Lidský hlas

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
171LHVV zápočet 1 1 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 7 až 12 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra zvukové tvorby a hudební režie

Obsah

Tematické okruhy

1)Lidský hlas jako komunikační nástroj, role verbální a neverbální komunikace, extralingvistika (praktické ukázky, pozorování a význam v umělecké praxi). Celkový úvod do vokologické problematiky.

2)Stručný úvod do anatomie a funkční fyziologie hlasového systému

3)Tvorba hlasu – Dýchání a dechová technika, základní parametry dechové kapacity, jednoduchý osobní měřící test.

4)Hlas jako zvuk, akustika hlasu (výška, intenzita hlasu, akustické spektrum, formanty)

5)Hlasové rejstříky (mechanismy kmitání hlasivek, percepční rozdíly, rezonance hlasu)

6)Hlasová typologie: dětský hlas, mutační přeměna hlasu, dospělý hlas, stařecký hlas.

7)Základní přehled diagnostických metod k vyšetření hlasu, akustické a vibrační metody pozorování hlasu, optická pozorování. Rezonance hlasu (akustické a pedagogické pojetí) a hlasové kvality.

8)Poruchy hlasu – základní přehled, známé příčiny a projevy.

9)Terapeutické přístupy – základní přehled, edukace a reedukace hlasu, zásady hlasové hygieny.

10)Rétorika, aneb jak mluvíme na veřejnosti a v médiích. Artikulace řeči a základní výslovnostní normy.

11)Hlas jako profesionální nástroj – kvalita uměleckého hlasu, hlasový projev na jevišti, umělecký přednes, specifické nároky různých uměleckých oborů, práce s trémou.

12)Diskuse a analýza nahrávek – rozbor různých typů hlasu, emoční kvality hlasového projevu a autorského výrazového repertoáru.

Výsledky učení

Po absolvování předmětu student dokáže analyzovat hlasový projev z hlediska jeho akustických, komunikačních a výrazových charakteristik a získané poznatky využít při kultivaci vlastního hlasového projevu i při odborné reflexi hlasového projevu druhých.

Součástí výuky je rovněž osvojení praktických cvičení zaměřených na rozvoj hlasových dovedností; student si vyzkouší vybrané terapeutické, pedagogické i umělecké metody práce s hlasem a získá základní orientaci v jejich využití v profesní praxi.

Absolvováním předmětu student získá širší mezioborový vhled do oblasti vokologie – vědního oboru zabývajícího se lidským hlasem v celé jeho komplexnosti. Seznámí se s anatomickými, fyziologickými, akustickými, diagnostickými, terapeutickými, pedagogickými, komunikačními i uměleckými aspekty lidského hlasu a porozumí jejich vzájemným souvislostem.

Předpoklady a další požadavky

Předpokladem pro absolvování předmětu je aktivní zájem o problematiku lidského hlasu.

Od studentů se očekává aktivní přístup k výuce, ochota zapojovat se do praktických cvičení zaměřených na práci s hlasem a otevřenost při osvojování vybraných pedagogických, terapeutických a uměleckých přístupů k hlasovému projevu.

Nevyžadují se předchozí odborné znalosti z oblasti hlasové problematiky; důležitá je motivace, spolupráce a respekt k individuálním možnostem vlastního hlasového projevu i hlasového projevu ostatních.

Vhodné pro účastníky se znalostí českého jazyka, výuka bude probíhat v češtině.

Literatura

Doporučená literatura

BACHOROWSKI, Jo-Anne a Michael J. OWREN. Sounds of Emotion: Production and Perception of Affect-Related Vocal Acoustics. Annals of the New York Academy of Sciences. 2006, 1000(1), 244–265. ISSN 0077-8923, 1749-6632. DOI: 10.1196/annals.1280.012.

ČEŠKOVÁ, Olga. Pěvecká výchova. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2017.

DAVIES, Gillian D. a Anthony F. JAHN. Care of the Professional Voice. New York: Routledge, 2005.

DRŠATA, Jan a kol. Foniatrie – hlas. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2011.

DVOŘÁKOVÁ, Eva a Marek FRIČ. Efekt tréninku hlasu pomocí rezonančních cvičení brumenda u studentů – pilotní studie. Otorinolaryngologie a foniatrie. 2019, 68(2), 86–102. ISSN 1210-7867.

FRIČ, Martin a Jan KUČERA. Základy vokologie. Praha: Karolinum, 2012.

HALADA, Václav. Technika jevištní řeči. Praha: Orbis, 1961.

HAVLÍK, Radek a Jana FROSTOVÁ. Komplexní reedukace hlasu v AFC. Otorinolaryngologie a foniatrie. 2007, 56(1).

HRABÁK, Josef. Úvod do teorie verše. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.

HŮRKOVÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1985.

HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina a Hana MAKOVIČKOVÁ. Základy jevištní mluvy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina a Hana MAKOVIČKOVÁ. Základy jevištní mluvy 2: učebnice pro 2. a 3. roč. konzervatoří. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.

KUČERA, Martin, Martin FRIČ, Kateřina FRITZLOVÁ a Martin HALÍŘ. Vokologie I: funkční diagnostika a léčba hlasových poruch. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2019.

LESSAC, Arthur. The Use and Training of the Human Voice. New York: McGraw-Hill, 1997.

LUKAVSKÝ, Radovan. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2000.

MELKA, Antonín. Základy experimentální psychoakustiky. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2005.

NEUBAUER, Karel a kol. Kompendium klinické logopedie: diagnostika a terapie hlasových poruch. Praha: Portál, 2018.

OTČENÁŠEK, Zdeněk. O subjektivním hodnocení zvuku. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2009.

PALKOVÁ, Zdena. Melodemes in Speech: Their Stability and Confusions. 2014.

POPEIL, L. Singers’ self-perception of harmonics. Journal of the Acoustical Society of America. 2007, 121(3), 86.

SADOLIN, Cathrine. Complete Vocal Technique. Copenhagen: Shout Publishing, 2000.

SATALOFF, Robert T. Professional Voice: The Science and Art of Clinical Care. San Diego: Plural Publishing, 2017.

SCHNEIDER, S. L. a Robert T. SATALOFF. Voice Therapy for the Professional Voice. Otolaryngologic Clinics of North America. 2007, 40, 1133–1149.

SHEWELL, Christopher. Voice Work: Art and Science in Changing Voices. Hoboken: Wiley, 2009.

SPEYER, Renée. Effects of Voice Therapy: A Systematic Review. Journal of Voice. 2008, 22(5), 555.

STEVANOVIĆ, E. Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému. Praha: Univerzita Karlova, 2018.

ŠTEMBERGOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Š. Metodika mluvní výchovy dětí. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 1993.

TEGZE, Oldřich. Neverbální komunikace. Brno: Computer Press, 2003.

TITZE, Ingo R. Principles of Voice Production. 2nd ed. Iowa City: National Center for Voice and Speech, 2000.

TITZE, Ingo R. Voice Training and Therapy with a Semi-Occluded Vocal Tract. Journal of Singing. 2006, 62(5).

VERDOLINI, Katherine, Kristine DEVORE, Susan MCCOY et al. A Guide to Vocology. Iowa City: National Center for Voice and Speech, 2000.

VYDROVÁ, Jana a kol. Hlasová terapie. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2017.

ZÁRUBOVÁ-PFEFFERMANNOVÁ, Noemi. Gesta a mimika: učební texty pro studenty nonverbálního a komediálního divadla. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Hudební fakulta, Katedra nonverbálního a komediálního divadla, 2008. ISBN 978-80-7331-128-5.

YIU, Edwin M., LO, M. C. a BARETT, E. A. A systematic review of resonant voice therapy. Journal of Speech, Language and Hearing Research. 2017, 19(1), 17–29.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou přiděleny na základě:

samostatná prezentace na semináři (5-10 min [libovolné vokologické téma]),

nebo sepsaná esej 1 strana A4;

+

Aktivní účast na seminářích - minimálně 75%

Poznámka

2 vyučovací hodiny týdně

rozvrh bude upřesněn: varianty - středa 15.15 - 16.47 učebna 1027

pátek - 9 - 10.30, nebo 14.05 - 15.35 tamtéž

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů