápočet ––– 6

Interpretační seminář 3 ––– zápočet ––– 6

Cizí jazyk I. ––– zkouška ––– 15

Cizí jazyk II. ––– zkouška ––– 10

Volitelné předměty ––– 5 kreditů

CELKEM KREDITŮ 180

Detailní popis jednotlivých předmětů a z nich plynoucích atestací je součástí příslušných předmětových karet.

Individuální studijní plán vzniká na počátku studia a vychází z předloženého výzkumného projektu doktoranda. Upravuje konkrétní časový harmonogram práce na teoretické i umělecké části dizertace, specifikuje časové rozložení studijních povinností a konkrétní náplně rámcových předmětů (výběr cizích jazyků, specializovaná přednáška). Individuální studijní plán schvaluje oborová rada a každoročně kontroluje jeho plnění, eventuálně schvaluje jeho potřebné změny.

POŽADAVKY NA TVŮRČÍ ČINNOST

Předpokladem je koncertní činnost v rámci tuzemských i mezinárodních hudebních akcí. Podoba, rozsah a prezentace jsou v souladu se studijním plánem. Hlavním tvůrčím cílem je umělecká část dizertační práce, která je nejdůležitější součástí obhajoby.

POŽADAVKY NA TEORETICKOU ČINNOST

Doktorand se v maximálním možném měřítku účastní přednášek přinášejících nové pohledy

na diskutovaná témata blízká jeho práci. Jedná se převážně o přednášky univerzitního typu nebo přednášky a diskuse v odborných uměleckých a vědeckých kruzích, a to i nad rámec studijního plánu, což má zásadní vliv na růst jeho umělecké osobnosti.

POŽADAVKY NA ABSOLVOVÁNÍ STÁŽÍ

Součástí individuálního plánu je povinně projekt s mezinárodním dosahem. Může jít o absolvování studijní stáže, organizaci mezinárodní reciproční akce v oblasti koncertní a výzkumné, organizace bilaterálních či multilaterálních přednáškových cyklů či výukových pobytů nebo akce kombinující tyto aspekty. V dosavadní praxi studenti absolvovali studijní stáže, které prohloubily jejich uměleckou a odbornou erudici, vedly ale i k navázání cenných kontaktů v zahraničí. Jejich výsledkem bylo v neposlední řadě uskutečnění významných koncertních aktivit a navázání trvalejší spolupráce mezi institucemi i jednotlivými osobnostmi.

TÉMATA OBHÁJENÝCH DIZERTAČNÍCH PRACÍ

Všechny textové práce jsou uloženy v knihovně HAMU a jsou přístupné podle platných směrnic AMU pro zápůjčky. Nahrávky uměleckých výkonů jsou uloženy v archivu HAMU. AMU disponuje úložným systémem dspace.amu.cz

Příklady obhájených dizertačních prací:

Monika Knoblochová (2011) – Soudobá česká hudba pro cembalo

Irvin Venyš (2011) – Interpretace vrcholných klarinetových koncertů 20. století v jejich estetické jedinečnosti i proměnlivosti

Jaroslav Rouček (2012) – Chromatizace žesťových hudebních nástrojů v 1. pol. 19. století, nástroje opatřené klapkovým mechanismem

Jana Švadlenková (2013) – Vývoj interpretačních hudebních škol od 18. století po současnost – lesní roh v Čechách, Německu a Francii

Linda Čechová Sitková (2013) – Varhany v instrumentálních komorních obsazeních v české tvorbě po roce 1945

Jiří Kollert (2014) – Klavírní dílo Viktora Kalabise

Jan Bartoš (2014) – Miloslav Kabeláč – kompletní klavírní tvorba a komorní díla pro smyčcové nástroje a klavír

Keiko Michiyo (2015) – Historie interpretace a poznání evropské hudby v Japonsku

Patrick Vacík (2015) – Interpretace renesanční loutnové hudby na kytaru

Ana Brateljevic (2016) – Významní harfisté 20. století

Oleg Sokolov (2016) – Hudební a mimohudební prvky vč. audiovizuálních v hudbě pro bicí nástroje ve 20. a 21. století

Josef Mazan (2017) – Nové interpretační prostředky v soudobé české hudbě pro kytaru

Petra Žďárská (2017) – Cembalová tvorba J. A. Štěpána z arcibiskupského archivu v Kroměříži

Jana Černohouzová (2018) – Viktor Kalabis a jeho tvorba pro klarinet se zaměřením na komorní hudbu

Kristina Nouzovská (2018) – Sólová tvorba pro violu 20. a 21. století se zaměřením na české autory

Lucie Soutorová Valčová (2019) – Komorní soubor housle, klarinet, klavír – funkčnost a kompletace repertoáru

Barbora Valečková (2019) – Fantazie v houslové literatuře se zaměřením na první polovinu 20. století

Ozren Mutak (2019) – Interpretace loutnových transkripcí skladeb J. S. Bacha na kytaru

Jakub Uhlík (2020) – Nikolai Kapustin a jeho klavírní dílo

Kristina Marková Stepasjuková (2020) – Lyrismus v klavírních miniaturách P. I. Čajkovského

Štěpán Ježek (2021) – Didaktika smyčcového kvarteta

Dominika Weissová (2021) – Židovské náboženské motivy v tvorbě pro violoncello

NÁVRHY TÉMAT DIZERTAČNÍCH PRACÍ

Studijní program nabízí velmi široké spektrum témat dizertačních prací, a proto nejsou návrhy jednotlivých témat vypisovány. Uchazeči mají možnost zamýšlené téma předem konzultovat s potencionálním školitelem.

Obecné informace o přijímacím řízení

VSTUPNÍ POŽADAVKY

Doktorské studium studijního programu Interpretace a teorie interpretace je určeno absolventům magisterského studia jednotlivých interpretačních umění (dále profilací), kteří vyhoví náročným podmínkám přijímací zkoušky.

Doktorské studium Interpretace a teorie interpretace lze studovat v profilaci: Dirigování; Fagot; Flétna; Hoboj; Klarinet; Lesní roh; Pozoun; Trubka; Tuba; Zpěv; Cembalo; Klavír; Varhany; Housle; Viola; Violoncello; Kontrabas, Harfa; Kytara; Bicí nástroje; Jazzová hudba.

Děkan fakulty prostřednictvím své vyhlášky každoročně stanoví podmínky přijímacího řízení včetně stanovení nejvyššího možného počtu přijímaných uchazečů (směrné číslo) do doktorského studijního programu Interpretace a teorie interpretace pro každou profilaci zvlášť.

Součástí vstupních požadavků je odpovídající znalost anglického jazyka a dalšího cizího světového jazyka, kterou uchazeč prokáže formou zkoušky před začátkem přijímacího pohovoru. Požadovanou úroveň a skupinu jazyků, ze kterých je možné zkoušku složit, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKA probíhá prezenčně před komisí pro přijímací zkoušku (přijímací komise).

V rámci přijímací zkoušky předloží uchazeč v písemné podobě vlastní návrh a téma zamýšlené dizertační práce (viz povinná příloha k přihlášce) a soupis reprezentativního recitálu o celkovém trvání 80 až 90 minut, přičemž aspoň jedna skladba musí odpovídat tematickému zaměření zamýšlené dizertační práce.

Část předloženého repertoáru uchazeč přednese dle výběru přijímací komise.

Dále přijímací zkouška pokračuje rozpravou nad tématem zamýšlené dizertační práce.

Přijímací komise posuzuje stupeň závažnosti uchazečova záměru. V její kompetenci je možnost doplnění, rozšíření nebo jiné úpravy či změny tématu.

Přijímací komise hodnotí bodovým systémem tato kritéria:

Po ukončení přijímací zkoušky vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Interpretace a teorie interpretace.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Program je koncipován jako postgraduální studium, které navazuje na magisterské studium těchto studijních programů nebo specializací: dirigování, fagot, flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, pozoun, trubka, tuba, harfa, housle, kytara, kontrabas, viola, violoncello, cembalo, klavír, varhany, bicí nástroje, zpěv, jazzová hudba.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.

Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí:

  1. Přednáška mající vztah k tématu dizertační práce

Přednáška trvá 15–20 minut. Součástí přednášky je detailní prezentace dizertační práce. Na tuto přednášku plynule navazuje pohovor doktoranda se zkušební komisí.

  1. Obhajoba textu dizertační práce v rozsahu minimálně 80 normostran.

Jsou vyžadovány minimálně dva odborné posudky na dizertační práci, z nichž jeden musí být vypracován externím oponentem. Posudky jsou nedílným podkladem pro vlastní obhajobu dizertační práce. Při obhajobě se předpokládá, že doktorand je schopen fundovaně reagovat na vznesené připomínky. Odborná úroveň obhajoby je nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky. Přílohou dizertační práce je nahrávka oponovaného koncertu.

  1. Obhajoba uměleckého výkonu - student předloží k oponentuře nahrávku jednoho z koncertů, který odehraje ve 2. nebo 3. ročníku doktorského studia, popřípadě se může oponent účastnit živého provedení koncertu.

O výsledném hodnocení hlasuje děkanem jmenovaná zkušební komise v čele s předsedou na základě doporučení oponentů.

Další studijní povinnosti

Student v prezenčním studiu může být pověřen pedagogickou činností podle potřeb katedry zaštiťující jeho profilaci, případně dalších kateder HAMU. Zpravidla se jedná o disciplíny související s tématem jeho dizertační práce, či jednorázové tematicky zaměřené moduly. Může být pověřen i jiným, např. organizačním úkolem (organizace mezinárodních dílen apod.).

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent doktorského studia se uplatní především jako vynikající interpret se širokými znalostmi a zkušenostmi, které mu umožňují etablovat se v umělecké koncertní činnosti, a to v nejrůznějších hudebních žánrech (klasická hudba, jazz, filmová hudba atd.).

Absolvent se uplatní jako publicista v odborném tisku, může vykonávat kvalifikovanou činnost kritickou a popularizační, tvořit učební texty – učebnice, skripta, monografie i vědecké práce, zaměřené analyticky i historicky. Souhrn znalostí a tvůrčích schopností uměleckých i vědeckých, získaných a rozvíjených v průběhu studia, jej předurčuje k vysoce odborné a kvalifikované úrovni výuky na vysokoškolských institucích univerzitního charakteru. Rovněž může být žádaným pedagogem na všech stupních odborného školství doma i v zahraničí. Může zastávat i pozici člena týmu (tvůrčí skupiny) či vedoucího pracovníka v kulturních institucích.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí