Dance Education (N0215A310020)
| Type of programme | Mode of study | Profile of the programme | Standard study length | Language Instruction | Department |
|---|---|---|---|---|---|
| Continuing Master's Programme | full-time | academically oriented | 2 years | Czech | Dance Department |
Since this programme is designed for Czech-speaking students an English description is not available.
Guarantor of study programme
Programme objectives
The Master’s programme in Dance Pedagogy provides education in the area of dance pedagogy, which encompasses the development of the student’s didactic methodological thinking within the scope of the selected specialisation (Folk Dance, Classical Dance, or Modern and Contemporary Dance) as well as pedagogical proficiency based on intensive practical experience. The system of instruction urges students to conduct their own research on movement, and it provides space for developing their creativity and artistic expression. In the form of a discussion, students perfect their method of considering and examining the issues of dance pedagogy and training in the 21st century in the Czech and world contexts. Future dance pedagogues who have had intensive practical experience in dance guided by a university programme in dance pedagogy will contribute in a distinctive manner to the development of dance education. Through their pedagogical engagement within the scope of leisure activities, they will also contribute to the broader education of society in the field of dance, which nowadays is a fundamental prerequisite for the existence of professional art and respect for it.
Profile of a programme graduate
Graduates of the Master’s programme in Dance Pedagogy have systematically deepened their specialist methodological and didactic knowledge in the selected specialisation, which logically ties together and develops their creative pedagogical skill, thinking and comprehensive consideration of movement based on anatomical knowledge of the body which they mastered in the Bachelor’s programme.
Programme graduates are able to provide qualified instruction in dance techniques and specialist repertoire according to the selected curriculum (Classical Dance, Modern and Contemporary Dance, or Folk Dance) for various age groups and at all levels of professional dance interpretation.
They are able to perceive the role of the dance pedagogue not only from the narrowly specialist point of view of dance instruction, but also from the perspective of pedagogical psychology, and they appreciate their responsibility for the overall development of the dance artist. They must be able to define goals and to select methods and procedures. The fundamental values in instruction should be mainly the following: the ability to motivate, communication skills, empathy, respect and trust, openness, a positive approach, continuous self-education, the search for new paths and approaches, and self-reflection. Graduates shall have consolidated their conviction in the effectiveness of pedagogical engagement in accordance with this value orientation and in terms of the principles of communication in a democratic society.
Programme graduates shall have acquired a more detailed overview of the development of dance in the second half of the 20th century and in the beginning of the 21st century, as well as the fundamentals of dance management and production. Students learn to contextualise their specialist topic and to perceive their selected field in the contexts of dance generally as well as with respect to other artistic fields and to culture.
Programme graduates possess broad knowledge of the history, theory, concepts and methods of the art of dance and the selected field, and they know how to apply this knowledge in artistic/creative dance practice. They know how to pose questions and to seek out, classify and interpret information or sources of inspiration relevant for addressing a specific problem or for creating an artistic rendition on an assigned topic. They know how to use dance terminology and the basic technology of the given field, and how to secure the execution of a public artistic performance organisationally as well as with respect to copyright and technical considerations at a level appropriate for the field. They are able, within their field and according to the general task and allocated resources, to coordinate the activities of a creative team in the production of an artistic work of a smaller scale and simpler nature, and to be responsible for its results. They are able to take into consideration the ethical dimensions that may be involved in addressing certain problems. They are able to communicate information concerning the nature of specialist issues in the area of dance and non-verbal theatre, as well as their own opinions on how to address such issues, to experts and laymen alike and in a comprehensible and convincing manner. Graduates are able to cooperate efficiently and harmoniously on collaborative projects in a team and coherently summarise the opinions of other team members. They are able to transact within the scope of their specialist knowledge and skills in at least one foreign language. They are able to independently acquire additional specialist knowledge, skills and competencies, mainly based on their practical experience but also by independently studying the theoretical findings of the field.
Rules and requirements for creating study plans
Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.
Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.
Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.
Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.
Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.
Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.
Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.
Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.
Specializace: Uchazeč se hlásí již přímo do jedné ze tří specializací: klasický tanec, moderní a současný tanec, lidový tanec. Poměr kreditové zátěže specializační části vůči společnému základu je 25 %.
Předměty společného základu jsou: Magisterský seminář – příprava magisterské práce 1 - 4, Didaktika taneční výchovy 1 – 2, Pedagogika 1 – 2, Tanec po roce 1945 1 – 2, Kineyiologie 1 – 2, Organizace řízení v tanečním vzdělávání 1 – 2, Základy taneční estetiky 1 – 2, Anglický jazyk pro odborné účely 3 - 4 (ve studijním plánu jsou tyto označeny *).
Součástí studijního plánu jsou povinně volitelné tréninky jiné než vlastní specializace, které zvyšují technickou zdatnost studenta i jeho vnímání metodické práce v kontextu jiných tanečních technik.
Studijní plán počítá s volitelnými předměty, které tvoří 22 kreditů z celkových 120. Budou vypsány například předměty: Tanec a kamera, Tanec na špičkách, Repertoár lidového tance, Interpretační praxe, Jevištní praktikum, Lidová taneční kultura, Dramaturgie tance, Analýza tance, Metodika psaní odborných statí a VŠKP, Intermédia a jevištní technologie, Historické tance, Labanova analýza pohybu, Kinetografie a další.
General information about admission process
Contents and evaluation of the entrance examination to the Master’s programme in Dance Pedagogy.
The entrance examination will consist of an interview on specialist issues, on the applicant’s intended specialisation in the Master’s programme, and on his or her proposal for the Master’s thesis project. In the presented proposal, the applicant in the field of dance pedagogy must demonstrate knowledge of the context of the given area. The specialist issues encompass knowledge of pedagogical methods of dance instruction and the methodology of the selected dance technique at the level of a graduate of the Bachelor’s programme, as well as familiarity with educational systems, dance institutions and prominent personalities.
The applicant shall submit two pre-prepared exemplary binders, each containing a methodological exposition with a focus on the selected specialisation. The applicant shall also present his or her Bachelor’s thesis project.
The admissions committee shall assess the applicant with an overall score, consisting of an evaluation of knowledge of dance techniques (classical, modern, folk), pedagogical talent and interest in the field preferably demonstrated by pedagogical experience, knowledge of music theory, overview of the history of dance and ballet, general cultural knowledge, stage experience – all minimally at the level of a graduate of the Bachelor’s programme.
After the entrance examination, the admissions committee shall rank individual applicants according to their average scores and shall recommend for admission those applicants who ranked within the admissions target and who earned the minimum score for the Dance Pedagogy programme of study.
The requirements of the admissions proceeding, including designation of the method by which points are awarded, their range and the admissions target, are defined for each academic year by a relevant Decree of the Dean, which is subject to approval by the academic senate of the faculty.
If not enough applicants receive the required number of points, the admissions target will not be met.
Applicability to other types of academic programmes
Absolvent magisterského programu pedagogika tance se může hlásit do doktorského programu příbuzného oboru - taneční věda nebo choreografie a teorie choreografie. Je způsobilý také k pokračování v doktorském programu na jiných humanitních či uměnovědných oborech.
Parts of the state final examination and their contents
VŠKP se zpravidla skládá ze dvou částí:
- Absolventský umělecký výkon – pedagogický výstup (předvedení vyučovací hodiny v rozsahu 90 minut na zadané téma) (předměty profilujícího základu: Didaktika a metodika KT / MST / LT, Pedagogický seminář KT / MST / LT, Taneční praxe MST / Repertoár KT / LT)
- Písemná práce v rozsahu min. 40 NS
Státní závěrečná zkouška
- Obhajoba pedagogického výstupu dané specializace
- Obhajoba písemné práce
- Teoretická ústní zkouška
a. Didaktika a metodika KT / MST / LT (předměty profilujícího základu: Didaktika a metodika KT / MST / LT, Pedagogický seminář KT / MST / LT, Taneční praxe MST / Repertoár KT / LT, Didaktika taneční výchovy, Tanec po roce 1945)
b. Pedagogika (předmět profilujícího základu Pedagogika)
Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky
Pedagogika:
Vymezení pojmu pedagogika a její postavení v systému věd. Základní zdroje informací a poznání v pedagogice. Základní problémy terminologie pedagogiky. Problémy odborného diskurzu v pedagogice v českém i v mezinárodním kontextu. Klíčové termíny pedagogické vědy a jejich vztahy (výchova, vzdělání, vzdělávání, vzdělanost, problematika studia a překladu zahraničních textů). Vymezení odborných termínů edukace, edukační realita, edukační procesy, prostředí edukace. Vymezení základních pedagogických disciplín v jejich vzájemných vztazích a jejich potenciál pro pedagogickou praxi. Vymezení hraničních pedagogických disciplín ve vztazích k pedagogickým disciplínám základním a jejich potenciál pro pedagogickou praxi. Etika ve vzdělávání. Vývoj pedagogiky v období od prvních dokladů o výchově po období antiky (klíčové osobnosti a jejich pedagogické představy ve vztahu k dnešku). Vývoj pedagogiky v období středověku (komparace se současností). Přínos a odkaz pedagogického díla J. Á. Komenského. Vývoj pedagogiky v období osvícenství, 19. století, hlavní pedagogické směry 20. století. Specifika „klasických“ alternativních pedagogických směrů (Montessori pedagogika, vzdělávací systém Rudolfa Steinera, koncepce Célestina Freineta, lesní/přírodní škola, Daltonské školy, Jenský plán) Český vzdělávací systém ve srovnání se vzdělávacím systémem jiné země. Právní rámec vzdělávání.
Didaktika a metodika moderního a současného tance:
Vliv postmoderního myšlení na vznik a vývoj současného tance. Proměna pojetí tělesnosti ve XX. století. Alignment a dynamický alignment. (Funkčnost a estetika. Postojové návyky. Účinné a neúčinné napětí v těle.) Koncept propojení temeno – kostrč a jeho uplatnění v pohybu. (Představa středové osy těla jako nástroj k vysvětlení principů pohybů. Tři váhové celky.) Zapojení imaginace a různých druhů vizualizace do výuky. Centrum těla jako opora stability těla. Propojení centra a periferií. Mechanismus dýchání. Svalová a kosterní struktura horní končetiny. (Obrácené polohy těla, jejich inspirační zdroje, základní pohybové principy a přípravná cvičení.) Těžiště z hlediska biomechanického. (Centrální těžiště a těžiště jednotlivých tělesných struktur a jejich pohyb v prostoru.) Stabilita a mobilita dolních končetin. Využití tvořivých metod ve výuce různých věkových kategorií a tanečních úrovní. Tvorba v pedagogické praxi. Nervový systém jako organizátor pohybu. Metody analýzy tanečního pohybu. Taneční lekce výzkumného typu. Základní principy floor work, jeho využití v tréninkové praxi i choreografiích. Improvizace v současném tanci: prostředek výuky, druh lekce (stavba lekce, témata), způsob tvorby, typ představení. Vztah vnitřního a vnějšího prostoru. (Kinesféra. Prostor u R. Laban a W. Forsytha. Různé možnosti a zvyklosti ve využívání vnějšího prostoru v tanečních hodinách.) Kontaktní improvizace (hlavní znaky, její principy a formy prezentace, vliv kontaktní improvizace na tvorbu partnerského tance.) Partnerský tanec jako dialog těl. Základní didakticko–metodické principy techniky partnerského tance a příklady přípravných cvičení. Umělecké partnerství a genderová otázka choreografů moderního a současného tance. Klíčové aspekty v taneční pedagogice 21. století. Estetika a tvorba moderních a současných choreografů v repertoáru velkých baletních těles. Tělo jako nástroj a péče o něj u interpreta i pedagoga. Vzdělávání pedagogů, jejich motivace a obrana proti vyhoření. Problematika druhé kariéry tanečníků. Struktura formálního a neformálního vzdělávání v ČR. Problematika českého tanečního školství po roce 1945 až do současnosti. Různé koncepty tanečních škol v Evropě i mimo. Taneční festivaly jako zdroj informací a organizace.
Didaktika a metodika klasického tance:
Principy a cíle techniky klasického tance. Postavení těla - alignment a dynamický alignment. Zapojení imaginace a různých druhů vizualizace do výuky. Vědomí, že pohyb vytváří formu.
Význam inovace a nezbytnost taneční medicíny, včetně kompenzačních doplňkových metod nezbytných pro správný a zdravý vývoj těla tanečníka. Zapojení Franklinovy metody do výuky. Tělo jako nástroj a péče o něj u interpreta i pedagoga.
Role pedagoga v životě tanečníka. Příprava pedagoga na výuku. Pedagog a kreativita. Hledání zdrojů inspirace.
Úloha „baletního mistra“ – repetitor, asistent choreografa, pedagog. Vzdělávání pedagogů, jejich motivace a obrana proti vyhoření.
Nejvýznamnější systémy výuky klasického tance a jejich specifikace (ruská, francouzská, italská, dánská, anglická, americká škola).
Tvorba a struktura tréninku klasického tance. Chyby při tvorbě a vedení tréninku. Zapojení prvků z repertoáru do tréninku. Význam „warm up“ a „cool down“ v tréninku.
Hlavní cíle a rozdílné přístupy ve výuce techniky klasického tance – profesionální taneční soubory, taneční konzervatoře, soukromá komerční studia, ZUŠ.
Propojení techniky klasického tance s ostatními tanečními technikami. Technika klasického tance jako univerzální technika k výchově profesionálního tanečníka.
Metodický vývoj, principy a využití základních prvků klasického tance (battement tendu, jeté, fondu, frappé, développé, rond de jambe).
Metodický vývoj, principy a využití petite pirouettes a grande pirouettes, temps-lié.
Technika allegra, principy techniky batteries, technika sur les pointes.
Rozvoj, kvalita a cíle adagia.
Význam a kvalita provedení vazebných prvků.
Analýza nejnáročnějších prvků allegra (grande sissonne ouverte en tournant, cabriole, grand jeté passé, gargouillade, pas cizeaux, grand jeté, jeté entrelacé, saut de basque, tour en l ´air a další).
Didaktika a metodika lidového tance:
Historické vrstvy lidového tance a formy. Vliv specifiky oblasti na pérování a provedení tanečních kroků. Vliv instrumentální a vokální hudby na vývoj lidového tance.
Didaktický postup výuky jednotlivých základních kroků. Postavení a práce paží v lidovém tanci, pozice, polohy paží a držení v páru a ve skupině. Rozdíl mezi tanci točivými tanci a tanci s pevnou vazbou na hudební doprovod. Vliv na tance oblastí mají přírodní podmínky, kroj, obuv a způsob obživy (na postavení těla při tanci). Do které oblasti patří náš nejpomalejší tanec, v jakém taktu a kolika taktový je jeho taneční motiv a charakter pohybu. Přínos jiných tanečních technik pro výchovu tanečníků lidového tance, které to jsou a proč. Choreografické osobnosti, které vycházely a vycházejí při své tvorbě z lidového tance. Česká beseda. Partnerská práce v lidovém tanci. Skladatelé. Vliv zpěvu při tanci. Dětské lidové taneční hry. Tanec ve výroční a rodinné obřadnosti. Kalendářní a rodinný cyklus života na vsi. Taneční příležitosti.
Other academic duties
Povinnou složkou studia je aktivní účast studentů na odborných diskusích, přehlídkách, rozborových či tanečně-vzdělávacích seminářích a workshopech pořádaných AMU nebo jinými institucemi. Student si systematicky prověřuje probraná témata ve své pedagogické praxi. Sleduje a srovnává výukové metody různých pedagogů - absolvuje observace u doporučených pedagogů nebo vzdělávacích institucí s tanečním zaměřením různého typu (tj. státní konzervatoře, taneční studia, profesionální taneční soubory) a vytváří strukturovaný záznam z hospitací. Studuje povinnou a doporučenou odbornou literaturu.
Studenti systematicky pracují na své magisterské práci a v rámci ní se věnují své výzkumné činnosti.
Posluchač si během studia tvoří vlastní profesní portfolio, do nějž průběžně vkládá výstupy ze zadaných úkolů a samostatné činnosti v rámci hlavních předmětů. Hotové portfolio prezentuje při státní závěrečné zkoušce z didaktiky a metodiky své specializace.
Characterisation of professional practice
Anticipated job placement for graduates (typical employment)
Absolvent magisterského programu Pedagogika tance je schopen kvalifikovaně vést výuku tanečních technik a repertoáru specializovanou dle zvoleného studijního plánu. Je připraven metodicky vést taneční hodiny pro všechny věkové kategorie. Může se uplatnit jako tanečník, taneční pedagog, baletní mistr, repetitor, asistent choreografa a podobně, a to jak v divadlech a baletních či tanečních souborech, tak v uměleckém školství.
Je vybaven také přehledem o dějinách a teorii tance, základy taneční kompozice, improvizace, choreografie, scénické praxe, dramaturgie a produkce, takže se může věnovat i umělecké tvůrčí nebo organizační činnosti v oboru.
Accreditation validity
| Study programme valid from | Study programme valid to |
|---|---|
| 2021-03-26 | 2031-03-26 |