Dějiny umění pro taneční obory 1

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
107DUT1 Z 1 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 7 až 12 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Dorota GREMLICOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Dorota GREMLICOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Studenti předmětu získají přehled a znalosti z látky dějin českých a světových dějin umění, které rozšíří jejich dosavadní vědomosti z dějin studovaných uměleckých druhů a prohloubí porozumění umění v širších kulturních, společenských a politických souvislostech. Dvousemestrální přednáškový cyklus poskytuje základní přehled o dějinách umění a kultury od antiky až do počátku baroka a posluchače seznamuje se základy oboru dějiny umění v kulturních, společenských, politických souvislostech a s jeho podílem na utváření evropské vzdělanosti ve vztahu k ostatním humanitním disciplínám (estetika, filozofie, psychologie, sociologie, historie ad.).

Forma studia

Přednáška s využitím audiovizuální techniky

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

V úvodní přednášce jsou studenti seznámeni se základy oboru dějiny umění a jeho vztahem k dalším humanitním disciplínám. Na modelových příkladech jsou představeny základní metodologické přístupy k interpretaci uměleckých děl, které se v současné době nejvíce využívají (ikonografie, typy formálních rozborů, Panofského metoda ad.). Protože důležitou součástí oboru je jeho členité institucionální zázemí, je představena činnost muzeí a galerií včetně historie sběratelství, památkové péče a techniky konzervování a restaurování uměleckých děl. Na příkladu činnosti Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR je demonstrována výzkumná a publikační činnost vědecké a současně také pedagogické instituce a prezentován současný systém grantové podpory projektů výzkumu umění a problematika vydávání knižních publikací o umění. V této části jsou studentům představeny největší současné osobnosti dějin umění, tematicky zaměřené týmové projekty a jejich publikační výsledky.

Přednášky zimního semestru zaměřené na iniciační vývoj evropského umění v antických kulturách až do počátku středověkého umění sledují vznik umění zejména ve třech antických klíčových civilizacích: egyptské, řecké a římské. Ve všech třech oblastech je vývoj výtvarného umění intepretován v souvislosti s odlišným vývojem náboženství a filozofického myšlení, které ovlivnily konvenci a způsoby výtvarného znázorňování v těchto antických kulturách. Antika jako součást základu byzatského umění tvoří hlavní téma navazující přednášky po antických kulturách. Vliv raného křesťanství na proměnu tematiky výtvarného umění a nových způsobů a konvencí znázorňování je sledován v přednáškách o počátcích křesťanské ikonografie a jejím průniku do raně kresťanského umění. Tento blok přednášek je doplněn o specializované přednášky odborníků na egyptskou, řeckou, římskou a byzantskou kulturu a umění, kteří hlavní tematiku doplní podrobnějšími výklady např. k vývoji egyptské architektury, charakteru egyptského náboženství, vlivu antických mystérií na vznik některých uměleckých druhů, vzniku ideje uměleckého mecenáštví apod.

  1. Úvod do dějin umění a kultury
  2. Egyptské umění a kultura
  3. Umění antických kultur: Řecké umění a kultura
  4. Umění antických kultur: Římské umění a kultura
  5. Byzantské umění
  6. Křesťanská ikonografie
  7. Raně křesťanské umění

8.-12. přednášky oborových specialistů na dílčí témata

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura zimní semestr:

Gombrich, E. H.: Příběh umění (s. 15-113, 125-136). Praha 1992 (nebo další vydání: 1997, 2001).

Pijoan, J. a kol.: Dějiny umění I.-X. (I. - s. 45-162, II. - s. 7-325, III. S. 7-154). Praha 1977-84 (nebo další vydání: 1982-1985; 1987-1991)

Doporučená literatura k tématům zimního semestru:

Baines, J. - Málek, J.: Svět starého Egypta. Praha 1996.

Benešovská, H.: Poklady egyptského umění. Předdynastická a archaická doba. Praha 2008.

Blažíček, O. J., Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha 1991.

Boardman, J.: Řecké umění. Praha 1975.

Bouzek, J.: Dějiny předoasijského a egejského umění. Praha 1982.

Bouzek, J. - Ondřejová, I.: Periklovo Řecko. Praha 1989.

Burian, J.: Řím - světla a stíny antického velkoměsta. Praha 1970.

Burian, J. - Oliva, P.: Civilizace starověkého Středomoří. Praha 1984.

Canfora, L.: Dějiny řecké literatury. Praha 2001.

Conte, G. B.: Dějiny římské literatury. Praha 2003.

Cornell, T. - Matthews, J.: Svět starého Říma. Praha 1995.

Češka, J.: Zánik antického světa. Praha 2000.

Dahlheim, W.: U kolébky Evropy. Odkaz antického Říma. Praha 2006.

Dostálová, R.: Byzantská vzdělanost. Praha 1990.

Eck, W.: Augustus a jeho doba. Praha 2004.

Frel, J.: Řecké vázy. Praha 1956.

Frel, J.: Feidias: Praha 1966.

Hall, J.: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991.

Hošek, R.: Země bohů a lidí. Pohledy do řeckého dávnověku. Praha 1972.

Hošek, R. - Marek, V.: Řím Marka Aurelia. Praha 1990.

Hošek, R. - Dostálová, R.: Antická mystéria. Praha 1997.

Levi, Peter: Svět starého Řecka. Praha 1995.

Lurker, M.: Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha 1999.

Lassus, J.: Raně křesťanské a byzantské umění. Praha 1971.

Markschies, Ch.: Mezi dvěma světy. Dějiny antického křesťanství. Praha 2005.

Mireaux, É.: Život v homérské době. Praha 1980.

Mohr, G. H.: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha 1999.

Oliva, P.: Kolébka demokracie. Dějiny a kultura klasického Řecka. Praha 2000.

Oliva, P.: Svět helénismu. Praha 2001.

Olivová, V.: Sport a hry ve starověkém světě. Praha1988.

Panofsky, E.: Význam ve výtvarném umění. Praha 1981.

Royt, J. - Šedinová, H.: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha 1998.

Royt, J.: Slovník biblické ikonografie, Praha 2006.

Strong, D. E.: Antické umění, Praha 1970.

Studený, J.: Křesťanské symboly. Olomouc 1992.

Svoboda, L. a kol.: Encyklopedie antiky. Praha1974.

Vernant, J.-P.: Řecký člověk a jeho svět. Praha 2005.

Vidman, L.: Od Olympu k Panteonu. Antické náboženství a morálka. Praha 1997.

Hodnoticí metody a kritéria

V zimním semestru je předmět Dějiny umění a kultury 1 zakončen zápočtem. Zápočet bude udělen po splnění nejméně 60 % z celkového bodového hodnocení. 20 % bodů student získá za více jak 50 % účast na uskutečněných přednáškách. Z vyhodnocení znalostí z odpřednášené látky a povinné literatury formou písemné zjišťovací zkoušky, která prověří znalost konkrétních uměleckých děl, jejich autorství, zvládnutí oborové odborné terminologie, orientaci v dataci a slohovém zařazování autorů a jejich děl včetně celkových kulturních, společenských a politických souvislostí, musí student, který nebude mít dostatečnou účast na přednáškách, získat nejméně 60 % bodů. Student, který získá 20 % bodů za docházku na přednášky, potřebuje k získání zápočtu obdržet ze zápočtového testu nejméně 40 % bodů.

Termíny písemné zjišťovací zkoušky pro udělení zápočtu:

  1. termín - 17. 12. 2015, 10:20 v uč. č. 2017
  2. termín - 14. 1. 2016, 10: 00 v uč. č. 2017.

Studenti se na termín povinně zapisují elektronicky prostřednictvím systému KOS. Pokud se student nedostaví na zapsaný termín, je klasifikován hodnocením neprospěl.

Pro studenty, kteří se nedostaví k zápočtu v zapsaném termínu (pouze ze závažných důvodů, zejm. nemoc, která musí být doložena lékařským potvrzením) nebo nedosáhnou potřebný počet bodů k udělení zápočtu, bude vypsán jeden náhradní termín v druhé polovině ledna 2016.

Poznámka

ZS 2014/2015

Anotace předmětu pro ZS 2014 a způsob zakončení předmětu zápočtem

Doc. PhDr. Jaroslav Bláha, Ph.D.

Témata přednášek:

9.10. Subjektivní deformace světa v hudebním a výtvarném expresionismu na

přelomu 19. a 20. století

16.10. Muzikální fáze malířství. Kandinskij - Schönberg, Kupka - Janáček, Stravinskij

23.10. John Cage a neodada. Cage - Rauschenberg - Arman

30.10. Minimální konfrontace. LeWitt - Morris - Reinhardt - Reich - Riley - Glass

Sylabus přednášek:

I.

9.10. Subjektivní deformace světa v hudebním a výtvarném expresionismu na přelomu 19. a 20. století

BLOK I Deformace a spontánnost jako dvě podoby subjektivního prožitku světa

BLOK II Dekadence a expresionismus jako polarita subjektivní deformace světa na přelomu 19. a 20. století

Edvard Munch a pocit tísně (Vídeň 2009 - 2010)

Utrpení světa a vykoupení - názorová základna dekadence a symbolismu

Deformace a spontánnost jako dvě varianty vyjádření emocí

Deformace jako klíčový znak figurativního a tonálního expresionismu

Uvolňování výrazových prostředků jako cesta k abstrakci a atonalitě

II.

16.10. Muzikální fáze malířství. Kandinskij - Schönberg, Kupka - Janáček, Stravinskij

Spory a nejistoty kolem Kupkova vztahu k hudbě

Problémy a nejistoty v interpretaci Kupkovy koncepce abstrakce

Názorová polarita na vztah Kupkových obrazů a hudby

Muzikální fáze malířství jako dobový kontext

Gauguin jako prorok a průkopník muzikální fáze malířství

Gauguinovi dědicové

Dovršení procesu v abstraktním expresionismu V. Kandinského

Druhý proud muzikální fáze malířství

Proměna výtvarného myšlení pod vlivem hudebního myšlení

Odlišnost hudebního principu Kandinského a Kupkovy abstrakce

Organický princip řádu a jeho korekce u Kandinského

Variace jako hudební princip Kupkovy abstrakce

III.

23.10. John Cage a neodada. Cage - Rauschenberg - Arman

Ready-mades v tvorbě R.Rauschenberga aj.Cagea

Rauschenbergova spolupráce s Cageem

Kombinované obrazy a „kombinovaná hudba“

Neodada nebo pop-art? (Rauschenberg)

Neodada nebo music for tape? (Cage)

Cage a Rauschenberg jako průkopníci umění akce (počátky happeningu)

IV.

30.10. Minimální konfrontace. LeWitt - Morris - Reinhardt - Reich - Riley - Glass

Role minimalismu v emancipaci amerického umění po 2.světové válce

Srovnání evropského op-artu a neokonstruktivismu s americkým minimal artem

Srovnání Vasarely a Reinhardt

Srovnání evropských a amerických minimalistických tendencí v hudbě

Srovnání Górecki a Reich

Vztah identity a kontrastu jako klíčový rozdíl mezi evropským a americkým racionálním proudem po 2.světové válce

Osobnosti amerického minimal artu a minimal music

Ad Reinhardt a LaMonte Young

Carl André a LaMonte Young

Sol LeWitt a Steve Reich

Robert Morris a Terry Riley

Robert Morris a Philip Glass

Hlavní tematický blok přednášek Doc. Jaroslava Bláhy bude v dalších termínech doplněn o přednášky dalších odborníků z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Povinná literatura:

Bláha, Jaroslav: Výtvarné umění a hudba: Tvar, prostor a čas I/2. Praha: Togga, 2013, ISBN 978-80-7476-019-8

Hodnocení zimního semestru:

Přednášky zimního semestru posluchači ukončují zápočtem, který proběhne formou písemného zápočtového testu z otázek, které budou pokládány z látky, která bude odpřednášena na přednáškách a z povinné literatury.

Termíny konání písemného zápočtového testu:

čtvrtek 11. 12. 2014 od 10:30 v uč. č. 2017

čtvrtek 18. 12. 2014 od 10:30 v uč. č. 2017

čtvrtek 15. 1. 2015 od 9:00 v uč. č. 2017

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
místnost H2025
učebna

(Hartigovský palác)
GREMLICOVÁ D.
14:15–15:45
(přednášková par. 1)
St
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Út 14:15–15:45 Dorota GREMLICOVÁ učebna
Hartigovský palác
přednášková par. 1

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů