Composition (P0215D310006)

Rules and requirements for creating study plans

Doktorand je veden k samostatnému intenzivnímu studiu v průsečíku současné hudební kompozice a jejího teoretického kontextu v širokém slova smyslu.

Studium má dvě rovnocenné součásti: uměleckou (hudební kompozice) a teoretickou zaměřenou na výzkum v oblasti teorie skladby s procentuálním zastoupením 50 % a 50 % v prezenční i kombinované formě studia.

Obsahem umělecké složky studia a disertace je vytvoření závažného hudebního díla symfonického, operního, jevištního, elektroakustického, intermediálního nebo jiné rovnocenné kompozice.

Tématem teoretické součásti studia a textové části disertace je problematika současné hudební tvorby nahlížená především z perspektivy kompoziční teorie, případně estetických nebo historických aspektů. V rovině kompozičně technické a obsahové se předpokládá souvislost umělecké složky s teoreticko-výzkumnou částí dizertační práce.

Kromě hlavního uměleckého dizertačního úkolu se předpokládá vytvoření a provedení několika dalších kompozic s volnou vazbou k problematice hlavní umělecké složky disertace. Provedení děl je možné v rámci koncertů katedry skladby, předpokládá se také vlastní dramaturgická, organizační a grantová iniciativa doktoranda. Průběžné umělecké výstupy jsou povinnou součástí studia, stejně jako průběžné výstupy teoretické.

Doktorand se řídí individuálním studijním plánem vycházejícím ze studijního plánu rámcového.

Doktorand v prezenční formě studia bývá zpravidla pověřen vybraným pedagogickým úkolem v oblasti doplňujících skladebných disciplín. Může být pověřen rovněž organizační činností související s uměleckou a vědeckou aktivitou katedry skladby. Je předpokládán aktivní přístup k budování oborové komunity.

Studium v prezenční formě předpokládá, kromě vlastní umělecké a výzkumné činnosti ve smyslu individuálního studijního plánu, úzké zapojení doktoranda do uměleckých, výzkumných a pedagogických aktivit katedry skladby. Doktorand v prezenčním studiu bývá pověřen úkoly v souladu se svým uměleckým a výzkumným zaměřením. Jde zpravidla o podíl na výuce technicko-kompozičních předmětů, ale může jít i o jiné pro katedru přínosné aktivity. Dále se předpokládá samostatná grantová aktivita zaměřená na umělecké i výzkumné projekty. Povinnou součástí individuálního plánu je projekt s mezinárodním dosahem. Studium doktoranda je každoročně před začátkem zimního semestru hodnoceno oborovou radou. Hodnocení probíhá formou pohovoru. Oborová rada hodnotí především soulad individuálního studijního plánu a jeho skutečné plnění

V kombinované formě studia je kladen důraz především na studijní, výzkumné a umělecké úkoly dle individuálního plánu, další aktivity doktoranda jsou dobrovolné.

Nároky na úroveň odborné činnosti jsou v obou formách studia shodné obsahově i kladenými nároky.

Studijní povinnosti pro všechny studenty doktorského stupně se řídí rámcovým studijním plánem. Není-li uvedeno jinak, předmět lze absolvovat kdykoliv během studia. To je následně specifikováno individuálním studijním plánem.

Návrh rámcového studijního plánu:

NÁZEV PŘEDMĚTU ––– ZPŮSOB ZAKONČENÍ ––– POČET KREDITŮ

Disertace – umělecká část 1 ––– zápočet ––– 10

Disertace – umělecká část 2 ––– zápočet ––– 10

Disertace – umělecká část 3 ––– zápočet ––– 20

Disertace – textová část 1 ––– zápočet ––– 10

Disertace – textová část 2 ––– zápočet ––– 10

Disertace – textová část 3 ––– zápočet ––– 20

Výzkumné a publikační metody (povinně v ZS 1. roku studia) ––– zkouška ––– 6

Kritické čtení odborného textu (povinně v LS 1. roku studia) ––– zkouška ––– 10

Specializovaná přednáška pro doktorandy ––– zápočet ––– 10

Článek k publikaci / Příspěvek na konferenci 1 ––– zápočet ––– 10

Článek k publikaci / Příspěvek na konferenci 2 ––– zápočet ––– 10

Seminář dizertační práce 1 ––– zápočet ––– 5

Seminář dizertační práce 2 ––– zápočet ––– 6

Seminář skladby 1 ––– zápočet ––– 6

Seminář skladby 2 ––– zápočet ––– 6

Seminář skladby 3 ––– zápočet ––– 6

Cizí jazyk I. ––– zkouška ––– 15

Cizí jazyk II. ––– zkouška ––– 10

CELKEM KREDITŮ 180

Detailní popis jednotlivých předmětů a z nich plynoucích atestací je součástí příslušných předmětových karet.

Individuální studijní plán vzniká na počátku studia a vychází z předloženého výzkumného projektu doktoranda. Upravuje konkrétní časový harmonogram práce na teoretické i praktické části disertace, specifikuje časové rozložení studijních povinností a konkrétní náplně rámcových předmětů (výběr cizích jazyků, specializovaná přednáška). Individuální studijní plán schvaluje oborová rada a každoročně kontroluje jeho plnění, eventuálně schvaluje jeho potřebné změny.

POŽADAVKY NA TVŮRČÍ ČINNOST

Hlavním tvůrčím výstupem je kompoziční část dizertační práce, která tvoří nedílnou součást obhajoby. Předpokládá se vznik a provedení dalších kompozic komponovaných během studia. Jejich podobu, rozsah a způsob prezentace určuje individuální studijní plán. Tyto kompozice se zpravidla vztahují k výzkumnému a uměleckému zaměření studia. Doktorand je díky své tvorbě aktivní součástí hudební scény v domácím i mezinárodním měřítku.

POŽADAVKY NA TEORETICKOU ČINNOST

Nad rámec studijního plánu se doktorand aktivně účastní teoretického diskursu v interdisciplinárním kontextu napříč celou univerzitou a směrem k příbuzným oborům mimo ni. Aktivní účast na doktorandských i veřejných oborových konferencích doma i v zahraničí je velmi vítána a je zpravidla předmětem institucionální podpory.

POŽADAVKY NA ABSOLVOVÁNÍ STÁŽÍ

Součástí individuálního plánu je povinně projekt s mezinárodním dosahem. Může jít o absolvování studijní stáže, organizaci mezinárodní reciproční akce v oblasti kompoziční, koncertní a výzkumné, organizace bilaterálních či multilaterálních přednáškových cyklů či výukových pobytů nebo akce kombinující tyto aspekty. V dosavadní praxi studenti absolvovali studijní stáže, které prohloubily jejich uměleckou a odbornou erudici, vedly ale i k navázání cenných kontaktů v zahraničí. Jejich výsledkem bylo v neposlední řadě uskutečnění významných kompozičních a koncertních aktivit a navázání trvalejší spolupráce mezi institucemi i jednotlivými osobnostmi.

TÉMATA OBHÁJENÝCH DIZERTAČNÍCH PRACÍ

Textové části prací a partitury jsou uloženy v knihovně HAMU a na vyžádání dostupné v PDF. Nahrávky uměleckých součástí jsou v archivu HAMU a Katedry skladby HAMU. Informace a posudky jsou dostupné i online po přihlášení uživatele do systému HAMU: https://dspace.amu.cz/jspui/handle/10318/2946

• Tomáš Pálka (obhajoba 2009)

Kompoziční část disertace: KRAJINA MILOST; prostorová symfonie podle básní J. J. Víchy

Textová část disertace: Prostor a tektonika v hudební kompozici

• Zdeněk Bartošík (obhajoba 2015)

Kompoziční část disertace: Pásma - skladba pro flétnu a komorní soubor

Textová část disertace: Vliv synestezií na kompoziční myšlení

• Michaela Plachká (obhajoba 2018)

