Filmová řeč 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
302FIRE2 zkouška 2 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra režie

Obsah

Rozbor základních i pokročilých figur filmového vyprávění na základě ukázek sekvencí kinematografických děl. Dvě

navazující semestrální přednášky.

Seznámení se základními pravidly filmové režie.

Předávání praktických zkušeností pedagoga.

  1. INFORMACE - EMOCE - TRANSCENDENCE

Rytmus sekvence versus délka záběru, doznění, přesah.

  1. - 15. HUDBA A ZVUK

Základní principy užití hudby a zvuku. Dvoudílná přednáška.

  1. - 17. IDENTIFIKACE

Proces diváckého napojení skrze pohybové a grafické elementy na příkladech začátků filmů. Dvoudílná přednáška.

  1. SYMBOLICKÝ FILM

Metaforické, metonymické, alegorické filmové vyjádření.

  1. - 20. UPLATNĚNÍ VŠECH PROSTŘEDKŮ FILMOVÉ ŘEČI VE STRUKTUŘE CELÉHO FILMOVÉHO DÍLA

Dvoudílný rozbor užití kamery, střihu, zvuku a scénografie při budování příběhu a jeho metaforické nadstavby v

existenciální hudební komedii.

  1. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH REŽIJNÍCH CHYB

Pokus o výčet možných úskalí při budování mizanscény (potažmo diegeze), vytváření času filmu, vedení herců a

pravděpodobnosti vyprávění.

  1. - 26. PRAKTICKÁ FILMOVÁ ŘEČ 1

Zadání praktického úkolu a analýza jeho realizace. Studenti režie (ostatní nepovinně) natočí samostatně krátké

formální cvičení s cílem osvojení základních prvků filmové řeči, především rozzáběrování a střihové návaznosti.

Výsledky učení

Výsledky učení:

Student se orientuje ve všech aspektech filmové řeči. Dokáže ve filmových dílech analyzovat a sám při své tvorbě

pracovat s kontrastem, rytmem, pohybem, rámováním, záběrováním. Dokáže poučeně pracovat s objektivním i

subjektivním filmovým vyprávěním. Je samostatně schopný rozzáběrovat krátké audiovizuální dílo a rozumí smyslu

velikosti záběru. Osvojí si střihová pravidla jako je princip osy a triády. Umí prostředky filmové řeči vést diváckou

pozornost. Uvědomuje si důležitost práce s mizanscénou a umí ji částečně aplikovat ve své tvorbě. Porozumí

významu kamery (rakurz, velikost, pohyb) při budování významu i dramatického napětí. Rozumí práci s filmovým

časem (délka trvání záběru). Zvládá uvažovat o souvislostech mezi filmovou řečí a abstraktnějšími významovými

rovinami vyprávění: metaforickými, alegorickými a symbolickými významy. Orientuje se v možnostech užití filmové

hudby a zvuku jako prostředku vyprávění.

Předpoklady a další požadavky

Podmínkou zápisu je, že student v některém z předchozích semestrů úspěšně absolvoval předmět Filmová řeč 1(302FIRE1)

Podmínkou zápisu na předmět 302FIRE2 je, že student v některém z předchozích semestrů úspěšně absolvoval předmět 302FIRE1

Literatura

BAZIN, André. Co je to film?. Praha: Československý filmový ústav (Praha, Česko), 1979.

PŁAŻEWSKI, Jerzy. Filmová řeč. Praha: Orbis, 1967.

EJZENŠTEJN, Sergej Michajlovič. O stavbě uměleckého díla : výběr ze statí, teoretických úvah a studií.

EJZENŠTEJN, Sergej Michajlovič. Kamerou, tužkou i perem. Praha: Orbis, 1959.

DRVOTA, Mojmír. Základní složky filmu. Praha: Národní filmový archiv, 1994.

VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 4. rozšíř. vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v

Praze, 2012. 143 s. ISBN 978-80-7331-230-5.

BRESSON, Robert. Poznámky o kinematografu. 1. vyd. Praha: Dauphin, 1998. 115 s. ISBN 80-86019-68-3 filmogr.

ARISTOTELÉS, př Kr- př Kr. Poetika. Praha: Gryf, 1993. 67 s. ISBN 80-85829-01-0.

DELEUZE, Gilles. Film 1. Obraz - pohyb. Praha: Národní filmový archiv, 2000. 298 s. ISBN 80-7004-098-X.

DELEUZE, Gilles. Film 2 : obraz-čas. Praha: Národní filmový archiv, 2006. 371 s. ISBN 80-7004-127-7.

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní analýza filmové sekvence z hlediska kinematografických výrazových prostředků s ověřením znalostí

terminologie a orientace v předmětu výuky.

Poznámka

Podmínkou atestace je úspěšná atestace předmětu Filmová řeč 1(302FIRE1) v některém z předchozích semestrů, účast na přednášce a analýza filmové sekvence z hlediska kinematografických výrazových prostředků. Forma analýzy: písemná, ústní nebo audio-vizuální (např. video-esej). Variantou pro studenty mimo katedru režie FAMU je i splnění praktického úkolu ve smyslu předmětu Praktická filmová řeč.

ÚSTNÍ VARIANTA:

prezentace analýzy krátké filmové sekvence (cca 1 - 3min) z hlediska použitých výrazových prostředků filmové řeči vzhledem k tématu díla s doložením audiovizuálními ukázkami. Výběr analyzovaného díla vylučuje filmy promítané během školních projekcí. Délka samostatného mluveného slova minimálně 5 minut. Součástí zkoušky je diskuse s pedagogem, v níž student na teoretických příkladech prokáže znalost pojmů, probíraných v rámci dvou semestrů přednášky.

PÍSEMNÁ VARIANTA:

analýza krátké filmové sekvence (cca 1 - 3min) z hlediska použitých výrazových prostředků filmové řeči vzhledem k tématu díla a následná diskuse s pedagogem (případně písemná zpětná vazba pedagoga). Písemná práce nemá obsahovat subjektivní prvky recenze a popis děje (krom nezbytného k doložení analýzy). Práce musí být původní a nepoužitá k jiným účelům. Výběr analyzovaného díla vylučuje filmy promítané během školních projekcí. Text v rozsahu nejméně tří normostran dodat minimálně 7 dní před termínem zápočtu na email muzikant.krlek@post.cz. Text musí obsahovat odkaz na dostupnou video-sekvenci, jež je obsahem rozboru. Součástí zkoušky je diskuse s pedagogem, v níž student na teoretických příkladech prokáže znalost pojmů, probíraných v rámci dvou semestrů přednášky.

PRAKTICKÁ VARIANTA I (pro studenty mimo katedru režie FAMU):

Student má za úkol v roli kameramana, režiséra a střihače realizovat krátký audiovizuální tvar (cca 2-3min), v němž účelně uplatní tyto základní figury klasického filmového vyprávění: celek, polodetail, detail, pohled/protipohled, návazný střih, střih v pohybu, křížový střih, pohyb kamery, subjektivní pohled. Kamera je ve většině záběrů statická a obraz komponovaný „klasicky“. V realistickém ději se musí vyskytnout minimálně dvě postavy. V části děje se vyskytují odděleně, v části společně v interakci. Během společné analýzy výsledného tvaru v rámci přednášky Filmová řeč či během zkouškového termínu se hodnotí míra koherence formy a obsahu a adekvátnost výrazových prostředků, zvolených pro vyjádření děje. Nehodnotí se idea a zvuková stopa. Technické parametry jsou volné. Je možno natáčet na jakékoli vlastní snímací zařízení (včetně mobilního telefonu). Výsledné audiovizuální dílo musí být dodánu v průběhu semestru. Součástí zkoušky je diskuse s pedagogem, v níž student na teoretických příkladech prokáže znalost pojmů, probíraných v rámci dvou semestrů přednášky.

PRAKTICKÁ VARIANTA II (pro všechny studenty, včetně studentů katedry režie FAMU):

Vytvoření audiovizuálního díla v žánru video-esej, jehož obsahem je analýza krátké filmové sekvence či několika sekvencí (v celkové délce cca 1 - 3min) z hlediska použitých výrazových prostředků filmové řeči vzhledem k tématu díla. Analýza probíhá metodami dekonstrukce původního díla, montážní komparace a pod. Student je autorem/střihačem eseje a zároveň autorem textové části analýzy (mluvené slovo nebo titulky). Výběr analyzovaných děl vylučuje filmy promítané během školních projekcí. Součástí zkoušky je diskuse s pedagogem, v níž student na teoretických příkladech prokáže znalost pojmů, probíraných v rámci dvou semestrů přednášky.

Zápočtové termíny jsou vypisovány v KOSU.

OKRUHY TEORETICKÝCH OTÁZEK:

1

Definujte obvyklé funkce základních typů velikostí záběru. Doložte příklady. Jmenujte dále i funkční užití, jdoucí proti obvyklému.

2

Definujte pojem „mizanscéna“ a popište možnosti práce s mizanscénou. Jmenujte autory, kteří se věnují výraznému typu organizace mizanscény a definujte obecnější význam tohoto sémantického gesta v jejich tvorbě.

3

Definujte základní principy kompozice záběru. Uveďte příklady, kdy změna kompozice posune význam záběru.

4

Jmenujte typy pohybu kamery a popište jejich obvyklé funkce. Doložte příklady. Jmenujte i funkční užití jdoucí proti obvyklému.

5

Definujte pojem „plán záběru“. Popište možnosti práce s plány. Zauvažujte nad významotvorným potenciálem druhého (třetího) plánu. Doložte příklady.

6

Definujte pojmy „tempo“ a „rytmus“. Popište filmový rytmus ve všech jeho aspektech. Definujte činitele rytmu záběru, sekvence, vyprávění. Jmenujte možnosti práce s trváním (délkou) záběru. Uveďte i funkční užití, jdoucí proti obvyklému.

7

Popište základní technické principy a estetické figury, umožňující diváckou orientaci v prostoru. Doložte příklady. Jmenujte i příklady funkčního užití dezorientace.

8

Definujte možnosti práce s filmovým časem. Doložte příklady. Jmenujte dále i funkční užití, jdoucí proti obvyklému.

9

Definujte základní principy filmového střihu. Jmenujte typy střihových figur a popište jejich obvyklé použití. Popište principy montážního filmu a uveďte příklady jejich užití mimo rámec montážní kinematografie. Doložte příklady. Jmenujte dále i funkční užití, jdoucí proti obvyklému.

10

Definujte pojem „vnitrozáběrová montáž“. Vymenujte typy „vnitrozáběrové montáže“ a popište principy jejich významového užití.

11

Definujte základní přístupy užití filmového zvuku a hudby. Jmenujte dále i funkční užití, jdoucí proti obvyklému.

12

Popište princip některého ze základních technických pravidel kinematografie (např. pravidlo osy) a uveďte příklady (včetně hypotetických), kdy jeho porušením vzniká nová významová kvalita.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů