Historicky poučená interpretace 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
108HPI2 ZK 1 1+1/T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student získá odborný vhled do problematiky barokního stylu – co hledat v dobovém zápise barokní hudby v jednotlivých časových obdobích, druzích a žánrech, jakými parametry hodnotit interpretovanou hudbu či jak k ní přistupovat jako aktivní interpret, kde hledat poučení, jak dotvářet skladby, kde jsou zhruba hranice mezi poučenou a nepoučenou.

Forma studia

přednášky, semináře

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Obsah předmětu kontinuálně navazuje na učivo probrané v předmětu Historicky poučená interpretace 1. Studenti se tentokrát seznámí, v souladu s ostatními uměními a specifikou hudby, se zrodem baroka a nahlédnou do problematiky jednotlivých složek interpretace při provozování skladeb barokní epochy. Budou se orientovat v možnostech dobového zápisu ve vztahu k současným interpretačním praktikám.

Tematické okruhy:

  1. Vhled do epochy, zrod baroka, vymezení či kontinuita vůči renesanci, komparace s výtvarným uměním, architekturou, filozofií atp.
  2. Barokní hudba a principy její kompozice, základní styly, vztah k rétorice, afektovost, temperamenty atd.
  3. Otázka tempa – měření času, takt, slovní výrazy, volné formy, barokní tempo rubato.
  4. Rytmus, přízvuk, nerovné hraní, práce s tečkovaným rytmem a další konsekvence.
  5. Barokní suita – charakteristiky a vývoj podstatných tanců.
  6. Italské diminuce pozdní renesance a raného baroka a jejich význam. Raná sonáta a stylus fantasticus.
  7. Ornamentika.
  8. Artikulace a nástrojové techniky.
  9. Dynamika.
  10. Ladící systémy, tóninové charakteristiky.
  11. Analýza vybraných skladeb (např. H. Schütz, C. Monteverdi, A. Corelli, J. B. Lully, J. S. Bach, J. Ph. Rameau, J. D. Zelenka).

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997. Hesla např. agogika, barok, hudebně rétorické figury, monodie, opera, ornamentika, sonáta, suita, tempo.

ALAIN, Marie-Claire. Poznámky o „francouzském způsobu“ interpretace hudby 16. - 18. století. Ostrava: LK MKS, 1988.

BACH, Carl Philippe Emanuel. Úvaha o správném způsobu hry na klavír. Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-025-5.

KAZÁROVÁ, Helena. Barokní taneční formy. Praha: AMU, 2005. ISBN 80-7331-026-0.

MOZART, Leopold. Leopolda Mozarta, velkoknížecího salcburského vicekapelníka důkladná škola na housle. Praha: Klassic, 2000. ISBN 80-902689-1-9.

POLÁK, Pavol. Hudobnoestetické náhl´ady v 18. storočí. Bratislava: Veda, 1974.

QUANTZ, Johann Joachim. Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu. Praha: Supraphon, 1990.

Antologia renesancia a barok. Slovenská hudba – revue pre hudobnú kultúru XX, 1994, číslo 3–4.

Doporučená literatura:

DONINGTON, Robert. Interpretation of Early Music. London: Faber – Faber, 1963.

DONINGTON, Robert. Style and Performance. A Handbook. London: Faber Music, 1982.

FROTSCHER, Gothold. Aufführungspraxis alter Musik. Wilhelmshaven: Heinrichshofen, 1971.

HARNONCOURT, Nikolaus. Musik als Klangrede. Wege zu einem neuen Musikverständnis. DTV Bärenreiter, 1987.

HARNONCOURT, Nikolaus. Der musikalische Dialog. Gedanken zi Monterverdi, Bach und Mozart. DTV Bärenreiter, 1987.

MATTHESON, Johann. Grosse-Generalbass-Schule oder: Der exemplarischen Organisten-Probe II/1731. Hildesheim: Georg Olms Verlag, 1994.

MIEHLING, Klaus. Das Tempo in der Musik von Barock und Vorklassik. Wilhelmshaven: Florian Noetzel Verlag, 1993.

NEUMANN, Friderik. Ornamentation in Baroque and Post-Baroque Music. Princeton: Princeton University Press, 1978.

VEILHAN, Jean-Claude. Die Musik des Barock und ihre Regeln für alle Instrumente nach Bach, Brossard, Couperin, Hotteterre, Monteclair, Quantz, Rameau, d´Alembert, Rousseau u.a.. Paris: Alphonse Leduc, 1982.

Hudební encyklopedie MGG a Grove Dictionary – příslušná hesla vypracovaná nejlepšími světovými odborníky v oblasti hudební teorie a historie.

Zahraniční časopisy – Early Music, Concerto aj.

Hodnoticí metody a kritéria

Zkouška se skládá ze dvou částí:

1.aktivní účast v seminářích při řešení příkladů, posuzování zvukových komparačních nahrávek, splnění drobných seminárních úkolů (obvykle pramenné texty vztahující se k probíranému tématu) – 25 % výsledné známky

2.test z probraného učiva – 75 % výsledné známky

Další požadavky: docházka min. 70 %

Poznámka

Nejsou.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů