Dance Theory (B0215A310034)
| Type of programme | Mode of study | Profile of the programme | Standard study length | Language Instruction | Department |
|---|---|---|---|---|---|
| Bachelor's Programme | full-time | academically oriented | 3 years | Czech | Dance Department |
Since this programme is designed for Czech-speaking students an English description is not available.
Guarantor of study programme
Programme objectives
The Bachelor’s programme of study in Dance Theory is focused on the issues of historical and systematic dance theory and its application in popularisation and organisational activities. It should provide students with an overview of the field and detailed descriptions of dance in its various forms, its historical development, the internal structure of dance, the theoretical tools used for its investigation, the basic methods of dance theory, and their use in independent work with dance material. In seminar assignments, students master the process of theoretical work, the scholarly presentation of its results, and its application in organisational work. They also familiarise themselves with the theoretical “infrastructure”. The programme focuses mainly on the findings which constitute the basis of the field, i.e. descriptive history in overview form, but with the necessary detail, especially in describing the art of dance in the first half of the 20th century. This is essential for the development of all theoretical/systematic disciplines, which are a fundamental component of the continuing Master’s programme in the field. In addition to this historical foundation, there are courses focusing on dance theory and its applications. Furthermore, the programme devotes attention to the basic characterisation of dance theory as an artistic-theoretical discipline in its historical and theoretical definition, in its specifics, in its methodological approaches, in the volume of its acquired knowledge hitherto, and in its current state and focus.
The programme of study situates dance in the context of art (culture) and other art forms (mainly music). Historical and theoretical knowledge is supplemented by the development of practical dance experience, which is a necessary condition for theoretical reflection on dance. The programme’s actual contents consist of historical subjects providing a detailed overview of dance forms in the European and Czech contexts, with an emphasis on theatrical dance, but also with a view to participatory dance cultures (folk dance, historical dances). In addition to historical subjects, the programme includes theoretical subjects (Introduction to the Study of Dance Theory, Introduction to Dance Theory, Analysis of Dance, Kinetography, proseminar and seminars) as well as subjects focusing on applied disciplines (Fundamentals of Dance Production). The main emphasis in these theoretical and applied subjects is placed on the connection between the instruction and the current situation, forms of dance and their scholarly reflection, and the current state of dance theory as an art-historical discipline.
Compared to the previous accreditation, there have not been any fundamental changes in the programme’s composition. The new required subject Fundamentals of Dance Production has been added in response to its societal topicality and necessity. This subject’s inclusion was also made possible by the fact that an instructor is now available who has elaborated its reflection in an academic form. The subject History of Art has been reconceived to accentuate the theoretical view of art as a symbolic cultural form, as well as its cultural and social meanings. Based on the defined concepts and characteristics of art, the historical overview of artistic developments is mainly focused on the European/Western cultural space, where the features of artistic production in individual periods are demonstrated in selected phenomena. Elective subjects relating to pedagogical qualifications for dance education have been made available to students in the programme. In other subjects, the innovation concerns mainly the course content as such (individual lectures) in response to newly available resources, as well as new findings, research efforts, and interpretive and methodological procedures. Their application is mostly not visible in the thematic areas, which are relatively constant due to the programme’s focus on the volume of knowledge which constitutes the field’s core. In the accreditation file, an innovative approach is evident in the inclusion of publications from the last eight years in the literature of the relevant subjects. New resources have also been used in e-learning materials and lecture presentations which have been created and/or supplemented in recent years. The contents of the lectures in the subject History of Dance and Ballet in Bohemia have been more fundamentally innovated. Here, a new thematic area has been formulated based on research on the oldest history of dance in the Czech lands during the Middle Ages and the Early Modern Period, as well as in the 1945-1989 period, where the instructor’s experience is applied based on two scholarly projects on this topic in which she participated.
Profile of a programme graduate
Graduates of the Bachelor’s programme of study in Dance Theory have acquired detailed knowledge of the field, especially in the area of the history and theory of dance. They are well-oriented in the domestic and foreign-language specialist literature, and are aware of other sources for studying various dance-theoretical topics (archival, electronic). They have mastered the principles of working with sources (study, criticism, analysis) and of drafting a scholarly text. They are familiar with methodological tools, especially historiographical and dance-analytical ones. They are able to creatively elaborate component specialist topics from sources into a scholarly text.
Graduates are able, within their field and according to the general task and allocated resources, to coordinate the activities of a creative team in the production of an artistic work of a smaller scale and simpler nature, and to be responsible for its results. In addressing problems, they are able to take into consideration the ethical dimensions that may be involved. They are able to communicate information concerning the nature of specialist issues in the area of dance and non-verbal theatre, as well as their own opinions on how to address such issues, to experts and laymen alike and in a comprehensible and convincing manner. Graduates are able to cooperate harmoniously on collaborative projects in a team, and to coherently bring together the opinions of other team members. They are able to transact within the scope of their specialist knowledge and skills in at least one foreign language.
In addition to knowledge of dance theory, graduates have also acquired and developed experience in the practical pursuit of various types of dance, which form an essential component of education in artistic disciplines. The aim of the programme is to educate experts with an overview of the field, its place in the spectrum of culture and science, and current trends.
Rules and requirements for creating study plans
Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.
Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.
Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.
Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.
Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.
Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.
Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.
Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.
Studijní plán počítá s povinně volitelnými a volitelnými předměty ve druhém a třetím ročníku, volitelné předměty tvoří 13 kreditů z celkových 180. Mezi povinně volitelné přeměty patří taneční techniky klasického, moderního a současného a lidového tance z nichž student vybírá dvě pro zisk 8 kreditů. Budou vypsány například předměty: Pedagogika, Pedagogická psychologie, Didaktika a vyučovatelská praxe taneční výchovy a tvorby, Klasický tanec, Moderní a současný tanec, Lidový tanec, Cunningham, Tanec s partnerem, Interpretační praxe, Labanova analýza pohybu a další.
General information about admission process
Předpokladem přijetí je schopnost logického a systematického myšlení, vyjadřovací a stylistické dovednosti, přehled o tanečním dění v domácím i zahraničním kontextu, základní přehled o dějinách tance a baletu, znalost základů hudební teorie, dějin hudby a divadla, všeobecný kulturní přehled, znalost alespoň jednoho světového jazyka na pokročilé úrovni; taneční zkušenost a základní znalost tanečních technik nutná (klasický, moderní a současný, lidový tanec).
Přijímací řízení proběhne ve 2 vyřazovacích kolech:
1. kolo prezenčně
- písemný test ze všeobecné kulturní vyspělosti, dějin a teorie tance a baletu, dějin a teorie hudby
- písemná analýza choreografické ukázky (zaměřená na taneční styl/techniku, komponenty a formu, umělecký kontext, případně určení konkrétního díla)
vybraní uchazeči, kteří splní minimální bodovou hranici, budou zveřejněni k účasti do 2. kola přijímacího řízení
2. kolo prezenčně
pohovor týkající se:
• dějin tance (ve spojení se zjištěním jazykových dovedností ve zvoleném cizím jazyce)
• orientace v soudobém tanečním dění
• motivace ke studiu a představy odborného zaměření
Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Taneční věda.
Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.
Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.
Cizinci, kteří se hlásí k bezplatnému studiu v českém jazyce, přiloží k přihlášce potvrzení akreditované instituce o dosažení znalosti češtiny na úrovni B1 dle CEFR.
Applicability to other types of academic programmes
Absolventi bakalářského stupně taneční vědy se mají možnost hlásit do navazujícího magisterského programu katedry tance na HAMU v Praze či jiných uměleckých školách v České republice i zahraničí.
Parts of the state final examination and their contents
VŠKP se skládá z:
Písemná práce min. 40 NS
Státní závěrečná zkouška
1) Obhajoba písemné práce
2) Teoretická ústní zkouška
a. Dějiny tance a baletu (Přehled dějin tance a baletu, Dějiny tance a baletu v Čechách, Dějiny baletu 20. století, Moderní taneční směry)
b. Systematická taneční věda (Proseminář taneční vědy, Úvod do studia taneční vědy, Analýza tance, Kinetografie, Seminář historické taneční vědy, Lidová taneční kultura, Seminář metodologie tanečního výzkumu)
Tematické okruhy ústní zkoušky
a. Dějiny tance a baletu: Tanec v pravěké společnosti, Taneční projevy starověkých civilizací - společné rysy a odlišnosti, Středověká Evropa a tanec, Nové místo tance v renesanční a manýristické kultuře, Choreografické principy doby manýrismu, Baroko a rokoko - vydělení tance jako divadelního umění, Balet v období klasicismu
Balet ovlivněný preromantismem, Balet v období romantismu, Postromantický balet, Počátek 20. století a obroda baletu, Výrazový tanec - negace baletu
Nejstarší zprávy o tanci v Čechách, Formování divadelní taneční kultury v českém prostředí, První stálé divadelní scény v Čechách, Národní obrození a tanec, Formování českého baletního života, Česká umělecká avantgarda a tanec, Taneční umění v Československu po II. světové válce, Čeští choreografové po roce 1945, Česká taneční tvorba 60. a 70. let, Jiří Kylián a jeho choreografická tvorba
b. Systematická taneční věda:
Taneční historiografe jako klíčová disciplína taneční vědy (úkoly a východiska, výstupy taneční historiografie, Taneční prameny a jejich interpretace, Analýza tance jako tanečně teoretická disciplína, její východiska (pojem tanec) a specifické problémy; pojmy umělecký druh, žánr, styl, škola a směr ve vztahu k tanci; performativita, Taneční analýzy podle Janet Adsheadové-Lansdaleové, její charakteristika a analytický rámec (komponenty tance, forma, interpretace, zhodnocení); příklad (stručný souhrn analýzy konkrétní choreografe podle vlastní volby), Základní druhy tance podle funkce, kterou plní ve společnosti, Taneční notace (typy, vývoj), zákonitosti Labanovy kinetografie, Taneční věda jako specifický vědní obor, její povaha, vývoj a současná situace, poddisciplíny, Teoretická reflexe tance v českém prostředí (Jan Neruda, Alfred Waldau, Čeněk Zíbrt, Emanuel Siblík, Jan Reimoser), Lidový tanec období raného novověku (16.–18. století), Proměny lidového tanečního repertoáru v socio-kulturním kontextu 19. století a počátky badatelského zájmu o lidový tanec
Other academic duties
Účast na vědeckých a uměleckých aktivitách v rámci katedry.
Characterisation of professional practice
Studenti jsou zapojováni do odborné vědecké, publicistické i produkční praxe v rámci jednotlivých předmětů.
Anticipated job placement for graduates (typical employment)
Absolvent bakalářského studia programu Taneční věda je schopen spolupracovat na dílčích úkolech v oblasti tanečního výzkumu a při jeho prezentaci. Absolventi se uplatňují ve výzkumných projektech, divadelních institucích či v publicistice.
Accreditation validity
| Study programme valid from | Study programme valid to |
|---|---|
| 2021-06-24 | 2031-06-24 |