Kompoziční část disertace: Hmaty... doteky. Intermediální kompozice

Textová část disertace: Tělesná zkušenost a lidské tělo jako vztah hudby a objektu

• Daniel Chudovský (obhajoba 2018)

Kompoziční část disertace: Zvlněné hranice pro violoncello a symfonický orchestr

Textová část disertace: Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení

• Miroslav Tóth (obhajoba 2020)

Kompoziční část disertace: Záhada tyče (jednodejstvová opera v 13 obrazoch)

Textová část disertace: Kompozícia v reálnom čase

NÁVRHY TÉMAT DIZERTAČNÍCH PRACÍ

Kompoziční část disertace: Skladba pro klavír, komorní soubor a live electronics

Textová část disertace: Vybrané metody procesování zvuku klavíru v reálném čase

Kompoziční část disertace: Site-specific opera / hudební divadlo

Textová část disertace: Využití specifik prostoru v současných hudebně dramatických dílech. Srovnání přístupů a vlastní pojetí

Kompoziční část disertace: Koncert pro nově vytvořený hudební nástroj a komorní ansámbl

Textová část disertace: Příklady etablování nových hudebních nástrojů v koncertní praxi

Applicability to other types of academic programmes

Program je koncipován jako postgraduální studium skladby a jejích teoretických aspektů. Vzhledem k interdisciplinární povaze studia připadá v úvahu návaznost na široké portfolio uměleckých i teoretických studijních programů. O přijetí uchazeče však rozhodne odpovídající kvalita předloženého kompozičního portfolia a relevance výzkumného záměru tak, jak je to specifikováno v podmínkách přijetí ke studiu.

Parts of the state final examination and their contents

Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.

Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí:

- kompozičně teoretická přednáška související s tématem textové části disertace

- obhajoba umělecké části disertace (díla nebo souboru uměleckých děl)

- obhajoba dizertačního textu (minimální rozsah 80 normostran).

V kompozičně teoretické přednášce o délce maximálně 15 minut doktorand prokáže schopnost zasazení klíčových kompozičně teoretických aspektů svého dizertačního výzkumu do současného hudebně-teoretického diskursu. Součástí přednášky může být prezentace, na přednášku navazuje rozprava doktoranda se zkušební komisí.

Minimálně dva odborné posudky, z nichž jeden musí být vypracován externím hodnotitelem mimo katedru, jsou podkladem pro vlastní obhajobu dizertační práce. V obhajobě doktorand relevantním způsobem reaguje na vznesené připomínky a obhájí oprávněnost svých postojů, respektive je uvede do souladu s podněty oponentů. Odborná úroveň a relevantnost obhajoby jsou nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky.

O výsledném hodnocení hlasuje děkanem jmenovaná zkušební komise na základě doporučení oponentů.

Other academic duties

Student v prezenčním studiu je pověřen pedagogickou činností podle potřeb katedry skladby, zpravidla jde o technicko-kompoziční a úvodové disciplíny, či jednorázové tematicky zaměřené moduly. Může být pověřen i jiným, např. organizačním úkolem (organizace mezinárodních dílen apod.).

Characterisation of professional practice

Anticipated job placement for graduates (typical employment)

Absolvent doktorského studia se uplatní především:

• jako špičkový hudební skladatel s hlubokým teoretickým rozhledem, přičemž jeho erudice mu umožňuje uplatnění v oblasti autonomní umělecké hudební tvorby a autorské tvorby intermediální;

• jako tvůrce, který je schopen flexibilně reagovat na požadavky tvorby interdisciplinární povahy včetně užitých žánrů typu filmové a scénické hudby;

• jako pedagog ve vzdělávacích institucích od základních uměleckých škol až po univerzity;


• jako hudební kritik, případně jako teoretik v oblasti hudební kompozice a širokém kontextu navazujících oborů;

• jako notograf špičkově ovládající současný notografický software a schopný plnit náročné ediční požadavky nakladatelských domů;

• jako odborný redaktor specializovaného periodického i neperiodického tisku a šířeji médií zabývajících se hudbou v jejích širokých interdisciplinárních kontextech;